Nárožní pětipodlažní nájemní dům, tzv. "Goldmann-ház", postavený podle projektu G. Karvalyho pro Józsefa Goldmanna roku 1911. Fasádu budovy zdobí naznačené pilastry s kanelováním a reliéfy s figurálními alegorickými výjevy na obou průčelích, na schodišti u vchodu uvnitř domu údajně další majolikové reliéfy z továrny Zsolnay. Některé výjevy z jednoho průčelí se na druhém průčelí opakují. Boční fasádu do ulice Abonyi zdobí osm figurálních kompozic. V přízemí vedle sebe dvojice shodných reliéfů se čtveřicí ženských postav. Dvojice žen v objetí (drží se za ruce a kolem pasu), nahá žena drží levou rukou roušku pozdviženou nad levým ramenem, druhá v antické říze drží velký věnec. Ve druhém patře další čtyři reliéfy: zleva trojice nahých postav, dva muži, jeden drží vavřínovou snítku, žena (scéna Loučení); skupina stojících nahých mužů s býkem, jeden muž drží býka za udidlo, druhý v podřepu pije ze džbánu (Rolnictví); skupina nahých mužů se třemi koňmi, jeden drží koně za opratě, druhý v podřepu pije ze džbánu (Mír); čtveřice postav stojících za sebou, v popředí nahý muž a žena. Ve třetím patře, uprostřed fasády, jeden reliéf s pěti bojovníky - jeden z nich sedí na koni a kopím útočí na ležící postavu (Válka). V pátém patře tři reliéfy: zleva žena s hadem, dvě dvojice ženských postav v antickém oděvu postojem připomínající karyatidy. Fasádu nároží zdobí další reliéfy, většina z nich opakuje výjevy z fasády do ulice Abonyi. V prvním patře skupina postav, v popředí nahý muž a žena; skupinka nahých žen a dětí, uprostřed busta na soklu, žena stojící u busty se otáčí dozadu ke dvěma malým dívkám, první drží nádobu, z níž "tvůrce" nabírá hlínu, druhá stojící žena u busty drží skloněnou palmovou ratolest, za postavami v prvním plánu skupinka žen, jedna z nich drží velký věnec (Umění); skupina tančících nahých dívek (Tanec)., Ráday 1998, s. 307, obr. s. 86-87, and Figurální kompozice reliéfů zdobících tento dům jsou typickým příkladem alegorií vycházejících tématicky i formálně z antického umění. Jsou tu alegorické scény představující boj a život v míru (Umění, Rolnictví, Mír, Válka, Tanec) a kromě heroické nahoty a antikizující drapérie je to i formální zobrazení postav. Například na reliéfu, na němž je zobrazen souboj jezdce s pěšáky jsou to: motiv bojovníka na koni útočícího na ležícího muže, motiv nahého muže zobrazeného zezadu, ale s hlavou otočenou do profilu, nahý bojovník útočící zprava, levá noha pokrčená, pravá natažená, pravá ruka pozdvižená se zbraní nad hlavou. Antická inspirace je zřejmá i u ostatních výjevů (ženy držící věnec, skupiny nahých mužů a žen stojících v kontrapostu, muži s koněm, s býkem, karyatidy). Některé motivy je možné sledovat k původnímu antickému zdroji inspirace, například k reliéfům západního průčelí Parthenonu. Kopie antických reliéfů patřily v 19. století mezi nejčastěji reprodukované antické památky, které byly veřejně dostupné ve většině evropských metropolí ve sbírkách sádrových odlitků.
Vila v zahradě, dnes "Ruské kulturní centrum". V průčelí do hlavní Andrássyho třídy pod okny 1. patra na obou nárožích kruhové medailony s reliéfem představujícím tří Gráce, před vchodem na soklech antikizující vázy s reliéfem: na levé straně Bakchantky, na pravé straně Satyr hrající na flétnu. and Řecké bohyně půvabu, krásy a slavnostního veselí - Charitky (Aglaiá (Skvělá), Eufrosyné (Radostná) a Thaliá (Kvetoucí) průvodkyně Apollóna a Múz, byly u Římanů ctěny jako Grácie. Téma bylo v evropském umění velmi oblíbené, v období klasicismu a novoklasicismu zejména u sochařů (Canova, Thorwaldsen).
Řadový, čtyřpodlažní, nájemní dům. Nad okny 1. patra dlouhý pás reliéfu s mnohočetnou kompozicí figur mořských božstev, oblud (mořský kůň, Kentaurka), Tritonů a putti. and Téma mořského thiasu bylo už od antiky symbolickým vyjádřením bohatství a hojnosti.
Původně židovský "Karmel košer penzion", stavebníka Friedmanna Józsefa. Na fasádě směřující ho hlavní třídy je nad okny 1. patra reliéfní vlys běžící po celé šířce fasády převážně se sedícími a ležícími figurami různých, převážně vodních bytostí, božstev a putti (Neptun a Amfitríté, říční božstva, okřídlený mladík s důtkami a trubkou, tritóni, putti). and Antické výjevy skupinového reje byly spojovány s mořskými a říčními božstvy (mořský a říční thiasos), nebo s Dionýsem. Tato vyobrazení byla typická pro výzdobu sarkofágů; ikonografii převzalo renesanční sochařství a také je časté na novorenesančních fasádách obytných domů jako symbolické vyjádření bohatství a hojnosti.
Řadový nájemní dům, jeden z nejstarších domů v řadě, postavil ho pro tehdy úspěšného řemeslníka, tesaře, Mihály Pollack v roce 1812 (1820 ?). Tyto domy byly většinou v majetku středních vrstev, nejčastěji obchodníků. Původně bylo průčelí domu situováno do nábřežní promenády. V klenáku portálu je umístěna ve vysokém reliéfu hlava vousatého muže, může to být Jupiter nebo Herkules. Uvnitř komplexu budovy (ve dvoře ?) jsou údajně figurální plasiky antických božstev (Jupiter, Hébé, Flora)., Zádor 1993, s 44., and Jupiter bývá někdy zobrazován s vavřínovým věncem na hlavě (jako například na sousedním domě č. 5), nebo s jakousi korunou na hlavě. Herkules může mít přes hlavu lví kůži, oba však mohou být i prostovlasí, proto je velmi obtížné přesněji postavu určit.
Vila v zahradě, na fasádě nároží ve 2. patře figurální sochařský reliéf. Zleva - mladý muž, v levé ruce drží luk, pravou se opírá o kopí (?), vedle něho čtyři ženské postavy, jedna drží malou sošku, druhá tragickou masku, třetí palmovou ratolest (nebo plamenný meč? u nohou má svitky (Nemesis?), čtvrtá ženská postava klečí, má v rukách ryby (?), za ní obětní oltář. and Alegorický význam reliéfu není jasný. Může se jednat o Apollóna a múzy, nicméně atributy nejsou jednoznačné. Nemesis, bohyně obdarovávala lidi podle zásluh štěstím nebo neštěstím, ale hlavně trestala, bohyně osudové pomsty, odplaty - zobrazovaná v pobobě vážné ženy, (uzda, míra, meč, bič) někdy zapisuje skutky.
Secesní nájemní dům. Na fasádě průčelí, v přízemí nad vchodem kruhový medailon v něm jezdec na koni, medailony se opakují pod římsou zdobenou perlovcem, ve druhém patře na stěnách mezi okny a balkony šest obdélných reliéfů s figurální výzdobou. První reliéf zleva: tři muži, jeden v plášti (zavazuje si střevíc), další dva ve zbroji, na hlavách přilby, v rukách zbraně luk, kopí). Druhý reliéf : muž vedoucí za uzdu vzpírnajícího se koně, na něm jezdec v plášti. Třetí reliéf: dva starci v antických řízách, vpředu s malým chlapcem, který se na ně otáčí, všichni kráčejí směrem k předchozímu obrazu. Čtvrtý reliéf: opakuje se výjev z prvního reliéfu. Pátý reliéf: dva muži ve zbroji a kůň, směřují čelem k předchozímu. Šestý reliéf: opakuje se výjev starců s chlapcem dítětem, jezdec a voják, muži a ženy v antických řízách, v římské zbroji., Ráday 1998, s. 308, obr. 88., and Dům s bohatou reliéfní výzdobou inspirovanou antikou, s dekorativními architektonickými prvky (volutové hlavice, kanelury, vejcovec, rozety). Ikonografický typ bojovníků odpovídá řeckým reliéfům z 5. století př. Kr. Některé výjevy jsou vytvořeny podle vlysu na Parthenonu v Athénách (kolem 440 př.Kr.), jehož malovaná rekonstrukce je v Szépmúvezeti muzeu v Budapešti. Dalším inspiračním zdrojem mohly být reliéfní stély nalezené na athénském pohřebišti Kerameikos (např. Dexileos s vlajícím pláštěm, 394 př. Kr.).
Dvoupodlažní řadový obytný dům. Od roku 1807 v něm žil znalec antické řecko-římské kultury, piaristický učitel József Grigely. Pod římsou pět figurálních reliéfů a pět medailonů. V medailonech portréty filosofů a básníků s nápisy. Alegorické reliéfy v obdélných zahloubených polích. První skupinka zleva - múza a Orfeus hrající zvířatům (múza v drapérii, na hlavě koruna, opírá se levou rukou o oltář s knihami, drží v ruce dvě trumpety, na pravé ruce má navlečeny dva vavřínové věnce, třetí drží v natažené ruce, na zemi kniha, Orfeus sedí, hraje na lyru, u jeho pravé nohy sedí zvíře). Druhý reliéf: žena v drapérii, v pravici drží rozvinutý svitek, opírá se o oltář s knihami, v levé ruce drží blesky, před ženou na zemi kniha a helmice, naproti ženě stojí chlapec, v natažené pravici drží svitek. Nad vchodem alegorický výjev - Athéna, ochránkyně věd a umění. Na levé straně reliéfu skupinka alegorie Umění: chlapec, drží paletu, maluje na plátno na stojanu, na zemi před ním sedí puto, maluje na papír, u jeho nohou busta, v pozadí sokl s koulí, na ní stojí nahá ženská postava s palmovou ratolestí v ruce. Další skupinku tvoří žena s knihou a zavázanýma očima, z jejích obou stran dítě (dítě po její pravici ve fraku), nad hlavou dítěte po ženině levici drží Athéna vavřínový věnec. Athéna s helmicí na hlavě, drží kopí, vedle ní kniha a hlava Jupitera. Za Athénou další skupina postav - alegorie Věd, chlapec sedí u globu, vedle něho zeď s dalekohledem, o zeď se opírá dívka v drapérii; další postavy: sedící puto s knihami, nad ním okřídlená postava s rohem hojnosti, za knihami hvězdný globus. Reliéfy pokračují na pravé straně od vchodu dvěma výjevy, patrně alegoriemi Vzdělání patrně v histoii a právu. První skupinu tvoří sedící žena, píše na rozvinutý svitek řeckými písmeny, proti ní stojí žena u tabule s řeckými písmeny. Poslední dvojicí jsou postavy stojících žen v drapérii, první stojí u oltáře, na něm přidržuje desku s písmeny AB a gama delta, v pravici drží svitek; druhá žena stojí u oltáře, nad ním drží váhy, na zemi leží knihy., Medvey 1939, s. 17; Szatmári 2001, s. 9-10., and Alegorické výjevy i fiktivní portréty v medailonech čerpají inspiraci v antické kultuře. V medailonech jsou zobrazeni významné řecké a římské historické osobnosti: řecký filosof Sókratés (asi 469 - 399 př. Kr.); římský básník Vergilius Publius Maro (70 - 19 př. Kr.); politik, spisovatel a největší římský řečník Marcus Tullius Cicero (106 - 43 př. Kr.); římský historik Titus Livius (59 př. Kr.- 17. po Kr.); slavný římský řečník, autor učebnice rétoriky Marcus Fabius Quintilianus (asi 35 - 45 Př. Kr.- 100 po Kr.); římský filosof, politik, básník a vychovatel císaře Nerona Lucius Annaeus Seneca ml. (4 př. Kr.- 65 po Kr.). Alegorické výjevy kladou důraz na hodnoty umění, vědy a vzdělání, k nimž se tímto hlásí obyvatelé domu.
Dům rodiny Salgáry (Péter Salgáry, v 18. století starosta Budy), v 19. století přestavěn pro Józsefa Kajetána Béera. Z té doby patrně pocházejí tři figurální reliéfy: Diana; Romulus, Remus a Rhea Sylvia; Athena jako ochránkyně města, na které ukazuje pravou rukou. and Mytologickou výzdobu lze chápat jako oslavu Budapešti, neboť Athéna je tu explicitně charakterizována jako ochránkyně města.
Nájemní řadový dům. Na strohé fasádě průčelí domu bez ozdob nad vchodem reliéf s postavami tří žen, uprostřed je nahá žena, obě ruce pozdvižené, z obou stran jí jakoby pomáhají vstát dvě ženy oblečené v antickém chitonu. and Inspirací je patrně zrození Venuše z mořské pěny nebo návrat Proserpiny na zem, základní schema je podobné jako na antickém řeckém reliéfu, na tzv. Ludovisi trůnu (sedící dívky nahrazeny stojícími). Tento reliéf byl nalezen v Římě v roce 1887, pak se dostal do vily Ludovisi (odtud název). Postavy dvou žen pomáhajících vstát třetí ženě jsou interpretovány jako zrození Venuše nebo Proserpina vracející se na zem z podsvětí.
Pětipodlažní nárožní nájemní dům. Nad vchodovými dveřmi reliéf (snad keramický, nebo patinovaný beton) s figurálním výjevem jezdců na koních, po stranách reliéfu pseudo renesanční balustráda. and Reliéf je replikou reliéfu ze západního průčelí Parthenonu z 5. století před Kristem. Obdobně je motiv použit také v jiných zemích v Evropě i v zámoří. Některé drobné plastické ozdoby na fasádě jsou inspirovány Jupiterovými blesky.
Nájemní dům. Nad vchodem hlavního průčelí reliéf: uprostřed mladý muž, na zádech má nějaký předmět, patrně toulec se šípy, drží z obou stran za šíji mořskou obludu - půl kůň, půl ryba. Na pozadí astrologické znamení Jupitera., Ráday 1998, s. 310, obr. 263., and Autorka reliéfu často čerpala ve svých dílech sou inspiraci z antické kultury. Na reliéfu je na pozadí vedle mladíka umístěno znamení Jupitera, ale zobrazená figura mladého muže s toulcem by mohla představovat Apollóna (boha Slunce), potomka Jupitera. V tomto případě se tedy patrně jedná o nějaké alegorické zobrazení měsíčního znamení zvěrokruhu.
Eklektická budova Hudební akademie. Interiér: proti vchodu je umístěna fontána, po její levé straně obdélný reliéf - uprostřed kompozice vavřínový věnec s maskou, z levé strany faun - pištec, hraje na diaulos, za ním puto s věncem, z pravé strany středového věnce múza s kytarou (Polyhymnia (?)), vedle ní na soklu masky, hůl a feston. Pod reliéfem na obou stranách medailony s hlavami múz (zleva Erató (múza milostné poezie a lyriky), zprava Polyhymnia (múza rétoriky). Na pravé straně kašny druhý figurální reliéf: uprostřed věnec s maskou, vlevo Dionýsos doprovázený panterem, napravo od věnce tančící bakchantka, v levé ruce má bubínek, v pravé thyrsos, vedle ní na zemi koš s vinnými hrozny. Pod reliéfem medailony s hlavami múz - Euterpé (múza milostného lyrického básnictví) a Terpsichoré (múza tance). Další medailony jsou nad vchody do sálu. Nad postranním vchodem s číslem 7: zleva Thalia (múza dramatických umění), zprava Polyhymnia (múza sborového a hymnického zpěvu). Nad vchodem č. 11: Melpomené (múza tragedie) a vpravo opět Terpsichoré. Dekorativní drobné detaily ve vstupní hale zobrazují Kentaury a Fauny s lyrou a Panovou flétnou., Architectural Guide 1997, s. 42, č. 050; Dent 2002, and Reliéfy nad vchody jsou inspirovány antickými reliéfy, a to konkrétními nálezy, dnes vesměs ve sbírkách v Louvru v Paříži. Tančící faun s panterem, reliéf z Louvre (Reinach, I., 1906, s. 70, obr. 179); Faun hrající na diaulos, reliéf z Louvre (Reinach, I., 1906, s. 24, 29)
Řadový nájemní dům, dvoupodlažní. Na fasádě štuková výzdoba: v obloucích nad okny přízemí štukové vavřínové věnce se zkříženými šípy, totéž s palmovými ratolestmi ve cvikelech nad vchodovým portálem. Na dřevěných vchodových dveřích, v oblouku nadpraží ležící postava. Okřídlený mladík v chlamydě, odpočívá na podušce s drapérií přehozenou přes thyrsos, v pravé pozdvižené ruce má šíp, za ním toulec se šípy, před ním leží luk., Ráday 1998, 310, obr. 39., and V literatuře (Ráday 1998, p. 310, obr. 39) je postava určena jako Fortuna. Výzdobu fasády však lze charakterizovat jako dům Amora, všechny výzdobné prvky tomu nasvědčují - vavřínové věnce se šípy, odpočívající mladík s křídly a atributy Amora.
Řadový nájemní dům, dvoupodlažní. Na fasádě průčelí (v prvním patře mezi okny) figurální reliéf - žena stojící na globu, v levé ruce drží roh hojnosti, v pravé pozvižené ruce drží květiny (Fortuna)., Rajna 1989, č. 0597., and Fortuna, bohyně štěstí a bohatství, bývá nejčastěji zobrazována na glóbu s rohem hojnosti, nebo kormidlem. Někdy je okřídlená, na kole štěstěny, v ruce drží květiny. Motiv patrně souvisí s názvem ulice, ve které byl dům postaven, ale v tomto případě může by mohla být chápána i jako motiv ochranného božstva (talisman pro štěstí).
Řadový pětipodlažní nájemní dům. Na čtyřech balkonech ve 3 podlaží reliéfy s alegoriemi: Řemesla, Hudba, Věda, Výtvarné umění. Na fasádě průčelí nad okny ve 4 podlaží reliéfní vlys. Souvislý figurální výjev zobrazuje hrající si putti doprovázející různé narážky na vývoj umění. Začíná úsvitem, připomínkou Michelangelovy sochy (Noc), pokračuje architektonickými motivy sloupů a hlavic; busta Athény, kterou putti věnčí připomíná klasické Řecko, vedle ní na podstavci kapitolská vlčice. Romulus a Remus, je připomínkou římského umění, dále umění románské a gotické. V závěru vlysu malý Faun který husím brkem cosi zapisuje do knihy (rozpustilé naznačení historie)., Ráday 1998, s. 311, obr. 182-183., and Typický příklad rozverného ladění zobrazení vážných témat, která představující dovádějící děti - putti.
Reliéf, polychromovaná sádra, v. 86cm, š. 79 cm. Nahá ženská postava sedící na býku., Horejc 2016, s. 176., and Varianta: bronzový reliéf, v. 86 cm, š. 79 cm (Praha, ARTHOUSE HEJTMÁNEK galerie a aukční dům s.r.o.).
Průčelí dvou nájemních domů zdobených v přízemí nad vchodem trojice reliéfů ve tvaru oblouku s totožnými figurálními reliéfy. Na levé straně vchodu polo ležící nahý muž držící blesky, za ním vlaje draperie, po pravé straně vchodu žena pololežící ve vlnách, po její pravé ruce had. Mezi nimi rostlinný symetrický motiv. and Reliéfy zobrazují čtyři živly - vodu a země a oheň a vzduch. Takovéto alegorické zobrazení je v první polovině 20. století dokladem přežívání klasických témat.
Náhrobek s vysokým reliéfem - stojící ženská postava v antické drapérii, loučí se s mužskou postavou v drapérii, která se sklání k jejím rukám. Náhrobek je završen ve čtyřech rozích motivem akrotérie., http://www.bparchiv.hu/magyar/kiadvany/bpn/25/adat011.html (14.06.2006), and Plány Ervin (1885-1916) byl akademický malíř.
Náhrobní reliéf - polo ležící okřídlená ženská postava s pokrytou hlavou, opírá se o knihy, v pravé ruce drží vavřínovou větvičku, v levé věnec. Před ní na soklu hlava Merkura., http://www.bparchiv.hu/magyar/kiadvany/bpn/25/adat081.html (14.06.2006), and Dános Árpád (1882-1933) byl spisovatel a universitní profesor, což vyjadřuje výzdoba náhrobku.
Reliéf - ženská postava sedící pod stromem, k ní se sklání mladá žena a dítě., http://www.bparchiv.hu/magyar/kiadvany/bpn/25/adat008.html (14.06.2006), and Márkus József (1852-1915) byl politik a novinář.
Řadový pětipodlažní nájemní dům. Nad okny ve 3. podlaží figurální reliéf. Figury nahé, v antickém oblečení, s různými atributy - zleva stojící muž, opírá se o křeslo, v němž sedí žena, druhý muž jí nalévá nápoj z amfory, za ním panter kráčející směrem k dvojici postav, žena a muž, který patrně v levé ruce drží helmu, vedle něho patrně dvě ženy, sedící na lehátku, jedna hraje na dvojitou píšťalu, druhá drží lyru, dále dvě tančící ženské postavy, držící feston, dále dvě ženy na lehátku, jedna z nich drží na klíně dítě, k dítěti přistupuje muž s vinným hroznem v ruce. Reliéf je silně poškozený, některé partie jsou špatně čitelné. and Ráday 1998, s. 311, obr. 279.
Empírová budova se vstupem završeným trojúhelným štítem s figurálním reliéfem. Uprostřed štítu dvě bohyně jedoucích na voze. Vpravo jede Diana na voze taženém jeleny, před ní trojice nymf se psy honícími lesní zvěř - alegorie lovu. Vlevo Cérés na voze taženém draky, k vozu přistupuje muž s pluhem, za ním venkovská scéna - pole s volským spřežením, ovce, žena s dětmi - alegorie zemědělství. Uprostřed dole pod výjevem s bohyněmi na voze, sedící okřídlená postava s rohem hojnosti plným květin - alegorie hojnosti. Pod římsou je latinský nápis: JAN RUDOLF HRABĚ CHOTEK SOBĚ, PŘÁTELŮM A POTOMKŮM 1802 – 22., Macková 1956#., Poche 1978#, 10-11., Vlček 2001#, 293-294., and Tympanon podle návrhu J. Berglera vytvořili A. Schrott a V. Práchner.
Novoklasicistní budova se třemi sloupovými portiky, uprostřed šest iónských sloupů nese kladí s tympanonem zdobeným figurální reliéfem, obě boční portika se čtyřmi sloupy a zdobeným tympanonem. Kolonáda s dórskými sloupy spojuje hlavní budovu s budovami divadla a knihovny. Knihovna: centrální sál se sloupovým ochozem., Poche 1978#, 10-11., Vlček 2001#, 293-295., and Příklad palladiánského novoklasicismu.
Nad vchodem do knihovny tympanon s figurální reliéfní výzdobou: uprostřed Minerva (štít, přilba, kopí), po její pravici Múza s astrolábem, další Múza s úhelníkem. Po levici Múza s tabulkou a další Múza se svitky a trubkou, vedle ní na zemi leží lyra., Poche 1978#, 10-11., and Vlček 2001#, 293-295.
Empírová budova a letní pavilon, park (N.J. Jacquin), divadlo (1851). Plány budovy CHristian Franz Schuricht, saský dvorní architekt, inspirace anglickými předměstskými vilami, pro Jana Rudolfa hraběte Chotka, stavitel Jiří Fischer z Prahy, Jan Filip Jöndl). Architektura - vstup s tympanonem (toskánské sloupy, tympanon mythologické výjevy (Diana na voze, Ceres na voze), reliéfy J. Bergler návrh, provedení A. Schroth, V. Prachner - alegorie zemědělství a lovu, alegorie flóry- konec 20tých let 19. století) , i sochařská výzdoba - váza s figurálními motivy, nástěnné malby. Divadlo. Dnes Muzeum českého venkova. Sochařské reliéfy nad hlavním i obou vedlejších průčelích. (Athéna zleva, alegorie lovu a zemědělství uprostřed, vrpavo?)Dnes zemědělské muzeum. Za.kol. 1800 vídeňský architekt Jacquin založil park, zámek (1802 - 1822) - stavebník Jan Rudolf Chotek podle plánů drážďanského architekta CH.F. Schurichta, stavitel J. Fischer z Prahy. Nejvýznamnější stavební dílo českého empíru. Alegorická a mythologická výzdoba (1827 - 1830) reliéfy: A. Schott z Vídně (sign.) a V. Prachner (Hospodářství, Lovectví). Zámek 1804-1822 klasicistní, stavebník Jan Rudolf hr. Chotek, stavitel Fischer z Drážďan, projekt Ch.F. Schuricht, stavitel J.P.Jöndl. Zahrada projekt F.N. Jacquin. Nástěnné malby, sochya relié=fy : tympanon s reliéfem alegorie ZEMĚDĚLSTVÍ, lovu-návrh J. Bergler, autor A.Schroth, V.Prachner. Sloupová kolonáda-dórské sloupy, římsko-dórské čestný dvůr, Divadlo ve výklencích antické sochy. Obrazárna, pohledy na antické ruiny. and Poche 1978#, 10-11.
Řadový nájemní dům, v přízemí šest reliéfů s putti při činnostech vztahujících se ke kovovýrobě. Nejrůznější zdobené kovové výrobky, nejčastěji nádobí, je zobrazeno v panelech mezi figurálními výjevy. 1. obchod s kovovými výrobky (nádoby, meče), 2. výroba barev ?, 3. nalevo sedí putto s nádobami na klíně, vedle se něco vaří v kádi, 4. kovotepectví, 5. kovářství, 6. navrhování umělecko-řemeslných výrobků., Ráday 1998, s. 312, and Reliéfy s putti zjevně odkazovaly na ekonomickou aktivitu majitele domu, jíž byla umělecká kovovýroba.
Dům "Gömöry-ház" byl postaven pro lékárníka Gömöry podle projektu Mihály Pollacka v roce 1812. Reliéf z průčelí je dnes ve sbírkách Semmelweis Múzeum v Budapešti. Figurální reliéf je horizontálně rozdělen do dvou pásů nad sebou. V horním pásu pololežící muž, v pravé ruce drží hůl, kolem ní je obtočený had (Asklépios), po jeho pravici klečí žena u nádoby s ohněm, vlévá do něho tekutinu v pravé ruce drží džbánek (patrně Kirké), zleva k muži přibíhá putto s ratolestí. V dolním pásu uprostřed putto u oltáře s nádobami, vedle oltáře včelí úl, z prvé strany k oltáři přibíhá mladý muž v okřídlené čapce a střevících (Merkur), po levé straně pololežící mladík s jinochem, který ho utěšuje, vedle něho kohout a kotva (Naděje). Ilustrace viz: http://www.hung-art.hu/magyar/d/dunaisz1/muvek/., Zádor 1993,s. 52-53; http://www.hung-art.hu/tours/19_c_1.html (18. 1. 2006)., and Reliéf připomíná obchodní činnost majitele domu, zobrazené spojení Merkura a atributů naděje (kotva, kohout) může být příslibem nákupu účinných léčebných prostředků.
Reliéf z průčelí nájemního domu, s pololežící postavou mladé ženy v antické říze (Flora). U jejích nohou stojí květinová váza, v levé ruce drží věnec, v pravé kytici tulipánů, na hlavě má věnec z květů, za její pravou rukou je další svazek květin. and Reliéf je patrně jeden z výjevů personifikací Pěti smyslů - Čich.
Reliéf neznámého autora pochází z některého budapešťského zbořeného domu. Zobrazen je figurální výjev, putti zpracovávající vinné hrozny. and Scéna může představovat zpracování vína, jako alegorie vinařství, nebo může být alegorií podzimu.
Budova s portikem, pod štítem reliéf s figurálním výjevem. Vojáci na dvoukolových vozech a pěší., Ráday 1998, 85, 312., and Tématika navazuje na antické výjevy bojovníků na válečných vozech.
Pramen "Illyna voda" (Eliášův pramen), byl jako zázračný, uctívan srbskou menšinou usazenou v Pešti od konce 17. století. Nad pramenem byl v letech 1820-1848 zbudován malý chrámek zdobený na bočních stranách dvěma reliéfy. Stavba byla ve 20. století velmi poškozena, v letech 1989 - 1991 byla rekonstruována podle dobových dokumentů. Na pravé i levé boční stěně je umístěn reliéf se čtyřmi putti, kteří se vzájemně omývají léčivou vodou ze džbánů a z pramene (rekonstrukce: Vőrős Márta,1991). and Buza 1994, s. 21-25.
Novorenesanční budova, navržená původně jako sanatorium Miklósem Yblem (1868- 1870; 1873), dnes hotel. Na vstupním průčelí fasády, nad okny 1. patra, tři kruhové medailony s reliéfy: postava sedící mainady, na hlavě koš s hrozny, vedle ní vlevo vysoký koš s hrozny, vpravo thyrsos. Chlapec se psem, na rameni má tyč se zavěšenými ulovenými ptáky. Třetí reliéf opakuje první výjev. and Výjevy jsou inspirovány patrně řeckými vázovými malbami. Výjev zobrazující chlapce se psem je ilustrací "všedního života", jedná se o typickou zábavu mladých mužů - lov ptáků (čižba).
Budova střední školy ("Xántus János Idegenforgalmi Középiskola", J. Xántus byl významný maďarský etnograf a cestovatel) ve stylu italské renesance. Vedle vchodu bronzová poprsí od Szőnyi Istvána. Po okny ve druhém patře průčelí pět reliéfů s alegorickými výjevy. První zleva: alegorie Umění (uprostřed okřídlená postava génia, jednou rukou se opírá o reliéf, druhou o hlavu sochy Kybelé, z obou stran putti provozující různé druhy literárního a výtvarného umění); na druhém výjevu: alegorie Přírodních věd (uprostřed socha Artemis (Kybelé, bohyně přírody, uctívaná v Anatólii), z obou stran putti zkoumající přírodu); třetí výjev: alegorie Náboženství (uprostřed anděl s knihou a křížem, z obou stran putto, který se modlí, drží kadidelnici, ošetřuje nemocného); čtvrtý výjev: alegorie Geografie (uprostřed globus a putto s pochodní, Evropa, po stranách personifikace kontinentů Afrika, Asie a Amerika (putto sedí na sfinze, drží palmu, svitek, stojí v loďce a drží praporec s nápisem Columbus); pátý výjev: alegorie Dějepisu - zleva Egypt (putto s lyrou, se štítem a egyptskou pokrývkou hlavy, za ním pyramida), Antika (sedící putto s římskou přilbicí), uprostřed Historie (žena s knihou), vedle ní Středověk (putto s dlátem tesá bustu vousatého muže, v levé ruce drží meč, u nohou má korunu Svaté říše římské) a poslední je Novověk (dítě s pochodní, u nohou má ozubené kolo., Ráday 1998, 313, obr. 184-185., and Alegorické výjevy připomínají předměty školní výuky.
Na boční fasádě obytného domu reliéf s alegorickým námětem. Postavy nahé, nebo oblečené do drapérie. Zleva muž, nahý do půl těla, ve vlasech má stuhu, před ním jde žena (nese ošatku) a dítě, které má v ruce stuhu. Uprostřed kompozice vousatý muž stojící u pluhu, vedle něho stojí žena se snopem obilí a druhá žena se srpem a nádobou na vodu. Proti ženám kráčejí dva muži, první muž vousatý, druhý muž mladík s lyrou. and Ráday 1998, s. 38, 313
Náhrobní kámen se třemi portréty ředitelů Národního muzea (Flóris F. Rómer; Ferenc Pulszky; József Hampel)., Medvey 1939, s. 108; Budapesti köztéri 1987, č.k.175., and Pomník je v zahradě intalován od roku 1916. Tvarem i způsobem výzdoby připomíná antické náhrobní stély.
Reliéfy na fasádě budovy České chlapecké a dívčí školy (později Obchodní akademie). Popis: Mezi okny prvního patra čelní fasády se nacházejí dvě zrcadla s nízkými reliéfy, ve kterých jsou zobrazeny vojenské motivy. Jedná se o dvojice polopostav starověkých válečníků v plné zbroji. and Tomáš Skalík, Sochařské dílo v Opavě mezi lety 1800 - 2000 (Bakalářská práce, Slezská univerzita v Opavě), č. 58
Řadový nájemní dům, na průčelí pod okny 1. patra reliéf s bohatou figurální výzdobou - putti reprezentující alegorii dálkového obchodu a stavebního průmyslu. První výjev na reliéfu zleva: putto sedící na velbloudu, sedící putto s poutnickou holí, trojice putti u koše s plody, skupina putti přivazujících k molu plachetnici s nákladem, trojice putti pohánějícíh osla s nákladem, dvojice putti se slunečníkem a navršenými předměty - štít, nádoby, svitky, jeden z puttiů drží řetěz. Druhý reliéf vpravo od vchodu: putti zabývající se různými činnostmi spojenými s kovářství a metalurgií, čtveřice putti odlévá zvon, uprostřed reliéfu putto, v ruce pochodeň a vavřín, sedí na trůně s opěradlem ve tvaru ozubeného kola, vedle na zemi leží okřídlené kolo a svitek, z každé strany putto, jeden drží kladivo, druhý svitek. Další skupinka postav provádí práce spojené s konstrukcí stavebních prvků ze železa, poslední jsou dva putti s krumpáčem a pluhem., Ráday 1998, s. 314, obr. 224, and Typická dekorace s putti, kteří jsou zcela zaměstnáni různými činnostmi, vyjadřují tak důležitost průmyslových a hospodářských odvětví pro prosperitu obyvatelů domu.
Nárožní čtyřpatrová budova s bohatou sochařskou a malířskou výzdobou. Na fasádě průčelí do Podmaniczky utca jsou jednak fresky, z nich dvě pole představují alegorie Architektury a Sochařství a figurální reliéfy, se střídavě se opakujícími kruhovými medailony, které se opakují i na fasádě do Jókai u. Na dvou obdélných reliéfech jsou putti provozující různé umělecké činnosti související se stavebnictvím. Někteří putti jsou nazí, někteří oblečení do krátkých tunik. Reliéf vlevo od vchodu: dva putti spolu tvoří naznačený pilastr, třetí putto staví zeď, čtvrtý modeluje z hlíny plastiku. Reliéf vpravo od vchodu: dva putti u tabule, jeden z nich na ní kreslí plány, na zemi leží svitky, další skupinku tvoří trojice putti se svitky, pravítkem a trojúhelníkem, za nimi architektura kostela, šestý puto tvoří sloupovou hlavici. V medailonech fiktivní portrétní hlav významných antických (a jedné křesťanské) osobností. V medailonech jsou umístěny mužské a ženské fiktivní portréty s nápisy - "Alcaeus, Semiramis, Caesonia, Socrates, Ptolemaeus, Triphon"., Ráday 1998, s. 314, obr. 186-187., and Dekorace fasády je zaměřena na činnosti spojené se stavitelstvím, v různých činnostech jsou angažováni putti. Fiktivní portréty zachycují známé antické osobnosti. Jejich zobrazení na fasádě nájemního domu má připomínat vzdělanost jeho obyvatel. Alkaios z Mytilény na Lesbu (620 - 658 př. Kr.), byl řecký lyrický básník; Semírámis, historická osoba, královna Šammuramat (9. stol. př. Kr.) byla později ztotožněná s předoasijskou bohyní lásky Ištar, přičítala se jí výstavba Babylonu a visutých zahrad (v Evropě byla uctívána Svobodnými zednáři); Caesonia Milonia, byla bývalá prostitutka, která se později stala manželkou císaře Caliguly (zmíněna v díle "Dvanáct císařů" od Suetonia). Sókratés (470 - 399 př. Kr.), původně vyučený sochař, později významný řecký filosof, který byl za kritiku Athénské demokracie odsouzen k smti, jíž se dobrovolně podrobil. Jeho postoj naprosté poslušnosti vůči zákonům státu, byl vzorem občanské kázně; Klaudios Ptolemaios z Alexandrie (100 - 170), významný řecký astronom, matematik, fyzik a zeměpisec. Mladík Trifón (225 - 250) původem z Frýgie v Malé Asii, se stal slavným poté, co vyléčil dceru císaře Gordiana, jako oběť pronásledování křesťanů byl později prohlášen za svatého a byl uctíván na Balkáně.
Reliéf, tepaný měděný plech, v. 25 cm, š. 28 cm., Horejc 2016, s. 180., and Ve stejné sbírce je i kresba, návrh na kovovou mříž, v jejíž střední části je kresba realizovaného reliéfu.
Reliéf, polychromovaná sádra, barevné sklo, v. 91 cm, š. 65 cm. Sedící spící chlapec, hlava dozadu zvrácená - "Znavený cupido"., Horejc 2016, s. 167., and Varianta z pálené hlíny v Severočeském muzeu v Liberci, inv. č. PK 4586.
Bronzový reliéf, v. 33 cm, š. 45, 5 cm. Nahý muž a žena na loži v objetí, u lože malý Eros., Horejc 2016, s. 177., and Alternativní název Venuše a Adonis. K plastice existuje i kresba z roku 1915.
Ve věnci je otištěno 26 mincí (mezi nimi dva Géniové), nad nimi dva reliéfy: ZV strana Herkules zápasící se lvem, SJ strana Herkules bojuje s hydrou, nad výjevy kolem celého pláště akantový vlys. Na plášti zvonu zobrazen Ferdinand I. a Anna Jagellonská po stranách krucifixu. Na krku putti s královnou Annou a Ferdinandem I. nesou královské klenoty - korunu a žezlo u Ferdinanda, korunu u Anny, výjev vraždění neviňátek. V koruně hlava fauna., Merhautová 1994#, 166., and Autorem zvonu byl Tomáš Jaroš z Brna, činný v Praze od roku 1540, kde též odléval zpívající fontánu v královské zahradě na Pražském hradě. Vsazování mincí bylo v renesanci běžné (na př. zvon Kryštof v Rychnově nad Kněžnou, 1581).
Řadový nájemní dům, na fasádě průčelí figurální reliéfy: Na obou nárožích tympanon s reliéfem. Vlevo odpočívající žena (Diana) za ní jelen, vedle ní had, toulec na šípy, v ruce drží šíp, u jejích nohou zajíc. Vpravo mladík (Bakchus) kolem něho vinná réva, u jeho nohou keramická nádoba a Pan hrající na píšťaly. Na menších trojúhelných dekoračních štítech v patře Pan s číší. and Výzdoba ve stylu klasicizující secese
Soubor budov skladů Národního divadla. Fasáda do Apolinářské ulice se štukovými reliéfy v kruhových rámcích. Ženské postavy oděné do staročeských krojů s různými atributy jako Múzy. Tanec (žena s tamburínou); Hudba (žena s lyrou); Drama (žena s maskou na temeni, svitek, vavřínové snítky, meč)., Baťková 1998, s. 325, and Typické atributy múz, postavy jsou však oblečeny do staroslovanských oděvů, naznačena starobylost české kultury.
Fragmentárně dochovaná deska (původně tympanon) s figurálním reliéfem. Ttrůnící Kristus (Maiestas Domini) s apoštoly Petrem, charakterizovaným ratolestí a klíči a Pavlem s ratolestí a knihou. Vedle Kristovy hlavy stojí jméno Kristovo řecky - IC XC - i v latinizované podobě: IhS XPS. and V 11. století se i v českých zemích objevuje architektonická sochařská dekorace církevních staveb, reliéfní figurální plastika která představuje prvotřídní evropský standard. Nejstarší u nás dochovaný reliéf pochází z Předhradí na Poděbradsku, původně to patrně byla součást tympanonu portálu kostelíka na přemyslovském hradisku Oldříši zbudovaného podle Dalimilovy kroniky knížetem Oldřichem (1012 -1034). Zvláštní styl nízkého reliéfu lze chápat jako projev doznívání biblického tabu sochařského zobrazování, jež bylo v době předpokládaného vzniku reliéfu v byzantském umění obcházeno právě nízkým reliéfem. Předlohou mohly být byzantské slonoviny nebo malířské dílo, nástěnnou či knižní malbu předchozího století, na což ukazuje nejen lineární styl, ale i schéma zobrazení ratolesti v rukou světců. ??
Pediment se štukovým reliéfem (v. 198, š. 560 cm): Orfeus sedí a hraje na lyru, kolem něho sedí různá zvířata., Denkstein 1958#, 154, č. k. 185, obr. 168, 169., and Reliéf s Orfeem pochází z klasicistní budovy veřejné tančírny na ostrově Štvanici v Praze, zbořené r. 1909. Orfeus hrající zvířatům byl inspirován antickým příběhem, souvisel však patrně také s názvem a původním společenským využitím ostrova. Od 16. století tu byla dřevěná kruhová budova, která do roku 1802 sloužila jako amfiteátr, v němž byla pro zábavu štvána zvěř (jeleni, medvědi, kozy, oslíci).
Reliéf, stříbro tepané na dřevěné desce, v. 28, 5 cm.., Horejc 2016, s. 181., and Plastika vyrobena ve dvou dalších variantách (perleťová glazura, cihlová glazura).
Nárožní nájemní dům, třípatrová budova s nárožní nástavbou. Na nároží ve výklenku socha dívky, v posledním patře arkády s figurálním reliéfem. Dvě ženské postavy s atributy (malířská paleta se štětcem a lyra). Na arkýři do Chopinovy ulice dva reliéfy s alegorií ročních dob: žena zahalená v závoji (Zima), žena s věncem z květů a obilí (Léto).
Řadový nájemní dům, čtyřpatrová budova s nástavbou, mezi třetím a čtvrtým patrem reliéf. Tři muži ve staroslovanském oděvu s atributy (štít, dýka, sekeromlat, trubka).
Řadový nájemní dům, čtyřpatrová budova s nástavbou, na průčelí mezi třetím a čtvrtým patrem reliéf. Muž a žena ve staroslovanském oděvu, muž drží štít a zbraň v podobě sekeromlatu.
Novoklasicistní budova byla původně zbudována v roce 1806, pro hraběte Vince Sándora, patrně podle plánů vídeňského architekta Johanna Amana ve spolupráci s uherským architektem Mihály Pollackem. V roce 1867 byla přestavěna jako sídlo předsedy vlády. V letech 2000 - 2002 proběhla rekonstrukce paláce, při níž byla alespoň částečně obnovena podoba budovy z roku 1806, dnes je zde sídlo prezidenta ("Köztársasági Elnöki Hivatal"). Reliéf na tympanonu hlavního průčelí zobrazuje hrdinské činy příslušníků rodu Sándor. Západní fasádu a průčelí zdobily původně dva vlysy, na levé straně fasády je vlys původní (1808), výzdoba pravé poloviny fasády pochází až z doby pozdější rekonstrukce (1867).Vlys nalevo od bočního vchodu (1808, viz fotodokumentace), jehož autorem je patrně bavorský sochař Anton Kirchmayer, zobrazuje průvod, který směřuje k oltáři. U oltáře stojí Vesta, za ní jdou dva trubači troubící na mušle, za nimi Jupiter a Juno, ruce mají svázané festonem, který nesou dva putti, za nimi jdou dvě ženské postavy zahalené do vlající drapérie, první nese Jupiterovu korunu, druhá palmovou ratolest, za nimi trojice mužů v bederních zástěrkách táhnou vůz, v němž sedí Venuše a Amor (křídla a šíp), za vozem kráčí Vulkán (kladivo) a Merkur (okřídlená čapka, střevíce a kaduceus), za nimi Herkules (kyj, jablka Hesperidek v ruce za zády), Saturn (na rameni má dítě) a postava v bederní roušce z listí s nějakým předmětem na zádech, pak Mars ve zbroji, za ním putto držící feston, na němž je přivázán lev, na kterém sedí další putto, za lvem jde panter a Bakchus (panteří kůže, věnec z vinné révy, thyrsos a vinný hrozen v ruce), pak Apollón (luk, toulec se šípy) a poslední Paris (frygická čapka, poutnická hůl, jablko), v levém horním rohu je vidět část žezla, na němž sedí orel (snad připomínka římské triumfální regálie).Vlys napravo od bočního vchodu zobrazuje skupinu tančících nymf nesoucích festony, v pravé polovině reliéfu skupina putti. Na zemi leží kružítko a trojúhelník, dvojice putti - jeden drží triangl, druhý lyru, vedle nich stojí múza držící svitek, pak další putto kreslící vousatého muže, za malířským stojanem je sokl s mužskou bustou., Medvey 1939, s. 12; Szatmári 2001, s. 42-43., and Starší vlys s průvodem Olympanů na levé straně západního průčelí zobrazuje podle maďarské literatury průvod Venuše a vlys po pravé straně slavnosti na Helikónu.Postava dívky ukazující na oltář se zapáleným ohněm (na boční straně oltáře reliéf s Amorovým lukem a toulcem se šípy) je Vesta, ochránkyně rodinného krbu, ale i Říma a celé Římské říše. Je zde tedy patrně zobrazen svatební obřad s průvodem olympských bohů.Helikónem bylo nazýváno pohoří v Boiótii zasvěcené Apollónovi a múzám, s Diovým oltářem a chrámem, mýtické místo, kde tryskal legendární pramen básnické inspirace odkrytý bájným Pegasem. Přebývaly zde múzy - v tomto případě je zobrazeno deset tančících dívek, které nemají žádné atributy, nejsou tedy zobrazením konkrétních múz.
Řadový čtyřpatrový nájemní dům. Nad okny 2. patra jsou čtyři reliéfy, v medailonech ženské postavy inspirované bakchantkami. První zleva tančící dívka ve vlající draperii hrající na dvojitou flétnu, druhá a třetí tančící bez atributů, ale drží vzdutou draperii, čtvrtá s tamburínou. and Fasáda průčelí naznačuje v některých detailech inspiraci v antické architektuře, například vchodové dveře rámují kanelované sloupy bez hlavic, nad okny guttae. Antický motiv - tančící bakchantky (mainady) se vzdutou draperií s dvojitou píšťalou, bubínkem, nebo bez atributů, je často zobrazován na řeckých památkách (reliéfy, vázové malby), motiv byl adoptován v renesanci a také v 19. století, nejen na fasádách typicky neorenesančních budov, ale i v architektuře po roce 1900.
Novoklasicistní nárožní čtyřpodlažní nájemní dům. V obloucích nad okny ve 3. patře fiktivní portréty v medailonech. Na fasádě do Régi posta utca ležící nahá žena s labutí (Léda), ležící polonahý mladík v okřídleném klobouku a střevících, v ruce drží berlu (Merkur), ležící nahý mladík, pije z pohárku, v pravé ruce drží láhev, za ním putto a sud s vinnou révou (Bakchus), ležící nahá žena v levé ruce drží bubínek, s ní dva putti, jeden hraje na píšťalu, druhý drží thyrsos (Ariadné). Reliéfy do Váci utca byly sejmuty a uloženy do sbírek budapeštského městského muzea: nahý muž s orlem - Jupiter; nahý muž ležící na lví kůži, drží kyj a tři jablka - Herkules; ležící nahá žena s kyjem - Omfalé; nahá žena jedoucí na delfínovi, v ruce má dýku (?) - Amfitríté; okřídlený chlapec s lukem a toulcem se šípy - Amor; nahý muž s lukem a toulcem se šípy, drží pochodeň, za ním sluneční kotouč - Apollón., Szőké -Kissné Szemerédy, 2001, s. 12., and Jedna ze sochařsky nejambicioznějších budapešťských fasád z počátku 19. století. Reliéfy zobrazovaly nejznámější antická božstva s typickými atributy a fiktivní antikizující portrétní hlavy, mezi nimi patrně také hlavu filosofa a Alexandra Makedonského. Původně byla fasáda zdobena deseti reliéfy, dnes na místě zůstaly jenom reliéfy do průčelí Régiposta utca. Ostatní výjevy z původní výzdoby jsou dnes uloženy v Kiscelli muzeu v Budapešti - Jupiter, Herkules, Omfalé, Amfitríté, Amor, Apollón.
Budova v neorenesančním stylu, nad okny v přízemí řada osmi reliéfů. Figurální výjevy zachycují skupinky dovádějících a hrajících si putti. Putto se srpem a čutorou, putto hrající na dudy, putti pojídající vinné hrozny, putti vylévající víno z číší, troubící putto, putti krmící beránka, koupající se putti, putti s květinami, putti hřející se u ohně., Déry 1991, s. 96., and Typická výzdoba navazující na výjevy tzv. renesančních "spiritelli", dětí, které tropí neplechy (putto troubící druhému do ucha). Některé ze skupin lze však také interpretovat jako alegorické výjevy ročních dob (putti s kyticí - Jaro, putti u ohníčku - Zima).
Ve třech řadách nad sebou jsou umístěny figurální reliéfy. V horní a dolní řadě jsou zobrazeny ženy, nahé nebo v antické drapérii a nahé mužské postavy v antickém plášti, ve spodní řadě s motivem loučení muže a ženy. V prostřední řadě jezdec na koni, vůz, mužské a ženské postavy v archaických staromaďarských oděvech., Budapesti köztéri 1987, č. 400., and Pomník je památníkem maďarského básníka Tompa Mihály (1817-1868). Postavy mají svým vzezřením připomínat starobylou minulost národa, která je evokována heroickou nahotou a antikizujícím oděvem.
Řadový pětipodlažní nájemní dům. Na průčelní fasádě nad okny druhého patra figurální reliéf. Muži, nazí nebo odění antickou drapérií, ve zbroji se štíty, mečem a kopím, jeden z nich vede dva lvy, kráčejí za trigou. Proti ní skupinky bojovníků, žena a jezdci na koních., Ráday 1998, 91, 318., and Na reliéfech jsou patrné odkazy na reliéfy Parhenonu (jezdci), nebo reliéfy ze sarkofágů. V obměněné podobě se jeden motiv objevuje na další fasádě nájemního domu v Budapešti, který vytvořili stejní autoři v roce 1911 - 1912 (Tátra utca 4).
Řekové (nazí, přilby, pláště, štíty, meče) bojují s Amazonkami (tuniky, meče) na koních., Kotalík 1982#, s. 65, č. k. 8., and Antický řecký sarkofág byl součástí pražských sbírek císaře Rudolfa II, který jej dostal darem od augsburské bankéřské rodiny Fuggerů, později byl odvezen z Prahy do Vídně. Sarkofág byl publikován: Montfaucon 1722, 4, 1, tab 72.
Řadový pětipodlažní nájemní dům, pod okny třetího patra nad vchodem reliéf s figurálním výjevem. Bojující vojáci - nahé mužské postavy, někteří s pancířem a pláštěm, se štíty, kopími, na hlavách přilbice. and Ráday 1998, s. 89, 318.