Následující tři texty navazují na diskusi otevřenou v Archeologických rozhledech 62/2010 (712–719). Předmětem diskuse jsou úskalí aktuální praxe, kdy si profesionální archeologové, resp. instituce založené na principu neziskovosti, najímají na provedení terénních prací komerční organizace. Je zřejmé, že bez úpravy zákona týkajícího se archeologie je problém, vyplývající ze změny politicko-ekonomické situace České republiky, těžko řešitelný. Perspektivám připravovaných právních změn se věnuje třetí text, uzavírající diskusi. and The following three texts are a follow-up to the discussion opened up in Archeologické rozhledy 62/2010 (712–719). The subject matter of the discussion is the current practice when professional archaeologists or institutions established along the non-profit principle hire commercial organizations to carry out the fieldwork. It is evident that without modification of the law concerning archaeology, this problem – a consequence of the political and economic transition of the Czech Republic – is difficult to solve. The last, third text concluding the discussion is focused on the prepared legislative changes.
Rozvoj paliatívnej starostlivosti v bývalom Československu je možné v modernej podobe sledovať až po roku 1989. Prvý hospic na území Českej republiky bol založený v roku 1995, na Slovensku až v roku 2002. Toto oneskorenie vývoja, spôsobené historickými udalosťami, sa odráža aj v legislatíve upravujúcej danú problematiku. Medzinárodnoprávna úprava a ústavnoprávna úprava sú v obidvoch krajinách v zásade rovnaké. Ako Česká, tak aj Slovenská republika sa hlásia k ochrane ľudských práv a slobôd i k ochrane zdravia. K ochrane zdravia patrí okrem mnohých iných aspektov aj poskytovanie paliatívnej starostlivosti, pričom táto starostlivosť je mnohokrát vnímaná ako okrajová. Dopyt po nej však vzhľadom k demografii obidvoch štátov zrejme bude stúpať a preto je namieste zaoberať sa právnym stavom tejto reality. Paliatívna starostlivosť zasahuje do zdravotnej a sociálnej sféry spoločnosti, pričom ale spolupráca medzi týmito sektormi nie je ani zďaleka ideálna. Súčasná medzinárodnoprávna úprava je neefektívna, čo je spôsobené jej špecifickým charakterom, vnútroštátna úprava je roztrieštená, neprehľadná a neúplná, čo poskytuje priestor pre vznik problémov v každodennej praxi. Orientácia v predmetnej právnej úprave nie je jednoduchá ani pre odborníka. Vzhľadom na fakt, že väčšina zdravotníckych pracovníkov pôsobiacich v oblasti poskytovania paliatívnej starostlivosti, sú laici, je pre nich táto úloha takmer nemožná. Cieľom tohto článku je poskytnúť prehľad predmetnej právnej úpravy s niekoľkými poznámkami ohľadom právnej úpravy sledovanej problematiky v Nemecku a v Rakúsku. and The development of palliative care in former Czechoslovakia can be noticed only after the year 1989. The first hospice in the territory of the Czech Republic was founded in 1995, in the Slovak Republic in 2002. This delay of development, caused by historical events, is also reflected in the legislation regulating the given area. Regulation on international and constitutional level in both countries is essentially the same. Both Czech and Slovak Republic declare their support of the protection of human rights and freedoms, as well as protection of health. However provision of palliative care, although a part of health protection, is in reality often perceived as marginal and therefore neglected. Demand for palliative care, especially due to the demographic perspectives of the two countries, will most probably rise, and therefore addressing the legal aspects of this fact is most definitely in place. Palliative care in general closely connects both health and social care sectors of a society, but the actual cooperation between these sectors in the Czech Republic and the Slovak Republic is far from ideal. The current international regulation is ineffective, which is caused mainly by its specific nature, while the national regulation is fragmented, confusing and incomplete. This fact allows for the emergence of problems in everyday practice. The orientation in the related regulation is not easy even for a legal professional. Considering the fact that the majority of health professionals working in the area of providing palliative care are laymen, their orientation therein is virtually impossible. The aim of this article is to provide a basic overview of the relevant legislation in the Czech Republic with a couple of remarks regarding the legal regulation in Germany and Austria.
Dnešní podmínky na trhu vyžadují, aby vedoucí pracovníci neziskových organizací jednali stále více obchodním způsobem. Studie zjišťuje, zda vedoucí pracovníci neziskových organizací mají podobné dispozice k podnikatelskému jednání jako podnikatelé, ale jsou jinak motivováni. Při výzkumu byly pomocí standardních osobnostních testů a rozhovorů porovnány osobnostní rysy a vyjádřené motivy 72 vedoucích pracovníků neziskových organizací s 117 podnikateli. Obě skupiny vykazují podobné obecné a specificky podnikatelské osobnostní rysy, ale významně se liší, pokud jde o jejich motivaci. Zatímco motivace vedoucích pracovníků neziskových organizací pramení především ze smyslu jejich práce, podnikatelé jsou motivováni především nezávislostí a příjmem, které jim jejich práce poskytuje. Článek umožňuje lépe pochopit, kdo jsou vedoucí pracovníci neziskových organizací., Today's market conditions require nonprofit leaders to act in an increasingly business-like fashion. This study asks whether NPO leaders have a similar disposition to act entrepreneurially as for-profit entrepreneurs, but hold different underlying motives. For this purpose, the study contrasts a sample of 72 leaders of nonprofit organizations with 117 entrepreneurs on their personality traits and explicit motives using standard personality tests and interviews. Both groups exhibit similar general and entrepreneurship-specific personality traits but differ significantly regarding their motivation. While nonprofit leaders motivation stems primarily from the meaningfulness of their work; entrepreneurs are mainly motivated by the independence as well as by the income and profit provided by their work. This paper helps us understand who leaders of nonprofit organizations are., Martin Lukeš, Ute Stephan., and Obsahuje seznam literatury
V posledních letech byl podstatně redefinován vztah mezi českým a mezinárodním právem. Nyní je ČR povinna dodržovat závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva (čl. 1 odst. 2 Ústavy), vyhlášené mezinárodní smlouvy ratifikované se souhlasem Parlamentu jsou součástí právního řádu s předností před rozpornými ustanoveními zákonů (čl. 10 Ústavy) a na základě judikatury Ústavního soudu ČR mají mezinárodní smlouvy o lidských právech stejnou právní sílu jako ustanovení vnitrostátního ústavního pořádku.Právní důsledky těchto proměn jsou však stále předmětem debaty. To platí i o odpovědnosti české veřejné moci za škodu způsobenou porušením mezinárodních závazků. Tento článek se přiklání k tomu, že taková odpovědnost by měla být uznávána přinejmenším ve vztahu k mezinárodním smlouvám v působnosti čl. 10 Ústavy.Ve prospěch takového názoru svědčí srovnání s Francií a Polskem, tedy státy, které při obdobném ústavním uspořádání takovou odpovědnost uznaly, a rovněž odkaz na zásady právního státu, na které Ústavní soud ČR nahlíží jako na klíčový základ pro existenci odpovědnosti veřejné moci za škodu. and In the last years, the relationship between Czech and international law has been substantially redefined. By now, The Czech Republic shall be obliged to respect its undertakings under international law (Art 1-2 Constitution), published treaties ratified upon the consent of the Parliament shall be “the part of the legal order”with precedence over any conflicting provision of the Acts of the Czech Parliament (Art 10 Constitution), and, under the case-law of the Czech Constitutional Court, treaties on human rights shall have the same rank as the provisions of domestic constitutional law. However, legal consequences of these transformations are still subject to debate. This is also true of the liability of the Czech State in tort for breaches of its international undertakings. The present article argues such liability shall be recognized at least with regard to treaties coming in the ambit of Art 10 Constitution. This view is supported by comparison with France and Poland, or States, which, under comparable constitutional setting, have come to recognize such liability in tort, an, also by reference to the rule of law principles which the Czech Constitutional Court views as the key legal
ground for the existence of the State liability in tort.
The article is a continuation of the author’s paper given at the professional conference on historical collections in Olomouc in 2013, which was published in the proceedings of the conference, Bibliotheca Antiqua.1 The author has corrected and expanded some of the data on the life story of Count Pötting on the basis of information from Pötting’s handwritten
Diary from 1664–1674 (Diario del conde de Pötting, embajador del Sacro Imperio en Madrid). She provides an overview of the books that are known to have formed part of Pötting’s book collection (26 manuscripts, mostly codices comprising more units, and 46 printed books from the 16th and 17th centuries have been recorded as yet).
Climate change scenarios of high quantiles of 5-day precipitation amounts (proxies for flood-generating events) over the Czech Republic are evaluated in an ensemble of high-resolution Regional Climate Model (RCM) simulations from the ENSEMBLES project. The region-of-influence method of the regional frequency analysis is applied as a pooling scheme. This means that for any single gridbox, a homogeneous region (set of gridboxes) is identified and data from that region are used when fitting the Generalized Extreme Value distribution. The climate change scenarios for the late 21st century (2070-2099) show widespread increases in high quantiles of 5-day precipitation amounts in winter, consistent with projected changes in mean winter precipitation. In summer, increases in precipitation extremes occur despite an overall drying (prevailing declines in mean summer precipitation), which may have important hydrological implications. The results for summer suggest a possible substantial change in characteristics of warm-season precipitation over Central Europe, with more severe dry as well as wet extremes. The spatial pattern of projected changes in summer precipitation extremes, with larger increases in the western part of the area and smaller changes towards east, may also point to a declining role of Mediterranean cyclones in producing precipitation extremes in Central Europe in a future climate. However, uncertainties of the climate change scenarios remain large, which is partly due to biases in reproducing precipitation characteristics in climate models, partly due to large differences among the RCMs, and partly due to factors that are poorly or not at all represented in the examined ensemble. The latter are related also to uncertainties in future emission scenarios and socio-economic development in general. and Práca analyzuje scenáre klimatickej zmeny pre vysoké kvantily 5-denných úhrnov zrážok (ktoré predstavujú možné riziko z pohľadu tvorby povodňových udalostí) na území Českej republiky, a to na základe širšej množiny simulácií z regionálnych klimatických modelov (RCM) s vysokým priestorovým rozlíšením, dostupných z projektu ENSEMBLES. Kvantily zrážkových extrémov sa odhadujú na základe metódy vplyvného regiónu, ktorá je jedným z variantov regionálnej frekvenčnej analýzy. To znamená, že pre každý gridový bod sa identifikuje jedinečný homogénny región (t.j. množina ďalších gridových bodov) a zrážkové údaje dostupné zo všetkých gridových bodov v rámci daného regiónu sa zužitkujú v procese odhadovania kvantilov využitím zovšeobecneného extremálneho rozdelenia. Scenáre klimatickej zmeny pre obdobie posledných troch dekád 21. storočia (2070-2099) naznačujú rozsiahly nárast vysokých kvantilov 5-denných úhrnov zrážok počas zimy, čo je v súlade s predpokladanými zmenami v priemerných úhrnoch zrážok za zimu. V lete sa tiež očakáva zvýšenie extrémnych úhrnov zrážok, čo môže v súvislosti s predpokladaným všeobecným úbytkom zrážok v tomto období (t.j. napriek prevažujúcemu poklesu priemerných úhrnov zrážok v lete) viesť k vážnym hydrologickým následkom. Výsledky pre leto naznačujú zásadnú zmenu v režime úhrnov zrážok v strednej Európe v teplom období roka, spojenú s častejším výskytom nepriaznivých suchých aj vlhkých extrémov. Priestorové rozdelenie predpokladaných zmien v extrémnych úhrnoch zrážok za leto - s vyšším nárastom v západných častiach skúmanej oblasti a postupne menej výrazným nárastom smerom na východ - zrejme poukazuje na slabnúcu úlohu stredomorských cyklón pri tvorbe zrážkových extrémov v strednej Európe v nastávajúcich klimatických podmienkach. Treba však podotknúť, že neurčitosť scenárov klimatickej zmeny je stále veľká, a to jednak v dôsledku nepresností v reprodukcii charakteristík úhrnov zrážok v klimatických modeloch, ďalej kvôli významným rozdielom medzi jednotlivými RCM, a nakoniec aj v dôsledku klimatických faktorov, ktoré sú slabo reprezentované, prípadne nie sú vôbec zahrnuté v analyzovanej množine výstupov klimatických modelov. Spomínané klimatické faktory takisto závisia od emisných scenárov skleníkových plynov, resp. od socio-ekonomického vývoja ľudstva vo všeobecnosti.
Výzkumem v jeskyni Pod hradem v Moravském krasu byla získána nevelká, leč zajímavá kolekce kamenných štípaných artefaktů (Valoch 1965). Předmětem příspěvku je revize určení a provenience suroviny části souboru kamenné štípané industrie, analýza plošně retušovaného bifaciálního artefaktu a zpřesnění chronostratigrafické pozice nálezových horizontů. Nová zjištění přinesla další podněty ve studiu chování člověka na počátku mladého paleolitu. and The research in the Pod hradem Cave in the Moravian Karst yielded a small but interesting assemblage of chipped stone artefacts (Valoch 1965). The article aims to revise the identification and provenance of the raw material of part of the chipped stone industry; to analyze a bifacial artefact, and to refine the chrono – stratigraphical position of the archaeological horizons. The new data brought further incentives for the study of human behavior at the beginning of the Early Upper Palaeolithic.
Výzkum se zaměřil na možné vztahy mezi lhaním a emoční inteligencí mezi respondenty v České republice. Emoční inteligence souvisí se sebeklamem a detekcí lži, ale její vztah k lhaní zatím dostatečně zkoumán nebyl. Celkem 112 respondentů vyplnilo dotazník pro analýzu klamavého chování a test emoční inteligence TEIQue. ANOVA a regresní analýza ukázaly signifikantní rozdíly ve lhoucím chování, které mohou být ovlivněny globálním rysem emoční inteligence nebo well-being. Výsledky naznačují, že respondenti s nižší emoční inteligencí říkají méně lží a lžou častěji dospělým než dětem. Výzkum může být přínosný pro intervence v pedagogické a forenzní psychologii nebo v rodinné terapii a může pomoci v porozumění proměnným ovlivňujícím klamavé chování. and This study is focused on finding a possible relation between deception and emotional intelligence among respondents in the Czech Republic. Emotional intelligence is related to self-deception and detection of lying, yet there is not enough information on its possible relation to lying behavior itself. A deception behavior survey and the TEIQue inventory were used to analyse deception characteristics and emotional intelligence among 112 respondents. ANOVA and regression analysis revealed significant differences in lying behavior, which might be influenced by the global trait of emotional intelligence or well-being. Results suggest that respondents with lower emotional intelligence use less lies and tend to lie to adults more often than to children. These results might be beneficial for interventions in pedagogical or forensic psychology or in family therapy and can improve our understanding of variables affecting lying behavior.
The main aim of this work is to evaluate the development of rainfall-runoff regime in selected river basins of the Šumava Mountains (Bohemian Forest), the Jeseníky Mountains and the Krušné Mountains (Ore Mountains) in the last 50 years. Besides the identification of inhomogeneity in time series of mean discharges, rainfall amounts, temperature and snow cover data, the work deals with an analysis of trends using annual and monthly data. Different methodological tools for identification of changes and trends in hydro-climatic time series have been introduced in this study, especially different methods of statistic testing and an application of Mann-Kendall seasonal test. The results have been compared not only from the point of view of the methods applied here, but as well from the viewpoint of geographical difference of the mentioned areas. and Hlavním cílem předložené studie je zhodnotit vývoj srážko-odtokového režimu ve vybraných povodích v oblasti Šumavy, Jeseníků a Krušných hor za posledních 50 let. Vedle zjišťování nehomogenit v časových řadách průměrných průtokových, srážkových, ale i teplotních a sněhových dat se práce zabývá analýzou trendů na úrovni ročních hodnot a jednotlivých měsíců. V práci jsou představeny různé metodické nástroje ke sledování změn a trendů v hydroklimatologických řadách, zejména různé metody statistického testování a aplikace Mann-Kendallova sezónního testu. Výsledky jsou porovnány nejen z hlediska použitých metod, ale i geografické rozdílnosti sledovaných území.
V době příprav nové legislativy upravující podmínky pro působení archeologie otevírají následující texty diskusi o provádění terénních výzkumů v České republice. Výchozí text kritizuje praxi, kdy si tzv. oprávněné organizace zaměstnávající profesionální archeology najímají na výkopové a dokumentační práce komerční organizace, tzv. servisní firmy, které vyplácejí z finančních prostředků poskytnutých zpravidla investorem na úhradu nákladů na výzkum. Pokud archeologie rezignuje na neustálé řízení postupu terénního výzkumu, přestává být poznávacím oborem, popsaná praxe navíc může být v rozporu s principem financování archeologických výzkumů vycházejícím z nonprofitního pojetí realizace odborné činnosti ve veřejném zájmu. Oponenti poukazují na to, že nejde o problém servisních organizací, ale o otázku jejich korektního či nekorektního využití. Nutnost jejich zapojení do terénního výzkumu zdůvodňují mj. omezenými kapacitami profesních archeologů a podmínkami rozsáhlých a striktně termínovaných záchranných prací; archeolog – vedoucí výzkumu je plně odpovědný za úroveň řešení odborných otázek i využití vynaložených prostředků. Nalézt průnik obou pohledů nebude snadné, avšak archeologie musí v každém případě eliminovat společenská rizika spojená s těmito problémy. and The conducting of terrain excavations in the Czech Republic is the topic of the ensuing discussion at a time when new legislation is being prepared on the conditions for archaeological operations. The starting text involves a critique on the practice of licensed organisations, which employ professional archaeologists, hiring commercial organisations, i.e. so-called “service companies”, to perform digging and recording work, and who pay these “service companies” from funds provided by investors to cover excavation costs. If archaeology resigns to the continuous management of terrain excavation procedures, it will stop being an epistemic field. The described practice can furthermore be in conflict with the principle of financing archaeological excavations stemming from the non-profit conception of the execution of professional activities in the interest of the public. Objectors see it as not being a problem of service companies, but a question of the correct or incorrect utilisation of these companies. These organisations state one of the reasons for using these service companies in terrain work as being the limited capacity of professional archaeologists and the conditions surrounding extensive rescue excavation work and its strict deadlines; the archaeologist – the head of the excavation is fully responsible for the standard of resolving specialised issues and the utilisation of expended resources. Finding a meeting point between these two views will not be easy, however archaeology must in all cases eliminate the social risks linked with these problems.