The text examines school failure and the underachievement of boys in the light of the wider context of gendered, un/equal opportunities in the education system and process. Recent findings from international research reports are raised in a discussion to confirm or refute theories of the marginalization of boys and young men. Based on relevant Czech statistical data, the article contributes to opening up Czech sociological debate on gendered educational and life courses., Iva Šmídová., tabulky, and Obsahuje bibliografii
This article focuses on the topic of men working in feminised jobs and specifically on male teachers in kindergartens, who are in a specific position given that they are relatively few in number. There are several advantages for them in this position: they are accepted with enthusiasm and with expectations of change. This treatment gives them an opportunity to construct their own and relatively ‘elite’ version of masculinity, which is superior just to the femininity of the female teachers, but also to other versions of masculinity. This ‘elite’ version of masculinity is supported by female teachers and it contributes the survival of a dichotomous and hierarchical approach to men and women in kindergartens. The purpose of this article is to identify the main strategies that male teachers use in the construction of their version of masculinity in this feminised environment. The article is based on qualitative research, which included observation in several kindergartens and conducting interviews with male and female teachers in kindergartens., Nina Fárová., and Obsahuje bibliografii
The paper focuses on gender equality policy in education. It aims to rectify the fact that theoretical concepts of gender equality receive little attention in the Czech Republic, both within academic discussion and in practical political discourse. In general, gender equality can be defined in three different ways: equality in approach, equality in opportunities, or equality in results. Furthermore, we can distinguish between gender sensitivity and gender neutrality. All alternatives have their weak and strong sides which are discussed in the paper. An effective school policy cannot make do without a deep understanding of these issues, which helps explain why the Czech version of gender equality policy is so inefficient in spite of some positive changes in the past few years. Gender equality is incorporated in school policies mostly in a formal manner that shows little concern or/and no understanding of the latent aspects of gender equality., Irena Smetáčková., and Obsahuje bibliografii
Tématem příspěvku jsou předběžné výsledky české části česko-francouzsko-kanadského výzkumu. Z důvodu rozsahu výzkumu byly v této studii představeny pouze výsledky dětí z 1. a 2. tříd. Výzkum je zaměřen na domácí přípravu na školu. Mezi sledovaná hlediska lze zařadit postoje dětí k domácí přípravě na školu, vnímanou úspěšnost školáků, jejich míru autoregulace a také dětmi vnímanou pomoc při domácí přípravě ze strany rodiče. Předmětem výzkumu také bylo, jak se ve zkoumaných proměnných liší chlapci a dívky. Pro lepší porozumění vztahů mezi proměnnými byla provedena regresní analýza, která ukázala, že rozdíly v tom, do jaké míry se dítě cítí úspěšné ve škole, jsou určovány hlavně tím, jaké behaviorální strategie si dítě v souvislosti s domácími úkoly (DÚ) v prvních letech školní docházky osvojuje. Dále bylo zjištěno, že rozdíly v autoregulaci dítěte jsou určovány hlavně tím, jak se dítě v souvislosti s DÚ cítí, a dále vnímaným úspěchem dítěte., The paper deals with preliminary results of Czech part of Czech-French-Canadian research. In this study, only results of children from the first and second grades are presented. The research is focusing on the home preparation for the school. The children,s attitudes to home preparation for the school, pupils, perceived self-efficacy, self-regulation rate, and also the perceived help from the parent during the home preparation are followed-up. The authors were also interested in differences in assessed variables between boys and girls. In order to understand better the relations among the variables the regression analyses was carried out. It showed that the differences in children,s feeling to be successful in school are determined mostly by the behavioral strategies for carrying out the homework adopted by children during the first two years of school attendance. Further it was found that the differences in children self-regulation are determined mainly by the children,s feeling about the homework, and by children,s perceived self-efficacy., Lenka Šulová, Michaela Škrábová., and Obsahuje seznam literatury
V práci autor předkládá hypotézy, podle nichž mají pocity životního štěstí a spokojenosti zpětné vlivy na percepci a hodnocení objektivních podmínek života. Pro výklad těchto účinků na percepci objektivních podmínek předkládá hypotézu kognitivní konzistence (halo efektu), pro výklad účinků kvality života na interpretaci a hodnocení vstupních informací předkládá autor hypotézu kauzálních atribucí. Podle první hypotézy je při percepci podmínek života ve hře jev podobný halo efektu. Ten vede k tomu, že šťastní lidé nahlíží řadu podmínek svého života v lepším světle než lidé nešťastní. Podle druhé hypotézy používáme odlišná kauzální schémata pro výklad nespokojenosti a spokojenosti se životem.
Tyto hypotézy – především hypotézu týkající se účinku kauzálních atribucí – autor specifikoval zvlášť pro úroveň jedinců a států a testoval na datech ze tří šetření ESS (z let 2002, 2004 a 2006). Zaměřil se na účinky vzdělání, zdraví a politicko-ekonomické situace státu. Tyto tři faktory mají na pocity životního štěstí a spokojenosti významné nezávislé vlivy. Jejich účinky jsou však současně moderovány kvalitou života. U jedinců, kteří jsou v rámci státu nadprůměrně šťastní a spokojení se svými životy, neexistují téměř žádné souvislosti mezi jejich pocity životního štěstí a jejich vzděláním, subjektivním zdravím a spokojeností s politicko-ekonomickou situací. Avšak u jedinců, kteří jsou v rámci státu relativně nešťastní a jsou se svými životy nespokojení, existují mezi těmito proměnnými velmi silné souvislosti. Na úrovni států se analogicky ukázalo, že čím jsou v určitém státě jedinci v průměru šťastnější a spokojenější, tím nižší jsou v tomto státě souvislosti (korelace) mezi těmito třemi proměnnými a kvalitou života.