Mathematical modelling is shown as an efficient tool for studying the behaviour of reservoir ecosystems. Two mathematical models, namely ASTER and DYRESM-WQ and their characteristic features are described. The parameters of both models and their values used for simulation of reservoir Rimov are presented. Sensitivity analysis for both models was performed in the scope to demonstrate the sensitivity of simulation results to the parameter changes. The simulation results were compared to the measurements in situ with satisfying accuracy. The suitability of application of both models on the food web simulation of valley reservoirs is discussed. and Článek ukazuje matematické modelování jako účinný prostředek pro studium chování ekosystémů údolních nádrží. Popisuje dva matematické modely, a to ASTER a DYRESM-WQ, a jejich charakteristické rysy. Podrobně jsou ukázány parametry obou modelů a rovněž jejich hodnoty, jichž bylo použito k simulaci údolní nádrže Římov. Pomocí citlivostní analýzy byla zjištěna u obou modelů velikost odezvy systému na změny některých parametrů. Porovnání výsledků simulací s hodnotami naměřenými v nádrži ukazuje dostatečnou přesnost matematického modelování. V závěru je diskutována vhodnost použití matematického modelování pro simulaci potravního řetězce v údolních nádržích.
The paper concerns a contemporary problem emerging in philosophy of science about the explanatory status of mathematical models as abstractions. The starting point lies in the analysis of Morrison’s discrimination of models as idealizations and models as abstractions. There abstraction has a special status because its non-realistic nature (e.g. an infinite number of particles, an infinite structure of fractal etc.) is the very reason for its explanatory success and usefulness. The paper presents two new examples of mathematical models as abstractions – the fractal invariant of phase space transformations in the dynamic systems theory and infinite sets in the formal grammar and automata theory. The author is convinced about the indispensability of mathematical models as abstraction, but somehow disagrees with the interpretation of its explanatory power. and Článek se zabývá současným problémem ve filosofii vědy o vysvětlujícím stavu matematických modelů jako abstrakcí. Výchozím bodem je analýza Morrisonovy diskriminace modelů jako idealizací a modelů jako abstrakcí. Abstrakce má zvláštní stav, protože jeho nerealistická povaha (např. Nekonečný počet částic, nekonečná struktura fraktálu apod.) Je právě důvodem vysvětlujícího úspěchu a užitečnosti. Článek představuje dva nové příklady matematických modelů jako abstrakce - fraktální invariant transformací fázových prostorů v teorii dynamických systémů a nekonečné množiny ve formální teorii gramatiky a automatů. Autor je přesvědčen o nezbytnosti matematických modelů jako o abstrakci,
A traditional objection to inferentialism states that not all inferences can be meaning-constitutive and therefore inferentialism has to comprise an analytic-synthetic distinction. As a response, Peregrin argues that meaning is a matter of inferential rules and only the subset of all the valid inferences for which there is a widely shared corrective behaviour corresponds to rules and so determines meaning. Unfortunately, Peregrin does not discuss what counts as ''widely shared''. In the paper, I argue for an empirical plausibility of Peregrin’s proposal. The aim of the paper is to show that we can find examples of meaning-constitutive linguistic action, which sustain Peregrin’s response. The idea is supported by examples of meaning modulation. If Peregrin is right, then we should be able to find specific meaning modulations in which a new meaning is publicly available and modulated in such a way that it has a potential to be widely shared. I believe that binding modulations – a specific type of meaning modulations – satisfy this condition. and Tradiční námitka proti inferencionalismu uvádí, že ne všechny závěry mohou mít smysl-konstitutivní, a proto inferencionalismus musí obsahovat analytický a syntetický rozdíl. Jako odpověď Peregrin tvrdí, že význam je záležitostí inferenčních pravidel a pouze podmnožina všech platných závěrů, pro které existuje široce sdílené nápravné chování, odpovídá pravidlům a tím určuje význam. Bohužel, Peregrin nehovoří o tom, co se počítá za ''široce sdílené''. V příspěvku argumentuji za empirickou hodnovernost návrhu Peregrina. Cílem práce je ukázat, že můžeme nalézt příklady smysluplné jazykové činnosti, které podporují Peregrinovu reakci. Tato myšlenka je podporována příklady významové modulace. Pokud má Peregrin pravdu, pak bychom měli najít konkrétní modulace smyslu, ve kterých je nový význam veřejně dostupný a modulovaný takovým způsobem, že má potenciál být široce sdílený. Věřím, že závazná modulace - specifický typ modulace významu - tuto podmínku splňují.
The paper presents the experimental results of turbulent flow over hydraulically smooth and rough beds. Experiments were conducted in a rectangular flume under the aspect ratio b/h = 2 (b = width of the channel 0.5 m, and h = flow depth 0.25 m) for both the bed conditions. For the hydraulically rough bed, the roughness was created by using 3/8″ commercially available angular crushed stone chips; whereas sand of a median diameter d50 = 1.9 mm was used as the bed material for hydraulically smooth bed. The three-dimensional velocity components were captured by using a Vectrino (an acoustic Doppler velocimeter). The study focuses mainly on the turbulent characteristics within the dip that were observed towards the sidewall (corner) of the channel where the maximum velocity occurs below the free-surface. It was also observed that the nondimensional Reynolds shear stress changes its sign from positive to negative within the dip. The quadrant plots for the turbulent bursting shows that the signs of all the bursting events change within the dip. Below the dip, the probability of the occurrence of sweeps and ejections are more than that of inward and outward interactions. On the other hand, within the dip, the probability of the occurrence of the outward and inward interactions is more than that of sweeps and ejections.
Overflow chambers on the combined sewerage systems are used for the overflow of the stormwater mixed with municipal wastewater. The overflowed compound of stormwater and wastewater is discharged into receiving waters directly without the previous treatment and the rest of mixed wastewater is conducted to the wastewater treatment plant. The critical rain is by definition [8] a rain specified by maximum intensity, the runoff from which is not allowed to discharge from the sewer network by overflow structures. Assignment of critical rain has to assure, that the wastewater discharged to the receiving water will not cause larger pollution as acceptable. New approach to improve the determination of the critical rain value is presented. and Pre odľahčovanie zmiešaných dažďových a mestských odpadových vôd z jednotných kanalizačných sústav sa používajú odľahčovacie komory. Z nich sa odvádzajú po odľahčení zmiešané odpadové vody do čistiarne odpadových vôd a zvyšná časť priamo do recipientu bez ich predchádzajúceho čistenia. Medzný dážď podľa definície je dážď určený najväčšou výdatnosťou, ktorou sa spôsobený odtok ešte nesmie vypustiť zo stokovej siete odľahčovacími objektmi [8]. Jeho stanovenie má zabezpečiť, aby do recipientu vypustené odpadové vody počas odľahčovania nespôsobili väčšie znečistenie, než je prípustné. V štúdii je navrhnutý nový postup, ktorý má zlepšiť stanovenie hodnoty medzného dažďa.
A significant and interesting part of the post-Gettier literature regarding the analysis of propositional knowledge is the attempt to supplement the traditional tripartite analysis by employing a fourth condition regarding the defeasibility of evidence and thus to preclude the counterexamples displayed in Gettier’s original article. My aim in this paper is to critically examine the sort of externalism that accompanies the most promising of the proposed fourth conditions, due to Pollock, in order to offer some fresh insights on this old epistemological issue. I argue that Pollock’s paradigmatic treatment of the matter gives rise to a critical problem with regard to the exact role of the fourth condition and its relation with the onto-semantic or alethic condition of propositional knowledge, to wit, truth. In the light of this discussion, I draw certain conclusions about epistemic externalism and point out some of its theoretical shortcomings., Významnou a zajímavou součástí post-gettierovské literatury týkající se analýzy výrokových poznatků je pokus doplnit tradiční tripartitní analýzu využitím čtvrté podmínky týkající se nedotknutelnosti důkazů a tím vyloučit protiklady uvedené v původním článku Gettiera. Mým cílem v tomto příspěvku je kriticky zkoumat druh externismu, který doprovází nejslibnější navrhované čtvrté podmínky, a to díky Pollockovi, s cílem nabídnout nové pohledy na tuto starou epistemologickou otázku. Tvrdím, že Pollockovo paradigmatické zacházení s hmotou vyvolává kritický problém s ohledem na přesnou úlohu čtvrté podmínky a jejího vztahu k onto-sémantickému nebo aletickému stavu propozičního poznání, k vtipu, pravdě. Ve světle této diskuse. Vyvodil jsem určité závěry o epistemickém externalismu a poukázal na některé jeho teoretické nedostatky., and Murat Baç
The paper deals with properties of structured procedures from a mereological point of view, i.e. with respect to their constitutive elements. As a result, it is argued that procedures amount to structured complexes (wholes) made of uniquely determined parts and that the part-whole relation is of the partial-ordering type. However, such a mereology is not a standard one: the principle of extensionality and the idempotence law do not hold there. and Marie Duží