Dosavadní rozšíření výrazného typu bronzové spony středolaténské konstrukce se zdobeným štítkovým lučíkem se omezuje pouze na středoevropský prostor s jednoznačným těžištěm výskytu v Čechách a na Moravě. Tato skutečnost opravňuje jejich J. Wernerem navržené označení jako „bójské“ spony. Spony získané z oppidálního prostředí ukazují na jejich rámcové datování do rozmezí stupňů LT C2-D1. and The existing distribution of a distinct type of bronze fibula of the Middle La Tène construction with a decorated plate bow is restricted to Central Europe, with a pronounced concentration of finds in Bohemia and Moravia. This fact justifies their designation as “Boiian” fibulae, as proposed by J. Werner. The fibulae acquired from oppida indicate a general dating in the phases LT C2-D1.
Studie se zabývá pravěkým vývojem oblasti Bezdězska – Dokeska v severních Čechách se zvláštním zřetelem na výzkum laténského sídliště Okna, které je s opatrností připisováno kobylské skupině. Sídliště je posuzováno s ohledem na fakta získaná paleobotanickým, geobotanickým a sedimentologickým výzkumem lokality i celého zkoumaného regionu, který je z velké části tvořen boreálním lesem. Jsou diskutovány možnosti jeho využívání v pravěku a důvody pozdní kolonizace zemědělských půd v jeho bezprostředním okolí, která nastává až v pozdně laténském období a následně ve středověku. Výzkum nivy Robečského potoka zachytil dvě erozní události, které jsou následkem odlesnění a vzniku polí, první v době existence laténského sídliště a druhá nejspíše po založení středověké vsi Okna. and The study deals with the prehistoric development of the Bezděz – Doksy region in Northern Bohemia, with special regard to the excavation of the La Tène settlement at Okna that is cautiously ascribed to the Kobyly group. The settlement is assessed according to the data obtained by palaeobotanic, geobotanic and sedimentologic research of the site as well as the whole studied region which is largely comprised of boreal forest. Its possible use in prehistory and the reasons of late colonization of agricultural lands in its immediate vicinity, which occurs only in late La Tène period and subsequently in the Middle Ages, are discussed. Survey of the alluvial plain of the Robečský brook revealed two erosion events which may be results of deforestation and establishment of fields, first during the existence of the La Tène settlement and the last probably upon foundation of the medieval village of Okna.
V letech 2005–2016 se s pomocí detektoru kovů podařilo získat kolekci kovových předmětů z doby laténské v geomorfologicky vyhraněném prostoru Malé Hané na pomezí východních Čech a severozápadní Moravy. Předměty dokládají zdejší osídlení nejpozději od LT B2. Mezi nálezy domácí provenience zaujímají významné místo předměty s vazbou k industriálnímu a obchodnímu centru v Němčicích nad Hanou. Z prostředí jastorfské kultury pochází tzv. Kronenhalsring. Jihovýchodního původu je odlévaná bronzová spona a botka kopí zhotovená podle řeckého vzoru. and In 2005–2016, a metal detector was used to obtain an assemblage of La Tène metal artefacts in the geomorphologically defined region of Malá Haná on the border of eastern Bohemia and southwestern Moravia. The artefacts establish that settlement of the area began at the latest in LT B2. Occupying a prominent position among finds of local provenance are artefacts connected to the industrial and trade centre in Němčice nad Hanou. A ‘Kronenhalsring’(crown-shaped neck-ring) comes from the environment of the Jastorf culture. A cast bronze fibula and spear butt made according to a Greek model are of southeastern origin.
Článek se zabývá vyhodnocením analytických povrchových sběrů realizovaných v areálu oppida České Lhotice v roce 2007. Akce, navazující na obdobný průzkum realizovaný v roce 2004, se zaměřila na tzv. centrální plochu, která nemohla být v předchozích letech z technických důvodů analyticky zkoumána. Vedle kolekce keramických i nekeramických artefaktů tak průzkum přinesl zcela nová data, která přispívají k poznání celkového charakteru využití vnitřní plochy oppida v období LT C2–D1. and The article deals with an evaluation of analytical surface collections conducted on the grounds of the České Lhotice oppidum in 2007. Connected to a similar investigation performed in 2004, the work focussed on the ‘central area’, which could not be studied in previous years due to technical reasons. In addition to a collection of ceramic and non-ceramic artefacts, the investigation also produced entirely new data contributing to the understanding of the general character of the use of the internal area of the oppidum in stages LT C2–D1.
Určení vztahu mezi hrnčířským vypalovacím zařízením a keramikou, která se nachází v jeho prostorovém kontextu, představuje klíčový krok pro poznání způsobu využívání daného typu zařízení a v dalších návaznostech též pro studium organizačních forem hrnčířského řemesla. Článek se zabývá možnostmi studia vztahu hrnčířských pecí z doby laténské a keramických souborů z jejich výplní. Definuje hypotetické vazby mezi keramikou a komplexem pece, počínaje nevyzvednutými vsádkami a konče soubory tvořenými běžným sídlištním odpadem, a vyvozuje archeologické důsledky daných vztahů. Pro interpretaci vazby mezi jednotlivými soubory a vypalovacími zařízeními se jeví jako vhodná zejména kvantitativní analýza jejich typologické a technologické skladby spolu s analýzou fragmentarizace dochovaného materiálu provedená v kontextu ostatních keramických souborů daného naleziště. Aplikace takových postupů je představena formou případových studií zaměřených na vybrané situace pocházející z oppida Staré Hradisko, k. ú. Malé Hradisko, okr. Prostějov, a z rovinného sídliště v Hostivicích, okr. Praha-západ. Získané výsledky jsou diskutovány v rámci dalších poznatků získaných v širším kontextu střední Evropy. and Identifying the relationship between pottery firing structures and ceramics that have been found in their spatial context is a key step in the pursuit of understanding the use of a particular type of pottery firing structure and consequently also in the study of the organisation of pottery production. The article focuses on the possibilities of the study of the relationship between La Tène pottery kilns and the ceramic assemblages found in the features representing the remains of these kilns. We define hypothetical relationships between ceramics and a kiln complex, starting with uncollected pottery loads and ending with assemblages representing common settlement refuse, and draw the consequences of these relationships for the character of the archaeological record. Quantitative analysis of formal and technological variability coupled with analysis of fragmentation in the context of other ceramic assemblages from the site is crucial for an interpretation of relationships between the assemblages and the kilns. This approach is demonstrated in two case studies. The first case is from the Staré Hradisko oppidum (Malé Hradisko, Prostějov district), the second from an open land settlement in Hostivice (Praha-západ district). The results are discussed in the framework of other knowledge gained in the wider context of Central Europe.
V letech 2010–2016 byl prováděn detektorový průzkum v bezprostředním okolí zaniklých cest v k. ú. Křenov (okr. Svitavy, Pardubický kraj, Česká republika). Mimo jiné byl objeven depot sestávající z železné radlice a čepele meče typu Bell-Zemplín, kterou lze zařadit do pozdní doby laténské až časné doby římské. Z prospekce dále pochází hrot meče z doby římské zhotovený technikou damasku. Nálezy s největší pravděpodobností souvisí s překonáváním obtížného úseku na soudobé komunikaci. and A metal detector survey was conducted in the immediate vicinity of defunct routes in the cadastral territory of Křenov (Svitavy district, Pardubice Region, Czech Republic) in 2010–2016. Findsincluded a hoard composed of an iron ploughshare and the blade of a Bell-Zemplín type sword, which can be dated to the period between the Late La Tène and the Early Roman periods. The surveys also produced a pattern-welded sword point from the Roman Iron Age. The finds are most likely related to the successful passage of a difficult section of the route at the time.
The article presents the results of geophysical prospection in the quadrangular enclosure of Markvartice, Jičín district, which was carried out in 2018. The obtained data resulted in new findings about the arrangement of internal buildings within sites of this kind known from the territory of Bohemia. The ascertained form of architectural arrangement of the internal space has exact analogies only in identical types of LT C2–D1 enclosures known from the territory of southern Germany. The questions of its particular form, classification possibilities and importance are discussed. The results also confirm the affiliation of the whole enclosure with La Tène sites, the so-called Viereckschanzen, which was repeatedly disputed in the past. and Článek prezentuje výsledky geofyzikální prospekce čtyřúhelníkového valového areálu v Markvarticích, okr. Jičín, jež byla realizována v roce 2018. Získaná data přinášejí nové poznatky o organizaci vnitřní zástavby těchto areálů známých z českého území. Zjištěná forma architektonického uspořádání vnitřního prostoru má dosud přesné analogie pouze u identických typů ohrazených areálů známých z období LT C2–D1 z oblasti jižního Německa. Otevřeny jsou tak otázky její konkrétní podoby, možností klasifikace i významu. Výsledky zároveň potvrzují příslušnost celého ohrazení k laténským areálům tzv. Viereckschanzen, o níž byla v minulosti opakovaně vedena diskuse.
Článek si klade za cíl zkoumat rychlost dopravy v době železné a pokusit se využít získané poznatky při poznávání organizace dopravy a obchodu, při interpretaci sídelních struktur i při obecném pohledu na vývoj starých společností. V textu je nejprve předložen výběr údajů z písemných pramenů od antiky po raný novověk týkajících se rychlosti dopravy. Tento výběr ukázal, že se dosahované rychlosti po celé toto období (až do zavedení železnice) nijak výrazně neměnily, proto lze pro modelování určitých situací v pravěké dopravě údaje z písemných zpráv, a to nejen antických, s opatrností využívat. Následně se autor věnuje hlavním faktorům, které (nejen) v pravěku ovlivňovaly rychlost dopravy. V závěrečných pasážích autor využívá dosažené údaje při rekonstrukci dovozu soli do Čech a hodnocení organizace osídlení Čech v době laténské. Vyjadřuje se rovněž k problematice geografického a sociálního prostoru. and The aim of the article was to study the speed of transport in the Iron Age and to attempt to use the acquired information to learn about the organisation of transport and trade, during interpretations of settlement structures, and while using a general view of the development of early societies. The text first presents a selection of information on the subject of the speed of transport from written sources dating from Antiquity through to the Early Modern period. This selection showed that transport speed throughout this entire period (up until the advent of the railway) did not change significantly, and it is therefore possible to use information from written sources (and not only antique) to model certain situations in prehistoric transport. The author then addresses the main factors that influenced the speed of transport in prehistoric times and in the subsequent period. In the closing passages the author uses the obtained information to reconstruct the transport of salt to Bohemia and for an evaluation of the organisation of settlement in Bohemia in the La Tène period. The author also deals with the issue of geographic and social space.
Článek je příspěvkem k poznání organizace hrnčířského řemesla v době laténské na základě vyhodnocení provenience a technologie výroby keramiky související s nálezy hrnčířských dvoukomorových vertikálních pecí v laténském sídelním regionu na Chrudimsku. Metodickým základem je petrografická, technologická a geochemická analýza systematicky propojená s archeologickým vyhodnocením keramiky. Analýza ukázala, že region byl pokryt relativně hustou sítí hrnčířských dílen využívajících při výrobě keramiky kombinaci užití hrnčířského kruhu a výpalu ve dvoukomorových vertikálních pecích. Ve sledovaném regionu lze odlišit distinktivní technologické tradice předávané v sítích specializovaných výrobců. Výsledky poukazují na to, že mapování produkce konkrétních hrnčířských dílen pouze na základě morfologických a technologických znaků může být zavádějící. Zatímco tvary, výzdoba a technologie výroby odrážejí technologickou tradici rozšířenou v síti neznámého počtu dílen, teprve geochemická a petrografická provenienční analýza umožňuje mapovat produkci konkrétní dílny. and The article is a contribution to understanding of the organisation of the pottery craft in the La Tène period, based on an assessment of the provenance and technology of pottery production linked to finds of two-chamber vertical pottery kilns in the La Tène settlement region near the confluence of the Elbe and Chrudimka rivers. The methodical foundation of the study is a petrographic, technological and geochemical analysis systematically connected with the archaeological evaluation of the pottery. The analysis showed that a relatively dense network of pottery workshops utilising the pottery wheel and the two-chamber vertical kiln had been spread across the Chrudim region. A distinctive technological tradition shared in a network of specialised producers can be distinguished in the studied region. The results reveal that mapping the production of specific pottery workshops solely on the basis of morphological and technological traits can be misleading. While forms, decoration and production technology reflect the technological tradition passed along in a network of an unknown number of workshops, it was the geochemical and petrographic origin analysis that made it possible to map the production of a specific workshop.
Pohřební obyčeje doby železné procházely postupnými proměnami, které někdy prozrazují významné zvraty odehrávající se v tehdejší společensko-duchovní sféře. Ve vývoji pohřebního ritu doby železné lze pozorovat jak společné rysy, tak i rozdíly mezi západem a východem Evropy. Pozornost je zaměřena zvláště na rozdíly mezi západní a východní částí střední Evropy, které od stupně LT C2 nápadně vystupují do popředí a zřejmě souvisí s radikální změnou náboženských představ ve východní části střední Evropy. Interdisciplinární výzkum narušené knížecí mohyly z pozdní doby halštatské v Rovné u Strakonic přinesl nové informace, které do jisté míry přispívají k objasnění zmíněné problematiky. and Burial customs underwent gradual changes during the Iron Age, sometimes revealing significant upheavals occurring in the socio-spiritual sphere of the time. Both commonalities and differences between Western and Eastern Europe can be observed in the development of Iron Age burial practices. Particular attention is paid to the differences between the western and eastern parts of Central Europe, which come to the forefront in LT C2 and are probably related to the radical change in religious ideas in the eastern part of Central Europe. Interdisciplinary investigation of the disturbed princely barrow from the Late Hallstatt period in Rovná near Strakonice (South Bohemia) produced new information that has helped clarify the studied topic.