Let $[ a,b] $ be an interval in $\mathbb R$ and let $F$ be a real valued function defined at the endpoints of $[a,b]$ and with a certain number of discontinuities within $[ a,b] $. Assuming $F$ to be differentiable on a set $[ a,b] \backslash E$ to the derivative $f$, where $E$ is a subset of $[ a,b] $ at whose points $F$ can take values $\pm \infty $ or not be defined at all, we adopt the convention that $F$ and $f$ are equal to $0$ at all points of $E$ and show that $\mathcal {KH}\hbox {\rm -vt}\int _a^bf=F( b) -F( a) $, where $\mathcal {KH}\hbox {\rm -vt}$ denotes the total value of the {\it Kurzweil-Henstock} integral. The paper ends with a few examples that illustrate the theory.
Commuting is an important property in any two-step information merging procedure where the results should not depend on the order in which the single steps are performed. In the case of bisymmetric aggregation operators with the neutral elements, Saminger, Mesiar and Dubois, already reduced characterization of commuting n-ary operators to resolving the unary distributive functional equations. And then the full characterizations of these equations are obtained under the assumption that the unary function is non-decreasing and distributive over special aggregation operators, for examples, continuous t-norms, continuous t-conorms and two classes of uninorms. Along this way of thinking, in this paper, we will investigate and fully characterize the following unary distributive functional equation f(U(x,y))=U(f(x),f(y)), where f:[0,1]→[0,1] is an unknown function but unnecessarily non-decreasing, a uninorm U∈Umin has a continuously underlying t-norm TU and a continuously underlying t-conorm SU. Our investigation shows that the key point is a transformation from this functional equation to the several known ones. Moreover, this equation has also non-monotone solutions completely different with already obtained ones. Finally, our results extend the previous ones about the Cauchy-like equation f(A(x,y))=B(f(x),f(y)), where A and B are some continuous t-norm or t-conorm.
The development of the cauda equina syndrome in the dog and the involvement of spinal nitric oxide synthase immunoreactivity (NOS-IR) and catalytic nitric oxide synthase (cNOS) activity were studied in a pain model caused by multiple cauda equina constrictions. Increased NOS-IR was found two days post-constriction in neurons of the deep dorsal horn and in large, mostly bipolar neurons located in the internal basal nucleus of Cajal seen along the medial border of the dorsal horn. Concomitantly, NOS-IR was detected in small neurons close to the medioventral border of the ventral horn. High NOS-IR appeared in a dense sacral vascular body close to the Lissauer tract in S1-S3 segments. Somatic and fiber-like NOS-IR appeared at five days post-constriction in the Lissauer tract and in the lateral and medial collateral pathways arising from the Lissauer tract. Both pathways were accompanied by a dense punctate NOS immunopositive staining. Simultaneously, the internal basal nucleus of Cajal and neuropil of this nucleus exhibited high NOS-IR. A significant decrease in the number of small NOS immunoreactive somata was noted in laminae I-II of L6-S2 segments at five days post-constriction while, at the same time, the number of NOS immunoreactive neurons located in laminae VIII and IX was significantly increased. Moreover, high immunopositivity in the sacral vascular body persisted along with a highly expressed NOS-IR staining of vessels supplying the dorsal sacral gray commissure and dorsal horn in S1-S3 segments. cNOS activity, based on a radioassay of compartmentalized gray and white matter regions of lower lumbar segments and non-compartmentalized gray and white matter of S1-S3 segments, proved to be highly variable for both post-constriction periods., J. Maršala, J. Kafka, N. Lukáčová, D. Čížková, M. Maršala, N. Katsube., and Obsahuje bibliografii
A comparison of Searle’s contrasting position on explaining consciousness and free will is conducted with an aim to show that while consciousness on his view presents a relatively easy problem, while free will is presented as a serious challenge to naturalism. We suggest that with a certain shift of perspective on causality, free will problem might be just as tractable as the problem of consciousness., Porovnání Searlovy kontrastní pozice s vysvětlením vědomí a svobodné vůle je prováděno s cílem ukázat, že zatímco vědomí na jeho pohled představuje relativně snadný problém, zatímco svobodná vůle je prezentována jako vážný problém pro naturalismus. Navrhujeme, že s určitým posunem pohledu na kauzalitu by mohl být problém svobodné vůle stejně praktický jako problém vědomí., and Juraj Hvorecký
The paper discusses the regularity account of causation but finds it insufficient as a complete account of our notion of causality. The attractiveness of the regularity account is its attempt to understand causation in terms of empirically accessible features of the world. However, this account does not match our intuition that singular causality is prior in normal epistemic situations and that there is more to causation than mere succession. Apart from succession and regularity, the concept of causality also contains a modal feature which allows us to engage in counterfactual discourses about singular causal events and to claim that a particular cause is both sufficient and necessary for its effect in the circumstances. However, we may directly observe singular causes, but the modal element is not something we can possibly observe. Rather, this element is something we add to our perception of succession. Thus, the paper suggests that the modal feature of causality is a mental construction which was originally formed by our knowledge of certain structural features of similar events in other situations. It stems not from what we actually observe but from what we have observed or may observe under different but relevant circumstances. So the concept of causation has partly an empirical content and partly a constructed one., Příspěvek pojednává o pravidelnosti pravidel příčinných souvislostí, ale považuje je za nedostatečný jako úplný popis našeho pojmu kauzality. Atraktivita pravidelnosti je jeho snaha porozumět příčinám z hlediska empiricky přístupných vlastností světa. Tento účet však neodpovídá naší intuici, že singulární kauzalita je předchozí v normálních epistemických situacích a že existuje více příčin než pouhé posloupnosti. Kromě nástupnictví a pravidelnosti obsahuje pojem kauzality také modální rys, který nám umožňuje zapojit se do kontrafaktuálních diskurzů o jednotlivých kauzálních událostech a tvrdit, že konkrétní příčina je dostatečná a nezbytná pro její působení za daných okolností. Můžeme však přímo pozorovat jednotlivé příčiny, ale modální prvek není něco, co bychom mohli pozorovat. Spíše, tento prvek je něco, co přidáváme k našemu vnímání posloupnosti. Příspěvek tedy naznačuje, že modální rys kauzality je duševní stavba, která byla původně tvořena naším poznáním určitých strukturálních rysů podobných událostí v jiných situacích. Nepochází z toho, co ve skutečnosti pozorujeme, ale z toho, co jsme pozorovali nebo mohou pozorovat za různých, ale relevantních okolností. Koncept příčinné souvislosti má zčásti empirický obsah a částečně konstruovaný. Nepochází z toho, co ve skutečnosti pozorujeme, ale z toho, co jsme pozorovali nebo mohou pozorovat za různých, ale relevantních okolností. Koncept příčinné souvislosti má zčásti empirický obsah a částečně konstruovaný. Nepochází z toho, co ve skutečnosti pozorujeme, ale z toho, co jsme pozorovali nebo mohou pozorovat za různých, ale relevantních okolností. Koncept příčinné souvislosti má zčásti empirický obsah a částečně konstruovaný., and Jan Faye
The paper tries to analyze critically what is usually taken for granted - the causal relation between empirical knowledge about external world and the world which is (supposedly) known. The aim is neither to propose a new definition of knowledge nor to restate an old one but rather to take a closer look at the claim that knowledge is a true belief caused in a proper way by facts, events, etc. of the external world. This claim is a core of the epistemological approach usually labeled as ''causal theory of knowledge'', but there are many causal theories distinct from each other. The paper therefore sketches the causal components of D. Davidson’s epistemology and the roles they play in the process of cognizing, first. Then it exposes more details of Davidson’s approach and pushes some of them further critically., Příspěvek se snaží kriticky analyzovat, co je obvykle považováno za samozřejmost - kauzální vztah mezi empirickými znalostmi o vnějším světě a světě, který je (údajně) známý. Cílem není ani navrhnout novou definici znalostí ani přepracovat staré, ale spíše se blíže podívat na tvrzení, že poznání je pravdivá víra způsobená správným způsobem fakta, událostmi atd. Vnějšího světa. Toto tvrzení je jádrem epistemologického přístupu obvykle označovaného jako ,,kauzální teorie poznání'', ale existuje mnoho odlišných kauzálních teorií. Příspěvek proto načrtává kauzální složky epistemologie D. Davidsona a role, které hrají v procesu poznání. Pak odhaluje více podrobností o Davidsonově přístupu a některé z nich kriticky posouvá dále., and Miloš Taliga
M. Esfeld has recently argued that ontic structural realism may succeed only if it is based on causal structures. In order to meet this requirement, he offers a combination of dispositional/causal relations with moderate form of ontic structural realism. This paper, however, demonstrates that moderate position, in relation to causation, faces a dilemma whose resolution leads to a monistic ontology that creates a rather hostile environment for structural metaphysics., M. Esfeld nedávno argumentoval, že ontický strukturální realismus může uspět jen tehdy, pokud je založen na kauzálních strukturách. Pro splnění tohoto požadavku nabízí kombinaci dispozičních / kauzálních vztahů s mírnou formou ontického strukturálního realismu. Tento článek však ukazuje, že mírné postavení ve vztahu k příčinám čelí dilematu, jehož řešení vede k monistické ontologii, která vytváří spíše nepřátelské prostředí pro strukturální metafyziku., and Martin Schmidt
(Statement of Responsibility) Bellini, (Ownership) Provenience: Klášter minoritů (Český Krumlov, Česko) ; Hudební spolek bohoslovců v Českých Budějovicích, and (Version Identification) a 5
The notion of Cayley color graphs of groups is generalized to inverse semigroups and groupoids. The set of partial automorphisms of the Cayley color graph of an inverse semigroup or a groupoid is isomorphic to the original inverse semigroup or groupoid. The groupoid of color permuting partial automorphisms of the Cayley color graph of a transitive groupoid is isomorphic to the original groupoid.