In the context of the global pandemic of the Covid-19 disease, the executive power of the Czech Republic imposed for the first time in the spring of 2020 an obligation on inpatient care providers and providers of inpatient follow-up and long-term care, including follow-up intensive care, to stop accepting new patients for the purpose of providing planned care pursuant to Section 5/1 letter d) of Act No. 372/2011 Coll., “o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, v platném znění” (hereinafter referred to as the “Health Services Act”). Leaving aside the very difficult decisions related to what care can be deferred (without relevant statutory guidance), this measure made sense in part for a short period of time. However, in a situation where such a measure was in force not only in the spring, but subsequently thereafter from 21 October 2020 until (at the date of writing the abstract with certainty) 21 March 2021, i.e. more than half of the relevant annual period, we find ourselves in a very different situation. Endless postponement of planned care is not possible, nor is a one-off or step increase in planned care, which currently leads to selection or even (illegal) triage of patients, whereby the executive forces doctors to choose for whom, in conjunction with other health indicators, care can be further postponed (for how long, in fact) and for whom action should be taken, without giving them clear legal support for this choice. The aim of this article will therefore be to draw attention to the late effects of ad hoc measures and the need to anticipate them when drafting the relevant legislation. and V rámci celosvětové pandemie onemocnění covid-19 uložila výkonná moc v České republice na jaře 2020 poprvé poskytovatelům lůžkové péče a poskytovatelům lůžkové péče následné a dlouhodobé, včetně následné intenzivní péče, povinnost, aby zastavili příjem nových pacientů za účelem poskytování plánované péče dle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, v platném znění (dále jen „zákon o zdravotních službách“). Pomineme-li velmi těžké rozhodování spojené s tím, jakou péči lze odložit (bez relevantního zákonného návodu), dávalo toto opatření částečně na krátkou dobu smysl. V situaci, kdy však takové opatření platilo nejen na jaře, ale následně poté od 21. října 2020 do (ke dni sepsání abstraktu s jistotou) do 21. března 2021, tedy více než polovinu z relevantního ročního období, dostáváme se do zcela odlišné situace. Nekonečné odkládání plánované péče není možné, stejně jako není možné jednorázové ani skokové navýšení plánované péče, což aktuálně vede k selekci, případně až k (nezákonné) triage pacientů, kdy výkonná moc lékaře nutí volit, u koho je ve spojení s dalšími indikátory zdravotního stavu možné péči dále odkládat (jak dlouho vlastně) a u koho je třeba konat, aniž by jim pro tuto volbu dávali jasné zákonné pomůcky či vůbec právní oporu. Cílem článku bude tedy upozornění na pozdní dopady ad hoc přijímaných opatření a nutnost jejich předvídání již při tvoření příslušné legislativy.
N6 -methyladenosine (m6 A) is an abundant mRNA modification affecting mRNA stability and protein expression. It is a highly dynamic process, and its outcomes during postnatal heart development are poorly understood. Here we studied m6 A machinery in the left ventricular myocardium of Fisher344 male and female rats (postnatal days one to ninety; P1-P90) using Western Blot. A downward pattern of target protein levels (demethylases FTO and ALKBH5, methyltransferase METTL3, reader YTHDF2) was revealed in male and female rats during postnatal development. On P1, the FTO protein level was significantly higher in males compared to females.
Two species of Myxobolus Bütschli, 1882 were found in yellow catfish Tachysurus fulvidraco (Richardson). A species of Myxobolus infecting the gills was morphologically identified as Myxobolus voremkhai (Akhmerov, 1960) and it was characterised here with additional morphological and molecular data. The other species of Myxobolus infecting the host's skin did not conform to any known myxosporean species. It is characterised by the presence of round, black or milky white plasmodia with black spots. Myxospores are pyriform in frontal view and lemon-shaped in lateral view, measuring 12.9-16.2 μm (14.6 ± 0.7 μm) in length, 8.1-10.8 μm (9.4 ± 0.5 μm) in width, and 6.1-8.1 μm (7.0 ± 0.4 μm) in thickness. Two ampullaceous polar capsules are slightly unequal in size, larger polar capsule 7.2-9.5 μm (7.9 ± 0.4 μm) long by 3.0-3.9 μm (3.5 ± 0.2 μm) wide, smaller capsule 6.9-8.0 μm (7.4 ± 0.3 μm) long by 2.9-3.9 μm (3.4 ± 0.2 μm) wide. Polar filaments are coiled with seven to nine turns. Histologically, the plasmodia develop in the stratum spongiosum of skin dermis, resulting in epithelial cell shedding and immunological cell infiltration. Given the morphological and molecular differences between this species and other species of Myxobolus, we proposed the name of Myxobolus pseudowulii sp. n. for this parasite from the skin of yellow catfish. Interestingly, some spores of the new species possess Henneguya-like caudal appendages. Phylogenetically, M. pseudowulii sp. n. and M. voremkhai infecting yellow catfish group together in one clade with other parasites of Siluriformes, indicating that parasites clustering according to the fish host order may be an important factor affecting the evolution of species within the Myxobolus clade., Bo Zhang, Yanhua Zhai, Yang Liu, Zemao Gu., and Obsahuje bibliografii
Myxobolus taibaiensis sp. n. was found in the inner intestinal wall of common carp, Cyprinus carpio Linnaeus, during the investigation of fish parasite fauna in Lake Taibai, located in the middle reach of the Yangtze River, China. The whitish ellipsoidal plasmodia, up to 2.9 mm long and 1.7 mm wide, developed in the circular muscle layer of the intestinal wall and produced significant compression into adjacent tissues, but no significant inflammatory responses were observed against this infection. Mature spores are oval in frontal view and lemon-like in lateral and apical view, averaging 10.2-11.2 µm (10.8 ± 0.2 µm) in length, 9.1-9.9 µm (9.6 ± 0.2 µm) in width and 6.1-6.6 µm (6.3 ± 0.1 µm) in thickness. Polar capsules are pyriform, equal in size, slightly converging anteriorly, measuring 4.4-5.4 µm (5.0 ± 0.2 µm) in length by 3.2-3.6 µm (3.4 ± 0.1 µm) in width. Polar filaments coiled with four to five turns and arranged perpendicular to the polar capsule length, measuring up to 106 µm. Myxobolus taibaiensis sp. n. is morphologically similar to Myxobolus rotundatus Achmerov, 1956 which also infects the inner wall of the intestine of common carp. However, the small subunit ribosomal DNA sequence identity was only 94%, generally beyond the intraspecies variation in the genus. Phylogenetically, this new species is sister to M. rotundatus and then clusters with M. shantungensis Hu, 1965 to form an independent common carp-infecting cluster within the Henneguya-Myxobolus clade., Xinhua Liu, Congjie Hua, Qianqian Zhang, Yuanli Zhao, Dong Zhang, Jinyong Zhang., and Obsahuje bibliografii
Myxobolus pseudodispar Gorbunova, 1936 (Myxozoa) was originally described as a parasite of common roach, Rutilus rutilus (Linnaeus), with developing stages in muscles and spores disseminated in macrophage centres of different organs and tissues. Later, this parasite was described from several other cyprinids, but with relatively large intraspecific differences based on SSU rDNA gene sequences. Within our long-term study on myxozoan biodiversity, we performed a broad microscopic and molecular screening of various freshwater fish species (over 450 specimens, 36 species) from different localities. We investigated the cryptic species status of M. pseudodispar. Our analysis revealed four new unique SSU rDNA sequences of M. pseudodispar as well as an infection in new fish host species. Myxobolus pseudodispar sequence analysis showed clear phylogenetic grouping according to fish host criterion forming 13 well-recognised clades. Using 1% SSU rDNA-based genetic distance criterion, at least ten new species of Myxobolus Bütschli, 1882 may be recognised in the group of M. pseudodispar sequences. Our analysis showed the paraphyletic character of M. pseudodispar sequences and the statistical tests rejected hypothetical tree topology with the monophyletic status of the M. pseudodispar group. Myxobolus pseudodispar represents a species complex and it is a typical example of myxozoan hidden diversity phenomenon confirming myxozoans as an evolutionary very successful group of parasites with a great ability to adapt to a new hosts with subsequent speciation events.
Jedná se o autobiografické výpovědi těch, kteří se s poruchami příjmu potravy (dále PPP) potýkali nebo s nimi stále bojují. Odvážní autoři projektu se rozhodli přesto zůstat v anonymitě. Jedná se o soubor textů z let 2011 – 2014. V projektu „Na druhý pohled“ je zahrnut dokonce i muž s PPP a boří tím tak jeden z mýtů o tom, že poruchy příjmu potravy jsou výhradně feminní záležitostí.
This review addresses the surrogate motherhood, one of the oldest and most controversial reproduction techniques. First part of the article clarifies actual terminology, second part some ethical aspects, foundations and conditions of surrogacy – especially exploitation, commodification and the possibility of commercial surrogacy. Major differences in approach to such aspects and grounds in different countries through the optics of their economic development will be presented. Third perspective is focused on the Czech legal environment in contrast to the European Court of Human Rights (ECHR) case law based on evolutive decision making derived from the interpretation the European Convention on Human Rights is a “living tool” and transforms over time. On particular case laws reveals how the ECHR stresses the importance of a genetic link to a child born through surrogacy. It also answers questions how is surrogacy embodied in the Czech law and how the case law of the ECHR affects decision making and outlines the need for an active regulation in this area. and Tento článek se zabývá náhradním mateřstvím, jednou z nejstarších a nejkontroverznějších reprodukčních technik. První část článku objasňuje terminologii, druhá etické aspekty a východiska pro náhradní mateřství, především vykořisťování, komodifikaci a možnosti komercionalizace náhradního mateřství a jeho podmínky. Ukazuje značné odlišnosti v přístupu k těmto aspektům optikou vybraných států, především v souvislosti s jejich ekonomickou vyspělostí. Třetí úhel pohledu je zaměřen na české právní prostředí v kontrastu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) založenou na evolutivním rozhodování, které vychází z výkladu ESLP, že Evropská úmluva o ochraně lidských práv (EÚLP) se v čase mění, že je „živoucím nástrojem“. Na konkrétní judikatuře odhaluje, jak ESLP akcentuje důležitost genetické příbuznosti k dítěti narozenému prostřednictvím náhradního mateřství. Odpovídá na otázky, jak je právně náhradní mateřství uchopeno v České republice, a ukazuje, jak se do této oblasti aktivně promítá judikatura ESLP, a nastiňuje potřebu aktivní regulace této problematiky.
Surrogate motherhood (SM) is a procedure, when a woman undergoes assisted reproduction, pregnancy and childbirth in order to give up her child and transfer parental rights and obligations someone else, who she previously agreed with. The complexity of the procedure entails many legal problems; the most important are the determination of legal parenthood, enforceability of agreements concluded before the child's birth or before commencement of treatment, compensation of costs, registration of the newborn, the search for a surrogate mother, the right of the child to know her/his parents. Our article is a response to the article Surrogate motherhood in Legal Practice, published in JMLB (2015, Vol. 5, No. 2), and we mainly address the issue of seeking a surrogate mother., Náhradní mateřství (NM) je procedura, kdy asistovanou reprodukci, těhotenství a porod podstoupí žena s cílem vzdát se narozeného dítěte a rodičovská práva a povinnosti převést na někoho jiného, předem domluveného. Složitost procedury s sebou přináší mnoho právních problémů; hlavními jsou určení právního rodičovství, vymahatelnost dohod uzavřených před porodem dítěte či před zahájením léčby, kompenzace nákladů, registrace novorozence, cesty hledání náhradní matky, právo dítěte znát své rodiče. Náš článek je reakcí na článek Náhradní mateřství v právní praxi, uveřejněný v Časopise zdravotnického práva a bioetiky (2015, Vol. 5, No. 2), reagujeme především na problematiku hledání náhradní matky., and Obsahuje bibliografické odkazy