Cíl: Průzkumné šetření zjišťovalo schopnosti spolupráce nemocných při léčbě Warfarinem a dodrţování léčebného reţimu v průběhu dlouhodobé antikoagulační terapie Warfarinem. Konkrétně byla mapována a vyhodnocena úroveň edukace sestrou, informovanost a adherence k léčbě u pacientů léčených Warfarinem. Metodika: Průzkumný soubor tvořilo 108 pacientů evidovaných v ambulantním léčení interní a kardiologické ambulance při interním oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku. Průzkumné šetření probíhalo v prosinci roku 2010 a lednu roku 2011. Pro sběr dat byla vyuţita metoda dotazníkového šetření. Výsledky: Výsledky průzkumného šetření ukazují, ţe naprostá většina pacientů léčených Warfarinem se aktivně podílí na léčebném procesu. Nemocným se od zdravotníků dostává poučení o léčbě, sestry se na edukaci podílejí v 75 %. Většina dotázaných dochází na pravidelné kontroly a zná zpaměti uţívanou dávku léku. Čtvrtina nemocných však není schopna uvést krvácení jako hlavní riziko léčby. Převáţná většina respondentů si je vědoma skutečnosti, ţe účinek léčby můţe být ovlivněn sloţením přijímané potravy, méně neţ polovina respondentů zná interakci Warfarinu s jinými léky či doplňky stravy. Nemocní mají na zřeteli, ţe je nutno informovat kaţdého lékaře o této léčbě, jen polovina respondentů však informuje i lékárníka. Závěr: Adherence k léčbě ze strany pacienta je základem úspěšné a bezpečné terapie Warfarinem. Cílem všech zdravotníků by měla být snaha o kvalitní a efektivní komunikaci s nemocnými, snaha o dosaţení co nejvyšší úrovně spolupráce, ochoty a schopnosti pacientů řídit se pokyny zdravotníků. Tím se výrazně zvýší úspěšnost léčby a eliminuje se riziko moţných komplikací léčby., Aim: Exploratory investigation ascertained capabilities of cooperation of patients when treated with warfarin and adherence to treatment regimen during long term anticoagulant therapy by warfarin. Specifically was mapped and assessed the level of education by nurse, foreknowledge and adherence to treatment in patients treated with warfarin. Methods: The exploratory set consisted of 108 patients, who were registered in ambulant treatment of internal and cardiac ambulance at internal department of Hospital in Frydek-Mistek. Exploratory investigation took place in December 2010 and January 2011. For data collection was used method of questionnaire survey. Results: The results of questionnaire survey show, that absolute majority of patients treated with warfarin is actively participating in the treatment process. The patients receive from the health care providers education about the treatment, nurses are participating in education in 75%. Majority of respondents have regular check ups and knows by heart the dose of the drug. A quarter of patients is not able to state bleeding as the main risk of treatment. The vast majority of respondents are aware of the fact, that the treatment effect may be influenced by the composition of the diet, less than half of the respondents know the warfarin interactions with other medication or supplements. Patients have in mind that every doctor should be informed about this treatment, only half of the respondents, however, informs as well the pharmacist. Conclusion: Adherence to treatment by the patient is the foundation of a successful and safe warfarin therapy. The goal of all health professionals should be to aim for quality and effective communication with patients, effort to achieve the highest level of cooperation, willingness and ability of patients to follow medical instructions. This greatly increases the effectiveness of treatment and eliminates the risk of potential complications of treatment., Michaela Teperová, Lucie Sikorová, and Literatura 8
Spánek se významně podílí na celkovém zdraví a kvalitě života člověka, je důležitý nejen pro duševní a fyzickou regeneraci, ale také pro normální funkci metabolických pochodů, endokrinního a imunitního systému. V moderní společnosti dochází k postupnému zkracování délky spánku v důsledku celé řady faktorů. Epidemiologické studie v posledním desetiletí potvrdily, že spánek kratší než 7 hodin představuje rizikový faktor pro rozvoj obezity, diabetu mellitu 2. typu, hypertenze, kardiovaskulárních onemocnění, depresí a zvyšuje riziko mortality. Cílem této práce bylo zhodnotit délku spánku a posoudit vztah mezi délkou spánku a BMI u dospělé populace (n=478, 18–65 let). Metoda sběru dat zahrnovala 7denní záznam o délce spánku za den a antropometrická měření. Z výsledků vyplynulo, že průměrná délka spánku v souboru činila 7,45 (±0,91) hodin za den. 28 % dospělých osob přesto spalo méně než doporučených 7 hodin denně. Statisticky nejméně spali jedinci ve věku 40–49 let (průměr 7,2±0,80 hodin). Riziko obezity definované jako BMI ≥30 kg/m2 v souboru stoupalo se zkracující se délkou spánku: pro kategorie spánku [<6,3 h], [≥6,3 až <8,3 h] a [≥8,3 h] bylo riziko obezity na základě relativních četností vyjádřeno poměrem 2 : 1,5 : 1,2. Jedinci spící průměrně <6,3 hodiny vykazovali 1,3krát vyšší riziko obezity než ostatní jedinci spící déle i při zohlednění faktoru věku, tento závěr však není statisticky významný (OR=1,256; 95% IS: 0,631; 2,422). Z hlediska prevence obezity se dostatečný a kvalitní spánek jeví jako významný ochranný faktor, který by zejména v současné době rychlého životního tempa a při stoupajícím počtu obézních jedinců neměl být, vedle zdravé stravy a dostatečné pohybové aktivity, opomíjen., Sleep plays a significant role in overall health and in the quality of human life. It is not only important for mental and physical regeneration, but also for the normal functioning of metabolic processes, for the endocrine and immune systems. In modern society there is a gradual shortening of the length of sleep due to a number of factors. In the last decade a number of epidemiological studies suggest that sleeping less than 7 hours a day increases the risk of developing obesity, type 2 diabetes mellitus, hypertension, cardiovascular diseases, and depression and is associated with premature mortality. The aim of this study was to evaluate sleep duration and to assess the relationship between sleep duration and BMI in the adult population (n=478, 18 to 65 years). The method of data collection consisted of a 7-day record of the length of the sleep per day and anthropometric measurements. The results showed that the average sleep duration was 7.45 (±0.91) hours per day. However, 28% of adults slept less than a recommended 7 hours a day. The individuals aged 40–49 years slept statistically the shortest time (mean 7.2±0.80 hours). The risk of obesity increased indirectly with duration of sleep in this population, for sleep categories [<6.3 h], [≥6.3 to <8.3 h] and [≥8.3 h] the risk of obesity defined as BMI ≥30 kg/m2 was 2 : 1.5 : 1.2 based on the relative frequencies of obese and non-obese participants. Individuals sleeping on average <6.3 hours were at 1.3 times higher risk of obesity than other individuals sleeping longer after adjusting for age, this conclusion was not statistically significant (OR=1.256, 95% CI: 0.631; 2.422). In terms of prevention of obesity, sufficient sleep appears to be an important protective factor especially in the present fast pace of life and the increasing number of obese individuals and it should be taken in account in addition to a healthy diet and adequate physical activity., Zlata Piskáčková, Tomáš Zdražil, Martin Forejt, Julie Bienertová Vašků, and Literatura 39
Cieľ: Výskum bol zameraný na identifikáciu drţania diéty u adolescentných respondentov a niektorých príčin jej drţania vo vzťahu k pohlaviu a veku. Metodika: Na získanie empirických dát boli pouţité vybrané poloţky sebaposudzovacieho meracieho nástroja s názvom Mapovanie stravovacích návykov medzi adolescentmi (The Project EAT Survey, Neumark- Sztainer et al.). Výskumnú vzorku tvorilo 387 adolescentných respondentov, toho času študentov prvých a štvrtých ročníkov stredných škôl. Výsledky: Podľa výsledkov výskumu ţeny častejšie drţia diéty (redukčné alebo pre jej udrţanie) či uţ v minulom roku (p = 0,002) aj v terajšej dobe (p = 0,000). Sú nespokojné so svojou hmotnosťou (p = 0,000) a postavou (p = 0,009). Respondenti vo veku 18 - 20 rokov uviedli, ţe si ich členovia rodiny doberali alebo si robili posmech z ich hmotnosti (p = 0,000). Vyššie percento ţien zaţilo negatívne hodnotenie ich hmotnosti zo strany členov rodiny (27,5 %) a vrstovníkov (33,5 %). Záver: Sestra v klinickej praxi môţe byť nápomocná pri identifikovaní drţania diét u adolescentov a jej príčin z hľadiska prevencie dopadu drţania diét na telesné a duševné zdravie adolescenta a pri realizácii uţ cielených intervencií, napr. edukácie v rámci takto obsahovo zameranej prevencie., Aim: The research was aimed at identifying dieting among adolescent respondents and some of the reasons for its keeping in relation to sex and age. Methods: For obtaining empirical data selected items of self-assessing measuring tool called Mapping dietary habits among adolescents were used (The Project EAT Survey, Neumark-Sztainer et al.). The research sample consisted of 387 adolescent respondents, previously high school students (of the first and fourth study year). Results: According to results of research women more frequently keep a diet (in order to lose weight or keep it the same) in last year (p = 0,002) as well as at present-day period (p = 0,000). They are not satisfied with their weight (p = 0,000) and figure (p = 0,009). Respondents aged 18-20 years reported that their family members have teased or made fun of their weight (p = 0,000). A higher percentage of women had experience a negative evaluation of their weight on the part of the family members (27,5 %) and peers (33,5 %). Conclusion: A nurse in clinical practice can be helpful in identifying dieting among adolescents and its causes in order to prevent the impact of diets on physical and mental health of adolescent and in the implementation of already targeted interventions, e.g. education in the context of the following content targeting prevention., Michaela Miertová, and Literatura 40
Cíl: Posoudit efekt samoléčby a autodiagnózy dysmenorey u studentek univerzity v Maiduguri. Metody: 289 studentek trpících dysmenorhoeou z celkového počtu 25 000 studentek univerzity v Maiduguri ze státu Borno, Nigerie, bylo randomizováno k léčbě dysmenorey. Studentky byly vybrány na základě dotazníku, který vyplnily v lednu 2011. Výsledky: Střední věk ± směrodatná odchylka (SD) účastnic byl 22.50 ± 3.12 roku. 112 (38.8 %) užívalo analgetika a nefarmakologické prostředky k tišení bolesti, buď současně, nebo následně (p < 0.001). Nejčastějšími nemedikamentózními prostředky byly horká lázeň (15.2 %) a ohřívací dečka umístěná na podbřišek (5.5 %). Nejčastějšími léky byly nesteroidní antirevmatika (NSAID) užívané při nástupu menstruace. V 72 % byla léčba účinná, ve 4.2 % nebyla. Většina účastnic se medikovala sama a nezabývala se možnými vedlejšími účinky (p < 0.001). Většina účastnic (63 %) utratila 300 Nigerijských Naira a méně (1.9 US Dolarů a méně) za léčbu dysmenorey. Závěry: Výsledky potvrdily, že NSAID byly nejčastěji užívané medikamenty k léčbě dysmenorey, ale většinou bez znalosti potencionálních vedlejších účinků. Proto doporučujeme zapojení profesionálních zdravotníků do tohoto procesu., Objective: This study was performed to evaluate self-medication for the treatment of self-diagnosed dysmenorrhoea among a group of University of Maiduguri female students. Methods: The population of this randomized study was 289 female students suffering from dysmenorrhoea out of over 25 000 students attending a college of medicine and eight non-medical faculties of university of Maiduguri in Borno state, Nigeria. The students were interviewed using a self-administered pre-tested structured questionnaire in January, 2011. Results: The Mean ± Standard Deviation (SD) of age of the participants was 22.50 ± 3.12 years. Significant number 112 (38.8%) of participants use drugs to remedy menstrual pains followed by non-drug therapy while few combine both the drug and non-drug therapy for the pain management (p < 0.001). The most common non drug remedies employed by the participants were taking a hot bath (15.2%) and placing a heating pad on abdomen (5.5%). However, the most common drugs used by the participants were Non-Steroidal Anti-Inflammatory Drugs (NSAIDs) which were usually taken orally at the onset of menstruation. Among the participants that used drug, 72% found it effective while 4.2% reported ineffectiveness. Significant majority of the participants usually self-prescribed their drugs, and were ignorant of the common side effects of these drugs (p < 0.001). Most participants (63%) spent 300 Nigerian Naira and below (1.9048 US Dollar and below) on drugs for dysmenorrhoea every month. Conclusion: The results confirmed that NSAIDs were the most common drugs used for dysmenorrhoea treatment, but frequently used without knowledge of potential side effects due to self-medication. Therefore, we recommend educational intervention by health care professionals., Roland Nnaemeka Okoro, Helen Malgwi, Cyprian Kingsley Ngong, Glory Ogechi Okoro, and Literatura 30
Cíl práce: Analýza výsledků extrakčních vaginálních operací ve FN Motol v období let 2007 – 2011. Typ studie: Retrospektivní analýza Soubor a metodika: Analýza 341 vaginálních extrakčních porodů – frekvence využití jednotlivých instrumentů, indikace k jednotlivým extrakčním operacím, mateřské a neonatologické komplikace. Výsledky: V daném období stouplo využití extrakčních metod z 0,81 % na 3,55 %. Tento stoupající trend byl dán zejména zvyšující se frekvencí využití vakuumextraktoru (VEX). Na našem pracovišti se VEX do roku 2007 nepoužíval vůbec, v roce 2011 již tvořil 92 % všech extrakčních operací (nárůst z 0 % na 3,27 %, forceps pokles z 0,81 % na 0,28 %). Indikační schéma k využití jednotlivých instrumentů se v průběhu let také změnilo, dominantou k využití forcepsu byla hypoxie, v roce 2011 při vzrůstající oblibě vakuumextraktoru tvořila právě hypoxie již 50 % indikací k jeho využití. Četnost poranění matky i novorozence byla nižší při použití vakuumextraktoru, kefalhematom novorozence v 7 % u VEXu a 13 % u forcepsu. Závěr: V daném období došlo na našem pracovišti k celkovému zvýšení četnosti extrakčních porodů, a to zejména vlivem použití vakuumextraktoru. Vakuumextraktor je dle našich dat spojen s nižší mateřskou a novorozeneckou morbiditou. Neonatologické výsledky obou metod jsou srovnatelné, mírně však ve prospěch vakuumextraktoru. Výjimkou je jeho neúspěšné použití., Objective: To analyze the results of assisted vaginal deliveries at the Motol University Hospital for the period 2007–2011. Type of study: A retrospective analysis Material and Methods: Analysis of 341 vaginal assisted deliveries - frequency of individual instrument use, indications for assisted vaginal deliveries, maternal and neonatal complications. Results: During the given time period the frequency of assisted vaginal deliveries increased from 0,81 % to 3,55 %. This increasing trend was mainly due to the increasing frequency of vacuum extractor (VEX) use. The first vacuum assisted vaginal delivery at our hospital was recorded in 2007. In 2011 this method already accounted for 92 % of all assisted vaginal deliveries (an increase from 0 % to 3,27 %; the frequency of forceps deliveries decreased from 0,81 % to 0,28 %). Over the years, indications for the use of instruments have also changed. Main indication for forceps delivery used to be hypoxia, but in 2011, with increasing popularity of vacuum extractions, it accounted only for 50 % of indications for its use. Frequency of maternal and neonatal injuries was lower when using vacuum extractor, newborn cephalhaematoma was recorded in 7 % when vacuum extractor was used and 13 % when forceps was used. Conclusion: During the given time period there was an overall increase of assisted vaginal deliveries at our department, mainly because of the vacuum extractor use. According to our data, vacuum extraction is associated with lower maternal and neonatal morbidity. Neonatal results of both methods are comparable, but slightly in favour of vacuum extraction, except cases of its unsuccessful application., P. Hanulíková, H. Hrubantová, R. Vlk, T. Binder, and Literatura 10
Cíl: Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, které faktory ovlivňují pouţívání ošetřovatelských diagnóz v klinické praxi. Dalším cílem bylo zjistit rozdíly v hodnocení faktorů ovlivňujících pouţívání ošetřovatelských diagnóz v praxi podle věku, vzdělání a typu pracoviště. Metodika: Pro získání dat byl sestaven nestandardizovaný dotazník zaměřený na zjištění faktorů ovlivňujících pouţívání ošetřovatelských diagnóz. Výzkumný soubor tvořilo 253 registrovaných všeobecných sester z 9 zdravotnických zařízení v České republice. Sestry hodnotili na Likertově škále od 1 do 5, jak jednotlivé faktory ovlivňují pouţívání ošetřovatelské diagnostiky v praxi. Výzkumné šetření probíhalo od června 2011 do listopadu 2011. Výsledky: Podle našeho výzkumného souboru nejvíce ovlivňují pouţívání ošetřovatelských diagnóz v praxi následující faktory: počet pacientů na 1 sestru, administrativní zátěţ, syndrom vyhoření, nedostatek času, rozdíly v teorii a praxi a nedostatek personálu. Statisticky významné rozdíly v hodnocení faktorů podle věku byly zjištěny v hodnocení 2 faktorů: rozdíly v teorii a praxi, nedostatek motivace. Podle dosaţeného vzdělání byly statisticky významné rozdíly zjištěny v hodnocení 4 faktorů: nejednotnost ošetřovatelských diagnóz, terminologie diagnóz, rozdíly v teorii a praxi, rutinní práce. V závislosti na typu pracoviště byly statisticky významné rozdíly nalezeny v hodnocení 5 faktorů: terminologie diagnóz, rozdíly v teorii a praxi, nedostatek praktických zkušeností s ošetřovatelskou diagnostikou, rutinní práce, syndrom vyhoření. Závěr: Rozeznání faktorů ovlivňujících pouţívání ošetřovatelských diagnóz v praxi a zlepšení institucionální podpory můţe ulehčit implementaci ošetřovatelské diagnostiky v klinické praxi, Aim: The main aim of the study was to identify which factors influenced the use of nursing diagnoses in clinical practice. Another aim was to ascertain whether age, education and type of workplace affected the relative importance accorded to these factors. Methods: A non-standardized questionnaire on factors influencing the use of nursing diagnoses was administered to a sample consisting of 243 registered general nurses from 9 healthcare facilities in the Czech Republic. Using Likert´s 5-point scale, the nurses rated the importance of several factors in influencing their use of nursing diagnoses in practice. The research was conducted between June 2011 and November 2011. Results: Based on our sample, there are several factors which influence the use of nursing diagnoses in practice. Some of them are: number of patients per nurse, administrative strain, burnout syndrome, lack of time, discrepancies between theory and practice, lack of staff. Statistically significant age-related differences in rating factors were found for the following: discrepancies between theory and practice, lack of motivation. Statistically significant differences in ratings relative to education were found for four factors: disunity of nursing diagnoses, diagnostic terminology, discrepancies between theory and practice, workplace routine. Based on type of workplace, statistically significant differences in ratings were found for five factors: diagnostic terminology, discrepancies between theory and practice, lack of practical experience in nursing diagnostics, workplace routine, burnout syndrome. Conclusion: Recognizing the factors which influence the use of nursing diagnoses and enhancing institutional support can facilitiate the implementation of nursing diagnostics in practice., Helena Macková, Renáta Zeleníková, and Literatura 14
Cieľ: Cieľom štúdie bolo analyzovať faktory ovplyvňujúce dentálnu hygienu, medzi ktoré patrí konzumácia sladkostí a sladených nápojov u školskej mládeže z hľadiska veku a pohlavia a zároveň analyzovať výskyt dentálnej hygieny počas dňa. Metodika: Súbor respondentov tvorilo 1187 žiakov (620 dievčat a 567 chlapcov) vo veku 11, 13 a 15 rokov v oblasti stredného Slovenska. Zber údajov prebiehal v období máj 2010 až jún 2010. Na zber údajov bol použitý štandardizovaný dotazník vytvorený pre potreby HBSC štúdie (Health Behaviour in School – aged Children). Výsledky boli vyhodnotené Chí-kvadrát testom. Výsledky: Sladkosti a kolu v jednotlivých vekových kategóriách konzumuje každý deň alebo viac krát za deň približne tretina respondentov. Výskyt umývania zubov viac ako raz denne je približne rovnaký vo všetkých vekových kategóriách od 53% u 11 ročných chlapcov do 64% u 15 ročných dievčat. Vo všetkých vekových kategóriách dievčatá udávajú častejšie umývanie zubov v porovnaní s chlapcami. Záver: Výsledky poukazujú na zvýšenú konzumáciu sladkostí a koly počas dňa u školskej mládež stredného Slovenska, čo môže spôsobovať zvýšenú kazivosť zubov. Dentálna hygiena je v našom súbore respondentov nedostačujúca. Na základe získaných výsledkov je možné konštatovať, že potreba zvyšovania úrovne vedomostí nielen detí, ale aj rodičov o zásadách správneho stravovania a o zásadách dentálnej hygieny je neodmysliteľnou súčasťou výchovy k zdraviu a preventívnych opatrení v školskom veku., Aim: The aim of the study was to analyse the factors affecting dental hygiene such as consumption of sweets and sweet soft drinks in school-aged pupils in terms of their age and gender and at the same time to analyse the occurrence of dental hygiene during the day. Methods: The set of respondents consisted of 1187 pupils (620 girls and 567 boys) at the age of 11, 13 and 15 years in the area of central Slovakia. The data collection was conducted in the period of May 2010 to June 2010. For data collection was used standardized questionnaire for HBSC studies (Health Behaviour in School–aged Children). The results were analysed by Chi-square test. Results: Approximately one third of respondents in each category consumes sweets and Coca-cola every day or several times a day. The occurrence of cleaning the teeth more than once a day was equally proved in all age groups ranging from 53% in 11 years old boys to 64% in 15 years old girls. The girls of all age groups indicate more frequent cleaning of teeth in comparison with boys. Conclusion: The results show increased consumption of sweets and Cocacola during the day in the school youth from central Slovakia, which may cause an increase in tooth decay. Dental hygiene in our set of respondents is insufficient. Based on the obtained results is possible to state that the need for higher level of knowledge, not only in children but also in parents about the principles of proper diet and proper dental hygiene is the integral part of the preventive measures and health education at school age., Mária Kožuchová, Martina Bašková, and Literatura 18
Z historického přehledu principů tvorby metod pro odhad výšky postavy člověka na základě skeletu vyplývá, že lze vymezit čtyři základní skupiny metod: metody podílové, regresní, anatomické a metody organické korelace. Každá má svá specifika a úskalí, která bezprostředně vyplývají z jejich matematické konstrukce. Nejčastěji se k odhadu výšky postavy používají některé rozměry dlouhých kostí končetin. Bylo teoreticky prokázáno, že nejpřesnější možné odhady poskytují metody regresní, zejména když k odhadu využijeme kombinaci rozměrů z více kostí. Nutným předpokladem použití lineární regrese je však užití pouze těch rovnic, které byly vytvořeny na základě výběru z populace, z níž pochází i odhadovaný jedinec. V opačném případě, tj. pokud je lineární regrese použita pro odhad jedinců z populace jiné, může dojít k menšímu či většímu vychýlení odhadu. Tato skutečnost byla již mnohokrát empiricky ověřena. Teoretický rozbor lineární regrese ukázal, že jde o důsledek jevu označovaného jako „regrese k průměru“. Metody organické korelace (založené na minimalizaci součtu plochy reziduálních trojúhelníků) jsou méně náchylné k systematické chybě, jsou však také méně přesné. Lze je ale aplikovat na libovolnou populaci a pro jednotlivé případy z neznámé populace jsou nejpřesnější. Anatomické metody jsou aplikovatelné jen v případě dostatečně zachovaného skeletu. Jsou založeny na součtu výšek všech (nebo téměř všech) kostí skeletu, které se na výšce postavy přímo podílejí. Rozdíl mezi výškou postavy za života a součtem délek kostí skeletu od lebky po patní kost se pohybuje v řádu centimetrů a prostor pro chybu odhadu je tak malý. Ať už pak k odhadu výšky ze skeletu v rámci anatomické metody použijeme kterýkoliv ze tří výše uvedených matematických postupů (podílová metoda, lineární regrese, organická korelace), rozdíly mezi jimi pořízenými odhady jsou zanedbatelné a jejich rozlišování pozbývá smyslu. Celkově jsou tedy anatomické metody nejpřesnější a je třeba je doporučit, kdykoliv to stav zachování skeletu dovolí., A historical review of principles guiding the formulation of methods for stature estimation based on measurements of the human skeleton reveals that it is possible to delimit four basic groups of methods: anatomical, constant ratio, linear regression, and organic correlation methods. Each has its own specific features and limits, which are a result of their mathematical constructions. Long bones of limbs are most often used for estimates of stature. It was demonstrated theoretically that linear regression models provide the most precise and accurate estimates of stature from particular skeletal elements, especially when several suitable bones are used in combination. A necessary condition for using the linear regression equations is, however, that we use equations based on the population from which the estimated individual originated. In contrast, when a regression equation is applied to an individual originating from a different population smaller or larger systematic error of the estimate may result. This fact was assessed empirically on numerous occasions and it was demonstrated on the basis of linear regression theory that a phenomenon known as “regression to the mean” can be considered as the cause. Organic correlations (built on the least-triangle area criterion) are less prone to systematic errors, but they are also less precise. They can be applied to any population and are best suited for cases where the population of origin is unknown. Anatomical methods are best applied when the skeleton is adequately preserved as this method requires bone lengths of all (or almost all) bones contributing to body height. The difference between height of the living body and the sum of lengths of relevant bones from head to heel is in the order of centimeters so the estimate error margin is small. Consequently, the differences between estimates obtained from using the different mathematical approaches (constant ratio, linear regression or organic correlation) are insignificant, so there is little benefit in preferring any particular one. Overall, anatomical methods provide the most accurate and precise results for height estimation and should be recommended wherever allowed by the state of preservation of the skeleton., Tomáš Zeman, Miroslav Králík, and Literatura
Cieľ: Cieľom práce bolo validizovať defi nujúce charakteristiky ošetrovateľskej diagnózy Defi cit vedomostí vybraným súborom slovenských sestier – expertov, teda zistiť, ktoré defi nujúce charakteristiky sú sestrami považované za hlavné a ktoré za vedľajšie. Metódy: Na hodnotenie defi nujúcich charakteristík ošetrovateľskej diagnózy Defi cit vedomostí bol zvolený Fehringov model validity diagnostického obsahu. Výsledky: Za hlavné defi nujúce charakteristiky boli označené: „slovné vyjadrenie problému“ a „chybné, nepresné dodržiavanie inštrukcií“. Za vedľajšie defi nujúce charakteristiky boli označené: „chybné, nepresné výsledky testu“ a „neprimerané správanie“. Charakteristika „prehnané správanie“ dosiahla vážené skóre menej ako 0,5. Záver: Nie všetky defi nujúce charakteristiky ošetrovateľskej diagnózy Defi cit vedomostí uvedené v klasifi kačnom systéme NANDA-International sú pre vybraný súbor sestier rovnako významné pre jej stanovenie., Aim: The aim of the study was to validate the nursing diagnosis Deficient Knowledge by a chosen sample of Slovak nurses – experts, i. e. to find out which defining characteristics are considered major and minor. Methods: The Fehring’s Diagnostic Content Validity Model was used to evaluate the defi ning characteristics of nursing diagnosis Deficient Knowledge. Results: Th e following defi ning characteristics were marked as major: “verbalization of the problem”, “inaccurate compliance with instructions”. The following characteristics were marked as minor: “poor and inaccurate performance in a test” and “inappropriate behaviour”. The defining characteristic “exaggerated behaviour” had the weighted ratio less than 0.5. Conclusion: Not all defining characteristics of nursing diagnosis Deficient Knowledge found in NANDA-International classification system are equally significant for chosen sample of Slovak nurses to determine this nursing diagnosis., Renáta Zeleníková, Katarína Žiaková, and Literatura 16
Cieľ: Cieľom práce bolo zistiť, aký vplyv má bolesť na vybrané dimenzie ţivota pacientov v domácom prostredí, medzi ktoré patrí nálada, vzťah k iným ľuďom, radosť zo ţivota, spánok. Metodika: Súbor tvorilo 144 respondentov (91 ţien a 53 muţov) v podmienkach domáceho prostredia vo veku od 29 do 97 rokov v siedmich samosprávnych krajoch Slovenska. Zber údajov prebiehal v období november 2008 aţ január 2009. V rámci realizácie zberu údajov bol pouţitý štandardizovaný dotazník BPI (Brief Pain Inventory). Výsledky boli vyhodnotené jednorozmernou deskriptívnou štatistikou. Výsledky: Prítomnosť bolesti v skúmanej vzorke negatívne ovplyvňuje náladu, spánok a radosť zo ţivota viac u muţov ako u ţien. U ţien viac ovplyvňuje bolesť vzťah k iným ľuďom ako u muţov. Štatistickým spracovaním nebola zistená signifikantná súvislosť medzi premennými: nálada – pohlavie (p = 0,387), vzťah k iným ľuďom – pohlavie (p = 0,876), spánok – pohlavie (p = 0,065), radosť zo ţivota – pohlavie (p = 0,238). Záver: Bolesť výrazne ovplyvňuje vybrané dimenzie ţivota pacientov v domácom prostredí, čo vedie k širokej škále negatívnych emocionálnych reakcií a prejavov, ktoré môţu zintenzívňovať bolesť. Pravidelné hodnotenie vplyvu bolesti na jednotlivé dimenzie ţivota pacientov prispieva veľkou mierou taktieţ ku kvalitnej komunikácií medzi sestrou pracujúcou v domácom prostredí a pacientom zaloţenou na vzájomnej dôvere., Aim: The aim of our work was to determine the impact on pain in selected domains of life of patients in home care in terms of their mood, relationship to other people, joy of life and sleep. Methods: 144 respondents (91 women and 53 men aged from 29 to 97) in home care were randomly selected to make up the sample in 7 Slovak municipalities. The data collection was gathered from November 2008 to January 2009 using brief Pain Inventory. The results were evaluated by one-dimensional descriptive statistics. Results: The presence of pain among the respondents negatively influences the spirits, sleep and joy of life; more among men than women. Pain affects relationship to other people more among women than men. Statistical analysis showed no significant correlation between variables: spirits - sex (p = 0.387), relationship to other people – sex (p = 0.876), sleep – sex (p = 0.065), the joy of life - sex (p = 0.238). Conclusion: Pain has a significant impact in selected domains of patient`s life in home care leading to a wide range of negative emotions and behavior that could intensify the pain. Regular assessment of the pain impact in selected dimensions of patient`s live influences the quality of communication between nurse working in home care and a patient that is based on mutual trust., Mária Kožuchová, and Literatura 24