Narůstající počet závislých osob seniorského věku si vyžaduje adekvátní reakci ze strany sociálně zdravotní péče o tyto osoby. Jde zejména o hledání optimálního nastavení spolupráce mezi formální a neformální péčí, a dále o rozvíjení vhodných forem péče - terénních, ambulantních i pobytových služeb a služeb zdravotních a sociálních tak, aby na sebe navazovaly a dokázaly pružně uspokojovat aktuální potřeby seniorů a jejich rodinných pečujících. Článek se zaměřil na situaci v oblasti sociálně-zdravotních služeb určených pro seniorskou populaci v hlavním městě Praha (HMP) ve srovnání s dalšími re - giony ČR a identifikoval nejvýznamnější neuralgické body současného systému dlouhodobé sociálně-zdravotní péče v HMP. Využívá kvantitativní i kvalitativní metody, na jejichž základě byla podrobně analyzována existující nabídka sociálně-zdravotních služeb v HMP a byla reflektována očima zúčastněných aktérů, tj. uživatelů služeb a jejich rodinných příslušníků, poskytovatelů a zadavatelů sociálních a sociálně zdravotních služeb. Výsledky kvantitativního i kvalitativního výzkumu ukazují na závažné deficity jak v nabídce těchto služeb, tak v jejich vzájemné propojenosti., The increasing number of dependent seniors requires an adequate response from long-term care system for these citizens. This mean a search for setting of cooperation between formal and informal care, and need for appropriate forms of long-term care (field care, outpatient care and residential services) There is an increasing need for health and social services to relate mutually and cooperate flexibly, so that they would appropriately meet the current needs of seniors and their family caregivers. The article is focused on long-term care for the senior population in the capital Prague in comparison with other Czech regions and identifies the most neuralgic points of long- term care in Prague. It uses both qualitative and quantitative methods to analyse in detail supply of long-term care services in Prague from the point of view of main stakeholders. Results of the qualitative and quantitative research show serious deficits both in services offered and their interconnection., Mgr. Kotrusová Miriam, Ph.D., PhDr. Janečková Hana, Ph.D., Mgr. Ing. Angelovská Olga, Mgr. Dobiášová Karolína, and Literatura
Cíl: Hodnocení použitelnosti výsledků kardiopulmonální třídy klasifi kačního systému NOC, při vybrané ošetřovatelské diagnóze 00031 NANDA I Neefektivní průchodnost dýchacích cest. A to za účelem následného testování implementování klasifi kačních systémů NNN v reálném klinickém prostředí chirurgické a intenzivní péče ČR. Metody: Všeobecné sestry hodnotily použitelnost NOC výsledků z kardiopulmonální třídy klasifi kačního systému (NOC Nursing Outocomes Classifi cation 4th, 2008, s. 130), které by reálně využívaly na svém klinickém pracovišti, při vybrané ošetřovatelské diagnóze 00031 NANDA I Neefektivní průchodnost dýchacích cest (NANDA-I 2009–2011, překlad Kudlová, s. 360). Hodnocení přisuzovaly prostřednictvím škály Likertova typu do záznamových archů. Ke komparaci hodnocení použitelnosti výsledků NOC na klinických pracovištích intenzivní ošetřovatelské péče, byl po základním statistickém zpracování (aritmetický průměr, medián, směrodatná odchylka) použit Pearsenův chí-kvadrát test nezávislosti. Výsledky: Šetření neprokázalo statisticky významné rozdíly na hodnocení použitelnosti NOC výsledků 0412; 0415; 0416; z kardiopulmonální třídy NOC klasifi kačního systému (4th, 2008, s. 130) všeobecnými sestrami (n65) z klinických pracovišť NIP, CHJIP a ARO. Závěr: Výše uvedené šetření hodnocení použitelnosti výsledků NOC klasifi kačního systému bylo přijato jako dílčí krok k řešení projektu IGA MZČR NF 12078-4/2011, který podporuje implementaci klasifi kačního systému NIC v chirurgické a anesteziologicko resuscitační ošetřovatelské péči do podmínek klinické praxe České republiky., Aim: The evaluation using of cardiopulmonary class NOC outcomes of classificatory system in the relation to 00031 NANDA-I. Ineff ective Airways Clearence diagnosis. With a view to testing use classificatory systems NNN by nurses in the real clinical workplaces of intensive care. Methods: Nurses evaluated using the outcomes array of NOC cardiopulmonary class of the classificatory system (4th edition, 2008) which they would really use in their clinical workplaces in the relation to fi xed nursing diagnosis 00031 NANDA Int.-Ineffective Airways Clearence (NANDA-I, 2009–2011, translation Kudlová, p. 360). Th ey evaluted with help of Likert type scale into recording list. For NOC outcome evalution comparison by nurses from individual clinical workplaces Pearsen chi-square test for independency was used after the basic statistical processing (arithmetic mean, median, standard tolerance. Results: Research did not prove statistically significant differences of nurses (n65)evalution at outcomes 0412; 0415; 0416; of NOC cardiopulmonary class of the classificatory system. Conclusion: The research enquiry brought partial results to IGA MZČR NF 12078-4/2011 project which supports implementation of NIC classificatory system in surgical and anaesthetic nursing care into the conditions of clinical practice of the Czech Republic., Jitka Hůsková, Petra Juřeníková, and Literatura
Východiska: Praxe založená na důkazech je velmi užitečná v každé profesi, v porodní asistenci nevyjímaje. Nedostatečná informovanost o využití praxe založené na důkazech může vést k nekvalitní a neplnohodnotné péči o klientku. Cíl: Hlavním cílem bylo zjistit informovanost porodních asistentek o Evidence Based Midwifery. Mezi dílčí cíle patřilo zjištění, zda porodní asistentky znají pojem Evidence Based Midwifery a zkratku EBM a zda s Evidence Based Midwifery ve své praxi pracují. Metody: Byl vytvořen nestandardizovaný dotazník. Celkem obsahoval 15 otázek. V úvodu dotazníku byly respondentky seznámeny se záměrem výzkumu a byl jim předložen informovaný souhlas. Respondentkami byly porodní asistentky z České republiky pracující na gynkologických, porodnických lůžkových a ambulantních pracovištích. Rozdáno bylo celkem 160 dotazníků. Návratnost činila 93,8 %. Celkem se pracovalo se 150 dotazníky. Výzkumné šetření probíhalo v měsících září–listopad roku 2013. Výsledky: Zkratku EBM uvedlo, že nezná celkem 100 (66,7 %) respondentek. Znalost pojmu Praxe založená na důkazech potvrdilo celkem 46 (30,7 %) respondentek. Zájem o studijní materiál věnující se praxi založené na důkazech v porodní asistenci má 93 (62,0 %) respondentek, zájem o školící kurz o EBMid uvedlo 110 (73,4 %) respondentek. Závěry: Cíle výzkumného šetření byly splněny. Úroveň informovanosti porodních asistentek o Evidence Based Midwifery jsme stanovili jako nedostatečná (méně než polovina respondentek nezná pojem EBMid). Většina respondentek s Evidence Based Midwifery ve své praxi nepracují. Bylo by vhodné informovat porodní asistentky o využití EBMid v praxi a poté provést další výzkum, díky kterému bychom mohli zhodnotit zlepšení dané situace či nikoliv., Background: Evidence-based practice is very useful in every profession, in midwifery exception. Lack of awareness about the use of evidence-based practice can lead to poor quality and fiduciary care of the client. Objective: To determine the awareness of Midwives of Evidence Based Midwifery, determine whether midwives are familiar with the concept of Evidence Based Midwifery and acronym EBM and whether they practice Evidence Based Midwifery in their work. Methods: Respondents were midwives working in the gynecological-obstetric wards and clinics in the Czech Republic selected by purposive sampling, there were 150 respondents. e research was carried out by a non-standardized questionnaire. Results: 100 respondents don´t know EBM: 93 respondents are interested in the study material about EBMid and 110 respondents are interested in a training course. Conclusions: e objectives of the research were met. e level of Midwives`awareness of Evidence Based Midwifery was detected. Most of the respondents don´t use EBMid, but their interest in cooperation is quite large., and Karolína Kutálková, Věra Vránová
Povinnost mlčenlivosti je jedna ze základních profesních povinností spojených s prací zdravotnických pracovníků. Je to zcela konkrétní institut na ochranu soukromí pacientů, nutný zejména proto, že při poskytování zdravotní péče více než v jiných oblastech lidské činnosti dochází k primárnímu (údaje zjištěné při diagnostice či léčbě) i sekundárnímu (údaje získané od pacienta či jeho blízkých) získávání informací o velmi intimních stránkách lidského života. Nicméně existuje řada právně relevantních důvodů, které zakládají možnost oprávněně porušit tuto povinnost a informace získané při poskytování zdravotní péče sdělit. Oprávněné důvody jsou vždy založeny na poměřování hodnot, které stojí za povinností mlčenlivosti, a hodnot, které stojí za potřebou či nutností tuto povinnost porušit. Specifickou oblastí střetu těchto hodnot je sdělování údajů chráněných povinností mlčenlivosti orgánům činným v trestním řízení. Vedle hlavního důvodu, který umožňuje zdravotnickému pracovníkovi poskytnout vyžádanou informaci policisty, státními zástupci či trestními soudci, kterým je souhlas samotného pacienta, o jehož údaje se jedná, zná český právní řád množství jiných důvodů, byť často velmi úzce zaměřených, které vyplývají z různých právních předpisů. Tento text se nezaměřuje pouze na uvedení důvodů, kdy zdravotnický pracovník je oprávněn podle práva chráněné informace sdělit, ale také upozorňuje na situace, kdy tak naopak učinit nesmí, přestože to po něm některý z orgánů činných v trestním řízení vyžaduje. Tyto pasáže byly formulovány na základě vlastních zkušeností a poznatků autora ze styku zdravotnických zařízení či zdravotnických pracovníků s orgány činnými v trestním řízení. Závěrem je pak poukázáno na sankce, které hrozí zdravotnickému pracovníkovi, pokud podlehne tlaku ze strany orgánů činných v trestním řízení a požadované informace neoprávněně sdělí., An obligation to maintain secrecy is one of the basic professional duties associated with the work of health workers. It's very specific institute of patient privacy, especially necessary because during the provision of health care more than in other areas of human activity information of very intimate sites of human life are gathered by a primary (data collected from the diagnosis and treatment activity) and secondary (data obtained from the patient or his relatives) ways. However, there are many legally relevant reasons that give rise to legally break this obligation and to tell information obtained in providing health care. Justified reasons are always based on measuring the values behind the duty of confidentiality, and the values behind the need or necessity to break this obligation. A specific area of this conflict of values is disclosure of protected data to criminal law enforcement authorities. Besides the main reason that allows the health professional to provide requested information to the police, prosecutors and criminal judges, which is the consent of the patient the Czech law knows a number of other reasons, though often very narrowly focused, arising from different legal regulations. This text does not focus solely on the grounds where the healthcare worker is entitled to communicate information protected by the law, but also points to situations where do not, though one of the institutions of law enforcement requires it. These passages have been formulated based on the author's experience and knowledge by the interaction of medical institutions or medical personnel with criminal law enforcement authorities. Finally, it is then pointed to the sanctions that threaten health professionals, if they succumb to pressure from criminal law enforcement authorities and communicate the information illegally., Radek Policar, and Literatura 5
Východiska: V roku 2008 viaceré medzinárodné spoločnosti prezentovali nové nutričné odporúčania týkajúce sa prevencie alergických ochorení. Zmeny v odporúčaniach sa dotýkali dĺžky dojčenia, veku integrácie prvého príkrmu a zavedenia potenciálne alergénnych potravín do jedálnička dieťaťa. Cíl: Cieľom výskumu bolo posúdiť vplyv rodinnej alergickej anamnézy na zavedenie prvého nemliečneho príkrmu a potenciálne alergénnych potravín do jedálnička dojčaťa. Metody: Prierezová štúdia bola realizovaná u 405 slovenských matiek v období októbra 2011 až apríla 2012. Deti respondentov boli zaradené do 2 skupín: deti s alergickou predispozíciou a deti bez alergickej predispozície. Pri štatistickom vyhodnotení bol použitý Mann-Whithey test a test logistickej regresie. Výsledky: Vek integrácie 1. príkrmu sa nelíšil s ohľadom na alergickú predispozíciu detí. Citrusové ovocie, ryby, vaječný bielok, jogurt, syr, tvaroh a kravské mlieko boli integrované štatisticky skôr deťom bez alergickej predispozície, kým kefírové mlieko štatisticky skôr deťom s alergickou predispozíciou. Závěry: Napriek existencii nových preventívnych postupov sa matky riadia pri integrácii potenciálne alergénnych potravín starými odporúčaniami. Preto je potrebné zvýšiť povedomie opatrovateľov detí o nových nutričných preventívnych postupoch., Background: In 2008, several international associations presented the new nutritional recommendations for the prevention of allergic diseases. e changes in the recommendations are concerned the length of breastfeeding, the age of the integration of first weaning food and the introduction of potentially allergenic foods into the infant diet. Aim: e goal of the research was to assess the effect of family history of allergy to introduce first weaning food and potentially allergenic foods into the infant diet. Methods: In the period October 2011 to April 2012, we performed the cross-sectional study in 405 Slovak mothers. e children of the respondents were grouped in two categories: children with allergic predisposition and children without allergic predisposition. We used Mann-Whithey test and logistic regression. Results: e age of the integration the first weaning food was not different with respect to allergic predisposition of children. Citrus fruit, the fish, egg white, yogurt, cheese, cottage cheese, and cow’s milk were integrated statistically sooner in children without allergic predisposition, while kefir milk statistically sooner in children with allergic predisposition. Conclusions: Despite the existence of new preventive recommendations, the mothers introduced of potentially allergenic foods by old recommendations. It is therefore necessary to raise awareness of carers of children about new nutritional preventive procedures., Slávka Mrosková, Anna Eliašová, Dagmar Magurová, and Literatura
Autor předkládá kritický rozbor současné situace v poskytování pracovnělékařských služeb v České republice. Společnost pracovního lékařství České lékařské společnosti J.E.Purkyně vyvinula v období několika posledních let maximální komplexní úsilí pro zajištění takové pozice pracovního lékařství mezi lékařskými obory i mezi poskytovateli zdravotnických služeb, jaká je obvyklá ve vyspělých evropských zemích. Součástí tohoto úsilí byla i harmonizace vzdělávání v pracovním lékařství, mimo jiné za účelem zajištění přiměřeného standardu poskytování služeb podnikům. Tyto snahy, ač podpořené a zdůvodněné stanovisky a doporučeními mezinárodních i tuzemských institucí (ICOH, UEMS, WHO, MPSV), nenašly žádoucí odezvu na MZ ČR. Výsledkem je proto problematická právní úprava postgraduálního vzdělávání lékařů v pracovním lékařství a absence povinného vzdělávání zejména praktických lékařů v pracovním lékařství. Právní úprava pracovnělékařských služeb, jejíž přijetí bylo po desítky let předpokládáno v ustanovení § 40 zákona č. 20/1966 Sb., nebyla realizována ani po vstupu ČR do EU. Od 1. dubna 2012 zákonem č.373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, jenž je součástí tzv. zdravotnické reformy, má být vyřešena i právní úprava pracovnělékařských služeb. Vládní návrh tohoto zákona v důvodové zprávě konstatuje, že je nezbytné, aby pracoviště, na nichž se vykonávají práce druhé rizikové kategorie, posuzoval lékař se znalostí pracovních podmínek a obecně problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) - každoročně je totiž zaznamenáván výskyt nemocí z povolání i u těch osob, které vykonávají práci zařazenou do kategorie druhé, přičemž podíl těchto nemocí z povolání na celkově přiznaných nemocech z povolání činí cca 25 až 26%. Přesto paradoxně zákon umožňuje, aby pracovnělékařské služby v plné šíři mohl poskytovat všeobecný praktický lékař nebo pracovní lékař, přičemž absolvování „akreditovaného kurzu zaměřeného na pracovnělékařské služby“ je považováno za vhodné, nikoliv za obligatorní (od roku 1995 do roku 2011 absolvovalo obdobné kurzy dobrovolně 422 praktických lékařů). Zajišťování kvality je šancí pro zlepšení přijatelnosti pracovních lékařů v podnicích/smluvních lékařů podniků a rovněž výzvou pro pracovní lékařství. Kompetenci pracovních lékařů lze klientům znázornit výrazněji a srozumitelněji pomocí prokazatelného zajištění kvality - potřeba zajištění zdraví zaměstnanců při práci je tak pro podnik snadněji pochopitelná. Možné konkurenční výhody pro lékaře samotné i ochrana před neoprávněnou kritikou hovoří rovněž pro zprůhlednění kvality a účinnosti prováděných činností. Odborná společnost proto zpracovala nabídku dobrovolné kontroly kvality poskytovatelů pracovnělékařských služeb, k níž je možné se přihlásit na webové stránce www.pracovni-lekarstvi.cz., The author submits a critical analysis of the current situation in the provision of occupational medicine services in the Czech Republic. During the last several years the Society of Occupational Medicine of the Czech Medical Association of Jan Evangelista Purkyne has exerted maximum and complex efforts to ensure such a position of occupational medicine both among medical fields, as well as among health care service providers, as is customary in developed European countries. A part of this efforts has also been harmonization of education in occupational medicine, inter alia, for the purpose of ensuring adequate standard service provision to businesses. In spite of being supported and substantiated by statements and recommendations of international and domestic institutions (ICOH, UEMS, WHO, MPSV), these ambitions did not find desirable reaction from the Ministry of Health of the Czech Republic). Therefore, it resulted in a questionable legal regulation of postgraduate education of physicians in occupational medicine and in absence of mandatory education of especially general practitioners in the field of occupational medicine. The legal regulation of occupational medicine services, the adoption of which was anticipated in the provision of Section 40 of the Act no. 20/1996 Coll., was neither implemented after accession of the CR to the EU. Since April 1, 2012 the legal regulation of occupational medicine services should be tackled along with the Act no. 373/2011 Coll., on Specific Medical Services, which is a part of the so-called Health care reform. The government bill of this act states in the explanatory memorandum that it is crucial to have the workplace, where the second risk category works are being performed, assessed by a physician with the knowledge of working conditions and generally with the knowledge of occupational safety and health (OSH) related issues - as annual occurrence of occupational diseases is recorded also in those persons who perform the work ranked in the second category, while the share of these occupational diseases in the overall number of acknowledged occupational diseases amounts to approx. 25 to 26%. Yet, paradoxically, the act allows that occupational medicine services are provided within full scope by a general practitioner, or an industrial physician and at the same time the passing of "accredited occupational medicine services course" is considered to be suitable, however not mandatory (since 1995 to 2011, similar courses were passed voluntarily by 422 general practitioners). Assurance of quality is a chance for improvement of acceptability of industrial physicians in businesses/contractual physicians, as well as a challenge for industrial medicine. The competence of industrial physicians can be illustrated in a more pronounced and comprehensible manner by means of provable assurance of quality - the need to ensure health of employees at work is therefore more easily understandable for the business. The prospective competitive advantage for physicians themselves, as well as protection against unauthorized criticism, also speaks for making more transparent the quality and efficiency of performed activities. Therefore the professional society worked out an offer of voluntary quality inspection of providers of occupational medicine services, which can be applied for on the website www.pracovni-lekarstvi.cz., Milan Tuček, and Literatura 7
Stárnutí populace má ekonomické, politické i sociální důsledky. Na demografické změny reaguje plánování potřeb dlouhodobé péče včetně úvah o počtu profesionálních pečujících. Ačkoli v řadě zemí Organizace pro hospodář skou spolupráci a rozvoj (OECD) včetně ČR převládá péče rodinných pečujících, množství profesionálů se má v těchto zemích do roku 2050 zdvojnásobit (v ČR dokonce ztrojnásobit). Potřeba existence kvalitních institucí zajišťujících dlouhodobou péči je provázána s nastavením příznivých pracovních podmínek a podporou dobré zdravotní kondice jejich zaměstnanců. Prevence a podpora zdraví jak stárnoucí populace, tak formálních i neformálních pečujících, představují významná témata v politice dlouhodobé péče. V rámci reflexe současného stavu podpory zdraví a pracovních podmínek formálních pečujících v českém prostředí jsme provedli kvalitativní sondu (focus groups), jejímž cílem bylo zjistit subjektivní názory této cílové skupiny na snahy zaměstnavatelů o podporu jejich zdraví formou zkvalitňování pracovních podmínek. Klíčovým tématem byla úroveň podpory zdraví na pracovišti a s ní související pozitivní a negativní faktory ovlivňující pracovní výkon., Population aging has economic, political and social consequences. Planning needs of long term care (LTC) and reflecting the number of professional caregivers responds to demographic changes. Although family caregivers dominate in many OECD countries including the Czech Republic, a number of professionals in these countries will double until 2050 (even triple in the Czech Republic). The need for the existence of quality institutions providing LTC setting is linked with good working conditions and health promotion of their employees. Prevention and health promotion of the aging population and of formal and informal caregivers are important topics in LTC policy. Within reflection of the current state of health promotion and working conditions of formal caregivers in the Czech environment, we conducted a qualitative probe (focus groups). The objective was to determine subjective opinions of this target group of employers’ efforts to promote their health by improving working conditions. The key theme included the level of workplace health promotion and related positive and negative factors affecting work performance., Blanka Jirkovská, Hana Janečková, and Literatura
Cíl: Cílem práce je analyzovat literární přehled faktorů pracovní spokojenosti sester ve vztahu k setrvání sester na pracovišti. Metodika:Zdroje dat - Elektronické databáze: MEDLINE, Wiley Library Online, PubMed, Bibliographia medica Čechoslovaca. Periodika – Kontakt, Profese on-line, Ošetřovatelství a porodní asistence, Ošetrovateľstvo: teória, výskum, vzdelávanie a odborné recenzované publikace. Klíčová slova byla zadávána v databázích publikovaných od roku 1990 nebo později, které zkoumaly pracovní spokojenost sester a její vliv na setrvání sester v práci. Literární výsledky jsou prezentovány v tabulkovém formátu ke komparaci jednotlivých studií. Výsledky: Z celkového počtu 42 sdělení nebo abstraktů, bylo do tohoto přehledu zahrnuto 29 studií, převáţně kvantitativních studií. Byly zjištěny následující prediktory pracovní spokojenosti sester, které ovlivňují jejich záměr setrvat v zaměstnání: (1) pracovní vztahy, (2) pracovní odměny, (3) styl vedení, vztah a podpora manaţera, (4) organizační podpora, stav pracovního prostředí, (5) fyzická a psychická reakce na práci. Závěr: Manaţeři ošetřovatelské péče sehrávají významnou roli v udrţení pracovní spokojenosti sester. Znalosti o proměnných pracovní spokojenosti sester mohou pomoci managementu zdravotnických zařízení implementovat strategie k udrţení spokojenosti sester. Pozornost by měla být směrována zvláště k posílení interpersonálních vztahů a potřebné kapacitě sester v zařízení, k udrţení kvality péče o pacienta., Aim: The aim of this work was to perform a literature review of nurses’ job satisfaction factors with respect to their retention in the workplace. Methods: Data sources – electronic databases: MEDLINE, Wiley Online Library, PubMed, Bibliographia medica Čechoslovaca; journals: Kontakt, Profese on-line, Ošetřovatelství a porodní asistence, Ošetrovateľstvo: teória, výskum, vzdelávanie; and peer-reviewed publications. The key words were entered into the databases published from 1990 or later that have examined the job satisfaction of nurses and its impact on their retention in work. Literature results are presented in a tabular format for the comparison of individual studies. Results: Out of a total of 42 articles or abstracts, 29 – mostly quantitative – studies were included in this review. The following predictors of nurses’ job satisfaction that influence their intention to remain in the workplace were identified: (1) working relationships, (2) job rewards, (3) leadership style, relationship and support of a manager, (4) organizational support, the state of the work environment, and (5) physical and psychological reactions to work. Conclusion: Nursing care managers play an important role in maintaining job satisfaction of nurses. Awareness of the variables of nurses’ job satisfaction can help healthcare facility managers implement strategies to maintain nurses’ job satisfaction. Attention should be directed particularly to strengthening interpersonal relationships and necessary staffing in the facility in order to maintain the quality of patient care., Silvie Haroková, Elena Gurková, and Literatura