Následující text prezentuje některé poznatky o občanské kultuře v České republice učiněné na základě speciálního šetření uskutečněného v srpnu 2009 jako součást mezinárodního komparativního výzkumu u příležitosti 50. výročí realizace původního výzkumu G. A. Almonda a S. Verby a následného vydání jejich známé knihy The Civic Culture: Attitudes and Perception of Democracy in Five Nations. Kromě toho se s využitím dat z předchozích dlouhodobých kontinuálních výzkumů veřejného mínění pokouší o stručný nástin vývoje občanské kultury v českých zemích v průběhu uplynulých dvaceti let po pádu komunistického režimu v roce 1989., Following text presents some findings concerning the civic culture in the Czech Republic based on results of a special survey conducted in August of 2009 as a part of international comparative research project commemorating the 50th anniversary of realization of G. A. Almond’s and S. Verba’s original survey and their classic study The Civic Culture: Attitudes and Perception of Democracy in Five Nations. Using data from continuous public opinion surveys the text also tries briefly to outline the development of civic culture in Czech countries during last two decades after fall of communist regime in 1989., and Jan Červenka.
The text with some additions introduces to Czech audience a work of Scott L. Althaus and Devon M. Largio, who back in 2004 were analyzing origins and consequences of shift in America’s public enemy no. 1 from Osama bin Laden to Iraqi president Saddam Hussein that occurred during period after 9/11 terrorist attacks on WTC and Pentagon and before U.S. invasion of Iraq in 2003. By charting the changing levels of public attention given to Osama bin Laden and Saddam Hussein in American news coverage and in president G. W. Bush’s public statements and by comparison of these trends with a full range survey fi ndings that appear to reveal widespread misperceptions about the link between Iraq and the 9/11 attacks, their analysis provided a clear perspective on the timing and impact of the administration’s communication eff orts as well as revealed a fact contradictory to popular view that mistaken beliefs about Saddam Hussein’s culpability were less a product of the Bush administration’s public relations campaign than of the 9/11 attacks themselves. The text tries to point out some more general incidence of these fi ndings relating to relationship of political, news and public agendas as well as methodology and interpretations of polls., Jan Červenka., and Seznam literatury
Firstly, this article outlines the main points made by Peter Winch in his breakthrough book The Idea of a Social Science. Its Fundamentals thesis, inspired by Wittgenstein and his accounts on the relation between language and reality, is the assumption that social sciences engage in philosophical endeavor, because the problems they deal with are not empirical, but conceptual. Following Wittgensteinian line of thought he comes up with the idea that all social action can be explained as rule following and therefore it should be approached by conceptual means other than those used by natural sciences. Secondly, this article explores the impact that The Idea of a Social Science had on the discussion about the nature of social sciences. It outlines it‘s main critiques which deal with (1) Winch’s conception of philosophy (2) the notion of rule following and (3) descriptive nature of Winch‘s approach. Finally, Winch‘s critique of positivism in social sciences is identified as his main and lasting contribution to social thought., Tomáš Dvořák., and Obsahuje bibliografii
Pirátské strany jsou novým fenoménem v politice. První pirátská strana byla založena v roce 2006 ve Švédsku. Cílem tohoto článku je reflexe problematiky pirátských stran, shrnutí odborné diskuze, představení hlavních požadavků pirátských stran, přiblížení sympatizantů a voličů pirátských stran a také pokus o vysvětlení vzestupu pirátských stran. Pirátské strany lze považovat za druh liberálních stran, které se profilují v otázce svobodného internetu, komunikace a přístupu k veřejným informacím. Jejich vznik souvisí s rozvojem informační společnosti a informačních technologií, které přes nesporná pozitiva s sebou nesou podle pirátských stran riziko zneužití ve vztahu ke svobodě a soukromí jednotlivců., Pirate parties are new phenomena in politics. The first pirate party was established in Sweden in 2006 and inspi - red rise of pirate parties across the world. The aim of this article is to review discussion on pirate parties, describe major pirate issues and pirate parties’ sympathizers as well as to attempt to explain the rise of pirate parties. Pirate parties may be conceived as a sort of liberal parties, which are focused on free internet, communication and unrestrained access to public information. The rise of pirate parties is related to developments of information society and information technologies, which – in spite of clear advantages – pose a risk: they might be abused against individual freedom and privacy., and Miloš Brunclík.
Následující text představuje výsledky sociologického šetření, které provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., (CVVM) ve dnech 31. 8. – 7. 9. 2009. Toto rozsáhlé terénní šetření mapovalo postoje a mínění veřejnosti k vybraným tématům a otázkám, které se dotýkaly dvacátého výročí listopadové revoluce v roce 1989. Průzkumu se zúčastnilo 1046 respondentů starších patnácti let., The following text presents the results of sociological survey, conducted by Center for Public Opinion Research, Institute of Sociology of the Academy of Sciences of the Czech Republic, in september 2009. This extensive field survey mapped attitudes and public opinion on selected topics and issues that touch the twentieth anniversary of the November revolution in 1989., and Daniel Kunštát.
This article presents a method for computer-assisted text analysis, which has been employed by the author in a number of studies. The inductive methodology is based on a frequency count analysis of the co-occurrence of words; and a visualization of the results of this text analysis in a two dimensional space. The main advantage of this text analysis technique is its potential for (a) exploring large amounts of textual data without any pre-coded or theoretically laden vocabularies or thesauri; and (b) the extraction of discursive patterns often only detectable in an a posteriori expert analysis. An example is used to demonstrate the use of this computer assisted text analysis method through an analysis of the transcripts of biographical interviews exploring life in Czech socialist society. The analysis presented uncovers both shared and distinctive discursive patterns found in the narratives of the interviewees who come from two distinct social groups., Martin Hájek., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
The article pursues how the concept of „social cohesion“ is understood by the Czech public. Firstly, the respondents predominantly do not know the concept; in addition spontaneous answers to the open-ended questions show that different meanings are associated with this concept. The second part analyses the battery of statements “what creates a cohesive society”. Three latent dimensions were identified: values of reciprocity and equality, collective identity and European liberalism. We can consider them general value orientations to arrangement of social relations. Only the first dimension is very weakly linked with the position in society. Correlations with political orientations and preferences, albeit weak, corroborate two-dimensionality of political values of the Czech population. In general, we can find two basic meaning spheres in public opinion, how should be achieved a cohesive society: consensus (a unity of values, common goals) and ”functional interpersonal relations” (social justice, solidarity, mutual assistance, decency and confidence)., V tomto článku sledujeme, jak česká veřejnost chápe pojem „společenská soudržnost“, zda se k němu vážou odlišné sémantické dimenze a jaké hodnotové orientace stojí za představami o utváření soudržné společnosti. Pojem sociální soudržnost se objevuje ve veřejném diskursu teprve v posledních několika letech a to především v souvislosti s politikou Evropské unie a vládním programem. Dá se říci, že se vyskytuje především v rámci odborné debaty, do běžného jazyka v odpovídajícím významu jako redukce nerovností, především regionálních, a vytváření společných evropských institucí rozhodně neproniká (podrobněji k prakticko-politickému konceptu koheze viz [Šafr, Sedláčková 2006]). Nicméně, samotný pojem „soudržnost“ ve vztahu k druhým lidem a jako charakteristika sociálních pout je čas od času v běžném diskursu používán, a to ve smyslu pospolitosti ať už národní nebo ve vztahu ke sportu jako týmová jednota. V běžném jazyce tak používáme pojmu soudržnost obyčejně ve významu pojmu solidarita, tedy jako „soudržnost, pospolitost; vzájemnou podporu, svornost, pocit sounáležitosti, ochotu k vzájemné pomoci a podpoře“ [Linhart et al. 2003: 345]., Jiří Šafr., and Seznam literatury
Jedním z hlavních analytických konceptů kulturalistického přístupu, který studuje užití populární kultury jako specifické jednání, je pojem „kulturní občanství“. Tento text se proto v následujících částech bude zabývat shrnutím významů tohoto pojmu (včetně jeho okolí) a pokusí se jej – ačkoli se s ním dosud pracovalo jen při studiu protiváhy hegemonie ve formálně demokratických společnostech – transplantovat do oblasti užití televizní popkultury v autoritářském socialistickém systému. Jak autoritářský socialismus operoval se samotným pojmem „občanství“? Mělo vůbec užívání pojmu „občanství“ v Československu v období normalizace nějaké opodstatnění? Lze snad najít dokonce nějaké „skuliny“, kudy docházelo k průsaku jednání do sociální struktury tak, že můžeme hovořit o kulturním občanství? Je legitimní očekávat, že pojem „kulturní občanství“ se stane senzitizujícím konceptem a zbystří naši schopnost vidět torza autonomního jednání v rámci struktury autoritářského socialistického systému? To jsou témata, s nimiž se bude tato teoretická stať postupně vyrovnávat., This theoretical essay explores the concepts of cultural and popcultural citizenships in connection with the period of state socialism in 70s and 80s in Czechoslovakia. The main intention is to test the potential of the concept of popcultural citizenship, which is inspired by John Hartley's “do-it-yourself citizenship”. Another aim is to examine textual properties of so called “normalization” television serials with regard to the extent to which it allowed for semiosis to be controlled by the viewers. The article summarizes theoretical debate of the main concepts as a starting point for further audience research., and Irena Reifová.
The article is based on the importance of the political culture in czech public opinion. Following the data obtained at Public Opinion Research Centre´s polls the author analyse how critical are czech citizens when talking about political culture of most of politically active people. The fi rst part of the article is devoted to the explanation of the concept of political culture and its use in sociological and politological theory., Markéta Škodová., and Seznam literartury