„The body as a subject – this paradox which is a phenomenon at the same time,“ writes Patočka in the article entitled „Phenomenology and Metaphysics of Movement“. In this article, Patočka develops the given paradox on the phenomenological basis, presenting the theses concerning the non-objectifi able foundation of the constitution of the world and its givenness. According to Patočka, the world conforms, in a certain sense, to the intentions of subjective movement. Thus, the subjective movement of the body and the movement of the apparition of the world, i.e. the entry of the invisible to the realm of the apparition, correspond to each other. In diff erent contexts, Patočka goes even further and interprets the subjective movement of the body from the perspective of vital structures. The primary „feeling“ of fi nitude takes place in the instinctive-aff ective motricity of the body, in the so-called fi rst movement of existence. It is here, in the sensory perception and aff ectivity, below the threshold of consciousness and understanding of being that the resonance with the world takes place, as well as the perception of this world as a strange and destructive power. In this sense, it is already the body and its anxiety rather than the anticipation of death in the understanding of being that represents the basis of our feeling of fi nitude. and „Der Leib als Subjekt, diese Paradoxie ist zugleich ein Phänomen,“ schreibt Patočka in seinem Artikel „Phänomenologie und Metaphysik der Bewegung“ und entwickelt diese Paradoxie vor dem Hintergrund der Phänomenologie bis hin zu den thesen über die nicht objektivierbare Grundlage der Konstitution der Welt, ihre Gegebenheit. Die Welt passt sich laut Patočka in gewissem Sinne den Intentionen der Bewegung des Leibes an. Die subjektive Bewegung des Leibes und die Bewegung der Off enbarung der Welt, das Eintreten des nicht Off enbarten in die Off enbartheit, stehen so in einer gegenseitigen Beziehung. Patočka geht in anderen Zusammenhängen noch weiter und interpretiert die subjektive Bewegung des Leibes hinsichtlich der Lebenszusammenhänge. Zum ursprünglichen „Gefühl“ der Endlichkeit kommt es in der instinktivaff ektiven Beweglichkeit des Leibes, in der sog. ersten Bewegung der Existenz, in der es in der Sinneswahrnehmung und in der Aff ektivität unterhalb der Bewusstseinsschwelle und der Seinserkenntnis sowohl zum Einklang mit der Welt als auch dazu kommt, dass die Welt als fremde, kalte und zerstörerische Macht wahrgenommen wird. In diesem Sinne ist bereits der Leib und seine Furcht und nicht erst das Vorlaufen zum Tode im Verständnis des Seins, die Grundlage des Gefühls der Endlichkeit.
V tomto článku se autoři věnují tématu subjektivního vnímání profesí jako kategorií, nicméně využívají k tomu poněkud odlišný koncept a metodu: subjektivní sociální distance. Na rozdíl od prestiže povolání sledují pravděpodobnost interakce mezi profesními skupinami. Použití tohoto přístupu, dobře známého ze studia etno-kulturních distancí (viz [Ryšavý 2003]), ke studiu stratifikace je u nás relativně nové, ač se jedná o metodu vyvinutou již na přelomu 50. a 60. let. Nejprve v krátkosti představí odlišná sociologická pojetí sociálních distancí, věnovat se budou zejména konceptu subjektivnímu, který zavedl E. O. Laumann. V druhé části přinášejí výsledky empirické analýzy subjektivních interakčních distancí k 22 profesím, které byly zjišťovány ve výzkumu “ Sociální distance 2007”. Vnímáme profese jako hierarchicky uspořádané? Existují shluky profesí, které bychom mohli označit za subjektivní sociální třídy ve vědomí lidí? Kudy vede v naší společnosti hranice mezi těmito třídami? Nejen o tom se v tomto článku dočtete více., Using the concept of subjective social distance we focus on perceptions of occupational categories. First, the the - oretical concept of social distance is introduced as a tool for measuring social stratification. Second, subjective hypothetical interactional distances to 22 occupational stimuli are analyzed with data from the Social Distances 2007 survey. People rate the stimuli hierarchically analogous to occupational prestige and socioeconomic status; however some minor divergences can be detected. Further we focus on differences among gender and members of self identified social classes. The main part assesses the hypothesis of the existence of subjective social class boundaries. The status-continuum is shared by the whole public, yet we can identify mental categorization patterns of professional groupings which draw an intense bounda - ry between white and blue collar professions. Further, four groupings regarded as subjective social class can be identified: higher professionals, female lower professionals, qualified and semi-qualified manual and non-manual workers, and unqua - lified manual professions with low prestige., and Jiří Šafr, Julia Häuberer.
Cíl: Cílem výzkumu bylo popsat, jak vnímají a prožívají svou kvalitu života senioři s infekční tuberkulózou, jejíž léčba je dlouhodobá a součástí léčebných opatření je izolace ve zdravotnickém zařízení. Metody: Byla zvolena kvalitativní výzkumná metoda. Pro sběr dat byl použit nestandardizovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo 8 pacientů starších 65 let (s diagnózou infekční tuberkulóza) hospitalizovaných ve vybraných zdravotnických zařízeních oboru Pneumologie a ftizeologie a jeden rodinný příslušník pacienta. Rozhovory s respondenty byly realizovány v různém časovém období léčby tuberkulózy. Na základě kvalitativní analýzy dat byly vytvořeny 4 hlavní kategorie kvality života: 1. Prožívání nemoci v oblasti psychické, 2. Prožívání nemoci v oblasti fyzické, 3. Prožívání nemoci v oblasti sociální a 4. Životní hodnoty, názory. Výsledky: Z analýzy rozhovorů vyplynulo, že tuberkulóza je pro seniory stigmatizující chorobou, má negativní vliv na vlastní prožívání a vnímání kvality ţivota. Zhoršené vnímání kvality života je způsobeno více faktory, především skutečností, že mohli nakazit své blízké infekční chorobou. Mezi nejčastější emoce, které respondenti prožívali, patřily strach, úzkost, pocit zahanbení a viny, pocity osamělosti s beznadějí a pocity méněcennosti. Závěr: Problém geriatrické tuberkulózy je významný, neboť se jedná o potenciální zdroje tuberkulózní infekce ve zdravotnických zařízeních a v pobytových zařízeních sociální péče. Je proto důležité, aby si odborníci pečující o seniory uvědomovali existenci problémů při diagnostice a léčbě tuberkulózy., Aims: The aim of the research was to describe how the elderly with infectious tuberculosis, whose treatment is long-term matter and component of therapeutic measure is isolation in health care facility, perceive and experience their quality of life. Methods: A qualitative research method was chosen. For data collection was used non-standardized interview. The research file consisted of 8 patients over 65 years of age (diagnosed with infectious tuberculosis) hospitalized in selected health care facilities of pneumology and phthisiology and one family member of the patient. Interviews with respondents were conducted in different time periods of treatment of tuberculosis. Based on qualitative data analysis were created 4 major categories of quality of life: 1. Experiencing the illness in the area of psychic, 2. Experiencing the illness in the area of physical, 3. Experiencing the illness in the area of social and 4. Life values, beliefs. Results: The analysis of interviews revealed that tuberculosis is for the elderly stigmatizing disease, has a negative effect on their own experiencing and perception of quality of life. Deteriorated perception of quality of life is caused by several factors, primarily by the fact, that they could have infected their loved ones with infectious disease. The most common emotions experienced by respondents included fear, anxiety, feel of shame and guilt, feelings of loneliness with despair and feelings of inferiority. Conclusion: The problem of geriatric tuberculosis is significant because it is a potential source of tuberculous infection in health care facilities and in residential social care facilities. It is therefore important that professionals caring for the elderly realize the existence of problems in diagnosis and treatment of tuberculosis., Jarmila Siverová, Radka Bužgová, and Literatura 16
Zdrojem výzkumu byla diskusní fóra na čtyřech českých a jednom slovenském portálu věnovaná zdraví a poruchám příjmu potravy. Obsahovou analýzou 378 příspěvků od 259 dívek byly získány nejčastěji zmiňované faktory podílející se na rozvoji poruch příjmu potravy (PPP) u dospívajících dívek. Kvalitativní obsahovou analýzou textů v internetových diskusích jsme hledali subjektivní významy, které faktorům vzniku onemocnění připisují samy dívky. Byly formulovány následující výzkumné otázky: Které faktory vnímaly dívky jako důležité v období vzniku nemoci? Jaké hypotézy měly / mají dívky o příčině onemocnění? Zjištění diskutujeme v kontextu jiných publikovaných, podobně zaměřených výzkumů. and Four Czech and one Slovak portal dedicated to health matters were used as a research source here. The content analysis of 378 stories collected from 259 girls was the source of the most frequently mentioned factors contributing to the development of eating disorders of adolescent girls. Using the qualitative content analysis of the texts from the discussions we have searched for subjective meaning, which the girls have assigned as the main factors of this disorder’s occurrence. The research questions were formulated: Which factors were perceived by girls as important at the time of the disorder’s onset? What hypotheses were used by the girls to explain the disorder’s cause?
Predkladaná výskumná štúdia sa zameriava na subjektívny kariérny úspech lekárov a jeho determinanty týkajúce sa ich pracovného zaradenia. Cieľom výskumu bolo zistiť, či existuje vzťah medzi subjektívnym kariérnym úspechom a pracovným stresom, v jeho celkovej miere a v jednotlivých rovinách, a tiež zistiť, či existujú rozdiely v miere subjektívneho kariérneho úspechu z hľadiska dĺžky praxe, špecializácie a pracoviska lekárov. Subjektívny kariérny úspech bol skúmaný prostredníctvom Dotazníka kariérnej spokojnosti (Greenhaus, Parasuraman, & Wormley, 1990), pretože kariérna spokojnosť je považovaná za najčastejší ukazovateľ subjektívneho kariérneho úspechu. Pracovný stres bol skúmaný prostredníctvom Dotazníka pracovného stresu a vyhorenia (Hennig & Keller, 1996). Dĺžka praxe, špecializácia a pracovisko lekárov boli zisťované pomocou vlastných položiek. Výskumný súbor tvorilo 50 lekárov z nemocníc a ambulancií. Získané údaje boli spracované pomocou jednoduchej korelačnej analýzy a t-testu pre dva nezávislé výbery. Analýza údajov ukázala, že subjektívny kariérny úspech lekárov bol v negatívnom vzťahu tak s celkovou mierou pracovného stresu, ako aj so všetkými jeho rovinami (duševná, citová, telesná a sociálna). Tiež bol zistený rozdiel v miere subjektívneho kariérneho úspechu z hľadiska dĺžky praxe a špecializácie. Lekári s dlhšou praxou (nad 20 rokov) a lekári špecialisti (odborní) vykazovali vyššiu mieru subjektívneho kariérneho úspechu ako lekári s kratšou praxou (do 20 rokov) a praktickí (všeobecní) lekári. Rozdiel medzi lekármi pracujúcimi v nemocniciach a lekármi pracujúcimi v ambulanciách nebol zistený, rovnako ani rozdiel medzi mužmi a ženami. and The presented research study focuses on subjective career success of doctors and its determinants of the working environment. The aim of the research was to determine the relationship between subjective career success and work stress in the overall level and individual levels. A further aim was to identify differences in subjective career success in terms of length of experience, specialization and workplace of doctors. Subjective career success was studied through questionnaires The Career Satisfaction Scale (Greenhaus, Parasuraman, and Wormley, 1990), because career satisfaction is considered as the most common indicator of subjective career success. Work-related stress was studied through questionnaires The Work stress and Burnout Scale (Hennig and Keller, 1996). Length of experience, specialization and workplace were detected using custom items. The sample consisted of 50 doctors from hospitals and ambulances. The data were processed using a simple correlation analysis and Independent Samples T test. Data analysis showed that subjective career success of doctors was negatively correlated with work stress in the overall level and also with all the levels (mental, emotional, physical and social). We also found a difference in the subjective career success in terms of length of experience and specialization. Doctors with longer practise (over 20 years) and specialists showed higher subjective career success as doctors with shorter practice (under 20 years) and practitioners. There was no difference between doctors working in hospitals and doctors working in the ambulance and no difference between men and women.
Subklinické tyreopatie patří mezi nově definované stavy, jimž je v poslední době věnována zvýšená pozornost. Nejdůležitější z nich jsou funkční poruchy, které jsou definovány jako nepoměr mezi normálními hladinami tyreoidálních hormonů (tyroxin a trijodotyronin) a změněnou hodnotou TSH. Při jejím zvýšení se jde o subklinickou hypotyreózu, při snížení o subklinickou hypertyreózu (tyreotoxikózu). Oproti názvu jde definici čistě laboratorní, na klinické symptomatologii přitom nezáleží. Do této kategorie je možno zařadit subklinické autoimunitní tyroiditidy (přítomnost autoimunitního procesu bez poruchy funkce a klinické symptomatologie), zvětšení štítné žlázy zjištěné sonograficky a přítomnost ložisek papilárních struktur (tj. ložisek papilárního mikrokarcinomu ve štítné žláze). Subklinická hypotyreóza a hypertyreóza se vyskytují minimálně stejně často jako klinicky manifestní formy poruchy tyreoidální funkce. Do jaké míry ohrožují postiženou osobu, nebylo dosud bezpečně zhodnoceno. Může k tomu dojít přechodem do klinicky manifestní formy (mohou se ale i normalizovat). Samotná subklinická hypotyreóza zvyšuje riziko aterosklerózy a jejích orgánových komplikací. Subklinická hypertyreóza klinickými projevy zvýšené elektrické instability myokardu, rozvojem osteoporózy (zejména u peri- a postklimakterických žen) a snad zvýšeným výskytem degenerativních chorob CNS. Není shody o indikacích léčby. Existují názory o pouhé nutnosti sledování, a naopak o vhodnosti léčit všechny zjištěné formy. Pravděpodobně bude nutno najít východisko mezi těmito dvěma extrémy, léčit rizikové skupiny a v případě subklinické hypotyreózy jednoznačně a včas gravidní ženu. Do zhodnocení výsledků rozsáhlejších prospektivních studií nelze rozhodnout o indikacích léčby a optimálním léčebném režimu., Václav Zamrazil, and Lit. 28
Význam subklinických tyreopatií je v současné době předmětem diskusí. Jde o laboratorně definovanou jednotku, u které je při normální hladině tyroxinu (T4) změněna hodnota tyreotropního hormonu hypofýzy (thyroid-stimulating hormone – TSH). Při jeho snížení jde o subklinickou hypertyreózu/tyreotoxikózu (STx), při zvýšení o subklinickou hypotyreózu (SH). Tyto stavy jsou 2–3krát častější než klinicky manifestní formy. Představují nesporně 2–3krát zvýšené riziko vzniku klinicky manifestních onemocnění. Méně shody je v tom, jak závažná je z klinického hlediska samotná přítomnost subklinických tyreopatií. SH vede k poruchám lipidového metabolizmu, ke změnám elasticity cévní stěny a funkce endotelu. Důsledkem je zvýšené riziko aterosklerózy. STx vyvolává elektrickou instabilitu myokardu s následným rizikem arytmií, poruchy kostního metabolizmu s následnou osteoporózou a další dosud ne zcela jednoznačně hodnocené změny. Největší význam mají subklinické tyreopatie v kardiologii, v reprodukční medicíně a gynekologii a v porodnictví., Importance of subclinical thyroid disease (STh) is now a matter of discussion. Definition of this unit is laboratory: in presence of normal level of thyroxine (T4) TSH value is changed: in lower TSH level the subclinical hyperthyroidism (STx) in increase TSH levels subclinical hypothyroidism (SH) is present. Risk of clinical manifestation is twoo three times highter in comparison with persons with normal TSH level. Clinical importance STh is still not evaluated definitively. SH caused disturbance of lipid metabolism, elasticity of vessels and endothelial function and therefore increases risk of atherosclerosis. STx causes electrical instability of myocardium with increased risk of arythmias, increases risk of osteoporosis and other changes. Most important are effects of STh in cardiology, reproductive medicine and gynecology. Clinical significance of these effects is not definitively evaluated., and Václav Zamrazil
Hodnocení kvality štěpu kostní dřeně a periferních kmenových buněk se standardně provádí stanovením koncentrace CD34+ buněk. Ačkoliv u autologních transplantací je souvislost mezi dávkou CD34+ buněk a rychlostí přihojení štěpu prokázána, u alogenních transplantací tomu tak vždy být nemusí. Pacienti a metodika: U pacientů indikovaných k alogenní transplantaci hematopoetických kmenových buněk byla sledována korelace mezi dávkou subpopulací CD34+ buněk a rychlostí přihojení. Pacienti byli v analýze rozděleni podle typu přípravného režimu na skupinu s myeloablativním a s nemyeloablativním režimem. Data byla analyzována analýzou variance v regresních modelech a pomocí neparametrických testů. Výsledky: Ze sledovaných subpopulací měla největší vliv na přihojení subpopulace CD34+36+ buněk, které byly také nejvýznamnějším prediktorem rychlosti přihojení u pacientů s myeloablativním režimem. U pacientů s nemyeloablativním režimem nicméně zůstala nejlepším prediktorem přihojení dávka CD34+ buněk. Signifikantní vliv na rychlost přihojení v obou skupinách měly rovněž subpopulace CD34+38+ a CD34+61+. Závěr: U pacientů s odlišnými předtransplantačními režimy se v přihojení pravděpodobně různým mechanizmem uplatňují hematopoetické kmenové buňky a progenitorové buňky definované koexpresí specifických antigenů. Zatímco dávka CD34+ buněk stále nejlépe koreluje s rychlostí přihojení u pacientů transplantovaných po nemyeloablativním režimu, po myealoablativních režimech se dávka CD34+36+ buněk jeví jako lepší prediktor rychlosti přihojení., Martin Klabusay, Věra Suková, Zdeněk Kořístek, Jiří Mayer, Jiří Vorlíček, and Lit.: 22
Článek seznamuje s vyhodnocením archeobotanických a archeozoologických vzorků z výzkumu v Kosticích – Zadním hrúdu (okr. Břeclav), realizovaného v letech 2009–2011. Přispívá k řešení otázek spojených se subsistenční strategií společnosti v období od 6. do počátku 13. stol. v oblasti dolního Podyjí (Česká republika). Zaznamenaný trend podporuje archeologický obraz osady, která v době Velké Moravy (9. stol.) tvořila subsistenční zázemí blízkého centra na Pohansku u Břeclavi. Po propadu způsobeném kolapsem velkomoravské společnosti (10. stol.) zde došlo k revitalizaci a následnému boomu celého sídlištního komplexu. V mladohradištním období (11. až 12. stol.), kdy zde vzniká centrální lokalita druhého řádu (trhová ves), produkuje sídliště poměrné široké spektrum plodin i kvalitní maso pro sebe, a možná i pro nedaleké správní centrum v přemyslovské Břeclavi. and The article presents the evaluation of archaeobotanical and archaeozoological samples from the excavation in Kostice – Zadní hrúd (Břeclav distr.) conducted in 2009–2011. The work helps answer questions connected with the subsistence strategies of society in the period between the 6th century and the beginning of the 13th century in the lower Dyje River region of the Czech Republic. The recorded trend supports the archaeological image of a settlement that was part of the subsistence hinterland of the nearby centre at Pohansko near Břeclav during the period of Great Moravia in the 9th century. The decline caused by the collapse of Great Moravian society in the 10th century was followed by a revitalisation and subsequent boom in the entire settlement complex. In the Late Hillfort period (10th to 12th century), which saw the creation of a secondary location (market village), the settlement produced a relatively wide spectrum of crops and quality meat for its own needs and possibly also for the nearby administrative centre in Přemyslid Břeclav.