The article discusses the methodology employed in the excavation of the outer fortified area of the Early Medieval stronghold at Budeč. This methodology made it possible to establish in the stronghold’s western part, at the “Na kašně” location (field excavation in 1981–1986 and in 1989), the stratigraphic succession of anthropogenic activities, which helped to clarify the character, interconnection and dating of development forms of the outer fortifications and settlement in the studied part of the Budeč foregrounds. and Článek seznamuje s metodikou výzkumu vnějšího opevněného areálu raně středověkého hradiště Budeč, která umožnila v jeho západní části, v poloze Na kašně (terénní výzkum v letech 1981–86, 1989) stanovit stratigrafickou posloupnost antropogenních aktivit, a vedla tak k objasnění charakteru, provázanosti a datování vývojových forem vnějšího opevnění a osídlení ve zkoumané části budečského předhradí.
Přehled poznatků o raně středověkém osídlení dvou ostrožných hradišť na říčce Vrchlici jižně od Kutné Hory. Prvním z nich je Cimburk, polykulturní výšinné sídliště osazené již od eneolitu, kde sondáž na předhradí v l. 1989–1990 zachytila též sídlištní objekty a fortifikaci (příkop s valem), datované keramikou od starší až do počátku mladší doby hradištní. Druhým hradištěm je Sión, v místě jehož akropole stával hrad husitského hejtmana Roháče z Dubé, které bylo zkoumané v l. 1961–1964. Zde nalezená raně středověká keramika naznačuje dlouhodobé osídlení, trvající od starohradištního období až do mladší a pozdní doby hradištní. Okrajová poloha v raně středověké ekumeně, stejně jako jistá odlehlost od dálkových komunikací a centrálních míst zdejšího regionu naznačují, že obě lokality plnily nejspíše funkce refugií, časem se střídající s kratšími fázemi stabilního osídlení. Obě se nacházejí při z. okraji Čáslavského regionu, který ležel už vně středočeské domény Přemyslovců. Z politicko–správního hlediska je proto pravděpodobná jejich prvotní vazba na kouřimsko–kolínské „knížectví“. and THE EARLY MEDIEVAL KUTNÁ HORA REGION: THE CIMBURK AND SIÓN HILLFORTS. An overview of the evidence of Early Medieval settlement at two spur hill–forts on the Vrchlice river south of Kutná Hora. The first of these is Cimburk, a polycultural upland settlement occupied as early as the Eneolithic, where trenches dug in 1989–1990 revealed settlement features and fortifications (ditch and rampart) dated by ceramics to between the Early and beginning of the Late “Hill–fort” period. The second enclosure is that of Sión, on the site of the acropolis of which the Hussite Hetman Jan Roháč z Dubé built a castle, which was investigated in 1961–1964. The Early Medieval ceramics found here indicate long–term settlement from the Early to the Later and Final “Hill–fort” periods. The peripheral locations of the two sites in the Early Medieval ecumene, along with a certain remoteness from lines of long distance communication and the central places of the region, show that both probably fulfilled the role of refuges, alternating over time with short phases of stable settlement. Both lie on the western edge of the Čáslav region, which lay out of the Přemyslid demesne. From the politico–administrative perspective, it is thus likely that they were originally associated with the Kouřim/Kolín “principality”.
Text pojednává o raně středověkých hradech v centrální části Čech, tedy na území spjatém s počátky Přemyslovců a se vznikem raného českého státu. Nejprve se zabývá datováním hradů, které je většinou odkázáno pouze na archeologické prameny, jejichž chronologie se v posledních letech poměrně výrazně upřesnila. Na základě přehledné bilance pak následuje stručný nástin vývoje hradů v průběhu 9. a 10. století. V závěru jsou poznatky konfrontovány s dosavadním pojetím tzv. přemyslovské domény. and The text addresses early medieval strongholds in the central part of Bohemia – the territory connected with the beginnings of the Přemyslid dynasty and the origin of the early Czech state. We first deal with the dating of strongholds, mostly on the basis of archaeological sources alone. The chronology of these buildings has been elaborated significantly in recent years. On the basis of a synoptic review a summary of the development of strongholds during the 9th and 10th centuries is then presented. The conclusion offers a comparison of this new information with existing concepts of the “Přemyslid domain,” which, in the author’s opinion, requires revision.
Opevnění vnitřního areálu budečského hradiště zkoumali nezávisle na sobě Z. Váňa a M. Šolle. Oběma autory v podstatě shodně stanovený vývoj hradby na Budči bývá začleňován do studií zabývajících se problematikou raného středověku. V tomto příspěvku proto demonstruji rozdíly ve vývoji vnitřní hradby ve Váňově a Šollově řezu valem. Uvádím výsledky revizního zpracování Šollova výzkumu valu u rotundy sv. Petra a Pavla, které nastiňují novou interpretaci vývoje vnitřního budečského opevnění. Tyto nově stanovené vývojové fáze hradby v prostoru u rotundy pak srovnávám s vývojem hradby ve Váňově řezu valem a předkládám zpřesněné chronologické schéma vývoje vnitřního budečského opevnění. Zároveň přibližuji keramický materiál, o nějž Váňa opřel datování vzniku první raně středověké hradby na Budči do přelomu 8./9. stol. a jejž nikdy nezveřejnil. and On the development of the inner defences at Budeč. The fortification of the inner area of the Budeč hillfort has been investigated independently by Z. Váňa and M. Šolle. Both authors place the development of the rampart at Budeč among those studies considering questions related to the Early Middle Ages. This contribution, then, demonstrates the differences in the evolution of the inner rampart apparent in the sections by Váňa and Šolle. The results are presented of a revision and reassessment of the Šolle’s investigation of the rampart at the Rotunda of SS Peter and Paul, which outlines a new interpretation of the development of the inner defences at Budeč. These newly established developmental phases in the area of the rotunda are then compared with the development of the defences in Váňa’s section through the rampart, and a more precise chronological scheme of the development of the inner defences is provided. In closing, the ceramic material on which Váňa based the dating of the first Early Medieval fortification at Budeč to the turn of the 8th/9th century, and which has not hitherto been published, is considered.
Článek sumarizuje výsledky více než století trvajících archeologických výzkumů na raně středověkém hradišti v Libici nad Cidlinou a v jeho aglomeraci. Přestože podíl archeologicky prozkoumaných ploch řadí Libici na přední místo mezi soudobými raně středověkými centry, nedostatečný stav zpracování vyžaduje jasně definovat východiska a hlavní badatelské cíle. Hlavní pozornost věnovali autoři topografii lokality, vymezení základních vývojových fází a jejich absolutní chronologii a charakteristice jednotlivých etap archeologického výzkumu. and This article summarises the results of over a century of archaeological investigations at the Early Medieval castle at Libice nad Cidlinou and its agglomeration. Although the size of the archaeologically assessed area ranks Libice as one of the foremost early medieval centres, the insufficient state of processing calls for a clearly defined focus and, more particularly, research aims. Here the authors have concentrated on the topography of the site, the delimitation of the major developmental phases and their absolute chronology, and the characteristics of the various phases of archaeological investigation.
Raně středověké hradiště v Libušíně (okr. Kladno, střední Čechy) je významnou archeologickou lokalitou z několika důvodů. Předně kvůli jeho poloze v jádru Čech – na území, které je spjato s počátky přemyslovské vlády, a tudíž i s počátky českého státu –, dále díky plošnému výzkumu, který ho zařadil do skupiny nejlépe prozkoumaných raně středověkých hradišť v Čechách, a také svým opevněním kombinujícím důmyslně několik konstrukčních typů hradeb. V tomto článku je podán nový výklad klíčových nálezových situací a souborů artefaktů, odlišující se od dřívějších závěrů publikovaných na počátku 70. let. 20. století. Hradiště nevzniklo na přelomu 9. a 10. stol., ale nejdříve ve druhé, popř. ve třetí třetině 10. století. To pochopitelně vyvolává úvahy o jeho funkci a historickém významu. and The early medieval stronghold in Libušín (district of Kladno, Central Bohemia) is an important archaeological site for a number of reasons, foremost of which is the stronghold’s position in the centre of Bohemia – a territory that is connected with the beginnings of the Přemyslid reign and therefore the origins of the Czech state. Large-scale excavations have also made Libušín one of the best investigated early medieval strongholds in Bohemia. Furthermore, Libušín is remarkable for the ingenious combination of several types of walls in the stronghold’s fortifications. As such, the site has traditionally attracted a great deal of professional interest. This article offers a new interpretation of key find situations and assemblages of artefacts, one that differs from earlier conclusions published at the beginning of the 1970s. Among other things, the author attempts to show that the stronghold in Libušín was not built at the turn of the 10th century as previously believed, but probably during the second third of the 10th century, at the earliest. This dating naturally raises new questions about the stronghold’s function and, hence, its historical importance.
Dvojdílné hradiště v Praze-Královicích náleží do skupiny velkých vícedílných středočeských hradů raného středověku. Vzdálenost 17 km od Pražského hradu dovoluje uvažovat o tom, že plnilo funkci důležitého strategického bodu kontrolujícího přístup do Pražské kotliny od východu. Kvůli antikvovanému datování do 11. a 12. století se ale dosud nacházelo na periferii archeologického zájmu. V průběhu posledních čtyř let proběhlo v lokalitě několik archeologických aktivit, které zařadily vznik hradiště do doby prvních Přemyslovců. Text prezentuje výsledky výzkumu vnějšího opevnění. Poměrně přesné datování jeho vzniku se může opřít o dendrodatum získané z roštové konstrukce. V závěrečné části se pokoušíme o zařazení hradiště do historického kontextu a zvažujeme socioekonomické implikace transportu obrovského množství kamene na stavbu čelní kamenné plenty ze vzdálenosti nejméně 9,5 km. and The bipartite stronghold in Prague-Královice is part of a group of large, multipartite early medieval strongholds in central Bohemia. The fact that the stronghold is located a mere 17 km to the southeast of Prague Castle raises the question of whether it served as an important strategic point controlling access to the Prague basin from the east. However, due to its antiquated dating to the eleventh and twelfth centuries, the stronghold has remained until now on the periphery of archaeological interest. Several archaeological activities conducted at the site over the past four years have dated the construction of the stronghold to the period of the first Přemyslids. The text presents the results of the outer fortification excavation. The relatively precise dating of its founding is supported by a dendrochronological date acquired from the wooden frame of the rampart. In the final part of the paper an attempt is made to place the stronghold in a historical context, and the authors speculate on the socioeconomic implications of the transport of enormous amounts of stone for the construction of the front screen wall from a distance of at least 9.5 km.
V roce 2014 byl při pravidelných průzkumech stavu orané plochy a erodovaných zalesněných svahů polykulturního hradiště v poloze Na Dřevíči u Kozojed (o. Rakovník) nalezen detektorem kovů olověný amulet s vyrytým latinským textem. Tento předmět dosud nemá v českém prostředí analogie a jeho určení proběhlo na základě srovnání s nálezy olověných destiček s latinskými texty z německého a skandinávského prostředí z 11.–13. století, jež byly ve většině případů za účelem přečtení rozloženy. V tomto příspěvku prezentujeme okolnosti a kontext nálezu, výsledky mikroskopického pozorování, popis amuletu a výsledky materiálových analýz, včetně vytvoření modelových vizualizací struktury olověné tabulky, překlad a komentář latinského textu a jeho zasazení do širšího kontextu analogických nálezů z Evropy. Prováděné analýzy zároveň otevírají problematiku nedestruktivního zkoumání artefaktů výjimečných svým provedením. Obvyklé postupy rozvinutí olověného plechu jsou invazivní a neumožňují zachovat autenticitu předmětu v jeho původní složené podobě. and A lead amulet with an engraved Latin inscription was discovered in 2014 during regular investigations of the ploughed land and eroded wooded hillsides of the multicultural hillfort at the Na Dřevíči site (Rakovník district). Without parallels thus far in the Bohemian environment, the artefact was identified on the basis of comparisons with finds of lead tablets with Latin texts from German and Scandinavian sites of the 11th–13th century, which were usually unfolded after their discovery for the purpose of reading. This article presents the circumstances and context of the find, the results of microscopic observations, the description of the amulet and the results of material analyses, including the creation of model visualisations of the structure of the lead tablet, a translation and commentary of the Latin text and its placement into the broader context of parallel finds from Europe. The conducted analyses also raise the issue of the non-destructive investigation of singular finds. The usual methods for unfolding the lead sheet are invasive and do not permit the preservation of the authenticity of the artefact in its original folded form.
Příspěvek přináší shrnutí poznatků o raně středověkém pohřbívání v aglomeraci hradiště v Libici nad Cidlinou. Díky soustavnému, více než jedno století trvajícímu zájmu archeologie máme k dispozici poměrně ucelený obraz vývoje významného raně středověkého centra. Rozlišení tří hlavních chronologických horizontů umožňuje sledovat v kontextu pohřebišť i dynamiku vývoje celé lokality. Na základě srovnání jednotlivých pohřebišť se autor pokouší o vymezení sociotopografie celé aglomerace hradiště a zároveň poukazuje na limity tohoto poznání založeného pouze na archeologických pramenech. and This paper provides a summary of knowledge relating to Early Medieval burial within the agglomeration of the fortified enclosure at Libice nad Cidlinou. Thanks to consistent interest on the part of archaeology for more than a century, a relatively complete picture is now available of the development of this important Early Medieval centre. The discernment of three main chronological horizons makes it possible to trace the development dynamic of the entire site in the context of the cemeteries. On the basis of a comparison of the individual cemeteries the author attempts to define the sociotopography of the whole enclosure agglomeration, and at the same time show the limits of this understanding based purely on the archaeological material.