Přestože je fenoménu spirituality a její vazby na zdraví věnována zasloužená pozornost, v českém i zahraničním kontextu je patrný převládající rys takových studií, totiž nedostatečná konceptualizace a nerozlišování mezi spiritualitou a religiozitou. Příspěvek hodlá zvýraznit odlišnosti mezi těmito dvěma fenomény, a to na základě vybraných myšlenek Maxe Schelera (duch jako nepředmětné specifikum lidské existence a seberealizace), Viktora Frankla (duch jako sféra existenciálního smyslu života) a Mircea Eliadeho (odlišení modality bytí sakrální a profánní). Tak vyvstává odlišnost náboženství a religiozity (transcendence do oblasti sakrální) a spirituality (transcendence každodennosti zůstávající v oblasti profánní), s možností aplikace na fenomén zdraví. Vazba spirituality a zdraví je možná ve dvojí podobě: prvním je hledání vlivu spirituality na (fyzické či psychické) zdraví, druhým pak svébytný modus spirituálního zdraví. Příspěvek formou stručného přehledu poukazuje na vybrané studie rozpracovávající obě tyto možnosti. Přesto těžiště textu spočívá ve zvýraznění možností konceptu spirituálního zdraví a jeho operacionalizace, a to vymezením pěti faktorů, které spirituální zdraví konstituují: autentický modus existence (tj. vztah k sobě samému), vztah k druhým lidem v důvěře a otevřenosti, vztah k přírodě coby celku, který nás přesahuje, tázání se po smyslu života a uvědomování si přesahu a transcendence každodennosti., Although the deserved attention is paid to the phenomenon of spirituality and its linkage to health, the prevailing feature of these studies is noticeable both in Czech and international context: the nonsufficient conceptualization and non-distinguishing between spirituality and religiosity. The paper intends to highlight the differences between these two phenomena, on the basis of selected thoughts of Max Scheler (spirit as non-object particularity of human existence and self-realization), Viktor Frankl (spirit as a sphere of existential sense of life), and Mircea Eliade (distinguishing of sacred and profane modalities of existence). The distinction between religion and religiosity (transcendence into sacred sphere), and spirituality (transcendence of everydayness remaining in profane sphere) appears, with possibility of application on the health phenomenon. The linkage of spirituality and health is possible in dual form: the first is the search for the influence of spirituality on (physical or mental) health, the second is the peculiar mode of spiritual health. The paper points to selected studies elaborating both these possibilities in the form of brief overview. But the core of the text consists in highlighting the possibilities of the concept of spiritual health and its operationalization by specifying five factors constituting the spiritual health: authentic mode of existence (i.e. the relation to self), relation to other people in trust and openness, relation to nature as a exceeding whole, inquiring about sense of life, and becoming aware of overlapping and transcendence of everydayness., Ivo Jirásek., and Obsahuje seznam literatury
Príspevok sumarizuje základné poznatky týkajúce sa subjektívne hodnotenej kvality života v seniorskom veku a možnosti jej zisťovania. V dvoch samostatných častiach je uvedený opis kvalitatívnych a kvantitatívnych postupov, pomocou ktorých je možné získať informácie o kvalite života seniorov, a tiež o jej najdôležitejších prediktoroch. V ďalšej časti sa nachádza charakteristika konkrétnych výskumných nástrojov (WHOQOL-OLD, CASP-19, QuiLL a OPQOL) z hľadiska ich vývoja, štruktúry a psychometrických vlastností, ktoré boli vytvorené pre túto vekovú kategóriu a prehľad zistení, ku ktorým sa na ich základe dospelo. V závere je uvedené stručné zhrnutie a zhodnotenie prezentovaných poznatkov a postupov, najmä z hľadiska ich výhod, nedostatkov a praktického využitia vo vzťahu k seniorom., The paper sums up the basic knowledge concerning subjectively assessed quality of life in senior age and possibilities of its detecting. In two parts, the description of qualitative and quantitative procedures by means of which it is possible to gain information concerning quality of seniors, life and also its most important predictors is presented. Further part deals with characteristics of particular research instruments (WHOQOL-OLD, CASP-19, QuiLL, and OPQOL) constructed for this age category concerning its development, structure, and psychometric characteristics and overview of findings based on these methods. In the conclusion, brief summary and evaluation of presented knowledge and procedures, namely from the standpoint of its advantages, imperfections, and practical use in seniors is presented., Monika Kačmárová., and Obsahuje seznam literatury
Kvalita života a jej výskum sa od svojich začiatkov v 60-tych rokoch po súčasnosť stala v celosvetovom meradle jednou z najvýznamnejších oblastí záujmu širokého spektra vied. Existujúca rôznorodosť prístupov ku kvalite života a neprehľadné množstvo používaných nástrojov spôsobujú ťažkosti pri rozhodovaní o ich výskumnom a praktickom použití. V posledných rokoch na tento stav reagujú snahy výskumníkov v dvoch rovinách: prvá sa pokúša poskytnúť jednotné východisko, komplexný model pre hodnotenie a meranie kvality života, druhá reprezentuje pokusy usporiadať a utriediť existujúce nástroje na meranie kvality života a poskytnúť hodnotenie ich atribútov. V príspevku je upozornené na obmedzenia, ktoré limitujú ďalší progres v oblasti merania kvality života – ide predovšetkým o existujúcu konceptuálnu a pojmovú inkonzistentnosť a nedostatočné zohľadnenie aktuálnych zistení o odlišných vlastnostiach kognitívneho a afektívneho hodnotenia. V závere príspevku sú navrhnuté konkrétne riešenia týkajúce sa merania subjektívne hodnotenej kvality života., Quality of life and its study became since its beginnings in sixties to nowadays one of the most important fields of interest of wide spectrum of sciences in a worldwide measure. The existing heterogeneity of approaches to quality of life and poorly arranged amount of used instruments cause difficulties in decision making concerning its research and practical use. In last years, the effort of researchers responds to this state on two levels: the first one tries to provide an unified starting point, complex model for evaluating and measuring of quality of life, the second one represents the attempts to organize and classt the existing instruments for measuring the quality oflife and supply the evaluation of its attributes. In the study, it is pointed to the restrictions that limit the further progress in the field of measuring of quality of life - first of all the existing conceptual inconsistency and insufficient taking account of present findings concerning the different properties of cognitive and affective evaluation. In the conclusion, the particular solutions concerning the measurement the subjective evaluated quality of life are suggested., Jozef Džuka., and Obsahuje seznam literatury
Text prináša prehľad aktuálnych a nových poznatkov súvisiacich s problematikou zvládania stresu. Približuje najnovšie prístupy k definovaniu konceptu zvládania stresu, ktoré zdôrazňujú úlohu regulácie a emócií v procese zvládania. Zaoberá sa tiež aktuálnymi usmerneniami kategorizácie a sumarizácie najviac rozšírených a používaných dimenzií zvládacích stratégií. V závere popisuje a predstavuje tri najaktuálnejšie trendy v prístupe a výskume zvládania stresu, ktoré sa postupne objavujú aj v slovenských výskumoch., The article provides an overview of actual and new knowledge related to the issue of coping. The text brings the latest definition of coping, which highlights the role of regulation and emotions in the coping process. The author deals with current guidelines to categorize and summarize the most widely used coping strategies. In conclusion the author describes three trends in coping research., Monika Vavricová., and Obsahuje seznam literatury
a1_Ciele. Štúdia sa zaoberá štvorfaktorovým modelom konceptu súkromného a verejného self Fenigsteina, Scheiera, Bussa (1975), ktorý rozlišuje dva faktory súkromného self: súkromné self v norme (internal state awareness), akcentované súkromné self (self-reflectiveness), a dva faktory verejného self: verejné self - správanie (style consciousness), verejné self - vzhľad (appearance consciousness). Cieľom štúdie bolo overenie faktorovej štruktúry Self-consciousness scale (SCS) uvedených autorov, preskúmanie rozdielov medzi súkromným a verejným self vzhľadom na pohlavie a vek, ako aj overenie súvislostí súkromného a verejného self s osobnostnými dimenziami Big Five. Súbor a procedúra. Výskumný súbor tvorilo 298 respondentov, vo veku 20 až 70 rokov ( 227 žien a 72 mužov). Respondenti boli vyberaní pomocou príležitostného výberu. Na meranie osobnostných dimenzií bola použitá 60 položková slovenská verzia NEO-FFI. Štatistická analýza. Dimenzionalita dotazníka SCS bola overovaná exploračnou faktorovou analýzou, za použitia analýzy hlavných komponentov a nepriamej rotácie (direct oblimin). Vnútorná konzistencia škál bola overovaná pomocou Cronbachovho koeficientu α. Na posúdenie rodových rozdielov bol použitý t-test, na porovnanie vekových rozdielov ANOVA. Korelačná analýza (Pearson) a kroková regresná analýza boli použité na posúdenie vzťahov medzi dimenziami NEO-FFI a škálami SCS., a2_Výsledky. Výsledky podporili štvordimenzionálne riešenie dotazníka s uspokojivou mierou vnútornej konzistencie (α > 0,60). Faktorové zloženie súkromného self vykazovalo v dvoch položkách odlišnosti od predošlých výskumov, faktory verejného self podporili jednoznačne predošlé modely. Faktory súkromného self a faktor verejné self - vzhľad súviseli s vekom a rodom. Korelačné analýzy potvrdili opodstatnenosť rozlišovať dve formy súkromného sebauvedomovania, nakoľko obe vykazovali opačný vzťah s neurotizmom, prívetivosťou a svedomitosťou., b1_Objectives. The study concentrates on the Fenigstein, Scheier and Buss’s (1975) concept of private and public self-consciousness, distinguishing between two factors of private selfconsciousness: internal state awareness and self-reflectiveness, and similarly two factors of public self-consciousness: style consciousness and appearance consciousness. The purpose of the study is to verify the factor structure and the psychometric qualities of the Self-consciousness scale (SCS), examine the differences between private and public self-consciousness considering gender and age; and finally, confirm the association between self-consciousness and the Big Five model. Sample and setting. Research was realized on a sample of 298 participants, aged 20 to 70 years (227 females, 72 men). The sample was based on occasional selection. The 60- item Slovak version of NEO-FFI was used for measuring the personality dimensions. Statistical analysis. Exploratory analysis, the principal component analysis with direct oblimin rotation were used to examine the dimension structure of SCS. Cronbach´s alfa was calculated to asses the internal consistency of the component scales. T-test was used to examine gender differences and ANOVA to examine age differences. To examine the relation between NEO-FFI and scales of SCS the Pearson corelations and stepwise regression analysis were used., b2_ Results. Results supported the 4-factor solution of the scale with acceptable levels of internal consistency (α > 0,60). Differences in factors of private self-consciousness were found in two items compared to previous research; factors of public self confirmed clearly previous models. Factors of internal state awareness and appearance consciousness were significantly related to gender and age. Correlation analysis affirmed the significance of differentiation between two factors of private self-consciousness, as both were reversely associated with neuroticism, agreeableness and conscientiousness., and Milica Schraggeová, Gabriela Šeboková.
Studie popisuje vývoj terapeutické, relaxační a sebezkušenostní metody Restricted environmental stimulation technique (therapy) – REST. Z hlediska historie zmiňuje ranný výzkum senzorické deprivace z 50. až 70 let 20. století. Dále poukazuje na spřízněnost s přístupem japonských terapeutů (Masatake Morita a Yoshimoto Ishin). V současnosti je metoda REST výzkumně užívána ve Švédsku a USA. Metoda REST je pojímána především jako doplněk terapeutického působení. Aplikují se dvě základní formy: chamber REST a flotation REST. Varianta chamber REST v kombinaci s dalšími terapeutickými postupy má terapeutický potenciál, který umožňuje restrukturalizaci postojů, názorů, umožňuje pochopení vlastních emočních vzorců ve vztahu k sociálnímu okolí, působí na sebepojetí a umožňuje rovněž vhled do aktuálních problémů. Zlepšuje realistické myšlení a schopnosti elaborace. Některé citované studie dokládají pozitivní vliv na závažné diagnózy: obsedantně kompulzivní porucha, autismus, snížení výskytu psychotických symptomů u pacientů se schizofrenií, manické a hypomanické stavy, změny návykového chování (konzumace alkoholu, nadváha, kouření). Varianta flotation REST má podobné spektrum účinků jako relaxace, autogenní trénink, meditace. Její využití souvisí především s léčebným vlivem při snižování hypertenze, léčbě nespavosti, zvládání stresu a poskytuje rovněž úlevu od chronických bolestí, svalového napětí, zlepšuje kreativitu. Bez předchozího tréninku dokáže flotace rychle navodit pocit uvolnění., This study describes development of therapeutic, relaxation and self-experiencing method Restricted environmental stimulation technique/therapy (REST). From a historical standpoint it refers to early research into sensory deprivation from the 1950s to 1970s. Further it emphasizes the connection with Japanese therapists approach (Masatake Morita and Yoshimoto Ishin). Research of REST is intensively practiced in Sweden and USA. REST is method that is construed as a supplement of therapeutic action. This method has two forms: Chamber REST and Flotation REST. The chamber REST variant, in combination with other therapeutic techniques, has a therapeutic potencial that enables restructuralization of attitudes, opinions, understanding of the patient,s own emotions in relation to social environment, enacts on change of self-concept and enables an insight into actual problems. It improves realistic thinking and ability of elaboration. Some studies support positive influence on serious diagnosis such as obsessive compulsive disorder, autism, reducing psychotic symptoms in schizofrenic patients, manic and hypomanic states, and addictive behaviour changes (alcohol abuse, obesity, smoking). The flotation REST variant has similar effects such as relaxation, autogenous training, meditation. Its use is connected with medical influence in hypertension reduction, insomnia treatment, stress coping. It also provides relief of chronic pain and muscle tension, and improves creativity. It can create feeling of relief without previous training., Martin Kupka [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
a1_Cíle studie. Stať se zabývá teorií mysli a její souvislostí s prostředím, ve kterém jedinec vyrůstá. Studie 1 zkoumá vztah mezi ústavní péčí a teorií mysli. Studie 2 se zaměřuje na vztah mezi inovativností navštěvované mateřské školy a úrovní teorie mysli. Soubor a postup výzkumu. Soubor v obou studiích tvořily šestileté předškolní děti. Ve Studii 1 byly srovnávány děti (N = 22) žijící v dětském domově s dětmi (N = 33) žijícími ve vlastní rodině. Ve Studii 2 byly srovnávány děti navštěvující MŠ klasifikovanou jako tradiční (N = 25) a jako inovativní (N =16). Dětem byla administrována Škála teorie mysli a 4 subtesty z Wechslerovy inteligenční škály pro děti. Hypotézy. Ve Studii 1 bylo hlavním předpokladem, že typ péče (ústavní vs. rodinná) predikuje výsledky v testu teorie mysli. Ve Studii 2 se předpokládalo, že děti navštěvující inovativní MŠ jsou úspěšnější v úkolech spojených s teorií mysli pro emoce než děti navštěvující tradiční MŠ. Statistické analýzy. Předpoklady byly ověřovány pomocí chí-kvadrát testů, t-testů a modelu lineární regrese. Výsledky. Ve Studii 1 byl podpořen předpoklad, že typ péče velmi dobře predikuje výsledky v testu teorie mysli. Z výsledků vyplynulo, že děti z rodin dosahují lepších výsledků v některých úkolech teorie mysli než děti z dětských domovů. Ve Studii 2 se podle předpokladu děti lišily pouze v úkolu testujícím teorii mysli pro emoce a v ostatních se nelišily. Je možné, že oproti tradiční mateřské škole inovativní mateřská škola u dětí nepodporuje specificky rozvoj teorii mysli, ale spíše schopnost zacházet se svými emocemi., a2_Omezení studie. Omezením studie může být skutečnost, že každou část souboru testoval jiný výzkumník. Minimalizaci vlivu osobní rovnice výzkumníků na výsledky zajišťoval důraz na standardizaci administrace metod., b1_Objectives. The paper focuses on the concept of theory of mind and its relationship with the environment in which children grow up. Study 1 examines the relationship between institutional care and theory of mind. Study 2 investigates the relationship between how innovative a nursery is and the level of theory of mind of the children who attend it. Sample and setting. The sample consisted of six-years-olds in both studies. In Study 1, children living in children‘s homes (N = 22) were compared with children living with their own families (N = 33). In Study 2, children (N = 25) who attended traditional nursery schools were compared with children (N = 16) who attended innovative nursery schools. The children were tested using the Scale of Theory of Mind and four subtests of the WISC. Hypotheses. In Study 1, the type of care (institutional vs. familial) that children experienced was expected to predict their level of theory of mind. In Study 2, it was hypothesised that children attending innovative nurseries would be more successful in tasks associated with theory of mind for emotions than children attending traditional nurseries. Statistical analyses. The hypotheses were tested using chi-square tests, t-tests, and linear regression models. Results. In Study 1, the type of care that children experienced was found to predict their level of theory of mind. Children living with their families scored higher on some of the theory of mind tasks than children growing up in children’s homes. In Study 2, as predicted, children from the two types of nursery schools differed only in a task which tested theory of mind for emotions; they did not differ in any other task. Based on these results, it is proposed that innovative nurseries do not foster the development of theory of mind per se, but rather the ability to manage emotions., b2_ Study limitation. The limitation of the study is that each group of participants was tested by a different researcher. To prevent this from affecting the outcome of the study, tight standardization of administration was employed., and Kristýna Marsová ... [et al.].
Prediktivní vliv sebelitování na sebeznevýhodňování u tureckých univerzitních studentů Východiska. V rostoucím počtu výzkumů bylo zjištěno, že větší sebelitování je spojeno s větší psychologickou a kognitivní pohodou. Lze předpokládat, že sebelitování může hrát důležitou roli v sebeznevýhodňování, přičemž různé dimenze sebelitování mohou hrát různé role. Nicméně žádný výzkum zatím nezkoumal možné souvislosti mezi těmito proměnnými. Cíl. Cílem výzkumu bylo prozkoumat vztah mezi sebelitováním a sebeznevýhodňováním. Účastníci. Výzkumu se zúčastnilo 408 univerzitních studentů, 201 (49%) žen a 207 (51%) mužů), studujících různé obory v pregraduálních programech na pedagogické fakultě univerzity Sakarya v Turecku. Metoda. Jako míry byly použity škály sebelitování a sebeznevýhodňování. Vztahy mezi sebelitováním a sebeznevýhodňováním byly zjišťovány korelační analýzou a mnohonásobnou regresní analýzou. Výsledky. Korelační analýza poukázala na negativní vztah faktorů sebelitování: laskavost k sobě, běžná lidskost a dbalost a pozitivní vztah faktorů sebelitování: sebeposouzení, izolace a přehnaná identifikace, k sebeznevýhodňování. Podle výsledků regresní analýzy bylo sebeznevýhodňování pozitivně predikováno sebeposouzením, izolací a přehnanou identifikací. Běžná lidskost negativně predikovala sebeznevýhodňování. Sebelitování vysvětlilo 51% rozptylu sebe znevýhodňování. Omezení. Získané výsledky by neměly být zobecňovány jak na univerzitní studenty, tak na jiné studentské populace, protože data byla sbírána pouze na univerzitě Sakarya v Turecku. Data o sebelitování a sebeznevýhodňování jsou omezena na subjektivní výpovědi a nevyužívala kvalitativní míry těchto proměnných., Background. A growing body of research has found that higher self-compassion is associated with greater psychological and cognitive well-being. Therefore self-compassion can be considered as playing an important role on selfhandicapping, while different dimensions of self-compassion may play different roles. However there is no research that investigated the possible links between these variables. Purpose. The purpose of this research was to examine the relationship between self-compassion and self-handicapping. Participants. Participants were 408 university students – 201 (49%) were female and 207 (51%) were male – who enrolled in various undergraduate programs at Sakarya University Faculty of Education, Turkey. Method. The Self-compassion Scale and the Self-handicapping Scale were used as measures. The relationships between self-compassion and self-handicapping were examined using correlation analysis and multiple regression analysis. Results. In correlation analysis, self-kindness, common humanity, and mindfulness factors of self-compassion were found negatively and selfjudgment, isolation, and over-identification factors of self-compassion were found positively related to self-handicapping. According to regression results, self-handicapping was predicted positively by self-judgment, isolation, and over-identification. Further common humanity predicted self-handicapping in a negative way. Self-compassion has explained 51% of the variance in self-handicapping. Limitations. The results obtained in this study should not be generalized either to all university students or to other student populations, since the data were collected at just one campus in Sakarya University, Turkey. Also the data reported here for self-compassion and self-handicapping are limited to self-reported data and did not use a qualitative measure of these variables., Ümran Akin, Ahmet Akin., and Obsahuje seznam literatury