Článok poukazuje na často nereflektované nedostatky diagnostických nástrojov používaných pri štúdiu gendrovej identity. Pozornosť je venovaná predovšetkým vzniku a konštrukčným obmedzeniam najrozšírenejšieho nástroja používaného pre tento účel - Bem Sex Role Inventory. Jeho využitie je založené na eoretických predpokladoch, ktoré nikdy neboli úspešne empiricky overené. Hoci jeho kritika bola v tomto duchu formulovaná už pred 30 rokmi, dodnes sa táto nevalidná technika používa v rade aktuálnych výskumov. V druhej časti článku sú predstavené alternatívne techniky merania gendrovej identity založené na diskriminačnej analýze a teste implicitných asociácií., The paper highlights the often not reflected weaknesses of diagnostic tools used in the study of masculinity and feminity. Attention is paid mainly to structural limitations of the tool most widely used for this purpose - Bem Sex Role Inventory. Its use is based on theoretical assumptions that have never been successfully empirically verified. Although criticism of Bem Sex Role Inventory has been formulated more than 30 years ago, this technique is still used in a number of recent studies. In the second part alternative measurement techniques are presented. These are based on discriminant analysis and the implicit association test., Marek Vranka., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Autor přijímá implicitní výzvu k dialogu nad knihou I. Markové nazvané Dialogičnost a sociální reprezentace. Všímá si toho, jak Marková rozebrala dvě situace – z Joyceova Odyssea a Havlovy Moci bezmocných. V jejím podání dominuje někdy v sociálním životě lidí jednání (jakožto znak) nad slovem, které o funkci znaku přichází. Oproti tvrzení o osudových dopadech jednání občanů na jejich identitu v minulém režimu autor formuluje myšlenku, že lidé nemuseli přicházet o autentičnost, i když nemluvili pravdu či byli „odpojeni“ od slov jakožto znaků. Polemizuje i s myšlenkou o nekomunikativnosti jazyka. Oproti teorii sociálních reprezentací se odvolává na analýzu diskurzu. V diskuzi pak nabízí jiné výklady „chování zelináře“.
Evropa se nachází pod tlakem silné imigrace. Nejde přitom o nic nového, v pravěku docházelo k migracím poměrně často a lze říci, že z dnešního pohledu náš genofond spíše obohatily. Pro budoucí identitu příchozích je podstatné, jak se k nim budeme nyní chovat, protože identita se vytváří vždy v interakcích., Europe is under a relatively strong immigration pressure. However, this is nothing new; prehistoric migrations occurred quite often and we can retrospectively summarize they rather enriched our gene pool. Since the identity of immigrants is always created in interactions, it is essential how we treat these people right now., and Viktor Černý, Martin Hájek.
Narcismus je forma nezdravé sebelásky, často se spojuje s nedostatkem empatie k druhým, s arogancí, s přehnaným sebevědomím, nebo naopak velmi nízkým sebevědomím. První koncept narcismu představil v roce 1914 Sigmund Freud, který předpokládal, že všichni se rodíme do stavu tzv. primárního narcismu. Freud považoval narcismus za patologický až v dospělosti - takzvaný sekundární narcismus. Podle současných poznatků, doložených především Kernbergem a několika dalšími autory, je přiměřená míra narcismu vlastní každému jedinci, a náleží k ní i určitá adaptabilita, která napomáhá seberealizaci a uskutečňování životních cílů. V tomto kontextu autoři rozlišují normální osobnost, osobnost s narcistickými rysy a narcistickou poruchu osobnosti jako psychiatrickou diagnózu. Rozložení narcistických rysů v populaci se zkoumalo v mnohých studiích, které často poukazují na vztah narcismu a rizikového chování. Další studie poukazují také na možný vznik narcistické poruchy osobnosti, nebo narcistických rysů jako následek nepřiměřené rodičovské výchovy nebo traumatického stresu. Článek předkládá systematický pohled na vývoj konceptu narcismu, především v kontextu psychodynamické teorie., Narcissism is a form of unhealthy self-love, often associated with lack of empathy for others, the arrogance or very low self-esteem. The concept of narcissism was first introduced in 1914 by Sigmund Freud, who assumed that everyone is born into a condition called primary narcissism. Freud regarded narcissism as pathological lately in adulthood - the so-called secondary narcissism. According to the current knowledge, supported mainly by Kernberg and several other authors, an adequate level of narcissism is inherent in every individual, and it is connected to some degree of adaptability, which facilitates self-actualization and realization of life goals. In this context we distinguish normal personality, personality with narcissistic traits and narcissistic personality disorder as a psychiatric diagnosis. Distribution of narcissistic personality traits in the population was examined in many studies. They showed especially the relationship of narcissism and risk behavior. Other studies pointed to the possible development of narcissistic personality disorder, or narcissistic features as a result of inadequate parenting education or traumatic stress. The paper presents a systematic overview of the evolution of the concept of narcissism, especially in the context of psychodynamic theory., Petra Sélešová [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
Autor nastiňuje ideologický systém starých Slovanů, který byl základem územních jednotek (žup), skýtajících lidem jejich identitu. Dále popisuje rozvinutý systém přípravy pokrmů, jenž se objevil v 7.–8. stol. na Balkáně jako nový fenomén, odlišující se od systému starousedlíků. Stále ještě neexistuje lepší vysvětlení než závěr, že lidé, kteří tyto odlišné postupy užívali, sami sebe nazývali Slovany. and The author presents the ideological system of the Old Slavs, which was used as the basis for comprehensive territorial units (župe), which gave the people their identity. The complex cooking system is also described. This appeared in the Balkans in the 7th and 8th centuries as a new system that was quite different from the previous system. There is still no better explanation for its appearance than that it was established by the people who named themselves Slavs.
Cílená změna původní identity buňky v identitu jinou neboli reprogramování buněk nachází své uplatnění jak v základním výzkumu, tak i v případné buněčné terapii. Z mnoha postupů reprogramování autoři představují přípravu indukovaných pluripotentních buněk (iPS), transdiferencovaných anebo přímo reprogramovaných buněk. Je popsána cesta přípravy a z ní plynoucí vlastnosti a potenciál indukovaných buněk., Induced change in the identity of the cell known as reprogramming of the somatic cell is applicable both in basic research and cell therapy. Out of many reprogramming approaches the authors introduce the derivation of induced pluripotent stem (iPS), transdifferentiated and direct reprogrammed cells. The workflow for the preparation of induced cells and a comment on their properties and potentials are given., and Jiří Klíma, Irena Lišková, Jan Motlík.