This paper discusses the pottery finds from the 2003–2005 excavation of the settlement at Pellendorf/Gaweinstal in the central eastern area of the Weinviertel district in Lower Austria. The early medieval settlement was occupied from the 7th to the 10th centuries. The pottery finds from the 9th/10th century are characterised by shapes typical of the Mikulčice and Blučina pottery groups and of the March pottery in southern Moravia, and thus revealing intensive contact to the Great Moravian centres on the River March in that period. The paper also mentions further sites with the same pottery in northern Lower Austria, which, taken as a whole, indicate that in the 9th century the area was culturally, economically, and thus presumably also politically, closely connected to the Moravian Empire. and Výzkum sídlištní lokality Pellendorf/Gaweinstal ležící ve středu východní části oblasti Weinviertel (Dolní Rakousko) poskytl v letech 2003–2005 keramický materiál, který je diskutován v předložené studii. Sídliště bylo využíváno od 7. do 10. století. Keramika z přelomu 9. a 10. stol. se vyznačuje tvary a výzdobou, jež jsou typické pro soudobá velkomoravská centra na řece Moravě. Pozornost je věnována také dalším lokalitám v severní části Dolního Rakouska, z nichž pocházejí keramické nálezy obdobného charakteru. V celkovém pohledu tento nálezový inventář svědčí o úzkém kulturním, ekonomickém, a patrně i politickém propojení příslušných oblastí Dolního Rakouska s Velkou Moravou v 9. století.
Příspěvek přináší shrnutí poznatků o raně středověkém pohřbívání v aglomeraci hradiště v Libici nad Cidlinou. Díky soustavnému, více než jedno století trvajícímu zájmu archeologie máme k dispozici poměrně ucelený obraz vývoje významného raně středověkého centra. Rozlišení tří hlavních chronologických horizontů umožňuje sledovat v kontextu pohřebišť i dynamiku vývoje celé lokality. Na základě srovnání jednotlivých pohřebišť se autor pokouší o vymezení sociotopografie celé aglomerace hradiště a zároveň poukazuje na limity tohoto poznání založeného pouze na archeologických pramenech. and This paper provides a summary of knowledge relating to Early Medieval burial within the agglomeration of the fortified enclosure at Libice nad Cidlinou. Thanks to consistent interest on the part of archaeology for more than a century, a relatively complete picture is now available of the development of this important Early Medieval centre. The discernment of three main chronological horizons makes it possible to trace the development dynamic of the entire site in the context of the cemeteries. On the basis of a comparison of the individual cemeteries the author attempts to define the sociotopography of the whole enclosure agglomeration, and at the same time show the limits of this understanding based purely on the archaeological material.
The paper’s primary objective is to discuss the arrangements of grave pits at the Early Medieval agglomeration Mikulčice-Valy. They include steps, wooden structures, stone structures and special arrangements. The established facts about the form, frequency, etc., are then compared with the situation at other central fortified settlements in Great Moravia (Pohansko near Břeclav and Staré Město – Uherské Hradiště). The second objective of the book is to critically evaluate the phenomenon of so-called “tombs” at the burial site near the 3rd church on the acropolis of the Mikulčice fortified settlement. Since the introduction of this term in archaeological literature by J. Poulík in 1967, these find units have never been comprehensively presented and their interpretation as tombs with stone structures has not been adequately documented or backed by arguments. The paper is based on the original documentation of the research in 1956–1957; these find units are reinterpreted using analysis and comparison of the burial rite attributes of the graves. Based on the analysis of the find situation, the authors do not consider the term “tomb” as relevant at the Mikulčice agglomeration.
The Institute of Archaeology of Academy of Sciences of the Czech Republic in Brno organized in the days of 24.- 25.9.2012 in the town of Hodonín a colloquium "Usus aquarum - Water and Water Structures in the LIfe of the Early Middle Ages Societies of the Central Europe" within the conference series "Internationale Tagungen in Mikulčice". Since the deditors obtained for the planned proceedings of papers in the 10. volume of publication series "Internationale Tagungen in Mikulčice" only 5 papers, these papers were relocated into the journal Synopsis of researches and published here in the block following this introduciton. This is a brief report on the colloquium - its course, aim, programme, etc., Lumír Poláček., and Obsahuje seznam literatury
The enormous importance of water for human settlement is reflected in the huge quantity of Slavic lexemes in mediaeval settlement names, referring to different kinds of bodies of water, marshland, distinct features of water and so on. Yet place names can also indicate the use of water, as will be shown for Bohemia in thes essay. In analysing these names, the essential precepts of onomastics must be observed. Firstly, rather than giving a run-of-the-mill account, names reflect a distinguishing feature particular to a certain settlement. For example, the name Mlynec indicates that a mill was the only one in its vicinity (and therefore outstanding enough to feature in the name of this settlement(. Secondly, many places names which may appear to refer to the use of water might also have other origins, such as metaphorical relations. In order to determine the impact and the use of water in early mediaeval settlement areas, it must be concluded that there are more reliable ways than counting corresponding topnyms. Analysing the complete toponomasticon of a settlement region offers a more precise picture, as is demonstrated for the region eas of the lower River Neisse/Nysa Lužycka at the end of this essay., Christian Zschieschang., and Obsahuje seznam literatury
Etnogeneze Slovanů zůstává frekventovaným tématem historického a archeologického výzkumu. Etnicitu nahlížejí nyní archeologové i historici v zásadě jako akt vědomého přihlášení, což vysvětluje důraz kladený na identitu jako kategorii historické analýzy. Na základě rozboru historického a archeologického dokladového materiálu vztahujícího se k 6. a 7. stol. předkládá článek argumentaci v tom smyslu, že v zájmu dalšího rozvoje poznání by se bádání o (slovanské) etnogenezi mělo oprostit od opakování stereotypů uložených v pozdně antické etnografii. Současně autor předkládá nový analytický model, odvozený ze současných přístupů ke konstrukci etnicity prostřednictvím hmotné kultury, a ilustruje některé důsledky, které z něho pro české a moravské země vyplývají and The ethnogenesis of the Slavs remains a popular topic of historical and archaeological research. Ethnicity is now viewed by both archaeologists and historians as fundamentally performative, which explains the emphasis placed on identity as a category of historical analysis. On the basis of an analysis of the historical and the archaeological evidence pertaining to the 6th and 7th centuries, this paper argues that in order to make any progress the research on (Slavic) ethnogenesis needs to distance itself from the practice of perpetuating the stereotypes embedded in the late antique ethnography. At the same time, the author advances a new model of analysis derived from recent approaches to the construction of ethnicity through material culture, and illustrates some of its implications for the Czech and Moravian lands.
The presented article examines the early medieval settlement in Brno- -Medlánky. The archaeological finds were evaluated to obtain settlement spatial development and to reveal the practical, social and natural dimension of the settlement after the synthesis of the evidence. The relevance of the site in relation to early medieval Brno was also considered. The large quantity of ceramics, which was essential for this research, was processed using the database of J. Macháček. This enabled me to date the settlement between the 6th/7th to the 9th/10th century and, based on quantification, to characterise the morphological and technological features of the complex. The archaeological material was also compared with the material from other similar sites. The results of this analysis were acquired from data in the graphs, figures and quantification tables. The other findings were processed using descriptive models. Scientific analyses have proven the presence of blacksmithing and iron metallurgy at the site. Agricultural activities and processing of leather and textile were also documented at the site. The typical cumulative structure was evaluated within the framework of spatial analyses, together with the form and spatial development of the settlement. Moreover, the article deals with the complete skeletons of two dogs and one horse, and the human skeleton found in a storage pit. The complete animal skeletons were probably deposited for hygienic reasons; the human skeleton possibly proves an execution.
Příspěvek se zabývá rozsáhlým souborem botanických ekofaktů získaným v letech 1985–1987 v raně středověké lokalitě Olomouc-Povel (Zikova ulice). Sídliště bylo prozkoumáno v 80. letech a vzhledem k výjimečnosti situace bylo interpretováno jako předvelkomoravské správní a mocenské centrum. Součástí exkavace byl i sběr rostlinných ekofaktů a vzorkování zkoumaných sedimentů za účelem získání rostlinných zbytků plavením. Vzorkování bylo prováděno s cílem charakterizovat přírodní prostředí a základní rysy ekonomiky sídelní aglomerace. Trvale zvodnělé sedimenty umožnily získat, kromě běžně nalézaných zuhelnatělých rostlinných zbytků (uhlíky, zuhelnatělé makrozbytky rostlin), velké množství nezuhelnatělých rostlinných makrozbytků (semen, plodů, nezuhelnatělého dřeva), včetně unikátně dochovaného souboru listových čepelí. K zajímavým paleoekologickým zjištěním patří např. nízký vliv raně středověkého osídlení na lesní vegetaci a mezofilní charakter lesních porostů v nivě Povelky a Moravy, důraz na pěstování prosa a vysoký podíl žita mezi pěstovanými obilninami. and This contribution deals with an extensive collection of botanical ecofacts obtained in the years 1985–1987 at the early mediaeval site Olomouc-Povel (Zikova street). The settlement was surveyed in the 1980s, and due to the uniqueness of the situation it was interpreted as a pre-Great Moravian administrative and power centre. The excavation also included the collection of plant ecofacts and the sampling of sediments under study with the purpose of obtaining plant remains by flotation. The sampling was carried out with the aim to characterize the natural environment and basic attributes of the economy of the settlement agglomeration. Continuously waterlogged sediments made it possible to obtain, besides commonly encountered charred plant remains (charcoal pieces, charred plant macroremains), also a large amount of uncharred plant macroremains (seeds, fruits, uncharred wood), including a uniquely preserved set of leaf blades. Notable palaeoecological findings include, for example, a low influence of early mediaeval settlement on woodland vegetation and a mesophilous character of woodland stands in the basins of the rivers Povelka and Morava, an emphasis on the cultivation of proso millet, and a high proportion of rye among cultivated grain crops.
Archeologickým výzkumem v poloze Žabník, vzdálené 500 m na JZ od obvodového valu centrální části velkomoravského hradiště v Mikulčicích, byly v r. 1968 a 1976 zachyceny pozůstatky raně středověkého pohřebiště a sídliště. Podle vertikální stratigrafie bylo pohřebiště dvoufázové a sídliště jednofázové. Rámcové datování do 9.–10. stol. vyplývá z charakteru hrobových a sídlištních nálezů, přičemž významnou roli hraje keramika. Zatímco hrobové nádoby vykazují znaky velkomoravské produkce, sídlištní keramika představuje typologicky pokročilejší zboží povelkomoravského charakteru. Navíc sídlištní keramiku reprezentuje výrazný keramicky typ se specifickými morfologickými i technologickými znaky, který v rámci mikulčické sídelní aglomerace nebyl dosud ve výraznějším zastoupení zaznamenán – byl proto pracovně označen jako keramika „typu Žabník“. and In the years 1968 and 1976, the archaeological excavations at the site of Žabník, situated app. 500 m to the south of the perimeter wall of the central part of the Great Moravian castle of Mikulčice, revealed remains of an early medieval burial ground and settlement. According to vertical stratigraphy, the burial ground consisted of two phases and the settlement of just one. The approximate dating to 9th-10th century results from the nature of the grave and settlement finds. An important role is played by pottery. While the grave vessels bear witness of Great Moravian provenience, the settlement pottery is represented by typologically more advanced products of post-Great Moravian nature. Moreover, the settlement pottery represents a distinctive ceramic type with specific morphological and technological features that has not yet been documented within the Mikulčice agglomeration in a more numerous representation – that is why it has been preliminarily designated as the Žabník pottery type.
Multidisciplinární výzkum založený na korelaci a interpretaci dat získaných archeologickými a přírodovědnými metodami. Hlavním cílem je rekonstrukce interakce faktorů životního prostředí a životních podmínek lidských komunit od 6. do počátku 12. století. Studie vychází z výzkumu velkomoravského centra na Pohansku u Břeclavi, jeho okolí a zázemí. Strategie obživy a její vývoj v raně středověké společnosti byla studována na základě nálezů souvisejících se zemědělskou výrobou a následným zpracováním produktů. and Multidisciplinary research based on the interpretation of data acquired by archaeological and natural science methods and their correlation. The main objective is to reconstruct the interaction of factors of the environment and the living conditions of human communities and their development from the 6th until the early 12th century. The study will draw on research of the complex of the Great Moravian centre at Pohansko near Břeclav (South Moravia), its surroundings and hinterland. The subsistence strategy and its development in the early medieval society was studied on the basis of finds related to farming production and the subsequent processing of the products.