Úvod: Splenóza predstavuje autotransplantáciu tkaniva sleziny do atypických miest v brušnej dutine, hrudníku alebo iných častiach organizmu. Kazuistika: Autori popisujú prípad splenózy u 35 ročnej ženy, ktorá bola hospitalizovaná s bolesťami brucha, a u ktorej bola pred 19 rokmi vykonaná splenektómia pre traumatickú ruptúru s implantáciou časti sleziny do omenta. Pre intenzívne ťažkosti bola indikovaná chirurgická revízia. Histopatológ potvrdil diagnózu splenózy v exstirpovanom tkanive. Záver: Napriek upusteniu od autotransplantácie tkaniva sleziny po splenektómii sa môže chirurg stále stretnúť s diagnózou splenózy u pacientov po traumatických ruptúrach sleziny. Každý náhodný nález splenózy pri inej operácii je vhodné histologizovať., Introduction: Splenosis is the autotransplantation of splenic tissue in atypical locations in the abdomen, chest or other parts of the body. Case report: Authors present a case of splenosis in a 35 years old woman hospitalized with abdominal pain, who underwent splenectomy for traumatic rupture with splenic tissue implantation in the omentum 19 years ago. Surgical revision was indicated for intensive pain. Histopathology confirmed the diagnosis of splenosis in the excised tissue. Conclusion: Despite the abandonment of splenic tissue autotransplantation after splenectomy, surgeons may still encounter the diagnosis of splenosis in patients after traumatic splenic rupture. Any incidental finding of splenosis during an operation for another indication should be sent for histopathology examination., and M. Smolár, J. Lúčan, I. Dedinská, M. Hošala, Ľ. Laca
Výzkumné šetření bylo zaměřeno na společný ošetřovatelský lůžkový fond, který se v posledních několika málo letech stává trendem menších, ale i středně velkých nemocničních zařízení. Díky restrukturalizaci lůžek akutní péče v České republice dochází ke slučování jednotlivých odborností, a to jak v rámci chirurgických, tak interních oborů. Cílem výzkumu bylo zhodnotit přínos vzniku společného ošetřovatelského lůžkového fondu, analyzovat problémy v ošetřovatelské péči, zhodnotit náročnost práce sestry a zmapovat pochybení v oblasti ošetřovatelské péče v souvislosti se vznikem projektu. Výzkumný soubor byl tvořen zaměstnanci Nemocnice Tábor, a. s., kteří měli osobní zkušenosti s fungováním společného ošetřovatelského lůžkového fondu. Sběr dat probíhal prostřednictvím metody dotazování, technikou nestandardizovaného rozhovoru s doplňujícími otázkami. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že hlavními důvody vzniku společného lůžkového fondu byly finanční úspory spojené s restrukturalizací lůžek akutní péče. Studie potvrdila, že i přes větší zatíženost sestry v pracovním procesu nenastaly v souvislosti se vznikem projektu problémy v ošetřovatelské péči a nebyla zaznamenána pochybení v této oblasti. Závěry výzkumného šetření mohou pomoci organizacím, které se projekt sloučení lůžkového ošetřovatelského fondu chystají zrealizovat., The research is focused on MNIW, which is over the last few years becoming a trend of smaller, but also medium-sized hospitals. With restructuring of acute care beds in the Czech Republic, merging of individual expertise occurs, both within surgical and internal medicine. The aim of the research was to evaluate benefits of MNIW. The research sample consisted of employees of the Tábor Hospital, a. s., who have had personal experience with the functioning of MNIW. The data were collected by interviewing methods, using nonstandardized interview technique with additional questions. Research survey found that the main reasons for constitution of MNIW were the cost savings associated with restructuring of acute care beds. The study confirmed that despite higher stress in nurse’s working process, no problems occurred in nursing care in connection with the establishment of the project and that there were no mistakes in this area. Conclusions of the research can help organizations that plan to implement project of MNIW., Hana Valešová, Iva Brabcová, and Literatura
Je popsán případ legionelózy u staršího muže, který začal chřipkovými symptomy s následným zhoršováním a hospitalizací a při další progresi pokračoval umístěním na ARO fakultní nemocnice. Až zde byla diagnostikována legionelóza. Epidemiologické šetření se zaměřilo na vodovodní vodu v bytě nemocného a odebrané vzorky potvrdily podezření na akviraci nákazy v místě bydliště. Izoláty z pitné a teplé vody obsahovaly bakterii Legionella pneumophila s denzitou 102–103 KTJ/100 ml. Za jednoznačnou příčinu kontaminace vody byl označen nedostatečný ohřev vody v nezaregulovaném teplovodním systému. Účinným opatřením k nápravě byla termodezinfekce domovního vodovodního systému a chemodezinfekce pomocí instalovaného generátoru chlordioxidu., Described is a case of legionellosis in an elderly male, that began with flu symptoms with consequent deterioration and hospitalization progressing to the IC unit. Only then was legionellosis diagnosed. Epidemiological investigations were focused on tap water in the patient's flat; samples taken confirmed the suspicion. Isolates from drinking water as well as warm tap water contained Legionella pneumophila organisms at 102–103 CFU/100 ml. The unequivocal cause of water contamination was the insufficient heating of the water in the unregulated hot water meins system. An effective remedy was thermal disinfection of the water mains system in the building and chemical disinfection with the aid of an installed generator of chlorine dioxide., Helena Šebáková, Radim Mudra, Irena Martinková, Marie Fiedorová, Danuše Hanslíková, and Literatura
There is virtually no information on spontaneous variability of ECG body surface potential maps (BSPMs) and on dynamics of their reactive changes in healthy subjects. This study evaluated quantitatively the depolarization (QRS) and repolarization (QRST) parameters derived from the respective integral BSPMs, constructed beat-to-beat, from continual body surface ECG records in 9 healthy men resting supine, during head-up tilting and sitting. Spontaneous variability of the BSPMs parameters, both at rest and during postural reactions, was characterized by significant respiratory and low frequency oscillations, more pronounced when related to repolarization. Head-up tilting and sitting-up evoked significant decrease in the QRST-BSPM amplitudes, widening of the angle α and reduction of nondipolarity indexes, compared to the respective supine values. All these changes were gradual, characterized by transition phenomena and prolonged after-effect s. Tilting back to horizontal restored the resting supine va lues. The postural effects on depolarization were individually more variable and in the average showed a minimal QRS-BSPM amplitude increase. Beat-to-beat analysis of a train of ECG BSPMs provided the first evidence of spontaneous, non-random, respiratory and low frequency oscillations of the ventricula r repolarization pattern, and the first insight into the dynamics of body posture associated changes in ventricular recovery., E. Kellerová, V. Szathmáry, G. Kozmann, K. Haraszti, Z. Tarjányi., and Obsahuje bibliografii
NG-nitro-L-arginine-methyl ester (L-NAME)-induced hypertension is associated with protein remodeling of the left ventricle. The aim of the study was to show, whether aldosterone receptor blocker spironolactone and precursor of NOproduction L-arginine were able to reverse the protein rebuilding of the left ventricle. Six groups of male Wistar rats were investigated: control 4 (4 weeks placebo), L-NAME (4 weeks L-NAME), spontaneous-regression (4 weeks L-NAME + 3 weeks placebo), spironolactone-regression (4 weeks L-NAME + 3 weeks spironolactone), L-arginineregression (4 weeks L-NAME + 3 weeks arginine), control 7 (7 weeks placebo). L-NAME administration induced hypertension, hypertrophy of the left ventricle (LV), and the increase of metabolic and contractile as well as soluble and insoluble collagenous protein concentration. The systolic blood pressure and relative weight of the LV decreased in all three groups with regression, while the most prominent attenuation of the LVH was observed after spironolactone treatment. In the spontaneous-regression and L-arginine-regression groups the concentrations of individual proteins were not significantly different from the control value. However, in the spironolactone-regression group the concentration of metabolic, contractile and insoluble collagenous proteins remained significantly increased in comparison with the control group. The persistence of the increased protein concentration in the spironolactone group may be related to the more prominent reduction of myocardial water content by spironolactone., F. Šimko, A. Potáčová, V. Pelouch, L'. Paulis, J. Matúšková, K. Krajčírovičová, O. Pecháňová, M. Adamcová., and Obsahuje bibliografii
Spontánní bakteriální peritonitida (SBP) je častou a závažnou komplikací u pacientů s ascitem při jaterní cirhóze. Hospitalizační mortalita pacientů se SBP se pohybuje mezi 10–20 %, proto je nutné na ni pomýšlet při každém zhoršení stavu u cirhotika, včas ji diagnostikovat a účinně léčit. Klinický obraz je variabilní a nespecifický, až u 1/3 pacientů může probíhat onemocnění asymptomaticky. Pro diagnózu SBP je rozhodující počet neutrofilů v ascitické tekutině > 250 buněk/mm3. Bakteriologické vyšetření ascitu zachytí agens u méně než 1/2 případů a výsledek je k dispozici až po několika dnech. Léčbu je však nutno zahájit bezodkladně. SBP se léčí celkově podávanými antibiotiky, lékem první volby jsou cefalosporiny 3. generace, nejčastěji cefotaxim, alternativou jsou fluorochinolony. Dlouhodobá prognóza nemocných s prodělanou SBP je nepříznivá pro vysoký výskyt recidiv, jednoleté přežití po proběhlé epizodě SBP je 30–40 %, dvouleté 20 %. Tito nemocní mají proto dostávat dlouhodobou antibiotickou profylaxi a měla by být u nich zvážena transplantace jater., Spontaneous bacterial peritonitis (SBP) represents a frequent and serious complication in patients with ascites in liver cirrhosis. Hospital mortality in patients with SBP reaches 10–20 %, so it is necessary to consider this diagnosis in every clinical decompensation of a cirrhotic patient, diagnose it early and treat it effectively. The clinical manifestation is nonspecific and variable, up to one third of patients might be asymptomatic. The diagnosis of SBP is based on the ascitic neutrophils count greater than 250 per mm3. Bacteriological examination of ascites fluid detects causative agents at less than half of the cases and the result is available after a few days. However, treatment should be initiated without delay. SBP is generally treated with antibiotics, the first choice therapy are the third generation cephalosporins, mostly cefotaxime, alternatively fluoroquinolones. Long-term prognosis of patients with the history of SBP is poor owing to its high recurrence rate, one-year survival after an episode of SBP is 30–40 %, 20 % at two years. Therefore, these patients should receive long-term antibiotic prophylaxis and should be evaluated for liver transplantation., and Renáta Šenkeříková, Soňa Fraňková, Jan Šperl, Julius Špičák
Císařský řez je po epiziotomii nejčastější porodnickou operací. Ve vyspělých státech císařský řez dosahuje až 21 % všech porodů. Na stoupajícím trendu se mimo jiné podílí zvýšený počet indikací císařského řezu po předchozím císařském řezu. Obava z děložní ruptury mnoho porodníků i těhotných odradí od pokusu o spontánní porod. Cílem toho článku je shrnout dostupné informace o významu ultrazvukových známek hrozící ruptury děložní, které by umožnily snazší rozhodování v tom, zda přikročit při ukončení těhotenství k vaginálnímu porodu po předchozím císařském řezu (VBAC – vaginal birth after cesarean section) nebo k elektivnímu opakovanému císařskému řezu (ERCS – elective repeat cesarean section)., Cesarean section is after episiotomy the most frequent surgical procedure in obstetrics. In many countries, cesarean section procedure has reached up to 21 % of deliveries. Recently the number of women undergoing ERCS (elective repeat cesarean section) has increased due to indication of a prior cesarean section in anamnesis with persisting decrease of a trial of vaginal birth. Uterine rupture discourages most of obstetricians in their decisions considering benefits and risks of VBAC (vaginal birth after cesarean section). Our aim is to summarize accessible data about considerable ultrasound markers of imminent uterine rupture in current pregnancy to encourage obstetricians and gravid women., and Adéla Faridová, Tomáš Fait
Early diagnosis of ongoing malignant disease is crucial to improve survival rate and life quality of the patients and requires sensitive detection of specific biomarkers e.g. prostate-specific antigen (PSA), carcinoembryonic antigen (CEA), alpha-fetoprotein (AFP), etc. In spite of current technological advances, malignant diseases are still identified in rather late stages, which have detrimental effect on the prognosis and treatment of the disease. Here, we present a biosensor able to detect fetuin-A, a potential multibiomarker. The biosensing platform is based on polymer brush combining antifouling monomer units of N -(2-hydroxypropyl)methacrylamide (HPMA) and carboxybetaine methacrylamide (CBMAA), statistically copolymerized by surfaceinitiated atom transfer radical polymerization. The copolymer poly(HPMA-co-CBMAA) exhibits excellent non-fouling properties in the most relevant biological media (i.e. blood plasma) as well as antithrombogenic surface properties by preventing the adhesion of blood components (i.e. leukocytes; platelets; and erythrocytes). Moreover, the polymer brush can be easily functionalized with biorecognition elements maintaining high resistance to blood fouling and the binding capacity can be regulated by tuning the ratio between CBMAA and HPMA units. The superior antifouling properties of the copolymer even after biofunctionalization were exploited to fabricate a new plasmonic biosensor for the analysis of fetuin-A in real clinical blood plasma samples. The assay used in this work can be explored as labelfree affinity biosensor for diagnostics of different biomarkers in real clinical plasma samples and to shift the early biomarker detection toward novel biosensor technologies allowing point of care analysis., Z. Riedelová, P. Májek, K. Pečánková, J. Kučerová, F. Surman, A. De Los Pereira, T. Riedel., and Obsahuje bibliografii