1 - 5 of 5
Number of results to display per page
Search Results
2. K vývoji hradišť v jádru Čech se zřetelem k přemyslovské doméně (příspěvek do diskuse)
- Creator:
- Varadzin, Ladislav
- Type:
- article and TEXT
- Subject:
- raný středověk, Čechy, hradiště, počátky státu, Přemyslovci, Early Middle Ages, Bohemia, stronghold, beginnings of state, and Přemyslids
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Text pojednává o raně středověkých hradech v centrální části Čech, tedy na území spjatém s počátky Přemyslovců a se vznikem raného českého státu. Nejprve se zabývá datováním hradů, které je většinou odkázáno pouze na archeologické prameny, jejichž chronologie se v posledních letech poměrně výrazně upřesnila. Na základě přehledné bilance pak následuje stručný nástin vývoje hradů v průběhu 9. a 10. století. V závěru jsou poznatky konfrontovány s dosavadním pojetím tzv. přemyslovské domény. and The text addresses early medieval strongholds in the central part of Bohemia – the territory connected with the beginnings of the Přemyslid dynasty and the origin of the early Czech state. We first deal with the dating of strongholds, mostly on the basis of archaeological sources alone. The chronology of these buildings has been elaborated significantly in recent years. On the basis of a synoptic review a summary of the development of strongholds during the 9th and 10th centuries is then presented. The conclusion offers a comparison of this new information with existing concepts of the “Přemyslid domain,” which, in the author’s opinion, requires revision.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/
3. Raně středověké hradiště Libušín. Hlavní poznatky z revizního zpracování výzkumů
- Creator:
- Varadzin, Ladislav
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Subject:
- raný středověk, hradiště, střední Čechy, Přemyslovci, keramika, Early Middle Ages, stronghold, Central Bohemia, Přemyslids, and ceramics
- Language:
- Czech
- Description:
- Raně středověké hradiště v Libušíně (okr. Kladno, střední Čechy) je významnou archeologickou lokalitou z několika důvodů. Předně kvůli jeho poloze v jádru Čech – na území, které je spjato s počátky přemyslovské vlády, a tudíž i s počátky českého státu –, dále díky plošnému výzkumu, který ho zařadil do skupiny nejlépe prozkoumaných raně středověkých hradišť v Čechách, a také svým opevněním kombinujícím důmyslně několik konstrukčních typů hradeb. V tomto článku je podán nový výklad klíčových nálezových situací a souborů artefaktů, odlišující se od dřívějších závěrů publikovaných na počátku 70. let. 20. století. Hradiště nevzniklo na přelomu 9. a 10. stol., ale nejdříve ve druhé, popř. ve třetí třetině 10. století. To pochopitelně vyvolává úvahy o jeho funkci a historickém významu. and The early medieval stronghold in Libušín (district of Kladno, Central Bohemia) is an important archaeological site for a number of reasons, foremost of which is the stronghold’s position in the centre of Bohemia – a territory that is connected with the beginnings of the Přemyslid reign and therefore the origins of the Czech state. Large-scale excavations have also made Libušín one of the best investigated early medieval strongholds in Bohemia. Furthermore, Libušín is remarkable for the ingenious combination of several types of walls in the stronghold’s fortifications. As such, the site has traditionally attracted a great deal of professional interest. This article offers a new interpretation of key find situations and assemblages of artefacts, one that differs from earlier conclusions published at the beginning of the 1970s. Among other things, the author attempts to show that the stronghold in Libušín was not built at the turn of the 10th century as previously believed, but probably during the second third of the 10th century, at the earliest. This dating naturally raises new questions about the stronghold’s function and, hence, its historical importance.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
4. Současné metody biologické antropologie a jejich využití při hodnocení kostry přisuzované českému knížeti Spytihněvovi I.
- Creator:
- Brůžek, Jaroslav, Likovský, Jakub, and Černý, Viktor
- Type:
- article and TEXT
- Subject:
- historická antropologie, metody, věk dožití, určení pohlaví, spolehlivost, Přemyslovci, historical anthropology, methods, age at death, sex determination, reliability, and Přemyslids
- Language:
- Czech
- Description:
- Vzhledem k značným rozdílům odhadu věku dožití uváděným pro kosterní pozůstatky jedince ztotožňovaného s knížetem Spytihněvem I. († 915) se autoři pokusili přehodnotit výsledky z hlediska reliability použitých metod a ukázat na některá jejich omezení vyplývající z rozvoje oboru. Užití metod antropologického určení pohlaví a odhadu věku dožití dle kostry musí provázet statistická indukce, při níž se uplatňují dva základní a zároveň protichůdně působící principy – přesnost a spolehlivost. Je úkolem biologického antropologa zvážit výpovědní hodnotu znaků, které jsou v konkrétním případě na skeletu zachovány, a nabídnout archeologovi takovou odpověď, která optimalizuje vztah přesnosti a spolehlivosti. Rozvoj znaků na kostře, která je přisuzována knížeti Spytihněvovi I., přesný a zároveň spolehlivý odhad dožití neumožňuje. Z těchto důvodů autoři považují oba předchozí odhady věku dožití za přesné, avšak značně nespolehlivé. V posledním desetiletí biologická antropologie dospěla k závěrům, že výpovědní hodnota metod odhadu věku dožití podle kostry neumožnuje tak přesné a spolehlivé zařazení jedinců do úzkých věkových tříd, jak se dříve praktikovalo. Tato skutečnost v důsledku omezuje i platnost výsledků některých postupů, jakož i kvantifikace úmrtnostních poměrů v pravěkých či středověkých populacích. and Given the pronounced differences in the estimates of the age at death of the skeletal remains of an individual identified with Prince Spytihněv I († 915), the authors attempted to reappraise the results from the point of view of the reliability of the methods used, and to show that the limitations of several spring from the development of the discipline. The anthropological methods of sex identification and estimation of age at death must be accompanied by statistical induction, in which two basic and antagonistic principles apply – precision and reliability. It is the task of the physical anthropologist to weight the value as evidence of the markers preserved on the skeleton in specific cases, and to offer the archaeologist an answer that optimises the relationship between precision and reliability. The development of the markers on the skeleton attributed to Spytihněv I does not allow for a precise and at the same time reliable estimate of age at death. For this reason, the authors hold both attempts at age estimation to date to be precise, but grossly unreliable. Over the last decade physical anthropology has advanced to conclude that the value as evidence of methods of age estimation from the skeleton does not allow such precise and reliable classification of individuals into narrow age categories, as was previously practised. The consequence of this fact is the limitation of the validity of the results of certain approaches, such as the quantification of mortality rates in prehistoric or medieval populations.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/
5. Středohornoněmecká lyrika a epika na dvoře posledních Přemyslovců jako pramen k interpretaci panovnického ideálu 13. století v českých zemích
- Creator:
- Sychra, David
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Subject:
- Přemyslids, 13th century, chivalric poetry, royal representation, and ideology
- Language:
- Czech
- Description:
- The paper discusses the chivalric poetry that originated in Bohemia by order of the last Přemyslids in the second half of the 13th century. The author places its origin and formation into a historical context and, based on the comparison of the conclusions of previous research with period narrative sources of Bohemian provenance, interprets it as a tool of an ideological and power struggle between the king and his nobles about the sovereign’s role in medieval Bohemian society. and Der Aufsatz behandelt die ritterliche Dichtung, die im Auftrag der letzten Přemysliden in Böhmen in der zweiten Hälfte des 13. Jahrhunderts gedichtet wurde. Von der bisherigen Forschung auf diesem Gebiet sind besonders die deutschen und tschechischen Germanisten und Mediävisten Wendelin Toischer, Hans Friderich Rosenfeld, Hans-Joachim Behr und Václav Žůrek zu nennen. Sie analysierten sowohl die inhaltliche, als auch sprachliche Spezifika der deutschsprachigen Lyrik und Epik am Hofe der letzten Přemysliden und definierten solche Werke als Kuntswerk und zugleich als Mittel der Machtlegitimation. Trotz dieser umfänglichen Forschung steht die Beantwortung der grundsätzlichen Frage immer noch aus: Warum förderten die Přemysliden die Entstehung dieses Monumentalwerkes? Waren Sie schlicht leidenschaftliche Kunstgönner? Oder verfolgten sie auch spezifische politische Ziele? Hans-Joachim Behr weist auf den ideologischen Hintergrund der expansiven Außenpolitik der letzten Přemysliden hin. Der Verfasser des Aufsatzes konzentriert sich auf die innenpolitischen Beweggründe. Basierend auf dem Vergleich der bisherigen Forschungsergebnisse mit den zeitgenössischen narrativen Quellen böhmischer Provenienz, interpretiert er die mittelhochdeutsche Dichtung der letzten Přemysliden als Mittel des ideologischen und Machtkampfes zwischen dem König und seiner Vasallen um die Funktion des Königs in der böhmischen mittelalterlichen Gesellschaft am Ende des 13. Jahrhunderts.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public