V oblasti Českého ráje nebyly dlouhou dobu pozdně paleolitické a mezolitické nálezy známé. Největší situace a kolekce přitom byly zkoumány již před druhou světovou válkou, dlouho však zůstávaly nerozpoznány. Teprve důkladná revize nálezového fondu v posledních několika letech umožnila rozšířit počet lokalit na dnešních 19. Vedle revizí jsme přistoupili i k novým revizním výzkumům. Z Českého ráje pochází i jeden z mála uměleckých předmětů mezolitu v ČR. Zajímavým fenoménem je využívání metabazitů typu Pojizeří, ze kterých byly již v mezolitu připravovány sekery. Znalost této suroviny v mezolitu a její extrémně rychlé a široké rozšíření ukazují na kulturní kontakty mezi mezolitickou populací a prvními zemědělci. and For a long time, Late Palaeolithic and Mesolithic finds were not known in the region of the Bohemian Paradise (Český ráj). The largest sites and collections had already been explored prior to the Second World War, but these long remained unrecognised. It was not until a thorough review of finds in recent years that we have been able to expand the number of localities to today’s 19. In addition, we have also proceeded with new excavations. The Bohemian Paradise has even yielded one of the few works of art of the Mesolithic found in the Czech Republic. An interesting phenomenon is the use of Jizera-type metabasites, which served for making axes as early as the Mesolithic. Familiarity with this raw material in the Mesolithic and its extremely quick and extensive dispersion indicate the existence of cultural contacts between the Mesolithic population and the first agriculturalists.
Několikaletý výzkum v pískovně ve Vlíněvsi (okr. Mělník) zachytil značné množství pramenů různých pravěkých období, mezi nimi i řivnáčské kultury ze středního eneolitu (ca 3000 BC). Na základě jejich publikace, včetně analýz rostlinných makrozbytků, osteologické a antrakologické, jsou řešeny zejména otázky spojené s proměnlivostí archeologizace sídelních forem rovinných sídlišť řivnáčské kultury. Zvýšená pozornost je věnována výpovědi vyplývající z prostorové korelace zahloubených objektů dané kultury s obdobně datovanými intruzemi z mladších situací, pro jejíž studium naleziště poskytuje mimořádně příznivé podmínky. and The contribution to the spatial structure of the residential area at the end of the Middle Eneolithic period. Řivnáč settlement in the Vlíněves, Central Bohemia. Several years of excavations in the Vlíněves sand quarry (district Mělník) produced an evidence of abundant finds of various prehistoric periods including the Řivnáč culture of the Middle Eneolithic period (circa 3000 BC). The questions of variability in archaeologisation of Řivnáč culture opened landscape settlement forms are analysed based on published analyses of artefacts, plant remains, archaeozoological and anthracological finds. Special attention is paid to the spatial correlation of Řivnáč culture sunken features with the contemporary artefacts intruded into the features of later prehistoric periods. The site offers exceptionally suitable conditions for such study.
Studie představuje příspěvek k poznání procesu výroby cínového bronzu v době bronzové na základě výpovědi kovových slitků. Jedná se o doklady metalurgické aktivity jak ve formě materiálových polotovarů/ingotů, tak odpadu vznikajícím při výrobní činnosti. Kovové slitky se vyskytují po většinu doby bronzové v různých kontextech. Mají rozmanitou povahu, funkci a původ. Kromě materiálových analýz nebyla dosud slitkům původem z Čech věnována komplexní systematická pozornost, a to zejména z hlediska jejich podrobné deskripce a z ní vyplývajících dat k posouzení druhu produktů. Výzkum se zaměřil na studium formálních vlastností slitků, kategorií hutnických a slévačských produktů v rámci operačního řetězce metalurgie bronzu a vzorců organizačního a technologického zacházení v rámci různého prostoru a času. Využity a komparovány byly jak klasické archeologické metody dokumentace, tak přírodovědné analytické metody. and The study contributes to knowledge of the Bronze Age tin bronze production process based on the testimony of metal raw materials. This concerns evidence of metallurgical activities both in the form of semi-finished products/ingots and waste generated during production activities. Metal raw materials of a diverse nature, function and provenance occur in various contexts throughout most of the Bronze Age. Besides material analyses, metal raw materials originating in Bohemia have not yet received comprehensive systematic attention, especially in terms of their detailed description and the resulting data to assess types of products. The research focused on a study of the formal properties of metal raw materials, categories of smelting and casting products within the operational chain of bronze metallurgy and patterns of organisational and technological treatment in various space and time contexts. Both classical archaeological methods of documentation and scientific analytical methods were used and compared.
Nově identifikovaná kategorie středověkých artefaktů z českých archeologických fondů představuje jeden z atributů zacházení s drahými kovy. Šest dosud evidovaných předmětů datovatelných do raného středověku pochází z různých kontextů sociálních (hrad, sídelní aglomerace, ves) i archeologických (hrob, sídlištní objekt, hradiště). Autoři zdůrazňují nezbytnost potvrzení přítomnosti stop zkoušeného kovu chemickými mikroanalýzami, a to nejen pro interpretaci artefaktu, ale i pro poznání prostředí, které manipulovalo s drahými kovy i s podvrhy, a v neposlední řadě pro upřesnění názorů na dovednosti středověkých metalurgů. and A newly identified category of medieval artefacts from Czech archaeological inventories represents one indicator of the manner in which precious metals were handled: six objects date from various social (castle, settlement agglomeration, village) and archaeological (grave, settlement feature, hillfort) early medieval contexts. The authors emphasize the necessity of confirming the presence of traces from the tested metal by chemical microanalysis, not only for interpreting the artefacts themselves, but also for understanding the environment in which both precious and spurious metals were handled.
Práce přináší výsledky první geochemické analýzy provedené na pravěkých obsidiánových artefaktech z území Čech. Ke studiu bylo vybráno jedenáct vzorků s důvěryhodným datačním kontextem. Převážnou většinu analyzovaných vzorků je možné zařadit do období neolitu. Artefakty byly analyzovány dvěma nedestruktivními geochemickými metodami: hodnoty koncentrací zjištěné metodou pXRF byly kalibrovány pomocí výsledků LA-ICP-MS. Na základě výsledků je možné devět vzorků přiřadit s největší pravděpodobností slovenskému zdroji, surovina dvou vzorků pochází pravděpodobně z maďarských zdrojů. and The paper presents the results of the first geochemical analysis conducted on prehistoric obsidian artefacts from Bohemia. Eleven samples from reliably dated contexts were chosen for the study. The vast majority of the analysed samples can be classified into the Neolithic period. The artefacts were analysed using two non-destructive geochemical methods: concentration values determined by portable X-ray fluorescence spectroscopy (pXRF) were calibrated using the results of laser ablation inductively coupled mass spectrometry (LA-ICP-MS). Based on the results, the origin of nine samples can, with the greatest degree of probability, be traced to Slovakia, the other two to Hungary.
Příspěvek je bilancí dosavadních poznatků k vývoji a funkcím budečského hradiště, které je jednou z nejrozsáhlejších a archeologicky nejprozkoumanějších raně středověkých opevněných lokalit v Čechách. Do okruhu vybraných otázek náleží: vývoj a charakter osídlení a opevnění, organizace plochy hradiště, charakter sídlištní zástavby, pohřbívání, sakrální stavby, doklady přítomnosti elity, doklady řemesel a obchodu, přírodní prostředí, charakter osídlení v okolí a zázemí hradiště. and The Early Medieval Budeč – the source material and a summary of knowledge (On the problem of central place function). This contribution is a balanced assessment of knowledge to date regarding the development and function of the hillfort at Budeč, one of the largest and archaeologically best investigated early medieval fortified sites in Bohemia. Among the questions raised are those of the development and character of settlement and fortification, the organisation of areas within the hillfort, the character of the settlement structures, burial, sacred structures, the presence of an elite, evidence for crafts and trade, the natural environment, the character of settlement around and in the hinterland of the hillfort.
Na svahu Pákovy hory (k. ú. Lhota u Medvědic) v Českém středohoří bylo nalezeno prolamované bronzové nákončí pochvy meče, které lze podle přesné paralely z Kelheimu datovat do 11. a/nebo na počátek 12. století. Další fragment pochází z Roudnice, okr. Hradec Králové, a s trochu odlišným prolamovaným dekorem i ze Ždánic na Moravě. Nové nálezy patrně importovaného nákončí pochvy meče rozšiřují dosud známou škálu těchto artefaktů z českého území. and An openwork bronze scabbard chape was found on the slopes of Pákova Hill in the Central Bohemian Uplands (cadastral territory of Lhota u Medvědic); based on exact parallels from Kelheim, it can be dated to the 11th century and/or beginning of the 12th century. Another fragment was found in Roudnice in the district of Hradec Králové, and another in Ždánice na Moravě, which featured slightly different openwork decoration. The new finds of apparently imported scabbard chapes increase the hitherto known scale of these artefacts in Bohemia.
V nálezovém souboru z tvrze Semonice u Jaroměře byl identifikován pár železných nákončí tkalcovské rozpínky, dosud považovaných za atypické šipky. Nález, datovaný průvodním materiálem do počátku 14. stol., je nejstarším hmotným dokladem horizontálního tkalcovského stavu a s ním spojené technologie tkaní na území ČR. Příspěvek jej uvádí do kontextu archeologických (zejména švýcarských) a dalších pramenů, otevírá otázku textilní produkce v hospodářství feudálních sídel, pokouší se o rekapitulaci zpráv o výzkumu z r. 1896, interpretaci tehdy odkryté situace a datování evropsky významného nálezového celku. and A pair of iron loom temple ends, previously considered as atypical arrows, was identified in the collection of finds from the Semonice fortified manor near Jaroměř (Eastern Bohemia). The find, dated by means of accompanying material to the beginning of the 14th century, is the oldest evidence of a horizontal loom and the related weaving technology within the territory of the Czech Lands. The paper puts the find in the context of archaeological (especially Swiss) and other sources, opens the question of textile production in the economy of feudal estates and attempts to review a research report from 1896 offering an interpretation of the context uncovered at the time and a dating of a find assemblage with European significance.
Počáteční stadium eneolitu patří na území Čech k obdobím nálezově silně podreprezentovaným. Stále tedy má význam pracovat i s nedostatečně dokumentovanými materiály – což je případ nálezového souboru z Hřebče, lokality z jihozáp. výspy středočeské sídelní ekumeny. Soubor, získaný patrně z větší jámy hliníku, je pozoruhodný nejen z hlediska kvality a četnosti, ale i chronologickým rozsahem, zahrnujícím období od pozdně lengyelského horizontu po počátek baalberského stupně kultury nálevkovitých pohárů, resp. závěrečný stupeň michelsberské kultury (ca 4400/4300 – 3900/3800 BC cal.). Jde zjevně o další příklad dlouhodobě zanášených objektů, příp. terénních muld. and The initial stage of the Eneolithic period is a period much under-represented on Bohemian territory. It therefore makes sense to continue working even with insufficiently documented materials – which is the case with the find assembly from Hřebeč (distr. Kladno), a site on the south-western edge of the Central Bohemian settlement ecumene. The assembly, collected apparently from a larger clay-pit, is noteworthy not only in terms of quality and number, but also in terms of chronological scope, covering the period from the Bohemian Late Lengyel to the Late Michelsberg/Early Funnel Beaker culture (ca. 4400/4300 – 3900/3800 BC cal.). This is evidently an example of long-term siltation of features, or low ground terrain, as shown in similar situations from Bohemia and Moravia.