V roce 2001 jsme odebrali vzorky pro fosfátovou půdní analýzu přímo z řezů pravěkým kulturním souvrstvím a zahloubenými objekty z mladší a pozdní doby bronzové (Ha A1 – Ha B2) v Praze 10 – Záběhlicích. Na vertikálních řezech uloženinami antropogenního původu bylo možné pomocí fosfátové půdní analýzy jednoznačně odlišit vrstvy kontaminované od nekontaminovaných, a pokusit se tak vymezit jednotlivé horizonty lidských aktivit, i když od sebe nebyly výrazněji vizuálně odlišitelné. Podařilo se dále prokázat, že vrstvy obohacené fosforem byly ve výplních jam alochtonní. Jámy proto nesloužily k odhazování odpadu obohaceného fosfáty. Ani jedna jáma také nezůstala po svém vyprázdnění (po vyčerpání zásob?) dlouho prázdná. Všechny byly relativně rychle zasypány materiálem, který nepocházel z jejich bezprostředního okolí, z okolního kulturního souvrství, ale z větší vzdálenosti (až několik desítek metrů). Naše výsledky ukazují široké možnosti využití geochemických metod, např. jinak hojně využívané fosfátové půdní analýzy, i v tomto směru. and Samples for soil phosphate analysis were withdrawn directly from sections through prehistoric cultural stratigraphy and Late and Final Bronze Age (Ha A1 – Ha B2) sunken features at Prague 10 – Záběhlice in 2001. In the vertical section of deposits of anthropological origin it was possible, with the aid of soil phosphate analysis, to clearly distinguish the contaminated from the uncontaminated layers, and attempt in this way to delimit particular horizons of human activity – even though the layers were conspicuously distinguishable visually. Further, it was possible to demonstrate that the layers enriched with phosphorus were allochthonous to the pit fills, and therefore that the pits had not been used for the clearance of phosphate-enriched waste. Having been emptied (after its contents had been used?) not a single pit long remained empty; all were filled relatively quickly with material that did not come from their immediate area, from the surrounding cultural stratigraphy, but from greater distances (up to several dozen metres). These results exemplify the broad potential of the application of geochemical methods, such as the otherwise widely used soil phosphate analysis, even in this regard.
Článek pojednává o principech a provedení koherentních difrakčních metod pro účely zobrazování mikroskopických objektů. Donedávna šlo o techniky využívané spíše jen výjimečně. S rozvojem a stále rostoucí dostupností výkonových zdrojů koherentního krátkovlnného záření, především vysokých harmonických (high-order harmonics) a rentgenových laserů různých typů. však nachází stále širší uplatnění., In the last decade, the field of microscopy has experienced a revolution in the application of coherent diffractive imaging (CDI) methods. In particular, thanks to the availability of high brilliance short wavelength sources, CDI is now used for a large number of applications such as biological imaging, material research or nanoscale investigation of magnetic domains. Furthermore, the recent development of high brightness X-ray and EUV laboratory sources will extend the applications of short wavelength CDI from large facilities, such as synchrotrons, to small laboratories and universities., Michal Odstrčil., and Obsahuje seznam literatury
Jednoduchou transformaci RST (Reciprocal Slope Transformation) dvou proměnných x (nezávislá) a y (závislá) vyjádřenou jako [y] = x/y (transformovaná veličina je označena hranatou závorkou) lze s úspěchem využít k popisu experimentálních závislostí blízkých přímé úměrnosti., The reciprocal slope transformation (RST) for variables x (independent) and y (dependent) is given [y] = x/y where the transformed quantity is denoted by the square brackets. The simple rules for calculation with this transformation are developed. The use of the transformation is demonstrated on analysis of sorption phenomena., Jiří Blahovec., and Obsahuje bibliografii
The utilization of refraction accompanying X-ray diffraction on perfect single crystals is described. The refraction effect causes small angular deviation of the diffracted beam if the surface of the crystal is not parallel with diffracting crystallographic planes. This effect may be used for focusing or collimation of synchrotron radiation beams, for splitting of narrow beams or for spatial separation of harmonics. Therefore, the-X-ray monochromator may have some additional optical functions., V referátu je popsáno využití refrakce, která provází difrakci rtg. záření na dokonalých monokrystalech, jedná se o malé úhlové odchylky difraktovaného svazku rentgenového záření v případě, že povrch monokrystalu je odkloněn od difraktujících krystalografických rovin. Tohoto jevu lze využít k fokusaci nebo kolimaci synchrotronového záření, k rozštěpení úzkých svazků záření nebo k prostorovému oddělení harmonických. Takto může vzniknout rentgenový monochromátor mající další optické funkce., Jaromír Hrdý, Peter Oberta., and Obsahuje seznam literatury
Rentgenofluorescenční a infračervená spektroskopie patří mezi nejvíce využívané analytické metody při materiálových průzkumech iluminovaných rukopisů, kodexů a graduálů. V článku je stručně popsán princip obou metod a základní instrumentace. Na třech konkrétních případech - průzkumu rukopisů z archivního fondu Desky zemské Království českého, Kodexu Václava z Jihlavy a Graduálu mistra Václava - je ukázáno využití informací získaných pomocí těchto metod pro samotné konzervování a restaurování., X-ray fluorescence and infrared spectroscopy are the most widely used analytical methods for material surveys of illuminated manuscripts, codexes and graduals. This article briefly describes the principle of both methods and basic instrumentation. In three specific cases - a survey of manuscripts from the archival fund of Land registers of the Bohemian Kingdom, the Václav o Jihlava Codex and the Gradual Master Wenceslas - the use of information obtained through these methods for preservation and restoration is demonstrated., Michal Ďurovič, Tomáš Trojek, Tomáš Čechák, Hana Paulusová, Klára Drábková., and Obsahuje bibliografii
V polovině roku 2014 začalo fungovat laserové centrum HiLASE v nové budově v Dolních Břežanech nedaleko Prahy. V centru jsou vyvíjeny vysokovýkonné lasery, které budou použity pro pokročilé aplikace. Čtyřletý výzkum již přinesl řadu původních výsledků a první lasery jsou již v provozu [1, 2]. V článku uvádíme přehled používaných laserových technologií, vyvíjených laserových systémů a nových diagnostických metod., At the new HiLASE laser centre, which started to operate in the middle of 2014, lasers with high average power intended for high-tech applications are developed. So far progress has brought several original results and the first lasers are in operation. This paper presents an overview of the laser technologies used, lasers under development and new diagnostic methods., Ondřej Novák, Martin Smrž, Michal Chyla, Siva S. Nagisetty, Hana Turčičová, Jiří Mužík, Patricie Severová, Pawel Sikocinski, Jakub Měsíček, Jaroslav Huynh, Tomáš Hambálek, Jens Linnemann, Alina Pranovich, Taisuke Miura, Akira Endo, Martin Divoký, Ondřej Slezák, Magdalena Sawicka-Chyla, Venkatesan Jambunathan, Petr Navrátil, Lucie Horáčková, David Vojna, Jan Pilař, Stafano Bonora, Antonio Lucianetti, Tomáš Mocek., and Obsahuje seznam literatury
A new generation of high-average power diode pumped solid-state lasers is being developed in the HiLASE project. This paper focuses on the concept of thin-disk laser and its advantages and disadvantages. The proposed scheme and final parameters of three picoseconds beamlines are presented and the overview of recent experimental achievements is reported. Output power of 50 W has been lately achieved in the 100 kHz beamline and the pulses were successfully stretched and recompressed by chirped volume Bragg gratings. Output power of the 1 kHz beamline is 45 W. Both beamlines have excellent beam profile close to a fundamental TEM00 mode, which is essential for future applications such as efficient XUV generation or laser damage threshold testing. The prospects to achieve at least 0.5 kW output power are discussed., Martin Smrž, Ondřej Novák, Michal Chýla, ... [et al.]., and Obsahuje bibliografii
Fyzikové se na výzkum v oblasti fyzikálního vzdělávání dosud často dívají s podezřením. Je to vůbec seriózní výzkum? Čím se zabývá? Jaké má výsledky? A nepatří spíš do pedagogiky? Příčinou těchto otázek může být i malá informovanost. Smyslem našeho příspěvku samozřejmě není přesvědčit polovinu fyziků, aby se vzdali svých specializací a vrhli se na didaktiku fyziky. Cílem je přinést stručný pohled na dnešní stav této oblasti (či alespoň určitých jejích aspektů), přispět k překonání některých zastaralých představ a ukázat, že výzkum v oboru fyzikálního vzdělávání lze brát jako přirozenou součást fyziky - oblast sice hraničí, ale je zajímavou a důležitou, která je pro fyziku jako celek přínosem., Physicists still often look at the area of physics educational research with some scepticism. ls it actually a serious research? What are its topics? What are the results? Does it not belong rather to pedagogy? Such questions can originate also from the lack of information. Of course, the purpose of this article is not to persuade half of physicists to drop their special fields and jump into the area of physics educational research. Rather, its aim is to present a brief view of a current state of this area (or at least some of its aspects), to help to overcome some outdated opinions and to show that physics educational research can be regarded as a natural part of physics – the part at its frontiers, but interesting, important and, in general, the area from which physics as a whole can benefit., Leoš Dvořák, Martina Kekule, Vojtěch Žák., and Obsahuje seznam literatury