Cílem studie bylo posouzení přítomnosti depresivní symptomatologie u dětí po léčbě nádorového onemocnění. Soubor tvořilo 91 bývalých dětských onkologických pacientů (47 dívek) ve věku 9 - 19 let. Vyšetření depresivity bylo provedeno v rozmezí dvou až pěti let od ukončení léčby v rámci monitorování pozdních následků léčby a kvality života bývalých dětských onkologických pacientů. Výsledky byly porovnány s kontrolní skupinou dětských pacientů s chronickým onemocněním a skupinou zdravých dětí. Vyšetření depresivity bylo provedeno prostřednictvím dotazníku CDI. Přínosem studie je srovnání skupin v rámci jednotlivých subškál dotazníku CDI (špatná nálada, interpersonální problémy, nevýkonnost, anhedonie, negativní sebehodnocení) za účelem přesnější identifikace okruhu případných problémů přeživších. Bývalí dětští onkologičtí pacienti mají významně nižší hodnoty depresivní symptomatologie v porovnání s oběma porovnávacími skupinami. Signifikantně nižší míra depresivity u dětí po léčbě onkologického onemocnění byla identifikována v oblastech špatná nálada, anhedonie a negativní sebehodnocení. Ve shodě se současnými výzkumnými poznatky nabízíme několik možných interpretací získaných výsledků., Objective. The purpose of this study was to explore symptoms of depression in childhood cancer survivors. Sample and setting. The study included 91 childhood cancer survivors (47 girls) aged 9-19. Depressiveness was measured by means of the Children’s Depression Inventory (CDI) within a period of two to five years after treatment completion while monitoring the late effects of oncological treatment and survivors’ quality of life. The data has been compared to a group of child patients with another chronic disease and a group of healthy children (comparison groups). Hypotheses. The aim of the study was to identify whether possible differences between the individual groups of respondents manifest themselves in some specific CDI subscales and thus help better identify possible complaints among the survivors. Statistical analysis. The sum scores for the whole CDI scale and its sub-scales were compared by factor analysis of variance. Results. Former oncological patients (study group) scored significantly lower in the CDI in comparison to both comparison groups, and the analysis of individual CDI subscales has established a significant difference between the study group and the two comparison groups in relation to the Negative Mood, Anhedonia and Negative Self-esteem subscales. The lowest depressiveness scores have been explored on the specified subscales for the cancer survivor group. Study limitation. The research has the usual limitations arising from the fact that a self-report method was used. CDI data should be verified using projective testing and an interview in future research., and Irena Komárková ... [et al.].
2005 po suicidálním pokusu byl zaslán anonymní katamnestický dotazník, zaměřený na psychosociální adaptaci, psychopatologické projevy včetně suicidálního jednání. Návratnost činila 29 %, resp. 38 % ze všech dosažitelných. 23 % souboru je nezaměstnaných. 68 % mělo někdy přání být mrtvý nebo ublížit si, 36 % si dělalo plány na suicidium, 18 % se opět o ně pokusilo, jeden respondent opakovaně. U 41 % se vyskytovalo sebepoškozování, u 36 % bylo užití drog v posledním roce, 27 % pije vícekrát týdně alkohol, 73 % kouří cigarety. Pouze menšina (36 %) byla po propuštění v psychiatrické péči, i když tato byla doporučena ve všech případech. Uváděné obtíže svědčí o trvajícím suicidálním riziku., Anonymous catamnestic questionnaire, focused on psychosocial adaptation and psychopathological symptoms including suicide behaviour was sent to 77 patients hospitalized in 2004-2005 after a suicide attempt. Return of the questionnaire was 29 %, precisely 38% of those within reach. 23 % of the sample are unemployed. 68 % have sometimes wished to be dead or to hurt themselves, 36 % have made suicide plans, 18 % repeated suicide attempt, one respondent repeatedly. In 41 % self-harm occurred, 36 % have taken drugs in the course of last year. 27 % drink alcohol more than once a week and 73 % smoke cigarettes. Even though a psychiatric follow-up had been recommended to every patient discharged from the clinic, only a minority of them (36 %) underwent it. To conclude, the reported problems indicate a persistent suicide risk., Jiří Koutek, Jana Kocourková., and Obsahuje seznam literatury
a1_Štúdia informuje o výsledkoch slovenskej adaptácie Testu životnej orientácie LOT-R. V jej rámci bola overovaná faktorová štruktúra nástroja a zisťované informácie týkajúce sa jeho reliability a validity. Údaje získané od 226 stredoškolákov (119 chlapcov, 107 dievčat) vo vekovom rozpätí 16-19 rokov boli s pomocou balíka IBM Amos podrobené dvom konfirmatórnym faktorovým analýzam testujúcim plauzibilitu jednofaktorového a dvojfaktorového modelu štruktúry LOT-R. Výsledky preukázali, že formálne spĺňali oba modely v uspokojivej miere kritériá pre ich prijatie ako vzájomne si konkurujúce reprezentácie faktorovej štruktúry nástroja. Napriek tomu, že dvojfaktorové riešenie reprodukovalo pôvodné údaje s vyššou mierou presnosti, možno ho pre vysokú koreláciu medzi oboma faktormi a sémantickú homogénnosť položiek považovať zrejme skôr za artefakt zodpovedajúci existencii raz pozitívne, inokedy negatívne artikulovaných položiek, než reflektovanie kvalitatívne dištinktívnych dimenzií. Výsledky tak okrem iného demonštrujú potrebu zohľadňovať v obdobných analýzach nielen úzko ohraničené štatisticko-matematické hľadiská, ale prinajmenej v rovnakej miere aj logické a sémantické kritériá. V druhej časti príspevku sú prezentované výsledky overovania reliability a validity získané z údajov 54 vysokoškolských študentov. Dosiahnuté test-retestové korelácie naznačujú na vysokú stabilitu výsledkov v čase (rtt = 0,77 po troch týždňoch, rtt = 0,76 po dvoch mesiacoch a rtt = 0,68 po troch mesiacoch od prvého merania). Akceptovateľná bola i zistená vnútorná konzistentnosť testu (alfa koeficient = 0,73)., a2_Napokon, výsledky korelácií medzi LOT-R a štyrmi inými vybranými metodikami ziťujúcimi mieru subjektívnej pohody, sebahodnotenia, nádeje a úzkostlivosti priniesli podporu pre závery o konvergentnej a diskriminačnej validite LOT-R ako nástroja identifikujúceho dispozičný optimizmus., Paper brings information about Slovak adaptation of Life Orientation Test (LOT-R). In this framework, both, factor structure of instrument and reliability and validity of LOT-R were examined. The data obtained from 226 high school students (119 boys, 107 girls) in the age range 16-19 years were put through two confirmatory factor analyses in order to test plausibility of one-factor versus two-factor model for LOT-R factor structure. Results showed that both models fulfill acceptably criteria for their confirmation as concurring factor representations of LOT-R structure. Although the two-factor model reproduced original data with a higher accuracy, this solution should be considered rather as an artifact of differently articulated items (positively and negatively) but holding semantics of the same quality. Very high correlation between both factors which was found in confirmatory analysis supports this issue, too. In second part of paper, results of reliability and validity examinations (based on the data received from the sample of 54 university students) are reported. Test- retest correlations show that LOT-R results are sufficiently stabile over time (rtt = 0.77 for three weeks span, rtt = 0.76 for two months span and rtt = 0.68 for three monhts span). Also internal consistency of the test was acceptable (Alpha coefficient = 0.73). Finally, correlations between LOT-R and four other instruments measuring subjective well-being, self-esteem, hope and anxiosity have offered support for convergent and discriminatory validity of the LOT-R as an instrument measuring dispositional optimism., and Miroslava Kövérová, Ján Ferjenčík.
a1_Cíle. Cílem výzkumu bylo popsat výskyt specifických forem násilného chování dospívajících ve škole a analyzovat rodinný, vrstevnický a školní kontext agresivního chování. Soubor a metoda. Soubor tvořili dospívající ze 115 náhodně vybraných základních škol. Dotazováni byli žáci 7., 8. a 9. ročníku, z každé školy se účastnila jedna třída. Informace byly získávány prostřednictvím dotazníku, který zahrnoval položky týkající se projevů agresivního chování a jeho kontextu, dále položky mapující vztah k rodině, vrstevníkům, škole a učitelům. Výzkum proběhl metodou on-line aplikace přes internetové rozhraní. Soubor tvořilo 3 165 žáků, průměrný věk byl 13,9 let (SD = 0,97). Chlapci tvořili 52,3 % souboru. Výzkumné otázky. Výzkum měl explorační charakter a kladl si tyto výzkumné otázky: jaký je výskyt různých projevů agresivního chování mezi dospívajícími, jaká je souvislost mezi vybranými proměnnými z oblasti rodiny, vrstevnických vztahů a vztahů ke škole a úrovní agresivního chování. Statistická analýza. Základní popisná statistika byla použita pro prezentaci výskytu projevů násilného chování, kontextové vztahy byly analyzovány chí-kvadrát testem a aplikací multinomiální logistické regrese. Výsledky. Věcně významný výskyt (tj. častěji než pětkrát za posledních 12 měsíců) projevů agresivního chování byl v případě verbální agrese 16,6 %, fyzické agrese 7,5 % a vandalismu 3,1 %. Na základě charakteristik kompozitní proměnné byly vytvořeny tři skupiny: 1) dospívající s nízkou nebo průměrnou úrovní agresivního chování, 2) dospívající se zvýšenou úrovní agresivního chování a 3) dospívající s vysokou úrovní agresivního chování., a2_V multinomiální logistické regresi se jako statisticky významné prediktory agresivního chování uplatnily následující proměnné: dobrý vztah k matce a otci (oba negativně), používání tělesného trestání v rodině, oblíbenost mezi vrstevníky (negativně), časté trávení času s partou rovnou po škole a o víkendech, spravedlivé jednání učitelů (negativně), stresující charakter školy, neoblíbenost školního prostředí a přílišná očekávání ze strany učitelů. Silným prediktorem agresivního chování je mužské pohlaví. Omezení studie. Omezení studie vyplývají z průřezového designu a metody založené na self-reportech., b1_Objectives. The major goal of the study was to describe the prevalence of specific forms of violent behaviour of adolescents in elementary schools and to analyse family, peer and school context of aggressive behaviour. Subjects and methods. The sample consisted of adolescents from 115 randomly selected elementary schools. Schoolchildren from grades 7th, 8th and 9th were asked to fill in the on-line questionnaire via web access. The items of the questionnaire covered the topic of aggressive behaviour and its context, relationships within the family, relationships towards peers, school and teachers. In sum 3,165 students participated, the mean age was 13.9 years (SD = 0.97). Boys accounted for 52.3% of the sample. Research questions. The exploratory study focused on two research questions: how frequently occur various forms of aggression in adolescents, and what is the role of family, peer and school-related factors in aggressive behaviour. Statistical analysis. Descriptive statistics and chi2 test were used to analyse the occurrence of violent behaviour; contextual relationships were analysed by application of multinomial logistic regression. Results. Substantively significant occurrence (more than five times in the last 12 months) of aggressive behaviour was reported as follows: verbal aggression 16.6%, physical aggression 7.5%, and vandalism to school property 3.1%. Based on the distribution of the composite variable three groups of adolescents were created: 1) with low or moderate level, 2) with increased level and a 3) with high level of aggressive behaviour. In multinomial logistic regression the following variables had statistically significant effect on dependent variable (aggressive behaviour):, b2_a good relationship with mother and father (both negatively), the use of physical punishment in the family, sociability/popularity (negatively), frequently spending time with peers straight after school and on weekends, treated fairly by teachers (negatively), stressful nature of the school, the unpopularity of the school environment and excessive expectations from teachers. Male gender was found as a strong predictor of aggressive behaviour as well. Study limitations. Limitations of the study result from the cross-sectional design and data based on self-reports., Ladislav Csémy ... [et al.]., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Článok poukazuje na často nereflektované nedostatky diagnostických nástrojov používaných pri štúdiu gendrovej identity. Pozornosť je venovaná predovšetkým vzniku a konštrukčným obmedzeniam najrozšírenejšieho nástroja používaného pre tento účel - Bem Sex Role Inventory. Jeho využitie je založené na eoretických predpokladoch, ktoré nikdy neboli úspešne empiricky overené. Hoci jeho kritika bola v tomto duchu formulovaná už pred 30 rokmi, dodnes sa táto nevalidná technika používa v rade aktuálnych výskumov. V druhej časti článku sú predstavené alternatívne techniky merania gendrovej identity založené na diskriminačnej analýze a teste implicitných asociácií., The paper highlights the often not reflected weaknesses of diagnostic tools used in the study of masculinity and feminity. Attention is paid mainly to structural limitations of the tool most widely used for this purpose - Bem Sex Role Inventory. Its use is based on theoretical assumptions that have never been successfully empirically verified. Although criticism of Bem Sex Role Inventory has been formulated more than 30 years ago, this technique is still used in a number of recent studies. In the second part alternative measurement techniques are presented. These are based on discriminant analysis and the implicit association test., Marek Vranka., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Vzhledem k množství termínů používaných k popisu svobodného, nezávislého fungování individua a s ohledem na význam této myšlenky pro celoživotní vývoj poskytuje článek přehled aktuálně používaných psychologických pojetí autonomie. Přehled je strukturován podle dvou pohledů: psychologie individuálních rozdílů a vývojové psychologie s důrazem na adolescenci a ranou dospělost. Různá pojetí autonomie lze z obou hledisek roztřídit do dvou skupin: zkušenostně subjektivní autonomii zaměřenou na zkušenost volby a utváření vlastního chování a objektivní autonomii zaměřenou na specifické druhy mezilidské (ne)závislosti a její vývoj. Zvláště v těchto přístupech je obsah všech individuálních konstruktů zřejmý z jejich operacionalizací, které jsou do přehledu také zahrnuty., With respect to the multitude of terms used to describe free, independent functioning of an individual and to the salience of this idea in lifespan development, this study provides a review of the concepts of autonomy currently used in psychology. The review is structured from two perspectives: psychology of individual differences and developmental psychology with emphasis on adolescence and emerging adulthood. From both these perspectives the reviewed concepts of autonomy may be categorised into two groups: experiential-subjective autonomy focused on the experience of choice and authorship of own behaviour and objective concepts focusing on specific kinds of interpersonal (in) dependence and its development. Especially with the latter approaches the content of each individual construct is clear from their operationalizations that are also included in the review., and Stanislav Ježek.
Práce podává přehled práce francouzského experimentálního psychologa Alfreda Bineta (1857–1911) v oblasti studia disociačních jevů. V úvodu jsou uvedeny základní profesní a biografické údaje a dále popis jeho díla v oblasti studia hypnózy, hysterie a obecně problematiky disociačních jevů. Pozornost je věnována hlavním dílům k této problematice, která jsou popisována chronologicky a v souvislosti s Binetovým odborným vývojem i širší situací v oboru psychologie. Práce představuje méně známé dílo francouzského psychologa přelomu 19. a 20., který se proslavil především studiem teorie a měření inteligence., The article reviews works of famous experimental psychologist Alfred Binet (1857-1911) in the area of dissociative phenomena studies. Introductory part of the article provides the basic professional and biographic information and further description of Binet’s work in the area of hypnosis, hysteria and generally area of dissociative phenomenon is given. Special attention is given to the main books written on these topics. The works are described in chronological order and in relation to Binet’s professional development. The article presents less known work of famous French psychologist of turn of 19th and 20th century, famous above all with the studies of intelligence., Radek Ptáček., and Obsahuje seznam literatury
Byly zkoumány environmentální faktory, které ovlivňují kolísání rychlosti pravidelné chůze v městském prostředí. V první studii chodily pokusné osoby (N = 106) po trase v Hradci Králové. Trasa byla vedena ulicemi s větším množstvím vegetace. Cílem bylo zkoumat vliv různých uspořádání městské zeleně na kolísání rychlosti chůze. V druhé studii osoby (N = 77) hodnotily řadu fotografií pořízených na trase chůze z první studie. Cílem bylo zjistit, které environmentální faktory jsou prediktory preference prostředí a zároveň, zda existují vztahy mezi preferencí prostředí a kolísáním rychlosti chůze v tomto prostředí. Výsledky ukázaly existenci konzistentních vzorců kolísání rychlosti chůze v průběhu trasy. K největšímu zpomalení rychlosti chůze došlo v úsecích, které byly tvořené dlouhou hustou alejí. Následné hodnocení fotografií ukázalo, že tyto úseky se vyznačovaly vyšším množstvím vnímané koherence, tajemnosti, větším množstvím přírodních prvků a nejvyšším stupněm hodnocené preference., a1_Objectives. The present paper investigated environmental factors influencing variations in walking speed in an urban environment. In Study1 participants were asked to walk along a route in the city of Hradec Králové. The aim was to investigate the effect of various layouts of greenery and natural elements on variations in walking speed. In Study 2 participants evaluated a set of photographs taken on the route. The aim was to determine which variables are predictors of preference of particular environment. Next, relations between environmental preferences and variations in walking speed were investigated. Sample and setting. In Study 1 undergraduates (N=106, 53 females, mean age=20.6) were asked to walk around a street circuit located on the edge of the historical area of the city Hradec Králové. The route (length about 2 km) was formed through the streets with a greater range of greenery or with alleys. The route was divided into 11 sections, in which the walking speed was measured. Two directions of the walk on the route were employed: direction A (from section 1 to section 11) and direction B (from section 11 to section 1). Subjects were asked either to walk without any interruption (condition 1) or to stop on marks located prior to the beginning of the measured section (condition 2). In Study 2 undergraduates (N=77, 42 females, mean age=20.7), who took part in Study 1, were invited to evaluate photographs of particular parts of the walking route employed in the first study. Participants were required to evaluate individual sceneries by variables spaciousness, refuge, enclosure, coherence, legibility, complexity, mystery, openness, and amount of natural elements. Next, they were asked to rate their preferences for these sceneries., a2_Hypotheses. It was predicted that preference of an environmental character of a section results in slower walking speed in this section. It was assumed that sections with higher amount of greenery will be preferred most. Statistical analysis. In Study 1 differences of walking speeds in particular sections was analyzed. Repeated ANOVA was used to detect which variables affect walking speed. In Study 2 multiple regressions were carried out to find the contribution of particular variables to the preference of particular scenery. Results. The results revealed consistent patterns of walking speed variations across all conditions. The most conspicuous deceleration of walking speed occurred in the sections, which were formed by a long dense oak alley. The evaluation of photographs showed that these sections had higher amount of perceived coherence, mystery, and natural elements. At the same time, they were the most preferred. Study limitation. The field study conducted in real conditions does not enable full control of all variables, e.g., various short-term weather changes., and Marek Franěk, Lukáš Režný.
Štúdia sa kriticky zaoberá diskurzívnymi aktivitami politikov a novinárov, ktorí slúžia ako modely pre imitáciu potvrdzovania, alebo naopak oponovania negatívnym stereotypom voči Rómom. Empiricky overuje tézu, že mediálny marketing politických strán zneužíva diskriminované a marginalizované skupiny na dosahovanie straníckych cieľov. Prostredníctvom kritickej systemickej lingvistiky analyzuje významové štruktúry predvolebného bilbordu, čím odhaľuje intencie komunikácie politickej strany s verejnosťou. Postupmi kritickej diskurzívnej analýzy mediálnych textov o anti-rómskom bilborde autorky identifikujú diskurzívne pozície rozmanitých aktérov, prípadne ich argumentačné stratégie, pričom kriticky reflektujú najmä asymetriu ich mediálnej prezentácie. Popisujú Diskuze / 401 sa spôsoby, akými parlamentná strana SNS implicitne (prostredníctvom bilbordu) a explicitne (vo svojich vyjadreniach) znevažuje celú etnickú skupinu. Z analýzy vyplýva, že hoci médiá uvádzajú názory rôznych diskurzívnych aktérov, v textoch chýba prezentácia argumentov, ktoré by pomohli širokej verejnosti pochopiť, prečo dehonestácia tejto stigmatizovanej skupiny je neprijateľná. Politické zneužívanie „rómskeho problému“ novinári demaskovali, avšak nevysvetlili negatívne dôsledky falošnej etnizácie nezamestnanosti, chudoby a verejnej dehonestácie Rómov., The study deals critically with discursive activities of politics and newspapermen which serve as models for imitation of confirmation or on the contrary of opposing the negative stereotypes against Roma. The thesis that the media marketing of political parties misuses the discriminated and marginalized groups for achieving the party goals is empirically verified. The meaning structures of pre-election billboard are analyzed by the means of critical systemic linguistics and thus reveals the intentions of communication of political party with the public. The authors identify the discursive positions of diverse participants, alternatively their argumentation strategies, and critically reflect especially the asymmetry of their media presentation by procedures of critical discursive analysis of media texts about the anti-Roma billboard. The ways how the parliament party SNS implicitly (through the billboard) and explicitly (in its statements) discredit the whole ethnic group are described. From the analysis follows that although media present the opinions of different discourse participants, the texts are lacking the presentation of arguments that could help the wide public to understand why the dehonestation of this stigmatized group is unacceptable. The political misuse of „Roma problem“ was unmasked by newspapermen but the negative consequences of false ethnic attribution of unemployment, poverty, and public dehonestation of Roma were not explained., Jana Plichtová, Vlasta Paholíková., and Obsahuje seznam literatury
Záměr. Ačkoli je autenticita důležitým pojmem v mnoha druzích psychoterapie, zabývalo se jí překvapivě málo empirických výzkumů. Žádný výzkum zatím nezjišťoval vztah mezi autenticitou a sociálním bezpečím. Cíl výzkumu. Cílem výzkumu bylo prozkoumat vztah mezi autenticitou a sociálním bezpečím. Účastníci výzkumu. Účastníky bylo 294 univerzitních studentů, kteří vyplnili sadu dotazníků zahrnující i škálu autenticity a škálu sociálního bezpečí a spokojenosti. Metoda. Vztah mezi autenticitou a sociálním bezpečím byl hledán pomocí korelační analýzy a vícenásobné regresní analýzy. Výsledky. Výsledky ukazují, že prediktory sociálního bezpečí jsou přijímání vnějších vlivů a sebeodcizení a autentický život. Výsledky jsou ve světle literární zdroji. Omezení. Účastníky výzkumu byli univerzitní studenti a výzkumná data tvoří subjektivní výpovědi. Další výzkum by měl zjistit vztahy mezi proměnnými. Měly by být použity vícečetné analýzy, umožňující porozumět směru působení proměnných., Background. Authenticity which is an old and important concept within humanistic theory and many kinds of psychotherapy, surprisingly little empirical research has focused on it (Sheldon, 2009). No previous investigation has examined the relationships between authenticity and social safeness. Purpose. The purpose of this research is to examine the relationship between authenticity and social safeness. Participants. Participants were 294 university students who completed a questionnaire package that included the Authenticity Scale and the Social Safeness and Pleasure Scale. Method. The relationship between authenticity and social safeness was examined using correlation analysis and multiple regression analysis. Results. According to results, social safeness was predicted negatively by accepting external influence and self-alienation and positively by authentic living. Results were discussed in the light of literature. Limitations. Participants were university students and the data reported in this study are limited to self-reported data. Future studies should be made in order to generate a more solid relationship and multiple methods should be used to provide better understanding of directionality., and Seydi Ahmet Satici, Recep Uysal, Ahmet Akin.