Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit subjektivní proţívání ţen v těhotenství po perinatální ztrátě, identifikovat jejich potřeby a způsoby zvládání zátěţe v období právě probíhajícího těhotenství. Metodika: Výzkum byl proveden kvalitativní metodou. Metodou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Výzkumu se zúčastnilo 6 těhotných ţen ve třetím trimestru po perinatální ztrátě v předchozím těhotenství. K analýze dat bylo vyuţito některých postupů zakotvené teorie (otevřené a axiální kódování a vytváření kategorií). Výsledky: Na základě analýzy dat byly stanoveny kategorie: 1. Zkušenost perinatální ztráty, 2. Proţívání nového těhotenství, 3. Pocity, 4. Zvládání, 5. Potřeby. Analýzou rozhovorů bylo zjištěno, ţe těhotenství po perinatální ztrátě je obdobím zvýšené emocionální zátěţe, ţeny mají specifické potřeby a pouţívají různé způsoby zvládání zátěţe. Závěr: Těhotné ţeny po perinatální ztrátě vyţadují specifický přístup poskytovatelů péče. Významná je kontinuita péče počínající obdobím perinatální ztráty, pokračující přípravou na těhotenství, porod a šestinedělí. Pochopení pocitů ţen můţe pomoci ve snaze o efektivnější poskytování ošetřovatelské péče. Komunitní porodní asistentky mohou být vhodnou podporou pro tuto skupinu ţen a pomoci jim překonat náročné období těhotenství po perinatální ztrátě., Aim: The aim of this research was to determine the subjective experience of women in pregnancy after perinatal loss, identify their needs and ways of coping with the stress during an ongoing pregnancy. Methods: The study was carried out using a qualitative method. The data collection method used was a semi-structured interview. Six pregnant women in the third trimester after perinatal loss in previous pregnancies participated in the research. Some procedures of grounded theory (open and axial coding and creating categories) were used for data analysis. Results: Based on the data analysis categories and subcategories were defined: 1. The experience of perinatal loss, 2. Experiencing new pregnancy, 3. Feelings, 4. Coping, 5. Needs. Analyzing the interviews revealed that pregnancy after perinatal loss is a period of higher emotional stress, when women have specific needs and use different ways of coping with stress. Conclusion: Pregnant women after perinatal loss require a specific approach of care providers. The continuity of the care is important, starting from the period after perinatal loss, continuing in the preparation for pregnancy, childbirth and the postpartum period. Understanding the feelings of women may help in the effective provision of nursing care. Community midwives may be an appropriate support for this group of women and help them overcome the difficult period of pregnancy after perinatal loss., Pavla Kaspárková, Radka Bužgová, and Literatura
Mentální anorexie je psychické onemocnění projevující se jako multifaktoriální porucha příjmu potravy, která postihuje především adolescentní dívky a mladé ženy, vedoucí k hladovění a nadměrné ztrátě hmotnosti. Může mít za následek více komplikací, které ovlivňují různé orgánové systémy. Ty vedou k závažným poruchám s nejvyšší úmrtností mezi všemi mentálními nemocemi. Pokud jde o prevalenci jiných poruch příjmu potravy, jako je bulimie a záchvatovité přejídání, tyto poruchy příjmu potravy jsou méně nebezpečné pro většinu klinických případů, nicméně také obtížně léčitelné. V našem sdělení se zabýváme také nedávnými změnami klasifikace poruch příjmu potravy a nabízíme stručný přehled o klinickém obrazu a epidemiologii nejčastějších poruch příjmu potravy se zaměřením na možnosti a úskalí prevence v uvedeném kontextu., Anorexia nervosa is a mental dysfunction manifested as multifactor eating disorder. It mainly affects adolescent and young women and leads to starvation and excessive weight loss, with associated complications that affect a number of organ systems. Other eating disorders such as bulimia nervosa and binge eating are clinically less dangerous but equally difficult to manage. This paper examines recent changes in classification of eating disorders and presents a brief review of the clinical picture and epidemiology of their most common forms, with a view to preventive potential and obstacles., Vladimír Bencko, Michail Tryfos, and Literatura
Tato výzkumná studie se zabývá kolegiální podporou coby druhem sociální opory u bezpečnostního sboru. Kolegiální podporou se rozumí poskytování psychické podpory policistům a zaměstnancům, kteří jsou v komplikované, psychicky náročné životní situaci. Spočívá v nabídce rozhovoru, sdílení pocitů a problémů, konkrétní pomoci či informacích, eventuálně zprostředkování psychologické pomoci. Jejím cílem je předcházet rozvoji psychických obtíží policistů a zaměstnanců a rozšířit možnost psychické podpory. Výzkumná studie shrnuje základní zdroje stresu, se kterými se policisté potýkají a zároveň i stručně představí specifika policejní kultury, která u kolegiální podpory hraje důležitou roli. Následně je představena i česká praxe. Výzkum byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů s devíti poskytovateli kolegiální podpory ve Středočeském kraji, který jako první zavedl kolegiální podporu do systému psychologické péče o policisty. Analýza rozhovorů přinesla odpovědi na výzkumné otázky týkající se motivace policistů zapojit se do systému kolegiální podpory, vnímaní pozice kolegiální podpory v rámci policejní kultury a dovedností získaných v průběhu vstupního školení. Vedle témat výzkumných otázek se objevila i další důležitá témata jako je mlčenlivost, limity kolegiální podpory, její propagace, osobnost poskytovatele apod. Výsledky poukazují na místa v systému kolegiální podpory, jejichž propracování a prohloubení může přispět k úspěšnému vybudování komplexního systému kolegiální podpory u Policie ČR. and Research paper the Peer Support System by the Police of the Czech Republic deals with peer support as a kind of social support for the safety forces. Peer support means providing psychological support to policemen and employees who are in a complicated, psychologically challenging life situation. It consists of offering an interview, sharing feelings and problems, any specific help or information, or possibly providing psychological help. Its goal is to prevent the development of psychological difficulties for police officers and employees and to extend possibilities of psychological support. The research paper summarizes the basic sources of stress the cops face, and at the same time briefly introduces the specifics of the police culture that plays an important role in peer support. Further the Czech practice is described. The research was conducted through semi-structured interviews with nine peer support providers in the Central Bohemian Region, where the system of peer support was first introduced as a new way of psychological care for police officers. The analysis of interviews brought responses to research issues related to motivation of police officers to engage in the Peer Support System, perception of the position of the peer support within the police culture and skills acquired during initial training. Besides the topics of research questions, other important topics appeared such as confidentiality, limits of peer support, promotion, personality of the provider, etc. The results point to areas in the Peer Support System, whose elaboration and deepening can contribute to the successful establishment of a comprehensive system of the Peer Support System by the Police of the Czech Republic.
Období vstupu do rodičovství je významným přechodovým obdobím v psychické ontogenezi ženy. Důležitým faktorem předvídajícím rodičovské kompetence a emoční pohodu je rodičovská self-efficacy (vnímaná rodičovská účinnost). Nedávné studie ukazují, že rodičovskou self-efficacy matky může ovlivnit i spokojenost s porodním zážitkem. Ta je zase predikována sociálně psychologickými aspekty porodního zážitku, především oporou ze strany zdravotníků a pocitem osobní kontroly. V longitudinálním dvoufázovém výzkumu jsme proto sledovali faktory ovlivňující rodičovskou self-efficacy v období kolem narození prvního dítěte a jednotlivé determinanty porodního zážitku. S využitím postupů mnohonásobné lineární regrese jsme zjistili, že ačkoli je rodičovská self-efficacy z velké míry založena už před porodem, opora ze strany zdravotníků při porodu a snadná utišitelnost dítěte ji mohou významně pozitivně ovlivnit. Potvrdili jsme také rozhodný vliv opory ze strany zdravotníků při porodu na spokojenost s porodním zážitkem i v našem souboru, reprezentativním pro prvorodičky v ČR., Transition to parenthood is a significant transition period in a woman’s psychological ontogenesis. An important predictor of parenting abilities and well-being is parental self-efficacy. Recent studies show that mothers’ parental self-efficacy can be influenced by childbirth satisfaction, which, in turn, is predicted by social-psychological aspects of childbirth experience, especially support by caregivers. In a longitudinal 2-phase research, we have followed parental self-efficacy determinants working around 1st childbirth as well as childbirth experience determinants. Using multiple linear regression analysis we determined that although parental self-efficacy is mainly prenatally determined, caregivers‘ support and baby’s soothability can impact it positively. We have also confirmed the decisive influence of caregivers‘ support on childbirth satisfaction in our sample, which is representative for Czech primiparas., Kodyšová E., and Literatura
Cílem studie bylo prozkoumat vztah mezi sociální oporou, socioekonomickými determinantami a průběhem onkologické léčby. Byl sledován výskyt komplikací souvisejících s toxicitou protinádorové terapie, výskyt viróz během 6 měsíců po operaci a pooperační komplikace. Ve studii participovalo 139 pacientek s karcinomem prsu (medián věku 65 let), sociální opora (SO) a socioekonomický status (SES) byly hodnoceny na základě strukturovaného interview. SES byl odhadován na základě kategorií ekonomického příjmu a dosaženého vzdělání. Ze zdravotnické dokumentace byly do analýz zařazeny údaje o výskytu obecně léčebných komplikací, komplikací po operaci a o výskytu infekčních onemocnění typu viróz do 6 měsíců po operaci. Statistická významnost rozdílů v kategoriálních proměnných mezi testovanými skupinami byla hodnocena Fisherovým přesným testem. Statisticky významné rozdíly mezi skupinami s a bez SO byly zjištěny u celého souboru pacientek v méně častém výskytu viróz u pacientek se SO (bez viróz 70,3 % vs 48,3 % bez SO). U pacientek se SO ve věku do 60 let byl zjištěn nižší výskyt pooperačních komplikací (56,7 % vs 0 %) i obecně nižší počet komplikací v souvislosti s onkologickou léčbou (více než 4 komplikace se projevily u 47,1 % se SO vs 100 % bez SO). U pacientek se SO ve stadiu nemoci II–III byl zjištěn nižší výskyt viróz (bez viróz 63,2 % vs 28,6 %) a nižší četnost komplikací (více než 4 komplikace 35,5 % vs 73,3 %). Statisticky významný vztah (P = 0,015) byl zjištěn mezi vzděláním a počtem komplikací u pacientek se stadiem II–III, u pacientek se základním a učňovským vzděláním byl vyšší podíl více než 4 komplikací (55,9 %) oproti skupině se středním a vyšším vzděláním (32,6 %). Zvýšený trend byl nalezen pro vztah mezi SES a výskytem komplikací souvisejících s onkologickou léčbou (P = 0,06) ve skupině pacientek s karcinomem prsu ve stadiu II–III.Zjistili jsme indicie pro vztah sociální opory a průběh onkologické léčby pro starší pacientky napříč klinickými stadii a pro vztah SES a výskyt léčebných komplikací pro starší ženy ve stadiu II–III. Sociální opora je velmi důležitý faktor pro zdraví pacientek, významnou pozitivní roli hraje také vyšší socioekonomický status a vzdělání. Klíčová slova: karcinom prsu – onkologická léčba – sociální opora – socioekonomický status, The objective of the study was to investigate the relationship between social support, socioeconomic determinants and oncological treatment progress in patients with complications due to the toxicity of antitumor therapy, viral diseases during 6 months following surgery, as well as postoperative complications. The study sample consisted of 139 female patients with breast cancer (age median: 65 years), and social support (SS) and socioeconomic status (SES) were evaluated based on a structured interview. SES was estimated based on income and education classification. The analyses performed included information from patients’ documentation, including data on the occurrence of general therapy complications, postoperative complications, and the occurrence of infectious viral diseases within the first 6 months following surgery. The level of statistical significance of the differences within category-specific variables between the analysed groups was evaluated with Fisher’s exact test. The differences in statistical significance between groups with and without SS were found within the entire group of patients, while viral diseases occurred less in patients with SS (no viral diseases 70.3% vs 48.3% without SS). Patients with SS and below 60 years of age experienced a lower occurrence of postoperative complications (56.7% vs 0%), as well as generally lower numbers of complications resulting from oncological treatment (more than 4 complications occurred in 47.1% of patients with SS vs 100% of patients without SS). Patients with SS in the Stage II–III experienced a lower occurrence of viral diseases (63.2% no virosis vs 28.6%) and a lower occurrence of complications (35.5% more than four complications vs 73.3%). A statistically significant relationship (P = 0.015) was determined between the education of patients and the number of complications in patients in Stage II–III: more than four complications occurred in patients with basic and vocational education (55.9%), compared to patients with secondary and higher education (32.6%). An increasing trend was determined for the relationship between SES and the occurrence of complications due to oncological treatment (P = 0.06) within the group of patients with Stage II–III breast cancer. We have found evidence supporting the idea of a relationship between social support and oncological treatment for older patients across clinical stages and for the relationship between SES and the occurrence of complications for older women in Stage II–III. Social support is a factor which is of great importance for patient health, while higher socioeconomic status and education play a significant role, too. Keywords: breast cancer – oncological treatment – social support – socioeconomic status, and Kateřina Skřivanová, Dagmar Brančíková, Tomáš Svěrák, Ľubomíra Anderková, Nela Elfmarková, Marcela Bendová, Hana Peterková, Eva Holoubková, Jiří Jarkovský, Klára Benešová, Markéta Protivánková, Luboš Minář, Ladislav Dušek
Nádorová onemocnění jsou vážný medicínský a společenský problém. Podle evropských statistik se v současné době daří vyléčit přibližně 45 % všech pacientů, u nichž bylo nádorové onemocnění diagnostikováno. Nezastupitelnou úlohu v procesu ošetřovatelské péče sehrává sestra, která pomáhá pacientům zvládat jejich nelehkou životní situaci. Článek je zaměřen na některé psychosociální aspekty při ošetřování pacientů s onkologickým onemocněním a zvládání bolesti u těchto nemocných., Tumour diseases represent a serious medical and social problem. According to European statistics currently about 45% of all patients, who have been diagnosed with cancer, can be cured. The nurse who helps the patients cope with their uneasy life situation plays an unsubstitutable role in the process of nursing care. The paper is focused on some psychosocial aspects in nursing of patients with oncology diseases and pain management in these patiens., Eva Zacharová, and Literatura
Výzkumné šetření má tři hlavní cíle, které se zaměřují na hledání souvislostí mezi vybranými copingovými strategiemi a partnerskou spokojeností. Na základě prostudovaných zdrojů bylo stanoveno 10 výzkumných hypotéz. Výzkumný soubor tvořilo 60 respondentů (30 párů). Jednalo se o onkologické pacienty a jejich intimní partnery. Data byla získávána prostřednictvím vytvořeného dotazníku. První část byla zaměřena na zjišťování vybraných sociodemografických údajů. Další část byla tvořena položkami z metody WOC-CA (Dunkel-Schetter et al., 1992) určenými k měření copingových strategií. Třetí část tvořily položky z metody DAS (Spanier, 1976) pro měření partnerské spokojenosti. Na základě statistické analýzy se nepodařilo potvrdit stanovené předpoklady. and The research has three main objectives which focuse on finding links between chosen coping strategies and relationship satisfaction. Ten hypotheses were determined on the basis of literary sources. The research sample consisted of 60 respondents (30 pairs). It included the oncological patients and their intimate partners. The data were collected by using questionnaires. The first part focused on the detection of the socio-demographic data. The second part was made up of items from the method WOC-CA (Dunkel-Schetter et al., 1992) designed to measure coping strategies. The third section included items of method DAS (Spanier, 1976) for measuring relationship satisfaction. The statistical analysis was not able to confirm the research assumptions.