1 - 8 of 8
Number of results to display per page
Search Results
2. Antitrombotická léčba a nevarikózní krvácení do horní části gastrointestinálního traktu
- Creator:
- Belanová, Veronika and Gřiva, Martin
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- lidé, lidé středního věku, mužské pohlaví, staří, staří nad 80 let, ženské pohlaví, retrospektivní studie, gastrointestinální krvácení--epidemiologie--chemicky indukované--mortalita, inhibitory agregace trombocytů--škodlivé účinky--terapeutické užití, antikoagulancia--škodlivé účinky--terapeutické užití, Aspirin--škodlivé účinky--terapeutické užití, akutní nemoc, horní gastrointestinální trakt, hematemeze, meléna, anemie--etiologie, statistika jako téma, inhibitory vychytávání serotoninu--škodlivé účinky--terapeutické užití, glukokortikoidy--škodlivé účinky--terapeutické užití, antiflogistika nesteroidní--škodlivé účinky--terapeutické užití, infekce vyvolané Helicobacter pylori--diagnóza, krevní transfuze--statistika a číselné údaje, krvácení z peptického vředu--chemicky indukované, gastroskopie, and peptický vřed--epidemiologie
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Úvod: Incidence akutního krvácení do horní části gastrointestinálního traktu (GIT) se udává 85–108/100 000 obyvatel za rok, přičemž nonvariceální krvácení odpovídá za 80–90 %. Antiagregační a antikoagulační terapie patří mezi významné rizikové faktory pro krvácení do horní části GIT. Cíl práce: Zjistit výskyt krvácení do horní části GIT u běžné populace pacientů v podmínkách krajské nemocnice, srovnání podílu antiagregancií, antikoagulancií a dalších rizikových léků na dané problematice. Soubor a metodika: Retrospektivní analýza pacientů, kteří v roce 2013 (leden–červen) podstoupili za hospitalizace gastroskopii pro akutní krvácení do horní části GIT nebo pro anémii (Hb < 100 g/l) s verifikovaným zdrojem ztrát v horní části GIT. Výsledky: Soubor tvořilo 111 pacientů s průměrným věkem 69 ? 15 let, mužů bylo 60 %. Nonvariceální krvácení tvořilo 90 %. Žádný z pacientů s variceálním krvácením (10 % pacientů) neužíval antiagregační či antikoagulační terapii. Pacientů s nonvariceálním krvácením do horní části GIT bylo 100 s průměrným věkem 70 ? 15 let, 61 % mužů. Příznaky akutního krvácení (hemateméza, meléna) mělo 73 % těchto pacientů. Nejčastější příčinou krvácení byla vředová choroba gastroduodena, a to v 54 % případů. Ze všech pacientů s nonvariceálním krvácením do GIT užívalo antiagregancia 32 %, antikoagulancia 19 %, dalších 10 % pacientů užívalo nesteroidní antirevmatika, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu nebo kortikoidy. 30denní mortalita pacientů s nonvariceálním krvácením byla 11 % a roční mortalita 23 %. Nebyl zjištěn významný rozdíl v mortalitě, nutnosti aplikace krevních transfuzí nebo chirurgické intervence u pacientů na antitrombotické terapii a bez ní. 25 % (8 pacientů) s terapií kyselinou acetylsalicylovou (ASA) nebylo k této léčbě indikováno dle guidelines. Závěr: V souboru pacientů ošetřených gastroskopií pro symptomatické nonvariceální krvácení do GIT nebo anémií (Hb < 100 g/l) je signifikantně větší podíl léčených antiagregancii než antikoagulancii. To může reflektovat větší zastoupení této léčby v populaci, ale také její vyšší riziko pro vznik GIT krvácení. V souvislosti s tím vyznívá varovně fakt, že stále existuje nezanedbatelné procento pacientů, kteří užívají kyselinu acetylsalicylovou i přesto, že nesplňují indikaci k této terapii., Background: The incidence of acute upper gastrointestinal bleeding is about 85–108/100,000 inhabitants per year, nonvariceal bleeding accounts for 80–90 %. Antiplatelet and anticoagulation treatment are the significant risk factors for upper gastrointestinal bleeding. Objectives: To evaluate the occurrence of upper gastrointestinal bleeding in the general community of patients in a county hospital. And to compare the role played by antiplatelet and anticoagulation drugs and other risk medication. Design and methods: Retrospective analysis of patients over 18 years of age who underwent endoscopy for acute upper gastrointestinal bleeding or anaemia (haemoglobin < 100 g/l) with proved source of blood losses in upper gastrointestinal tract during a hospital stay in 2013 (from January to June). Results: We included 111 patients of average age 69 ? 15 years, men 60 %. Nonvariceal bleeding accounted for 90 % of the cases. None of the patients with variceal bleeding (10 % of patients) took antiplatelet or anticoagulation therapy. There were 100 patients with nonvariceal bleeding of average age 70 ? 15, 61 % men. With the symptoms of acute bleeding (hematemesis, melena) presented in 73 % of patients. The most frequent cause of bleeding was gastric and duodenal ulcer (54 %). 32 % of patients with nonvariceal bleeding had antiplatelets, 19 % anticoagulants and 10 % used nonsteroidal anti-inflammatory drugs, selective serotonin reuptake inhibitors or corticosteroids. 30-days mortality of patients with nonvariceal bleeding was 11 %, annual mortality was 23 %. There was no significant difference in mortality, blood transfusion requirements or surgical intervention between the patients with antithrombotic agents and without them. 25 % of patients (8 patients) using acetylsalicylic acid did not fulfil the indication for this treatment. Conclusion: Among the patients examined by endoscopy for symptomatic nonvariceal bleeding and/or anaemia (haemoglobin < 100 g/l) significantly higher portions of patients are taking antiplatelet rather than anticoagulation therapy. This may be caused by greater use of these drugs in the population, but on the other hand it may reflect an association with greater risk of gastrointestinal bleeding. With regard to that, it is alarming, that there still exists a nonnegligible percentage of patients taking acetylsalicylic acid even though they do not meet the indication for the prescription according to the guidelines., and Veronika Belanová, Martin Gřiva
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
3. Kombinace antikoagulační a antiagregační léčby u nemocných po infarktu myokardu indikovaných k antikoagulační léčbě – tzv. triple terapie
- Creator:
- Lábrová, Růžena
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- lidé, infarkt myokardu--farmakoterapie--prevence a kontrola--terapie, antikoagulancia--škodlivé účinky--terapeutické užití, inhibitory agregace trombocytů--škodlivé účinky--terapeutické užití, akutní koronární syndrom--farmakoterapie, ischemická choroba srdeční--farmakoterapie, fibrilace síní--farmakoterapie--komplikace, koronární angioplastika, warfarin--aplikace a dávkování--škodlivé účinky--terapeutické užití, tiklopidin--analogy a deriváty--škodlivé účinky--terapeutické užití, cévní mozková příhoda--prevence a kontrola, krvácení--chemicky indukované, randomizované kontrolované studie jako téma, kombinovaná farmakoterapie--metody--škodlivé účinky, aplikace orální, benzimidazoly--škodlivé účinky--terapeutické užití, beta-alanin--analogy a deriváty--škodlivé účinky--terapeutické užití, inhibitory faktoru Xa--škodlivé účinky--terapeutické užití, konsensus, hodnocení rizik, klopidogrel, dabigatran, apixaban, and rivaroxaban
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Antikoagulační terapie je indikována u pacientů s mechanickými náhradami srdečních chlopní, u většiny pacientů s fibrilací síní a u trombembolických nemocí ke snížení embolizačních příhod. Duální protidestičková léčba v této indikaci selhává. Pacienti po prodělaném akutním koronárním syndromu mají vyšší riziko kardiovaskulárních komplikací. Pokud tito pacienti podstoupí perkutánní koronární intervenci s implantací stentu, je zde indikace podání duální antiagregace pro snížení rizika ischemických příhod – nejčastěji současné podávání kyseliny acetylsalicylové a klopidogrelu, ev. z novějších ireverzibilních blokátorů receptorů pro adenozindifosfát – ticagrelolu či prasugrelu. Ale kombinace obou léčebných režimů: antikoagulace a duální antiagregace, tzv. triple terapie, zvyšuje riziko krvácivých komplikací. Stále se hledá ideální terapie u pacientů s indikací chronické antikoagulační terapie a současně prodělané perkutánní intervence, aby se zabránilo trombotickým komplikacím bez zvýšeného rizika krvácení. První prospektivní randomizovaná studie WOEST ukázala, že podání warfarinu a klopidogrelu bez ASA ve srovnání s triple terapií není horší v prevenci trombotických komplikací a významně redukuje riziko krvácení, ale nedala nám odpověď na podání ticagrelolu či prasugrelu. Další otázkou je kombinace nových orálních antikoagulancií, která nahrazují v indikovaných případech warfarin a současné podávání duální antiagregace., Anticoagulant therapy is indicated in patients with artificial heart valves, in most patients with atrial fibrillation and in thromboembolic diseases to reduce embolisms. Dual antiaggregant treatment fails in these indications. Patients who have suffered from acute coronary syndrome have a higher risk of cardiovascular complications. If these patients undergo percutaneous coronary intervention with stent implantation, dual antiaggregation is indicated in order to reduce the risk of ischemic attacks, most often with acetylsalycic acid and clopidogrel or newer irreversible blockers of adenosine diphosphate receptors – ticagrelol or prasugrel. However, the combination of both kinds of treatment – anticoagulation and dual antiaggregation, known as triple therapy – increases the risk of bleeding. The ideal therapy for patients with an indication for chronic anticoagulant therapy and receiving percutaneous intervention treatment that would stop thrombotic complications without a higher risk of bleeding is still being sought. The first prospective randomized study, WOEST, showed that warfarin and clopidogrel without acetylsalycic acid is no worse than triple therapy in prevention of thromboembolic complications, and significantly reduces the risk of bleeding. However, this study has not answered the question regarding the administration of ticagrelol or prasugrel. Another question is the administration of the new oral anticoagulants replacing warfarin in indicated cases, in combination with dual antiaggregation., and Lábrová R.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
4. Možné problémy terapie tromboembolické nemoci v gerontologii
- Creator:
- Šimkovič, Martin, Malý, Jaroslav, and Široký, Oldřich
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- tromboembolie--komplikace--terapie, antikoagulancia--škodlivé účinky--terapeutické užití, trombocytopenie--farmakoterapie--komplikace, heparin--škodlivé účinky--terapeutické užití, warfarin--škodlivé účinky--terapeutické užití, kožní nemoci--komplikace--terapie, osteoporóza--komplikace--terapie, staří--fyziologie, and lidé
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Článek shrnuje informace týkající se komplikací léčby tromboembolické nemoci se zaměřením na populaci seniorů. Ve věku nad 75 let je hluboká žilní trombóza 10krát častější než v 2. dekádě života. Přesná příčina není známa, ale je jisté, že se na tomto jevu podílí celá řada fyziologických i patologických procesů. V antikoagulační léčbě tromboembolizmů používáme nejčastěji antagonisty vitaminu K a hepariny. Krvácení je hlavní komplikací antikoagulační léčby. Málo častou, ale život ohrožující komplikací je heparinem indukovaná trombocytopenie (HIT), při které dochází k produkci protilátek proti komplexu destičkového faktoru 4 a heparinu. Pacienti s HIT nejsou ohroženi krvácením, ale naopak závažnými trombózami. Další vážnou komplikací je warfarinem indukovaná kožní nekróza, která je pravděpodobně způsobena rychlým poklesem inhibitorů koagulačního systému proteinu C a S po zahájení léčby. Výskyt osteoporózy je také zvýšený u pacientů na dlouhodobé antikoagulační terapii. Nové poznatky o cytokinu osteoprotegerinu upřesňují představy o patofyziologických mechanizmech vzniku heparinem indukované osteoporózy., There is presented current knowledge about complications of the treatment of thromboembolic disease in older people in this article. Incidence of deep vein thrombosis at persons older than 75 years is ten times more frequent than in the second decade of life. The exact etiology of this feature is unknown and the combination of various physiological and pathophysiological processes is present. Heparin and warfarin are used in the treatment of thromboembolism. Bleeding is the main complication of anticoagulation. Heparin Induced Thrombocytopenia (HIT) is infrequent in comparison with bleeding but it is potentially life-threatening disorder. HIT is caused by the production of antibodies against complexes of platelet factor 4 and heparin. Patients do not suffer from bleeding during thrombocytopenia but from thrombotic events. Another serious adverse reaction is warfarin skin necrosis that is caused probably by rapid decrease of anticoagulants protein C and S after the initiation of treatment. Osteoporosis is also more frequent at patients on long-term anticoagulation treatment. New research on the cytokoine osteoprotegerine elaborates the view on the pathophysiological mechanism of heparin induced osteoporosis., M. Šimkovič, J. Malý, O. Široký, and Lit.: 32
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
5. Nové doporučené postupy ESC pro diagnostiku a léčbu akutní plicní embolie
- Creator:
- Widimský, Jiří and Aschermann, Michael
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, směrnice pro lékařskou praxi, and TEXT
- Subject:
- lidé, plicní embolie--diagnóza--klasifikace--terapie, akutní nemoc, žilní tromboembolie--etiologie, rizikové faktory, hodnocení rizik, stupeň závažnosti nemoci, fibrin-fibrinogen - produkty degradace, biologické markery, trombolytická terapie--kontraindikace--metody--škodlivé účinky, fibrinolytika--škodlivé účinky--terapeutické užití, antikoagulancia--škodlivé účinky--terapeutické užití, krvácení--chemicky indukované, echokardiografie, radioisotopová scintigrafie, and NOAC
- Language:
- Czech
- Description:
- Jiří Widimský Sr, Michael Aschermann
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
6. Novinky ze světa NOAK –„Dienerovo pravidlo 1- 3- 6- 12“ a první antidotum s potvrzeným účinkem
- Creator:
- Kulhavý, Jan and Herzig, Roman
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- fibrilace síní--etiologie--farmakoterapie--komplikace, cévní mozková příhoda--etiologie--farmakoterapie--terapie, antikoagulancia--škodlivé účinky--terapeutické užití, aplikace orální, antidota--farmakologie--klasifikace--terapeutické užití, warfarin--škodlivé účinky--terapeutické užití, pyrazoly--škodlivé účinky--terapeutické užití, pyridony--škodlivé účinky--terapeutické užití, benzimidazoly--antagonisté a inhibitory--škodlivé účinky--terapeutické užití, morfoliny--škodlivé účinky--terapeutické užití, thiofeny--škodlivé účinky--terapeutické užití, statistika jako téma, metaanalýza jako téma, klinické zkoušky jako téma, lidé, kongresy jako téma, and směrnice pro lékařskou praxi jako téma
- Language:
- Czech
- Description:
- Jan Kulhavý, Roman Herzig
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
7. Surgical management of severe spontaneous hemorrhage of the abdominal wall complicating acenocoumarol treatment
- Creator:
- Ioannidis, Orestis, Paraskevas, George, Kotronis, Anastasios, Chatzopoulos, Stavros, Konstantara, Athina, Papadimitriou, Nikolaos, Makrantonakis, Apostolos, and Kakoutis, Emmanouil
- Format:
- braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
- Type:
- model:article, article, Text, statistics, kazuistiky, and TEXT
- Subject:
- břišní stěna--krevní zásobení, acenokumarol--škodlivé účinky--terapeutické užití, staří, antikoagulancia--škodlivé účinky--terapeutické užití, ženské pohlaví, krvácení--chemicky indukované, and lidé
- Language:
- English
- Description:
- Acenocoumarol is a vitamin K antagonist that is used for the treatment of acquired and congenital, both arterial and venous, thrombotic diseases. Its use is complicated by the narrow therapeutic range. Bleeding following oral anticoagulation, despite rare, remains the major complication. Most cases of hemorrhagic episodes usually require short hospitalization and transfusion, while surgical drainage of the hematoma is not recommended. However, in cases that conservative treatment isn’t successful, surgical intervention remains an option. We present a case of severe spontaneous bleeding of the rectus abdominis muscle which was successfully managed surgically., Orestis Ioannidis, George Paraskevas, Anastasios Kotronis, Stavros Chatzopoulos, Athina Konstantara, Nikolaos Papadimitriou, Apostolos Makrantonakis, Emmanouil Kakoutis, and Literatura 15
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
8. Tromboprofylaxe u monoklonálních gamapatií
- Creator:
- Radocha, Jakub and Maisnar, Vladimír
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- monoklonální gamapatie nejasného významu--komplikace--terapie, žilní trombóza--etiologie--komplikace--terapie, rizikové faktory, mnohočetný myelom--etiologie--komplikace--terapie, imunologické faktory--terapeutické užití, Aspirin--terapeutické užití, farmakoterapie--metody--využití, staří--fyziologie, antikoagulancia--škodlivé účinky--terapeutické užití, and lidé
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Monoklonální gamapatie, ať už se jedná o benigní nebo maligní stavy, jsou prokazatelně rizikovým faktorem pro rozvoj venózního tromboembolizmu (VTE). Incidence VTE u monoklonální gamapatie nejasného významu (monoclonal gammapathy of undetermined significance ? MGUS) se podle dostupných dat pohybuje zhruba mezi 67 %, což je statisticky signifikantně více než je popisováno u populace bez MGUS. Maligní transformace MGUS a následná nutná cytostatická léčba riziko VTE dále signifikantně zvyšují. Do popředí moderní léčby mnohočetného myelomu se zejména u starších pacientů dostávají nové léky ze skupiny imunomodulačních látek (talidomid, lenalidomid), které hlavně v kombinaci s chemoterapií a kortikoidy zvyšují riziko VTE. Při kombinační léčbě talidomidem společně s kortikosteroidy je popisována až více než 20% incidence VTE. Lenalidomid v kombinaci s kortikosteroidy v některých studiích dosahuje až 75% incidence VTE. Patogenetický mechanizmus VTE u těchto stavů zůstává prozatím z větší části neobjasněn. Z těchto důvodů je nyní kladen důraz na efektivní tromboprofylaxi pacientů s MGUS, myelomem a zejména pacientů léčených moderními léky. Mezi základní strategie patří standardní tromboprofylaxe LMWH, což je v současné době jediná ověřená efektivní metoda. Hledají se ale nové alternativní postupy. Zkušenosti byly získávány s podáváním nízkodávkovaného warfarinu (1 mg/den), avšak tato strategie se ukázala jako neefektivní. Mezi nově zaváděné metody profylaxe VTE patří podávání kyseliny acetylsalicylové v dávce 80?325 mg/den. Nejlepší výsledky byly publikovány při jejím použití v profylaxi pacientů užívajících lenalidomid, kde při podávání salicylátů klesá incidence VTE až na hranici 1 %. Mechanizmus účinku zatím není objasněn, v současné době neexistuje randomizovaná studie srovnávající standardní profylaxi LMWH s kyselinou acetylsalicylovou. Na základě publikovaných dat se jeví tromboprofylaxe s použitím kyseliny acetylsalicylové jako možná alternativa u pacientů léčených lenalidomidem. Pro ostatní pacienty s MGUS či mnohočetným myelomem v současné době platí obecná doporučení, tj. při nutnosti tromboprofylaxe podávání LMWH ve standardních dávkách., Monoclonal gammopathies regardless their malignant or benign characteristics are considered as a risk factor for development of venous thromboembolism (VTE). Incidence of VTE in monoclonal gammopathies of undetermined significance (MGUS) varies among 6?7 % which is significantly higher rate than in population without MGUS. Malignant transformation of MGUS and cytostatic treatment furhther increase the risk of VTE. Recently several new drug groups have been introduced into treatment regimens of multiple myeloma. The group of immunomodulatory drugs (thalidomide, lenalidomide) especially when combined with corticosteroids carries the highest risk of VTE. The incidence of VTE in this combination can be uo to 20 %. In some studies lenalidomide with corticosteroids reach VTE incidence of 75 %. Pathogenetic mechanism of these events remains poorly understood. From the reasons mentioned above there is a big effor made to estabilish an effective thromboprophylaxis in patients with MGUS and multiple myeloma. Basic strategies include standard dose LMWH, which is the only method verified in the studies. Alternative methods are being evaluated. The low-dose warfarin regimen (1 mg/day) has been tried without success. New approach to prophylaxis VTE in patients treated with immunomodulatory drugs is administration of acetylsalicylic acid in doses 80?325 mg/day. The best results have been recently published in patients with multiple myeloma receiving lenalidomide. However no randomized controlled trial has been performed so far., J. Radocha, V. Maisnar, and Lit.: 12
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public