Cíl. Zjistit vliv přítomnosti vápníku v koronárním řečišti na sledované funkční a morfologické parametry charakterizující srdeční funkci. Metoda. V souboru 45 pacientů byly pomocí CT změřeny hodnoty kalciového skóre metodou dle Agatstona. Z funkčních parametrů byla stanovena ejekční frakce, ejekční objem, srdeční výdej, srdeční index a systolické napětí v levé komoře (LVSWS). Výsledné hodnoty funkčních parametrů byly poté zhodnoceny s ohledem na přítomnost vápníku v koronárním řečišti. V důsledku nehomogenity byl celý soubor rozdělen do dvou skupin podle indikace k vyšetření srdce. Na skupinu před termoablací fibrilace síní (RFA) a skupinu vyšetřenou pro podezření na ICHS (CAD). Sledované hodnoty byly zpracovány pro každou skupinu zvlášť i vzájemně porovnány mezi skupinami. Výsledky. V souboru 45 pacientů bylo 17 pacientů vyšetřeno pro podezření z koronárního onemocnění (skupina CAD) a 28 pacientů z důvodu plánované katétrové ablace fibrilace síní (skupina RFA). Kalcifikace v koronárních tepnách byly nalezeny u skupiny CAD v 58,8 % a skupiny RFA v 35,7 %. Mezi skupinami rozdělenými na základě indikace k výkonu nebyly statisticky významné rozdíly ve sledovaných funkčních parametrech, rozdíl u LVSWS byl hraniční. Při porovnání skupin rozdělených dle přítomnosti vápníku v koronárních tepnách (hodnoty CS) je rozdíl u EF, SV a CI nevýznamný, u EV a LVSWS je hraničně nevýznamný. Statisticky významný vyšel výsledek LVSWS pouze u pacientů ze skupiny RFA, přičemž u pacientů s nenulovou hodnotou CS jsou hodnoty LVSWS nižší než u pacientů bez přítomnosti kalcia v koronárních tepnách. Závěr. Neprokázali jsme vliv přítomnosti vápníku v koronárním řečišti na parametry hodnotící centrální cirkulaci (srdeční výdej, srdeční index) ani na parametry hodnotící globální funkci levé komory (ejekční frakci, ejekční objem). Podařilo se nám statisticky prokázat pokles hodnot LVSWS u pacientů s přítomností kalcifikací v koronárních tepnách u skupiny RFA. LVSWS je determinantou kyslíkové spotřeby. Snížení hodnot systolického napětí v závislosti na přítomnosti vápníku v koronárním řečišti bylo možné sledovat i u druhé skupiny pacientů. Při porovnání hodnot LVSWS mezi oběma skupinami byly hodnoty vyšší u pacientů ze skupiny CAD. Všechny tyto výsledky však nebyly statisticky průkazné. Z výsledků práce můžeme konstatovat, že přítomnost kalcifikací (resp. hodnota CS) neodráží tíži systolické dysfunkce vzniklé vlivem ICHS, a lze předpokládat možný vliv vápníku v koronárním řečišti na snížení kyslíkové spotřeby myokardu., Aim. To correlate the presence of calcium in the coronary arteries to the functional and morphological parameters characterizing the cardiac function. Method. In a group of 45 patients we measured the CT calcium score values (Agatston). From the functional parameters were determined the ejection fraction, ejection volume, cardiac output, cardiac index and left ventricle systolic wall stress (LVSWS). We correlated the observed values of functional parameters according to the presence of calcium in the coronary arteries. Becouse of the group inhomogeneity, the whole group was divided into two sub-groups according to the clinical indication for the MDCT examination: one of them was the group of the patients examined prior to the radiofrequency ablation, indicated for the atrial fibrillation (RFA), the second one was the group in whom the coronary artery disease was suspected (CAD). We compared the values for each group separately and also both groups with each other, to identify differences. Results. Out of all 45 patients, 17 patients were examined because of the suspected coronary disease (group CAD) and 28 patients prior to the catheter ablation of atrial fibrillation (group RFA). The coronary arteries calcifications were found in 58.8% of the subjects within the group CAD and in 35.7% within the group RFA. There were no statistically significant differences in the observed parameters between the groups differentiated by the type of clinical indication, the difference was borderline in case of LVSWS. There were no statistically significant differences between the groups differentiated to the presence of calcium in the coronary arteries in EF, SV and CI, the EV and LVSWS were borderline insignificant. Within the group RFA, the patients with non-zero values of CS had significantly lower values of LVSWS than the patients without coronary calcifications. Conclusion. We did not demonstrate the effect of the presence of calcium in the coronary arteries to the parameters of central circulation (cardiac output, cardiac index) nor parameters of global function of left ventricle (ejection fraction, ejection volume). We proved the statistically significant decrease of the LVSWS values in patients with coronary calcium within the RFA sub-group. LVSWS is a determinant of oxygen consumption. We also obserdved the decrease of LVSWS in the CAD group of patients. There were higher values of LVSWS in the CAD group compared to the second group. All these results were not statistically significant. From the results of the study we could conclude, that the presence of calcifications (respectively value of CS) does not reflect the severity of systolic dysfunction caused by CHD. We can assume the possible influence of calcium in the coronary arteries to the reduction of myocardial oxygen consumption., Neumann A, Bohatá Š, Keřkovský M, Pavlík T., and Literatura 27
Cíl: Retrospektivně zhodnotit efekt sekundárního zavedení ePTFE potahovaného stentu v léčbě dysfunkce TIPS ve srovnání s dalšími běžnými možnostmi (prostá angioplastika, zavedení dalšího nepotahovaného stentu). Soubor nemocných a metodika: Od začátku roku 2000 do konce roku 2004 byla na našem pracovišti provedena intervence pro dysfunkci TIPS ve 121 případech, kdy byl v době intervence zkrat tvořen pouze nepotahovaným stentem. Dle způsobu intervence byl soubor rozdělen do 4 skupin, a to na intervence s prostou angioplastikou (52 případů, 43,0 %), intervence se zavedením nepotahovaného stentu (35 případů, 28,9 %), intervence se zavedením nededikovaného ePTFE potahovaného stentu (15 případů, 12,4 %) a na intervence se zavedením dedikovaného ePTFE potahovaného stentu (19 případů, 15,7 %). U všech pacientů byla po dané intervenci v pravidelných intervalech sledována další průchodnost zkratu pomocí klinického vyšetření a dopplerovské ultrasonografie, případně i portální venografie. Ve všech 4 skupinách byla zhodnocena primární průchodnost zkratu po dané intervenci pomocí Kaplanovy-Meierovy analýzy. Tyto výsledky primární průchodnosti zkratu po dané intervenci byly vzájemně porovnány pomocí Coxova F-testu a logrank testu. Výsledky: Intervence byla úspěšná ve 120 případech (celková technická úspěšnost všech intervencí byla 99,2 %). Primární průchodnost zkratu po intervenci samotnou angioplastikou byla 49,7 % po 12 měsících a 25,3 % po 24 měsících, po intervenci se zavedením nepotahovaného stentu byla 74,9 % po 12 a 64,9 % po 24 měsících, po intervenci se zavedením nededikovaného ePTFE potahovaného stentu byla 75,2 % po 12 a 64,5 % po 24 měsících a po intervenci se zavedením dedikovaného ePTFE potahovaného stentu byla 88,1 % po 12 a 80,8 % po24 měsících. Statisticky významně lepší průchodnosti zkratu bylo dosaženo ve skupině intervencí se zavedením dedikovaného ePTFE potahovaného stentu a ve skupině se zavedením nepotahovaného stentu oproti skupině intervencí s prostou angioplastikou (p < 0,01). Závěr: Ze všech běžně používaných metod léčebné intervence pro dysfunkci TIPS bylo dosaženo nejlepší následné průchodnosti TIPS po intervenci se zavedením dedikovaného ePTFE potahovaného stentu., Václav Jirkovský, T. Fejfar, V. Šafka, and Lit. 20
Období vstupu do rodičovství je významným přechodovým obdobím v psychické ontogenezi ženy. Důležitým faktorem předvídajícím rodičovské kompetence a emoční pohodu je rodičovská self-efficacy (vnímaná rodičovská účinnost). Nedávné studie ukazují, že rodičovskou self-efficacy matky může ovlivnit i spokojenost s porodním zážitkem. Ta je zase predikována sociálně psychologickými aspekty porodního zážitku, především oporou ze strany zdravotníků a pocitem osobní kontroly. V longitudinálním dvoufázovém výzkumu jsme proto sledovali faktory ovlivňující rodičovskou self-efficacy v období kolem narození prvního dítěte a jednotlivé determinanty porodního zážitku. S využitím postupů mnohonásobné lineární regrese jsme zjistili, že ačkoli je rodičovská self-efficacy z velké míry založena už před porodem, opora ze strany zdravotníků při porodu a snadná utišitelnost dítěte ji mohou významně pozitivně ovlivnit. Potvrdili jsme také rozhodný vliv opory ze strany zdravotníků při porodu na spokojenost s porodním zážitkem i v našem souboru, reprezentativním pro prvorodičky v ČR., Transition to parenthood is a significant transition period in a woman’s psychological ontogenesis. An important predictor of parenting abilities and well-being is parental self-efficacy. Recent studies show that mothers’ parental self-efficacy can be influenced by childbirth satisfaction, which, in turn, is predicted by social-psychological aspects of childbirth experience, especially support by caregivers. In a longitudinal 2-phase research, we have followed parental self-efficacy determinants working around 1st childbirth as well as childbirth experience determinants. Using multiple linear regression analysis we determined that although parental self-efficacy is mainly prenatally determined, caregivers‘ support and baby’s soothability can impact it positively. We have also confirmed the decisive influence of caregivers‘ support on childbirth satisfaction in our sample, which is representative for Czech primiparas., Kodyšová E., and Literatura
Studie TOPCAT byla studií sledující vliv spironolaktonu u chronického srdečního selhání se zachovalou ejekční frakcí levé komory. Studie nezjistila ovlivnění primárního cíle studie, tj. kombinace kardiovaskulární mortality, zvládnuté srdeční zástavy nebo hospitalizace pro léčbu srdečního selhání. Jediným nálezem studie byl pokles hospitalizací pro srdeční selhání. Post-hoc analýza však zjistila nápadný rozdíl mezi pacienty z Amerik (USA, Kanada, Argentina, Brazílie) a pacienty z Ruska/Gruzínska. Rozdíly byly veskrze nápadné. Zatímco u pacientů z Amerik došlo k významnému snížení výskytu primárního cíle, kardiovaskulární mortality a hospitalizace pro srdeční selhání léčbou spironolaktonem, výskyt všech klinických příhod byl výrazně nižší v Rusku/Gruzii, a u pacientů z Ruska/Gruzie nebyl zjistitelný žádný zjistitelný dopad spironolaktonu na jakýkoliv cíl. Tato post-hoc analýza tedy ukázala na možný léčebný účinek spironolaktonu v Amerikách, jakož i v populacích vykazujících obdobné vlastnosti jako populace v Amerikách. Většina prací se spokojuje s definicí opírající se jen o srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí levé komory. Práce upozorňuje na nutnost zpřesnění této definice, která se musí také opírat o změny diastolické funkce levé komory při definici diastolického srdečního selhání., The TOPCAT study followed the effect of spironolactone on a chronic heart failure with a preserved left ventricular ejection fraction. The study did not find any impact on the primary goal of the study, i.e. a combination of cardiovascular mortality, managed cardiac arrest or hospitalization rate for heart failure treatment. The only finding of the study was the decrease in hospitalization rates for a heart failure. A post hoc analysis, however, identified a significant difference between patients from the Americas (USA, Canada, Argentina, Brazil) on the one hand and those from Russia/Georgia on the other. The differences were rather striking. Whereas the former manifested a significant reduction in the incidence of the primary goal, i.e. cardiovascular mortality and hospitalization with heart failure through treatment with spironolactone, the incidence of all clinical events was considerably lower in Russia/Georgia and no impact of spironolactone at all on any of the goals was identified regarding the patients from Russia/Georgia. This post hoc analysis therefore suggested a possible therapeutic effect of spironolactone in the Americas, as well as in the populations of similar characteristics. Most studies accept a definition only based on the heart failure with a preserved left ventricular ejection fraction. The study points to the need to further elaborate this definition which also has to consider changes of the left ventricular diastolic function when defining a diastolic heart failure., and Jiří Widimský Sr
Rozšířené užívání statinů v primární i sekundární prevenci ischemické choroby srdeční vedlo v posledních letech ke zjištění jejich mnohých dalších, tak zvaných pleiotropních účinků. Jedním z nich je vliv na kostní metabolizmus. Cílem práce bylo sledování kostní denzity, markerů kostního obratu a základních biochemických parametrů u skupiny postmenopauzálních žen v pravidelných intervalech po dobu celkově 2 let. Sledování umožnilo hodnocení vlivu terapie statiny na tyto parametry. Současně byla sledována také bezpečnost terapie statiny. Dle očekávání došlo v aktivně léčené skupině k poklesu hladiny celkového cholesterolu i LDL-cholesterolu, mírně i hladiny triacylglycerolů. Při porovnávání vývoje kostních denzit v obou skupinách však nebyl zjištěn signifikantní rozdíl v kostní denzitě v žádné z měřených lokalit (NECK, TROCH, SHAFT), rovněž nedošlo k signifikantním změnám příslušných T-skóre. Markery kostní novotvorby ani markery kostní resorpce se signifikantně nelišily v žádném sledovaném období mezi aktivně léčenou a kontrolní skupinou. Výsledky odpovídají nekonzistentním datům provedených a citovaných retrospektivních i prospektivních studií., Petr Švejda, Vladimír Soška, Miroslav Souček, and Lit. 37
Příčina neplodnosti infertilního páru v polovině případů stojí na straně muže. Oxidační stres je jedním z důvodů zhoršené plodnosti muže. Článek rozebírá etiologii a mechanizmus vzniku oxidačního stresu a shrnuje současné poznatky o možnostech diagnostiky a léčby oxidačního stresu spermií., In half of the cases of infertility in infertile pairs is due to the pathology of the man. Oxidative stress is one of the reasons of impaired fertility in a male. This article analyses the etiology and mechanism of oxidative stress and summarizes the current state of knowledge regarding the diagnostics options and treatment of oxidative stress of sperm., Lukáš Bittner, Matúš Chocholatý, Marcela Čechová, Tomáš Zima, Robert Grill, and Literatura
Cílem práce je identifikace nejvlivnějších aktérů působících v českém zdravotnickém systému a posouzení šance na úspěšné prosazení vybraných reformních opatření z pohledu podpory těchto nejvlivnějších aktérů. Autoři se domnívají, že podpora nejdůležitějších hráčů může být jednou z podmínek pro úspěšnou zdravotní reformu a přijetí odpovídající zdravotní politiky. V první části článku, představují výsledky empirické studie uskutečněné na jaře roku 2009. Autoři shromáždili na základě řízených rozhovorů a dotazníkového šetření data, která dále analyzovali. Výsledkem jejich práce bylo posouzení deseti nejvlivnějších hráčů podle jejich relativního vlivu, vyjednávacího potenciálu a broker potenciálu. V druhé části práce autoři na základě volebních programů šesti nejsilnějších politických stran vymezili 23 nejčastěji se v koncepcích opakujících navrhovaných opatření a identifikovali reakce jednotlivých aktérů k těmto opatřením. Byly nalezeny tři oblasti (opatření), které shodně podporují všichni zkoumaní aktéři a bylo identifikováno 13 opatření, která aktéři celkově podporují i když každý jinou měrou. Autoři zkoumají též míru uspokojení zájmů jednotlivých aktérů. Vymezují tak oblasti charakterizované určitou mírou konsenzu ale i oblasti charakteristické antagonistickými zájmy., The aim of the paper is to find out the most powerful groups in the Czech healthcare arena and to determine their position towards selected reform measures. Authors believe that the support of the most important players can be one of the conditions for a successful health (reform) policy implementation. In the first part of the paper, authors represent results from an empirical study effectuated during spring 2009. Managed interviews with elite representatives of selected interest groups were conducted; followed by an electronic questionnaire. Both parts of this research consisted of structured and semi-structured questions that gathered information about influence reputations, informal communications, coalitions, and other strategic behaviour. In the second part of the paper, the position of the most powerful players towards the selected reform measures is searched and the level of their satisfaction is measured., Zuzana Darmopilová, Ivan Malý, and Lit.: 19
Úvod: Projekt PROROK (Prospektivní observační projekt významu diference glykemie nalačno a postprandiální glykemie pro odhad úspěšnosti terapie diabetu 2. typu) měl charakter neintervenčního, prospektivního, multicentrického observačního projektu s délkou trvání 6 měsíců, jehož cílem byla kvantifikace významu rozdílu mezi glykemií nalačno a postprandiálně pro úspěšnost léčby agonisty pro GLP1 resp. léčby inzulinem bazálním, premixovaným, nebo kombinací bazálního a bolusového inzulinu. Lékaři vybírali léčbu pro neuspokojivě kompenzované pacienty dle vlastního uvážení, zařazeno bylo celkem 4 972 pacientů. Cíl: Cílem práce bylo zhodnocení rozdílů v základních antropometrických a biochemických parametrech mezi skupinami pacientů zařazených do projektu PROROK se zřetelem k volbě terapie ošetřujícím diabetologem. Metodika a výsledky: Pacienti léčení agonisty receptoru GLP1 byli významně mladší, trpí diabetem kratší dobu a zároveň byli obéznější a měli nejvyšší koncentraci triacylglycerolů. Pacienti, u nichž byla volena terapie bazálním inzulinem, měli nejvyšší glykemii nalačno. Pacienti, u nichž byla volena terapie premixovaným inzulinem nebo režimem bazálního a bolusového inzulinu, měli nejvyšší glykemii postprandiálně, pacienti s režimem bazálního a bolusového inzulinu měli nejvyšší vstupní glykovaný hemoglobin. Rozdíl mezi glykemií nalačno a postprandiálně byl nejmenší ve skupině, u níž byla volena terapie bazálním inzulinem a nejvyšší ve skupině vybrané k terapii premixovaným inzulinem resp. kombinací bazálního a bolusového inzulinu. Průměrné zlepšení glykovaného hemoglobinu bylo v celém souboru 1,6 %, medián výsledného glykovaného hemoglobinu byl 5,9 % resp. 5,8 % (léčení agonisty receptoru pro GLP1). Všechny rozdíly p < 0,001. Závěr: Při vědomí skutečnosti, že rozdíly nalezené v parametrech popisujících soubory jsou sice statisticky významné, ale klinicky jsou méně relevantní, považujeme za důležitou skutečnost, že výběr terapie je v konkordanci se základními poznatky o patofyziologii diabetu 2. typu a možnostmi individuálně volené cílené intervence antidiabetickou terapií. Lékaři účastnící se v projektu PROROK tedy volí většinou terapii racionálně., Introduction: The PROROK project (A prospective observation project to assess the relevance of the difference between fasting glycemia and postprandial glycemia to estimation of success of type 2 diabetes therapy) had a character of a non-interventional, prospective, multicentric observation project conducted for a period of 6 months, whose aim was to quantify the relevance of the difference between fasting and postprandial glycemia to the success of GLP1 receptor agonist treatment, or insulin therapy with basal or premixed insulin, or a combination of basal and bolus insulin. Physicians chose therapy for inadequately compensated patients at their own discretion, with 4 972 patients included. Aim: The study aimed at the assessment of the differences in basic anthropometric and biochemical parameters between the patient cohorts included in the PROROK project with regard to the therapy selected by the treating diabetologist. Methodology and results: The patients treated with GLP1 receptor agonists were quite young, they have suffered from diabetes for a shorter period of time and at the same time were more obese and had the highest concentration of triacylglycerols. The patients who underwent basal insulin therapy, had the highest fasting glycemia. The patients for whom premixed insulin therapy or basal/bolus insulin regimen were chosen, manifested the highest postprandial glycemia, those with basal/bolus insulin regimen had the highest initial glycated haemoglobin. The difference between fasting and postprandial glycemia was the smallest in the cohort for which basal insulin therapy was chosen and the greatest in the cohort chosen for the therapy with premixed insulin, or with the basal/bolus insulin combination. Average improvement in glycated haemoglobin values reached 1.6 % within the whole cohort, a median of the resulting glycated haemoglobin reached 5.9 % or 5.8 % (GLP1 receptor agonist treatment). All the differences amounted to p < 0.001. Conclusion: Bearing in mind that the differences established in the parameters describing the cohorts, although statistically relevant, are of smaller clinical relevance, we regard as an important finding that the choice of therapy is in accordance with the basic knowledge about the pathophysiology of type 2 diabetes and possibilities of an individually chosen targeted intervention with antidiabetic therapy. We may conclude that most of the physicians participating in the PROROK project choose their therapy in a rational manner., and Denisa Janíčková Žďarská, Pavlína Piťhová, Tomáš Pavlík, Milan Kvapil