In this study, the JIP test was used to assess the drought tolerance of two sweet cherry cultivars (Prunus avium L.) (modern and autochthonous). Plants were exposed to progressive drought by withholding water and their fast (< 1 s) chlorophyll fluorescence kinetics was evaluated. JIP test analysis showed that drought stress caused a greater decrease in performance indices (PIABS and PItotal) in a modern cultivar, as compared to an autochthonous one. Our results suggest that limited reoxidation of primary quinone electron acceptor (QA), higher amount of secondary quinone electron acceptor (QB-) nonreducing reaction centres, or inhibition of the electron transport between QA and QB, decreased more seriously the photosynthetic performance of the modern cultivar. Further, higher positive L- and K-bands observed for the modern cultivar also suggest lower energetic connectivity between PSII units and increased inhibition of oxygen-evolving complex over autochthonous cultivar. Our results suggest that the autochthonous cultivar Crveni hrušt had better photosynthetic performance under drought conditions, compared to the modern cultivar New Star.
Kniha je zaměřená na problematiku výchovy dítěte od jeho narození až po období dospívání. Autor se zabývá problematikou ze širokého úhlu pohledu, promítá do svého hlediska jak historické a ideologické náhledy, tak i názory různých odborníků. Odkazovaná literatura a citáty pocházejí převážně z pera psychologických klasiků, nicméně Jedlička místy doplňuje i aktuální poznatky z konferencí či soudobé literatury.
The COVID-19 pandemic has presented many challenges for healthcare workers and patients dealing with the physical and emotional toll of this disease. Patients suffering from the effects of COVID-19 pneumonia often experience dyspnoea, or breathlessness, which has increased the prevalence of respiratory anxiety among these cases. The symptoms of pulmonary disease and anxiety overlap, and the effects of these elements exacerbate one another. Drawing from the clinical psychological treatment of 68 COVID-19 patients in the acute phase of disease in standard- and intensive-care units, as well as those post-COVID, this study describes targeted interventions applied over 178 sessions during 3.5 months at the University Hospital in Pilsen, Czech Republic. This study outlines a three-step treatment process designed to address COVID-19-related respiratory anxiety using emotion- and breathing-focused techniques. As part of this brief review, two case studies are offered to illustrate the physiological and psychological experiences common among these patients. The presented three-phased approach may offer targeted and effective treatment for COVID-related respiratory anxiety. and Pandemie covidu-19 představuje mnoho výzev pro zdravotnické pracovníky a pacienty, kteří se potýkají s fyzickými a emocionálními následky této nemoci. Pacienti trpící následky pneumonie covidu-19 často pociťují obtíže s dýcháním, což zvýšilo prevalenci respirační úzkosti v těchto případech. Příznaky onemocnění plic a úzkosti se překrývají, v jejich vzájemné interakci dochází ke zhoršení stavu. Tato studie, čerpající z klinicko-psychologické léčby 68 pacientů s covidem-19 v akutní fázi onemocnění na jednotkách standardní a intenzivní péče po onemocnění covidem, popisuje cílené intervence aplikované na 178 sezeních realizovaných v průběhu 3,5 měsíce ve Fakultní nemocnici v Plzni. Tato studie nastiňuje třístupňový léčebný model určený k řešení respirační úzkosti související s covidem-19 pomocí technik zaměřených na emoce a dýchání. V rámci stručného přehledu jsou nabízeny dvě kazuistiky, které ilustrují fyziologické a psychologické zkušenosti běžné u těchto pacientů. Prezentovaný třífázový přístup může nabídnout cílenou a účinnou léčbu respirační úzkosti související s covidem-19.
Dysmenorea (bolestivá menstruace) představuje stále tabuizované, případně bagatelizované téma, ačkoli se týká významného počtu žen. Problém může mít rovněž zásadní psychologické konsekvence. Článek v podobě systematické přehledové studie předkládá přehled dosavadních poznatků o psychologických a psychopatologických aspektech dysmenorey na základě rešerše databáze časopiseckých zdrojů. Tématika je rozdělena do několika oblastí zaměřených na psychologické teorie vzniku dysmenorey, psychopatologii spojenou s dysmenoreou, ovlivnění selfkonceptů (jako je sebepojetí, locus of control, body image, aj.) a psychoterapeutické přístupy řešení dysmenorey. Dysmenorea může mít negativní vliv na sebevědomí a sebedůvěru žen v průběhu menstruace i mimo ni, negativně ovlivňuje kvalitu života, sociální vztahy a vnímání vlastního těla. Řadou výzkumů je potvrzena souvislost s emočními problémy, stresem a psychopatologiemi jako je depresivita, úzkost, neurotické problémy, OCD, poruchy příjmu potravy a dalšími. Léčba dysmenorey pomocí psychoterapie je účinná především v případě behaviorální a kognitivně behaviorální terapie, hypnoterapie, autogenního tréningu a dalších relaxačních technik a technik zaměřených na práci s tělem. and Dysmenorrhea (painful menstruation) is still a taboo or trivialized topic, although it affects a significant number of women. The problem can also have major psychological consequences. The article, in the form of a review study, presents an overview of current findings on dysmenorrhea's psychological and psychopathological aspects based on a search of database journal sources. The topic is divided into several areas focused on psychological theories of the origin of dysmenorrhea, psychopathology associated with dysmenorrhea, the influence of self-concepts (such as self-concept, locus of control, body image, etc.) and psychotherapeutic approaches to solving dysmenorrhea. Dysmenorrhea can negatively affect women's self-confidence during menstruation and beyond, negatively affecting the quality of life, social relationships, and perception of one's body. Several studies have confirmed the connection with emotional problems, stress and psychopathologies such as depression, anxiety, neurotic problems, OCD, eating disorders and others. The treatment of dysmenorrhea using psychotherapy is effective, especially in the case of behavioral and cognitive behavioral therapy, hypnotherapy, autogenic training and other relaxation techniques and techniques focused on working with the body.
The overview study sums up the contemporary knowledge concerning the psychological capital (PsyCap). It represents a relatively new but rapidly developing construct in the field of positive psychology and has applications in organizational, educational, and health psychology. The study starts with the theoretical conceptualization of PsyCap and presents its four components: hope, self-efficacy, optimism, and resilience. It provides a comprehensive review of the positive outcomes and correlates of PsyCap across multiple life domains. Next, it describes the antecedents and possible interventions supporting the development of PsyCap. It takes notice of the PsyCap measurement and evaluates the strengths and weaknesses of available methods. Finally, the study summarizes current trends in the study of PsyCap and formulates directives for research and practice in Czech organizations, education, and counselling. and Tato studie shrnuje současné poznání o psy-chologickém kapitálu (PsyCap). Jedná se o po-měrně nový, ale rychle se rozvíjející konstrukt z oblasti pozitivní psychologie, který má využití v psychologii práce a organizace, v pedagogické psychologii i v psychologii zdraví. Tato studie nejprve teoreticky vymezuje PsyCap a předsta-vuje jeho čtyři složky: naději, vědomí vlastní účinnosti, optimismus a nezdolnost. Poskytuje komplexní přehled konstruktů, s nimiž se Psy-Cap pojí, a uvádí jeho pozitivní důsledky pro různé oblasti pracovního i osobního života. Dále uvádí antecedenty PsyCap a možné intervence podporující jeho rozvoj. Popisuje nejpoužíva-nější metody měření PsyCap a hodnotí jejich silné stránky a rezervy. Závěrem studie shrnu-je aktuální světové trendy ve výzkumu PsyCap a formuluje doporučení pro výzkum i praxi v českých organizacích, ve vzdělávání a v po-radenství.
Objectives. This study aimed to assess psychometric properties, such as reliability, construct validity, and cut-off scores, for the Czech version of the Clinical Outcome in Routine Evaluation – General Population (GP-CORE) questionnaire, a tool usable for repeated measurement of psychological distress within routine clinical settings. Participants and setting. Two general populations and one clinical sample were used with N values of 420, 394, and 345, respectively. Hypotheses. One of the competing theoretical factor solutions will demonstrate the best fit. Statistical analysis. To examine the factor structure of the GP-CORE, a confirmatory multidimensional item response theory analysis (graded response model) was employed. Results. The best fitting model was a bifactor solution representing one content domain of overall distress and two item wording domains (positively and negatively worded items). Clinical cut-off scores were determined to be 1.85 (men) and 1.90 (women). Study limitations. The GP-CORE can be used as an unidimensional measure of overall distress, but users have to be aware of the influence of positive vs. negative item wording on the responses. and Cíle. Tato studie si kladla za cíl zhodnotit psychometrické vlastnosti české verze škály Clinical Outcome in Routine Evaluation - General Population (GP-CORE), konkrétně poskytnout informace o reliabilitě, konstruktové validitě a klinickém cut-off skóru. GP-CORE je nástroj využitelný pro opakované měření psychologického stresu. Vzorek a design. Byly využity tři vzorky respondentů, z nichž dva pocházely z obecné (N = 420 a 394) a jeden z klinické populace (N = 345). Hypotézy. Jedno z faktorových řešení bude mít superiorní fit oproti ostatním. Statistické analýzy. K ověření faktorové struktury GP-CORE bylo využito konfirmační multidimenzionální teorie odpovědi na položku (graded response model). Výsledky. Jako finální model byl zvolen bi-faktorový model reprezentující obecný obsahový faktor distresu a dva metodické faktory způsobené pozitivní a negativní formulací položek. Kromě toho, že vykazoval nejlepší fit, byl také dobře teoreticky interpretovatelný. Klinický cut-off skór pro průměrnou hodnotu napříč položkami byl ustanoven na 1,85 pro muže a 1,90 pro ženy. Limity. GP-CORE lze využít jako jednodimenzionální nástroj pro měření obecného psychologického stresu, ale uživatelé by si měli být vědomi také možného vlivu pozitivní či negativní formulace položek na odpovědi respondentů.
Objectives. The study is focused on psychomet-ric properties of the Czech version of the Bore-dom Proneness Scale (BPS) evaluation. Sample and settings. The scale was completed by 661 secondary school students aged between 15 to 24 (M=17; SD=1,36) together with other measures of related constructs. Statistical analysis. Statistical analyses were realised using the environment of IBM SPSS Statistics (ver. 27) and JASP. Cronbachʼs α and McDonaldʼs ω were used to assess the internal consistency. Confirmatory factor analyses were performed to test the discriminant validity of different existing models. As none of them was of a good fit to the present data, exploratory fac-tor analysis using the Principal axis factoring method with promax solution was used to re-veal specific factor structure within this sample. Correlation analysis was used for convergent validity estimation. Differencies between men and women and with regard to grade point av-erage were assessed using Mann-Whitney and Kruskal-Wallis tests. Results. The internal consistency of the BPS total score was adequate, but the item analysis did not confirm the scale to be unidimensional within this sample. Three factor models derived from previous research studies were tested us-ing the CFAs, but none of them was of a reason-able fit to the data. Based on the results of EFA, three-factor solution appeared to be the best fit to the sample. Despite the fact that one of the re-vealed factors could not have been fully mathe-matically supported, itʼs validity and conceptual value within the BPS construct and with regard to other measured variables is further corrobo-rated in this study. The study results indicate that three-factor solution brings at least more subtle findings with regard to the relationship between the BPS and related constructs. Directions for further scale development and improvement are outlined in order to maximalize the research and diagnostic potential of the scale. Limitations: The major study limitation is relat-ed to the low representativeness of the research sample. Therefore, further research with differ-ent population samples is needed. and Cíle. Cílem studie bylo ověřit psychometrické charakteristiky české verze Škály sklonu k nudě (Boredom Proneness Scale; BPS). Metoda. Škála byla administrována 661 žákům středních škol ve věku 15 až 24 let (M = 17; SD = 1,36) spolu s dalšími nástroji měřícími příbuz-né konstrukty. Statistické analýzy. Veškeré statistické analýzy byly realizovány v prostředí IBM SPSS Statis-tics (ver. 27) a JASP. Vnitřní konzistence byla ověřována s využitím koeficientů reliability Cronbachovo α a McDonaldovo ω. Byly reali-zovány konfirmační faktorové analýzy ověřující diskriminační validitu pro existující faktorové modely. Faktorová struktura u daného vzorku byla následně zjišťována metodou PAF s šik-mým řešením Promax. Konvergentní validita byla zjišťována s využitím korelační analýzy a pro zhodnocení rozdílů z hlediska pohlaví a studijního průměru bylo použito testů Mann--Whitney a Kruskal-Wallis. Výsledky. Vnitřní konzistence pro celkový skór BPS se ukázala být adekvátní, položková analý-za však vyloučila unidimenzionalitu škály. S vy-užitím konfirmačních faktorových analýz byly testovány tři faktorové modely z předchozích výzkumů, avšak žádný z nich nevykázal dosta-tečnou shodu s daty. Metodou explorační fak-torové analýzy bylo u českého vzorku následně identifikováno jako nejvhodnější třífaktorové řešení. Přestože se nepodařilo jeden z faktorů z matematického hlediska obhájit, jeho validita a konceptuální hodnota vzhledem k celkovému konstruktu BPS a dalším proměnným se ukazu-je v rámci tohoto výzkumu jako opodstatněná. Výsledky studie naznačují, že faktorové řešení o minimálně třech faktorech přináší detailnější výsledky, pokud jde o vztah BPS k příbuzným konstruktům. Výsledky studie přinášejí dopo-ručení pro další práci na vývoji škály tak, aby byl plně využit její výzkumný i diagnostický potenciál. Omezení studie. S ohledem na nereprezenta-tivnost výzkumného vzorku je pro budoucí výzkum v této oblasti potřebné zahrnutí také dal-ších populačních souborů.
Problematice stresu je věnována značná pozornost. Proto je třeba mít k dispozici jednoduchý a přitom spolehlivý nástroj umožňující stanovit aktuální hladinu stresu. Cílem tohoto příspěvku je představit prvotní psychometrické ověření české verze Škály vnímaného stresu vyvinuté původně Cohenem v roce 1983, která je v tomto směru jednou z nejčastěji užívaných metod. Ověření dotazníku obsahujícího 10 položek bylo realizováno na vzorku zahrnujícím 358 respondentů z řad studentů vysokých škol. Statistické zpracování zahrnovalo mimo jiné i stanovení vnitřní konzistence dotazníku a konfirmační faktorovou analýzu. Česká verze dotazníku vykazovala vysokou míru vnitřní konzistence, když Cronbachovo alfa bylo 0,871. Konfirmační faktorová analýza potvrdila v literatuře preferovanou dvoufaktorovou strukturu dotazníku a ukázala, že uvedený model dosahuje vyhovujících výsledků v absolutních i relativních indexech shody modelu s daty stejně jako v indexech vystihujících úspornost modelu. Česká verze Škály vnímaného stresu je tak reliabilním a validním nástrojem umožňujícím měření aktuální hladiny vnímaného stresu. and Recently, a great attention has been devoted to stress. Thus, it is worth to have a simple and reliable tool measuring the current level of perceived stress. The aim of this paper is to present a validation of the Czech version of the Perceived Stress Scale which was developed by Cohen in 1983 and is a widely used instrument in this field. Verification of the questionnaire containing 10 items was carried out on a group of 358 university students. The statistical analysis included besides other things determination of the internal consistency and confirmatory factor analysis. The Czech version exhibited a high level of internal consistency with Cronbach´s alpha of 0.871. Confirmatory factor analysis revealed a two-factor structure preferred also in the literature and showed adequate values of both absolute and relative fit indices as well as indices of parsimony. The Czech version of the Perceived Stress Scale is valid and reliable instrument enabling measurement of perceived stress.