Monoklonální gamapatie nejasného významu (MGUS) je prekanceróza spojená s trvale vyšším rizikem vzniku mnohočetného myelomu (MM). Jedním z cílů současného molekulárně genetického přístupu k výzkumu MGUS je identifikace vhodných genetických markerů umožňujících vymezení vysoce rizikových osob s MGUS. Cytogenetickým vyšetřením bylo prokázáno, že již v prekancerózních plazmatických buňkách se vyskytují stejné chromozomové přestavby jako u MM, a to jak strukturní chromozomové abnormality, zejména primární translokace genu IGH (14q32), nejčastěji s chromozomovými oblastmi zahrnující geny CCND1 (11q13), FGFR3 (4p16) a MAF (16q23), tak početní změny určitých chromozomů, např. trizomie chromozomů 3, 5, 7, 9 a monozomie chromozomu 13. Doposud však nebyly identifikovány specifické chromozomové změny, které by dokázaly zcela spolehlivě předvídat riziko nádorového zvratu prekancerózy do plně rozvinutého nádorového stavu. Tato práce shrnuje aktuální poznatky o významu chromozomových aberací v patogenezi MGUS a v transformaci této prekancerózy do plně rozvinutého nádoru., Monoclonal gammopathy of undetermined significance (MGUS) is a precancerosis permanently associated with higher risk of progression into multiple myeloma (MM). One of the goals of the current molecular cytogenetic approach is identification of suitable genetic markers which distinguish high-risk MGUS patients. Cytogenetic analysis showed that the same chromosomal abnormalities found in MM, both structural and numerical, are already found in precancerous plasma cells. There are especially primary IGH (14q32) translocations, in most cases with chromosomal loci including genes CCND1 (11q13), FGFR3 (4p16) and MAF (16q23), as well as trisomies of chromosomes 3, 5, 7, 9 and monosomy of chromosome 13. However, specific chromosomal changes that could reliably predict the risk of transition from precancerosis into malignancy have not been identified. This paper summarizes the current knowledge about significance of chromosomal abnormalities in MGUS pathogenesis and in transformation from this precancerosis into tumor., Mikulášová, A., Kuglík, P., Smetana, J., Grešliková, H., Říhová, L., Klincová, M., Hájek, R., and Literatura 34
V článku je dokumentován počátek a další vývoj kauzy metanol z pohledu aktivit Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě (KHS MSK), která byla v období září – prosinec 2012 intenzivně konfrontována s případy intoxikací postižených osob. V rámci řízení rizik spočívaly základní úkoly KHS MSK v koordinování postupu zúčastněných kontrolních složek při řešení situace v kraji, komunikaci s veřejností a aplikaci opatření k omezení výskytu dalších případů otrav metanolem., In the article the onset and consequent course of the methanol case is documented. It focuses on activities in September through December 2012 of the regional public health authority which was, in comparison with other parts of the Czech Republic, intensively confronted with cases of methanol intoxication. In a risk management frame the basic steps included coordination of other services, public communication and adopting measures to prevent further methanol intoxications., Helena Šebáková, Roman Letošník, Ladislava Michálková, and Literatura
Cíl: Cílem práce je poukázal na možnosLi diagnosLiky sakroileitidy jako jedné z prvotních známek chronického zánětlivého onemocnění skeletu, typu ankylozující spondylitidy (AS) či jiného onemocnění z kategorie séronegativních spondylartritid (SpA). Nezpochybnitelnou roli v diagnostice časných stadií hraje magnetická rezonance (MR), která je schopna časně zobrazit přítomnost revmatoidního zánětu v oblasti sakroiliakálních kloubů (SI), a to v tzv. preradiologickém období, kdy ostatní diagnostické metody (CT a RTG) zatím žádné změny nedetekují. Předpokládáme, že v určitých stadiích onemocnění a také v závislosti na věku vyšetřovaných pacientů ztrácí MR svou výsadní roli a může být zdrojem falešně negativních nálezů, a proto se snažíme navrhnout optimálnější protokol vyšetření v závislostí na věku. Metodika: Zkoumali jsme 82 MR vyšetření SI kloubů, zaměřili jsme se na přítomnost edému kostní dřeně v subchondrální kosti jako známky aktivního zánětu a zároveň na přítomnost kostních změn. V případě pozitivního nálezu edému kostní dřeně jsme dále hodnotili rozsah edému, rozdělili jsme do čtyř kategorií: O - žádný edém, 1 - edém postihující méně než 1/3 rozsahu subchondrální kosti, 2 - edém postihující 1/3-2/3 rozsahu subchondrální kostí, 3 - rozsáhlý edém postihující více než 2/3 rozsahu subchondrální kosti. Hodnotili jsme oba SI klouby, každý samostatně a započítávali jsme vždy vyšší hodnotu. Výsledky: Naše zkušenosti ukazují, že MR je suverénní diagnostickou metodou potvrzující přítomnost revmatoidního zánětu v oblasti SI kloubů v časných stadiích zánětlivého postižení a především v nižších věkových kategoriích. Potvrdili jsme náš předpoklad, že MR ve věkové kategorii nad 35 let (35+) již ztrácí svou suverénní roli v diagnostice SpA a může být zdrojem falešně negativního nálezu, protože přítomnost kostních změn při absenci edému kostní dřeně může vést hodnotícího radiologa falešně k diagnóze artrózy. Prokázali jsme, že ve věkové kategorii 35+ je edém subchondrální kosti málo častým nálezem, a pokud se vyskytuje, je spíše menšího rozsahu. Naopak pravidelně se objevují kostní změny a navíc se v této věkové kategorii již běžně objevují artrotické změny na kloubech, které působí diferenciálně diagnostické rozpaky. Závěr: Na základě našich zkušeností navrhujeme u pacientů s podezřením na sakroileitidu ve věkové kategorii 35+ používat jako metodu první volby nativní CT SI kloubů., Aim: To refer about the posibility of diagnosis of sacroiliitis, which is one of the first signs of chronical inflammatory disease of the skeleton, the type ankylosing spondylitis (AS) or other diseases from the group of seronegative spondyloarthritis (SpA). An important role in the diagnosis plays magnetics resonance (MR), which can assess early the presence of rheumatoid inflammations in the sacroiliac joints (SI), primarily in the so called preradiological period, even when other metods (CT, RTG) do not detect any changes. We supposed, that in some stages of disease and according to the age of examined people MR loses its sovereign role in diagnosis and may cause false-negative findings and therefore we try to propose more optimal protocol testing depending on the age of the pacient. Methods: We evaluated 82 MR examinations of SI, focused on the presence of bone marrow edema in subchondral bone as evidence of active inflammation and also the presence of bone changes. In the case of a positive finding of bone marrow edema we evaluated its extent. For this purpose we devided findings into 4 categories : 0 - no edema, 1 - edema affecting less than 1/3 extent of subchondral bone, 2 - edema affecting 1/3 till 2/3 extent of subchondral bone, 3 - edema affecting more than 2/3 of subchondral bone. We evaluated both SI joints separately and we always counted the higher value. Results: Our experience shows that MR is a sovereign diagnosis method which confirms the presence of rheumatoid inflammation in the SI in early stage of inflammatory diseases and especially at lower ages. We confirmed our assumption that MR in the age categories over 35 years loses its sovereign role in diagnosis SpA and can be a source of false-negative results, because the presence of bone changes in the absence of bone marrow edema can falsely lead the radiologist to diagnose arthrosis. We have shown that in the age category over 35 years subchondral bone edema is a rather rare finding, and if present at all, it is of minor extent. On the contrary, bone changes appear regularly and moreover in this age group arthritic changes commonly occur at the joints, causing differential diagnostic embarrassment. Conclusion: Based on our experience, we in patients with suspected sacroiliitis in the age group 35 years and more to use CT examination of SI as a method of the first choice., Eva Korčáková, Hynek Mírka, David Suchý, and Literatura
Alzheimerova choroba (ACH) je charakterizována ukládáním amyloidu β (Aβ) v senilních placích a tvorbou neurofibrilárních tanglů v mozkové tkáni, což je následováno zánikem neuronů. Příčina vzniku a rozvoje ACH je stále nejasná, nicméně existují faktory, které k patogenezi této choroby přispívají. Bylo zjištěno, že lipidové složení mozkové tkáně, především zastoupení polynenasycených mastných kyselin (PUFA), významně ovlivňuje patologický proces. Například přítomnost kyseliny dokosahexaenové (DHA) působí ochranně proti rozvoji ACH. U pacientů s ACH je v mozku snížené množství DHA v důsledku oxidačního stresu. Vzhledem k oboustranné výměně mastných kyselin mezi mozkovou tkání a krví, ovlivňuje složení PUFA v mozkové tkáni a oxidační stres i zastoupení jednotlivých mastných kyselin v erytrocytech, což se dá potenciálně využít k diagnostickým účelům., Alzheimer‘s disease (AD) is characterized by accumulation of amyloid β (Aβ) in senile plaques and formation of neurofibrillary tangles followed by neuronal damage. The primary cause of AD is still unclear. However, there are factors that contribute to its pathogenesis. It has been found that the brain lipid composition, mainly polyunsaturated fatty acids (PUFA), affects the pathological process in the brain. For example, docosahexaenoic acid (DHA) has protective effect against AD. Reduced amount of DHA as a result of oxidative stress has been documented in AD patients. The changes in the composition of brain PUFA are reflected in erythrocytes due to the exchange of fatty acids between brain and blood, which can be used for diagnostic purposes., Klusáčková Z., Skoumalová A., and Literatura 30
Pemetrexed představuje prvního zástupce z nové skupiny antifolátů – MTA (multi target antifolate). Klinické studie jednoznačně prokázaly jeho vysokou účinnost v léčbě NSCLC, a to jak v I. tak i ve II. linii a v udržovací léčbě při nízkém výskytu nežádoucích účinků. Jako u prvního cytostatika byla u něj prokázána souvislost účinnosti s histologickým typem nádoru, takže není indikován u nemocných s dlaždicobuněčným NSCLC. Nemocným je podáván v rámci komplexních onkologických center., Pemetrexed represents the first member of the novel class of antifolates – MTA (multitargeted antifolate). Clinical trials have clearly demonstrated its high efficacy in the treatment of NSCLC, both in the first-line and second-line setting as well as in maintenance therapy, with a low rate of adverse effects. It is the first cytostatic drug whose efficacy has been shown to be related to the histological type of tumour; therefore, it is not indicated in patients with squamous-cell NSCLC. Patients receive it during treatment at major cancer centres., František Salajka, and Lit.: 12
Incidence karcinomu prostaty se celosvětově zvyšuje. I přes rozvoj postupů, jako jsou aktivní sledování a zlepšování metod neoperačních, zůstává radikální prostatektomie důležitou formou léčby karcinomu prostaty, která má u většiny mužů kurativní efekt. V posledních letech je stále více používána také samostatně nebo jako součást multimodální léčby u pacientů s vysoce rizikovým karcinomem prostaty. V průběhu let jejího používání došlo k výraznému posunu v chápání neuroanatomie prostaty, což umožnilo zvýšení bezpečnosti, snížení perioperační morbidity a zlepšení funkčních výsledků. Článek pojednává především o výsledcích onkologických. Nicméně ty nelze od funkčních zcela oddělit, protože kvalita života po radikální prostatektomii je velmi důležitým aspektem, který je součástí racionální diskuze s pacienty s diagnostikovaným karcinomem prostaty. I přes dostupnost techniky otevřené nebo minimálně invazivní radikální prostatektomie nesmíme zapomenout, že nejdůležitější proměnnou k dosažení optimálních onkologických a funkčních výsledků je osoba zkušeného operatéra, který přihlíží k individuálním parametrům onemocnění a preferencím pacienta., Incidence of prostate cancer increases worldwide. Despite progress in techniques such as active surveillance and improvement in non-surgical methods, the radical prostatectomy remains an important form of prostate cancer management alone or as apart of multimodal therapy in patients with high risk prostate cancer. During years of its use, there was a significant change in the understanding of prostate neuroanatomy, which improved its safety, decreased perioperative morbidity and improved functional results. The article refers mainly to oncological results. Despite we cannot completely devide them from the functional ones, because quality of life following radical prostatectomy is an important aspect, which is unseparable part of discussion with patients with diagnosed prostate cancer. Regardless the availability of open and minimally invasive radical prostatectomy we should not forget that an experience surgeon taking into consideration individal cancer factors and patient’s preferences remains the most important variable in order to achieve optimal results., Petr Macek, and Literatura
Účel studie: Histologická verifikace je podmínkou adekvátní terapie mozkových tumorů. Sdělení prezentuje zkušenosti se stereotaktickou biopsií nádoru mozku s důrazem na diagnostickou výtěžnost, korelaci nálezů s resekčními výkony a bezpečnost. Použité metody: U 106 nemocných byla provedena biopsie předpokládaného tumoru mozku pomocí rámového systému Zamorano Dujovny (hluboko umístěné a méně rozsáhlé léze) a u 20 nemocných byl využit bezrámový neuronavigační systém BrainLab (povrchové léze). Výsledky: Diagnostická výtěžnost dosahovala 96,3 % u rámového systému a 100 % u systému bezrámového. Četnost komplikací byla 1,8 % po biopsii s využitím rámového systému. Komplikací bezrámové biopsie byl jeden asymptomatický intracerebrální hematom. Předpokládaný tumor mozku nebyl prokázán u 12,8 % nemocných. Histologické nálezy při resekci tumoru a stereobiopsii (10 nemocných) s jedinou výjimkou (grading maligního gliomu) korelovaly. Závěry: Biopsie tumoru mozku s využitím rámové i bezrámové techniky je bezpečným výkonem s přínosem pro diagnostiku u nemocných s tumorem mozku. Využití jednotlivých systémů záleží na lokalizaci léze (rámová technika u hlubokých lézí), jejím rozsahu (bezrámový systém u rozsáhlých subkortikálních procesů) a plánovaném dalším postupu., Study aim: Histological verification is a prerequisite for adequate therapy of brain tumors. Study presents the experience with stereotactic biopsy of brain tumors paying attention to diagnostic utility, correlation of findings with tumor resection and surgical safety. Methods: Brain tumor biopsy using stereotactic frame based system (deep and small lesions) was performed in 106 patients and frameless neuronavigation system BrainLab (superficially located lesions) was used in 20 patients. Results: Diagnostic efficiency was 96,3 % in frame based system and 100 % in frameless system. The incidence of complications was 1,8 % in frame based biopsies. There was one asymptomatic haematoma in frameless biopsy patients. Suspected brain tumor was not proven in 12,8 % of patient. There was correlation of histological findings in specimens taken during stereotactic biopsy and open tumor resection (10 patients) in all except one patient (malignant glioma grading). Conclusions: Frameless and neuronavigation based tumor biopsy is a safe procedure beneficial for the treatment of brain tumor patiens. The decision about the use of frame based or frameless system depends on lesion location (frame based system in deep lesions), lesion extent (frameless system in extensive subcortical tumors) and planned treatment steps., Jan Chrastina, Zdeněk Novák, Radim Jančálek, Ivo Říha, Bronislava Slaná, Markéta Hermanová, Věra Feitová, and Lit.: 18
Náplní sdělení je podání aktuální informace o významu vyšetřování ukazatelů kostního metabolismu u mnohočetného myelomu (MM). Hlubší pozornost je věnována obecnému postavení markerů kostní remodelace v hodnocení myelomové kostní nemoci (MKN) a ukazatelů kostní resorpce i novotvorby z hlediska jejich významu pro klinickou praxi. Samostatné kapitoly jsou věnovány vztahu markerů kostní resorpce a kostní novotvorby k tíži MKN, stupni pokročilosti, aktivity a prognózy MM a odlišnostem mezi monoklonální gamapatií nejistého významu a MM. Zvláštní pozornost je věnována nepochybnému přínosu monitorování markerů osteoresorpce, zejména S-ICTP a U-NTX a neuspokojivému významu ukazatelů kostní novotvorby, tj. S-bALP a S-osteokalcinu v průběhu léčby MM a antiresorpční terapie bisfosfonáty. Stranou nezůstala ani informace o nových, perspektivních molekulách, majících vztah k procesu kostních změn u MM, tj. indexu RANKL/osteoprotegerin, Dickkopf-1 (DKK-1), activinu-A a osteosklerostinu. Vyústěním sdělení je přehled vhodných markerů kostního obratu, doporučených pro potřeby standardní klinické praxe International Myeloma Working Group. Klíčová slova: mnohočetný myelom, myelomová kostní choroba, markery kostní resorpce ( S-ICTP, U-NTX, S-TRACP-5b), markery kostní novotvorby (S-bALP, S-osteokalcin), RANKL/osteoprotegerin, DKK-1, terapie., The aim of this contribution is to present up to date information regarding bone metabolism in multiple myeloma (MM). Special attention is dedicated to the general role of bone remodellation markers in the assessment of myeloma bone disease (MBD), and the parameters of bone resorption and osteogenesis from the point of their significance in clinical practice. Individual chapters aim at the relationship of bone resorption and osteogenesis markers to the severity of MBD, and to the stage, grade, activity and prognosis of multiple myeloma, and differences between monoclonal gammopathy of undetermined significance (MGUS) and MM. Interest is dedicated to the contribution of monitoring of bone resorption markers, i.e. S-ICTP and U-NTX, and not very satisfactory significance of osteogenesis markers, i.e. S-bALP and S-osteocalcin in the course of MM treatment including anti-resorption treatment with bisphosphonates. We present information about new and perspective molecules involved in bone remodellation process in MM, i.e. RANKL/osteoprotegerin index, Dickkopf-1 (Dkk-1), activin-A and osteosclerostin. The outcome of the paper is the summary of convenient markers of bone metabolism, recommended for the use in standard clinical practice by International Myeloma Working Group. Keywords: multiple myeloma, myeloma bone disease, bone resorption markers (S-ICTP, U-NTX, S-TRACP-5b), osteogenesis markers (S-bALP, S-osteocalcin), RANKL/osteoprotegerin, DKK-1, therapy., Ščudla V., Petrová P., Lochman P., Minařík J., Pika T., Bačovský J., and Literatura
Cíl: Zhodnotit senzitivitu, negativní prediktivní hodnotu a falešnou negativitu zobrazovacími metodami navigovaných core-cut biopsií provedených na našem pracovišti v roce 2013. Metodika: Studie zahrnuje 143 pacientů, kterým bylo provedeno celkem 148 core-cut biopsií pod ultrazvukovou (n = 139) nebo stereotaktickou (n = 9) navigací. Výsledky core-cut biopsií byly projednány formou radiologicko-patologických korelací na multidisciplinárních mammárních komisích. Ze získaných dat nálezů core-cut biopsií (s výjimkou skupiny histologicky nejasných nálezů) vztažených k pooperačním histo-logickým nálezům, potvrzenému metastatickému rozsevu nebo k dlouhodobému sledování benigních lézí byla hodnocena senzitivita, negativní prediktivní hodnota a falešná negativita core-cut biopsií. Výsledky: Senzitivita core-cut biopsie byla v naší studii 88,23 %, negativní prediktivní hodnota 84,12 %, falešná negativita 11,76 %. Závěr: Zobrazovacími metodami navigované core-cut biopsie prsu jsou bezpečnou a vysoce senzitivní metodou pro stanovení biologické povahy ložiskových lézí vyžadujících došetření., Aim: Aim of this study was to determinate sensitivity, negative predictive value and false negative rate of image-guided breast core biopsies performed in our clinic in 2013. Methods: 148 core biopsies in 143 patients were included in this study, 139 ultrasound guided and 9 stereotactically guided. Histology results of all core biopsies were reviewed at multidisciplinary meetings, careful radiologic-pathologic correlations were done. Data obtained from core biopsies (with the exception of histological uncertain findings) relative to postoperative histology, confirmed metastatic spread or long-term monitoring of benign lesions were used to calculate sensitivity, negative predictive value and false negative rate of core biopsies. Results: Sensitivity of image-guided breast core biopsy in our study reached 88.23%, negative predictive value 84.12%, false negative rate 11.76%. Conclusion: Image-guided breast core biopsy is safe and highly reliable method to determinate nature of breast lesions requiring further investigation., Hana Petrášová, Radka Šlaisová, Eva Jandáková, Světlana Dujsíková, Karel Dvořák, and Literatura
Cíl studie: Cílem této studie bylo morfologické zhodnocení vlivu DNCB na Langerhansovy buňky v epidermis v různých časových obdobích a najít vhodný test in vivo, který by charakterizoval imunoreaktivitu LCs a tím i celé kůže. Materiál a metody: Dvaceti dobrovolníkům byly aplikovány 0,2 ml DNCB (2,4-dinitrochlorobenzen) v acetonu na kůži levého předloktí. Kožní biopsie byly odebírány kožními průbojníky o průměru 3 mm do hloubky 2 mm v intervalech 1, 3, 10, 30 minut a 72 hodin po aplikaci. Výsledky: Sledovali jsme nejen morfologické změny těl Langerhansových buněk (LCs), ale také jejich dendritů. Zjistili jsme, že dendrity těchto buněk procházejí obdobnými morfologickými změnami jako těla LCs a že jejich ultrastrukturální složení je rovněž obrazem aktivace buněk. Naše nálezy potvrzují vznik Birbeckových granul (Bgs) jako ligand receptor zprostředkovanou endocytózu, což bylo nejvíce patrné u skupiny II, kde aktivace LCs probíhala rychleji, bouřlivěji a Bgs byla zachycena ve spojení s plazmatickou membránou v dendritech i v těle buněk. Dále jsme prokázali Birbeckovým granulím podobné struktury, zachycené v dendritech LCs skupiny II. Jsou projevem zvýšené reaktivity těchto buněk a nikoli jiným typem LCs. Současně s objevením Bgs v cytoplazmě Langerhansových buněk vznikají v cytoplazmě MIIC kompartmenty, jejichž množství převládá v období, kdy Langerhansovy buňky opouštějí epidermis. Závěr: Zjistili jsme, že za 30 minut po aplikaci 0,1% DNCB je možné posuzovat stupeň reaktivity kůže, protože 30 minut po aplikaci je aktivace LCs již plně rozvinuta. Domníváme se, že použitá koncentrace je dostatečná pro test vyvolávající aktivaci LCs a že přitom nemůže nepříznivě ovlivnit pacienta. Použití bioptických jehel malého průměru je šetrné, neboť jejich hloubka zasahuje jen epidermis a svrchní části koria, a není třeba užívat místní znecitlivění., Objective: The goals of this study were to assess morphologically the DNCB effect on Langerhans cells in the epidermis at different time intervals and to devise an in vivo test for characterization of immunoreactivity of Langerhans cells and thus of the whole skin. Methods: Reactivity of Langerhans cells (LCs) at different time intervals after the application of 0.1 % 2,4- -dinitrochlorobenzene (DNCB) on the skin of 20 volunteers was studied. Skin biopsy specimens were investigated 1, 3, 10, 30 minutes and 72 hours after DNCB application. Results: The dendrites underwent similar morphological changes as the bodies of Langerhans cells and the ultrastructural composition of the former also reflected cell activation. Other investigators did not previously pay attention to the dendrites. Our findings confirm formation of Birbeck granules (Bgs) resulting from ligand-receptor mediated endocytosis, most evident in group II where LCs showed more rapid and more vigorous activation and Bgs connected to the plasma membrane were detected in both dendrites and cell bodies. Furthermore, Birbeck granule-like structures were found in group II LCs dendrites. They reflect enhanced reactivity of these cells that do not represent a different type of LCs. A majority of the intracellular MHC class II molecules were found in vesicular structures, the so-called MHC-II compartment (MIIC). Simultaneously with Bgs, MIIC compartments develop in the cytoplasm and are most abundant at the moment when LCs leave the epidermis. Conclusions: We found that within 30 minutes after DNCB application, skin reactivity can be assessed, since at that interval the activation of Langerhans cells is fully completed. We suppose that the DNCB concentration used is sufficient for testing activation of Langerhans cells and at the same time no harm to the patient is to be expected. The use of biopsy needles of a small diameter is safe since the puncture affects only the epidermis and the upper layer of the corium and thus the use of local anaesthesia can be avoided., Jana Schramlová, L. Mardešičová, Pavel Barták, and Lit. 26