Východiska: Vzhledem ke geriatrizaci ošetřovatelské péče se ageismus stává často diskutovaným tématem. Z tohoto důvodu je velmi důležité, aby nelékařští zdravotničtí pracovníci byli v tomto ohledu dostatečně vzděláváni, protože právě dostatečná informovanost a praktická zkušenost může ovlivnit míru inklinace k ageistickým postojům. Cíl: Cílem výzkumného šetření bylo zhodnotit ageistické postoje u studentů středních zdravotnických škol v závislosti na škole a ročníku, kterou respondenti navštěvovali a zjistit rozdíly ve vnímání seniorské populace. Metody: V souladu s cíli práce byl proveden kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření. Na základě bodového ohodnocení odpovědí v dotazníku byla zjištěna míra ageistických postojů u respondentů. Výsledky: Práce prokázala, že je statisticky významný vztah mezi ageistickými postoji u studentů a jejich příslušností ke střední škole. Stejně tak byl prokázán rozdíl mezi ageistickými postoji u studentů druhých a čtvrtých ročníků středních zdravotnických škol. Závěry: Z práce vyplývá, že ve sledovaném souboru se u většiny studentů objevuje střední inklinace k ageistickým postojům s ohledem na navštěvovanou školu. Dále pak, že k ageistickým postojům inklinují více studenti čtvrtých ročníků, kteří již absolvovali odbornou praxi u lůžka nemocného, než studenti druhých ročníků, kteří tuto praxi ještě neabsolvovali., Background: Due to geriatrization of nursing care becomes oen discussed theme. Because of this it’s very important that non-medical health staff will be enough educated. It is that sufficient awareness and practical experience that can affect the rate of inclination to ageist attitudes. Objective: e objective of this research was to evaluate ageist attitudes of nursing school students according to school which the respondents visited and find out the differences in perception of senior population among the students of second and fourth grade. Methods: Due to the aims of this work the quantitative research has been done through a questionnaire survey. e rate of ageist attitudes was observed based on scoring responses. Results: A statistically significant relationship between symptoms of ageist attitudes this work proved as well as the differences between symptoms of ageist attitudes among second and fourth grade students. Conclusions: e work shows that in the sample survey, the majority of students appearing middle inclination to the myths of old age. Furthermore, the myths of old age tend more fourth grade students who have already completed work experience at the bedside than second grade students who have not completed this practice yet., and Kristýna Šoukalová, Jana Holá, Markéta Nemšovská
Cíl: Výměnný obrázkový komunikační systém (VOKS) je na podmínky České republiky (ČR) modifi kovaná metoda vycházející z komunikačního systému PECS (The picture exchange communication system), který byl vytvořen v Chicagu v USA. Výzkum měl za cíl zmapovat spokojenost uživatelů s touto metodou, zhodnotit obtížnost osvojení metody VOKS a zmapovat dodržování doporučených postupů. Uživatelem autoři rozumí, pracovníka, který využívá metodu VOKS při komunikaci s klienty s PAS. Ve výzkumné části jsou prezentovány výsledky šetření, které se uskutečnilo v pěti vybraných speciálních zařízení a čtyřech školách na území celé ČR. Metody: Výzkumné šetření proběhlo v období od září 2010 do prosince 2010. Byl vytvořen dotazník vlastní konstrukce, který obsahoval 24 otázek. Kritériem pro zařazení respondentů do výzkumu, byla práce s metodou VOKS v zaměstnání, které respondenti aktuálně vykonávali. Výzkumný soubor tvořil 54 respondentů. Výsledky: Analýzou výsledků bylo zjištěno, že většina respondentů je spokojena s metodou VOKS. Rozdíly jsou patrné v době osvojení metody VOKS v praxi. Na tomto konkrétním vzorku respondentů se nepodařilo určit obecně platný čas potřebný k osvojení metody VOKS. Jako problematické se jeví i přesné dodržování postupů. Hlavními důvody nedostatečného dodržování postupů v praxi je potřeba individuálního přizpůsobení klientovi, nedostatek personálu a nedostatek času na nácvik. Velkým problémem je aplikace metody v době dovolených proškoleného personálu. Závěr: Výzkum naznačil, že metoda VOKS se prozatím, z pohledu individuálního hodnocení respondentů, jeví jako vhodná pro komunikaci s klienty s různorodými poruchami řeči. Metoda VOKS může přispět pracovníkům ve speciálních zařízeních ke zkvalitňování ošetřovatelské péče a k lepšímu uspokojování potřeb klienta., Aims: Czech picture exchange communication system called VOKS is a modifi ed method of communication system PECS (Picture Exchange Communication System) which was created in Chicago in the USA. The research aim was to assess user satisfaction with this method, to evaluate diffi culties with acquiring the VOKS methods and to map compliance with recommended practice. A “user” is understood as somebody who uses VOKS method to communicate with clients suff ering from ASD. The research section presents results of the survey which took place in selected fi ve specialised facilities and four schools all over the Czech Republic. Methods: The survey covered the period from September 2010 to December 2010. We designed our own questionnaire which contained 24 questions. The criterion for inclusion of respondents in the research was current professional working experience with the VOKS method. The research sample consisted of 54 respondents. Results: The results of the analysis revealed that most respondents are satisfi ed with the VOKS methods. Differences are evident in the time when they adopted VOKS methods in practice. With this particular sample of respondents the time necessary to master the VOKS method could not be established. Accurate compliance with recommended procedures proved to be problematic. The main reason for poor compliance with the procedures in practice is the necessity to adapt it for an individual client, staff shortages and insuffi cient time for training. A major problem is the application of the method when the trained staff is on holiday. Conclusion: The research indicates that for the time being the respondents consider the VOKS method to be a suitable method for communicating with clients with a variety of speech disorders. VOKS method can help workers in special facilities to improve nursing care and to better meet clients’ needs., Kamila Marková, Martina Jedlinská, and Literatura 9
Cieľ: Cieľom štúdie bolo posúdiť bolesť, funkčný stav, úzkosť, depresiu, sociálne aktivity a sociálnu oporu u seniorov s reumatoidnou artritídou (RA) a ich vzájomné vzťahy, posúdiť možné rozdiely vzhľadom na pohlavie, rodinný stav, vek, trvanie ochorenia a komorbiditu. Metódy: U 60 seniorov s RA bola posudzovaná intenzita bolesti vizuálnou analógovou škálou (VAS), funkčná disabilita Stanfordským dotazníkom hodnotiacim zdravie indexom disability (HAQ-DI), úzkosť Beckovým inventárom úzkosti (BAI), depresia Zungovým sebahodnotiacim dotazníkom depresie (SDS) a sociálna interakcia škálou sociálnych aktivít (SA) a sociálnej opory (SO) nástroja Škály merania vplyvu chorôb kĺbov 2 (AIMS2). Výsledky: U seniorov s RA bolo zistené pociťovanie priemerne silnej bolesti, stredná až ťažká funkčná disabilita, prežívanie stredne silnej úzkosti a depresie, obmedzovanie v spoločenských aktivitách. Vo vnímaní sociálnej opory bolo zistené najlepšie skóre. Medzi sledovanými premennými boli Pearsonovou koreláciou zistené väčšinou signifikantné (P ≤ 0,05) kladné slabé až silné vzťahy. Medzi pohlaviami neboli zaznamenané rozdiely. Horšie skóre (P ≤ 0,05) bolo zistené v oblasti prežívania úzkosti a vo vnímanej sociálnej opore u osamelo žijúcich seniorov oproti seniorom žijúcim v manželskom zväzku. Štatisticky významný pozitívny vzťah (P ≤ 0,05) sa potvrdil medzi vekom a prežívaním úzkosti, medzi trvaním ochorenia a depresiou, medzi komorbiditou a funkčným stavom a depresiou. Záver: Ako naznačujú výsledky, prioritou v starostlivosti o túto skupinu seniorov by nemalo byť iba zmierňovanie bolesti a zlepšovanie/udržiavanie funkčných schopností, ale aj redukcia úzkosti a depresie, a to o to viac, čím sú seniori starší, čím u nich trvá ochorenie dlhšie, s komorbiditou a tiež u osamelo žijúcich., Aim: The aim of this study was to assess pain, functional status, anxiety, depression, social activity, and social support and their interactions in older adults with rheumatoid arthritis (RA), and to assess possible differences by gender, marital status, age, duration of disease, and co-morbidity. Methods: Pain intensity was assessed by the Visual Analogue Scale (VAS), functional disability by the Stanford Health Assessment Questionnaire – Disability Index (HAQ-DI), anxiety by the Beck Anxiety Inventory (BAI), depression by the Zung Self-rating Depression Scale (SDS), social activity by the Arthritis Impact Measurement Scales 2 (AIMS2) with scale of Social Activity (SA), and social support (SO) by AIMS2 with scale Support from family and friend in 60 elderly with RA. Results: There were found average strong pain, moderate to severe functional disability, moderate anxiety and moderate-to-marked depression, and limitation in social activity in elderly with RA. The best score was found in scale of social support. Significant (p ≤ 0.05) mild to severe relations were confirmed between explored objectives by Pearson’s correlations. Between genders no significant differences were recorded. Worse score (p ≤ 0.05) was detected in anxiety and social support in elderly living alone compared to married elderly. Between age and anxiety, duration of disease and depression, co-morbidity and functional disability, and depression were confirmed significant (p ≤ 0.05) positive relationships. Conclusion: According to results, not only pain reduction and improving/maintaining of functional status is the priority of care in elderly with RA, but also reduction of anxiety and depression is important, mainly in older, with longer duration of disease, co-morbidity and also for elderly living alone., Mária Sováriová Soósová, Renáta Suchanová, Libuša Tirpáková, and Literatura
Příspěvek seznamuje čtenáře s hlavními závěry výzkumného projektu, který byl realizován v rámci diplomové práce. Autorka čtenářům představuje základní teoretické modely citové vazby v romantickém vztahu. Kvantitativní výzkum byl realizován na vzorku 258 respondentů z České republiky. Výsledky potvrzují předchozí zahraniční studie, podle kterých jsou jedinci s jistou citovou vazbou spokojenější než jedinci s nejistou citovou vazbou. Faktory citové vazby se ukázaly jako lepší prediktory spokojenosti ve vztahu než věk, pohlaví nebo druh vztahu respondenta (partnerský vztah / manželství)., The article informs the readers about main conclusions of the research, what was realized in pursuance of the thesis. The author acquaints the readers with the main theoretical models of attachment in romantic relationship. Quantitative research was conducted on a sample of 258 respondents from Czech Republic. The results confirm the former foreign researches of attachment, according to which more securely attached individuals are more satisfied in a relationship than those less securely attached. The factors of attachment have proved to be better predictors of relationship satisfaction than age, gender or type of relationship (couple relationship / marriage)., Komárková S., and Literatura
Cieľ: Cieľom štúdie bolo preskúmať, ako sestry vnímajú svoju úroveň dôstojného prístupu k pacientom v domovoch sociálnych služieb (DSS) a identifikovať, či existujú významné vzťahy medzi úrovňou dôstojného prístupu k pacientom v DSS a demografickými znakmi (vek sestier, dĺžka praxe, vzdelanie a pod.). Metodika: Výskumný súbor tvorilo 106 sestier pracujúcich v domovoch sociálnych služieb v zriaďovateľskej pôsobnosti Trnavského samosprávneho kraja. Výskum prebiehal v období december 2011 až február 2012. Na zistenie úrovne dôstojného prístupu sme využili autorizovaný dotazník: Posudzovanie etických problémov – dôstojný prístup k pacientovi. Tvorí ho 5 subškál (informovanosť pacientov; autonómia; dodržiavanie dôvernosti a ochrany informácií; princíp spravodlivosti; intimita). Štatistická analýza bola realizovaná softvérom SPSS, verzia 15.0. Výsledky: Svoju úroveň dôstojného prístupu k pacientom v domovoch sociálnych služieb hodnotili sestry ako primeranú. Medzi vnímanou úrovňou dôstojného prístupu sestier a demografickými údajmi boli nízke korelácie. Signifikantne vyššiu úroveň dôstojného prístupu sme zistili u sestier s vyšším vzdelaním (Bc.). Najnižšiu úroveň dôstojného prístupu k pacientom v domovoch sociálnych služieb sme zaznamenali v subškále zameranej na autonómiu pacienta. Záver: Na základe poznania týchto výsledkov môžeme podporovať zmeny, ktoré budú prispievať k zvýšenej kvalite poskytovanej ošetrovateľskej starostlivosti v domovoch sociálnych služieb., Aim: The aim of the study was to examine nurses’ perception of their own level of dignified approach to patients in social care homes and to identify potential statistically significant relationships between the level of dignified approach to patients in social care homes and demographic data (nurses’ age, duration of clinical experience, education etc.). Methods: The sample consisted of 106 nurses working in social care homes run by the Trnava Region. An authorized questionnaire called Assessment of Ethical Issues – Dignified Approach to a Patient was used to determine the level of dignified approach. The questionnaire consisted of five subscales (patient awareness; autonomy; respecting confidentiality; principle of justice; intimacy). Statistical analysis was carried out using the SPSS version 15.0 software. Results: The level of dignified approach to patients in social care homes was self-assessed by nurses as adequate. There was a low correlation between the perceived level of dignified approach to patients and demographic data. Nurses with higher education (bachelor’s degree) demonstrated significantly higher levels of dignified approach. The lowest level of dignified approach was found in the subscale focused on patient autonomy. Conclusion: Based on the knowledge of these results, changes may be promoted that will contribute to increased quality of nursing care provided in social care homes., Silvia Lelkešová, Ingrid Juhásová, and Literatura 19
The subject of liability for damage to client caused during performance of social services in residential establishments becomes increasingly relevant. As opposed to the liability for damage caused during performance of health services, this subject is rather underappreciated by general members of the legal profession. For this reason RILSA produced a study „Legal aspects of liability for damage caused to a client while providing a social-health care in residential establishment for social services“ that aimed to find out the level of knowledge among the providers of residential social services in the area of liability for damage. To find out the level of legal knowledge of providers of residential social services, a question form was distributed randomly in the Czech Republic. We found out, that providers of residential social services know about the existence of liability for damage and that they are insured. But in the case of significant incurred damage or in the case of more damages within one year the insurance coverage limit might not be sufficient. However, the knowledge of legal terms of liability for damage eventually caused to their clients is limited and current way of obtaining the knowledge by individual study is insufficient., Daniela Bruthansová, Věra Jeřábková, and Literatura
Cieľ: Výskum bol zameraný na identifikáciu drţania diéty u adolescentných respondentov a niektorých príčin jej drţania vo vzťahu k pohlaviu a veku. Metodika: Na získanie empirických dát boli pouţité vybrané poloţky sebaposudzovacieho meracieho nástroja s názvom Mapovanie stravovacích návykov medzi adolescentmi (The Project EAT Survey, Neumark- Sztainer et al.). Výskumnú vzorku tvorilo 387 adolescentných respondentov, toho času študentov prvých a štvrtých ročníkov stredných škôl. Výsledky: Podľa výsledkov výskumu ţeny častejšie drţia diéty (redukčné alebo pre jej udrţanie) či uţ v minulom roku (p = 0,002) aj v terajšej dobe (p = 0,000). Sú nespokojné so svojou hmotnosťou (p = 0,000) a postavou (p = 0,009). Respondenti vo veku 18 - 20 rokov uviedli, ţe si ich členovia rodiny doberali alebo si robili posmech z ich hmotnosti (p = 0,000). Vyššie percento ţien zaţilo negatívne hodnotenie ich hmotnosti zo strany členov rodiny (27,5 %) a vrstovníkov (33,5 %). Záver: Sestra v klinickej praxi môţe byť nápomocná pri identifikovaní drţania diét u adolescentov a jej príčin z hľadiska prevencie dopadu drţania diét na telesné a duševné zdravie adolescenta a pri realizácii uţ cielených intervencií, napr. edukácie v rámci takto obsahovo zameranej prevencie., Aim: The research was aimed at identifying dieting among adolescent respondents and some of the reasons for its keeping in relation to sex and age. Methods: For obtaining empirical data selected items of self-assessing measuring tool called Mapping dietary habits among adolescents were used (The Project EAT Survey, Neumark-Sztainer et al.). The research sample consisted of 387 adolescent respondents, previously high school students (of the first and fourth study year). Results: According to results of research women more frequently keep a diet (in order to lose weight or keep it the same) in last year (p = 0,002) as well as at present-day period (p = 0,000). They are not satisfied with their weight (p = 0,000) and figure (p = 0,009). Respondents aged 18-20 years reported that their family members have teased or made fun of their weight (p = 0,000). A higher percentage of women had experience a negative evaluation of their weight on the part of the family members (27,5 %) and peers (33,5 %). Conclusion: A nurse in clinical practice can be helpful in identifying dieting among adolescents and its causes in order to prevent the impact of diets on physical and mental health of adolescent and in the implementation of already targeted interventions, e.g. education in the context of the following content targeting prevention., Michaela Miertová, and Literatura 40
Cíl: Posoudit efekt samoléčby a autodiagnózy dysmenorey u studentek univerzity v Maiduguri. Metody: 289 studentek trpících dysmenorhoeou z celkového počtu 25 000 studentek univerzity v Maiduguri ze státu Borno, Nigerie, bylo randomizováno k léčbě dysmenorey. Studentky byly vybrány na základě dotazníku, který vyplnily v lednu 2011. Výsledky: Střední věk ± směrodatná odchylka (SD) účastnic byl 22.50 ± 3.12 roku. 112 (38.8 %) užívalo analgetika a nefarmakologické prostředky k tišení bolesti, buď současně, nebo následně (p < 0.001). Nejčastějšími nemedikamentózními prostředky byly horká lázeň (15.2 %) a ohřívací dečka umístěná na podbřišek (5.5 %). Nejčastějšími léky byly nesteroidní antirevmatika (NSAID) užívané při nástupu menstruace. V 72 % byla léčba účinná, ve 4.2 % nebyla. Většina účastnic se medikovala sama a nezabývala se možnými vedlejšími účinky (p < 0.001). Většina účastnic (63 %) utratila 300 Nigerijských Naira a méně (1.9 US Dolarů a méně) za léčbu dysmenorey. Závěry: Výsledky potvrdily, že NSAID byly nejčastěji užívané medikamenty k léčbě dysmenorey, ale většinou bez znalosti potencionálních vedlejších účinků. Proto doporučujeme zapojení profesionálních zdravotníků do tohoto procesu., Objective: This study was performed to evaluate self-medication for the treatment of self-diagnosed dysmenorrhoea among a group of University of Maiduguri female students. Methods: The population of this randomized study was 289 female students suffering from dysmenorrhoea out of over 25 000 students attending a college of medicine and eight non-medical faculties of university of Maiduguri in Borno state, Nigeria. The students were interviewed using a self-administered pre-tested structured questionnaire in January, 2011. Results: The Mean ± Standard Deviation (SD) of age of the participants was 22.50 ± 3.12 years. Significant number 112 (38.8%) of participants use drugs to remedy menstrual pains followed by non-drug therapy while few combine both the drug and non-drug therapy for the pain management (p < 0.001). The most common non drug remedies employed by the participants were taking a hot bath (15.2%) and placing a heating pad on abdomen (5.5%). However, the most common drugs used by the participants were Non-Steroidal Anti-Inflammatory Drugs (NSAIDs) which were usually taken orally at the onset of menstruation. Among the participants that used drug, 72% found it effective while 4.2% reported ineffectiveness. Significant majority of the participants usually self-prescribed their drugs, and were ignorant of the common side effects of these drugs (p < 0.001). Most participants (63%) spent 300 Nigerian Naira and below (1.9048 US Dollar and below) on drugs for dysmenorrhoea every month. Conclusion: The results confirmed that NSAIDs were the most common drugs used for dysmenorrhoea treatment, but frequently used without knowledge of potential side effects due to self-medication. Therefore, we recommend educational intervention by health care professionals., Roland Nnaemeka Okoro, Helen Malgwi, Cyprian Kingsley Ngong, Glory Ogechi Okoro, and Literatura 30
Cieľ: Cieľom štúdie bolo identifikovať úroveň emočnej inteligencie (EI) u sestier a zistiť rozdiely v úrovni EI vzhľadom na vek, dĺžku praxe a vzdelanie sestier. Metodika: Výskumný súbor tvorili sestry (n = 280) poskytujúce starostlivosť pacientom štyroch nemocníc Trnavského kraja. Priemerný vek sestier bol 39,64 (SD = 9,44), dĺžka ich profesijnej praxe bola 18,7 (SD = 10,64). Na meranie úrovne EI boli použité dotazníky, ktoré reprezentujú súčasné prístupy chápania EI. Dotazník SITEMO (Situational Test of Emotional Understanding), zisťuje úroveň EI ako schopnosti, výsledkom je celkové skóre EI, ktoré je dané súčtom správnych odpovedí. Dotazník SEIS (Schutte EI Scale) zisťuje úroveň EI sestier ako črty. Sestry vyjadrovali mieru súhlasu resp. nesúhlasu prostredníctvom 5bodovej Likertovej škály. Pri spracovaní dát boli využité metódy deskriptívnej štatistiky a induktívnej štatistiky. Údaje boli spracované v štatistickom softvéri SPSS 15.0. Výsledky: Zistili sme štatisticky významný rozdiel (p < 0,05) v úrovni EI sestier vzhľadom k ich veku. Pri ostatných sociodemografických znakoch (dĺžka profesijnej praxe, vzdelanie) nebol zaznamenaný štatisticky významný rozdiel (p > 0,05). Sestry s Mgr. stupňom vzdelania dosiahli najlepší výsledok v priemernom poradí mier EI v oboch metodikách. Záver: Zistené výsledky umožňujú upriamiť pozornosť na rozvoj EI u sestier prostredníctvom možností vzdelávacích inštitúcií. Môžeme podporovať zmeny, ktoré budú prispievať ku zvýšenej kvalite poskytovanej ošetrovateľskej starostlivosti. Využívanie EI je nutnou a zároveň modernou požiadavkou ošetrovateľstva., Aim: The aim of this study was to identify the level of emotional intelligence (EI) of nurses and to identify differences in the level of EI in relation to their age, length of work experience and education. Methods: The sample consisted of nurses (n = 280) providing care to patients in four hospitals in the Trnava Region. The mean age of the nurses was 39.64 years (SD = 9.44) and the length of their work experience was 18.7 years (SD = 10.64). The level of EI was measured using questionnaires representing current approaches to understanding of EI. Emotional intelligence as an ability was determined by the Situational Test of Emotional Understanding (SIT-EMO) questionnaire, yielding the overall emotional intelligence score given by the sum of the correct answers. EI as a feature, on the other hand, was assessed by the Schutte EI Scale (SEIS) in which the nurses expressed the extent to which they agree or disagree with each statement on a five-point Likert scale. To analyze the data, methods of descriptive statistics and inductive statistics were used. The data were processed using the SPSS 15.0 statistical software. Results: A statistically significant difference (p < 0.05) was found between the level of nurses’ EI level and their age. In terms of other social demographic data (length of work experience, education), a statistically significant difference (p > 0.05) was not found, although the nurses with a master’s degree ranked highest as for their mean level of EI, using both methods. Conclusion: The results enable to focus attention on the development of nurses’ EI through educational institutions. Changes may be encouraged that will contribute to an increase in the quality of nursing care provided. The use of EI is a necessary as well as modern requirement in nursing., Ingrid Juhásová, Ľubica Ilievová, František Baumgartner, and Literatura
ABSTRAKT Cieľ: Zámerom štúdie bolo identifikovať štatisticky významné rozdiely v úrovni emočnej inteligencii (EI) u študentov ošetrovateľstva vzhľadom k demografi ckým údajom (vek, dĺžka štúdia) a zároveň zistiť či úroveň EI študentov ošetrovateľstva ovplyvňuje ich záujem o problematiku geriatrického ošetrovateľstva. Metódy: Výskumu sa zúčastnilo 86 univerzitných študentov denného bakalárskeho štúdia odboru ošetrovateľstvo. Na meranie úrovne EI boli využité dotazníky reprezentujúce rôzne chápania EI. Prostredníctvom SIT-EMO (Situational Test of Emotional Understanding) bola zisťovaná EI ako schopnosť. EI ako črta bola zisťovaná dotazníkom SEIS(Schutte Emotional Intelligence Scale). Dotazníkom vlastnej konštrukcie ESE-GP (Emotional self-effi cacygeriatric patient) bola zisťovaná úroveň EI študentov v procese starostlivosti o geriatrických pacientov. Výsledky: Nezistili sme štatisticky významné rozdiely v úrovni EI študentov z hľadiska demografi ckých údajov (vek a ročník štúdia). Medzi úrovňou EI (SEIS)a perspektívnym záujmom študentov venovať sa geriatrickému ošetrovateľstvu bola zistená štatisticky významná súvislosť (p < 0,05). Závery: Zistené výsledky môžu uplatniť najmä inštitúcie poskytujúce ošetrovateľské vzdelávanie, ktorým odporúčame zamerať pozornosť na rozvoj EI v procese vzdelávania študentov ošetrovateľstva., Aim: The aim of the study was to identify statistically significant differences in levels of emotional intelligence (EI) of nursing students in relation with demographic data (age and year of study) and also determine whether the EI level of nursing students affects their interest in the issue of geriatric nursing. Methods: The sample consisted of 86 full-time undergraduate university students of nursing. To measure the level of EI, questionnaires representing diff erent understanding of EI were used. EI as an ability was determined by the SIT-EMO (Situational Test of Emotional Understanding). EI as a trait was evaluated by the questionnaire SEIS (Schutte Emotional Intelligence Scale). The questionnaire of own construction ESE-GP (Emotional self-effi cacygeriatric patient) assessed the level of EI of students in the process of caring for geriatric patients. Results: There were no statistically signifi cant diff erences in the students’ level of EI in terms of demographic data (age and year of study). A statistically signifi cant association (p < 0.05) was found between the students’ level of EI (SEIS) and their promising interest to pursue geriatric nursing. Conclusion: The results can be applied in particular institutions providing nursing education, which can focus attention on the development of EI in the process of education of nursing students., Ingrid Juhásová, Ľubica Ilievová, František Baumgartner, Zuzana Rojková, and Literatura