As formulated by Duncan Pritchard and John McDowell, epistemological disjunctivism is the claim that perceptual experience can provide the subject with epistemic justification that is reflectively accessible and externally grounded at the same time. Pritchard calls this thesis ‘the holy grail of epistemology’, since it reconciles two traditionally rival theories of justification, namely epistemic internalism and epistemic externalism. The main objection against epistemological disjunctivism thus understood is that it does not do justice to the well-known internalist intuitions expressed in The New Evil Demon and Brain-in-a-Vat scenarios. I defend epistemological disjunctivism from this objection by indicating that those who apply to such scenarios commit themselves to implausible views in the philosophy of mind. I conclude that epistemological disjunctivism accurately expresses the epistemological attitude of a non-reductive materialist regarding the body-mind problem., Jak formuloval Duncan Pritchard a John McDowell, epistemologický disjunktivismus je tvrzením, že vnímaná zkušenost může poskytnout subjektu epistemické ospravedlnění, které je zároveň reflexně přístupné a zároveň uzemněné. Pritchard tuto práci nazývá „svatým grálem epistemologie“, protože sbližuje dvě tradičně soupeřící teorie ospravedlnění, konkrétně epistemický internalizmus a epistemický externismus. Hlavní námitka proti takto pochopenému epistemologickému disjunktivismu je taková, že nečiní spravedlnost pro známé internacionalistické intuice vyjádřené ve scénářích New Evil Demon a Brain-in-a-Vat. Z této námitky hájím epistemologický disjunktivismus tím, že naznačuji, že ti, kteří se na takové scénáře vztahují, se zavázali k nepravděpodobným názorům ve filozofii mysli., and Paweł Zięba
If our mental attitudes were reasons, we could bootstrap anything into rationality simply by acquiring these mental attitudes. This, it has been argued, shows that mental attitudes cannot be reasons. In this paper, I focus on John Broome’s development of the bootstrapping objection. I distinguish various versions of this objection and I argue that the bootstrapping objection to mind-based accounts of reasons fails in all its versions., Kdyby naše duševní postoje byly důvody, mohli bychom se dostat do racionality jednoduše tím, že bychom získali tyto mentální postoje. To, jak bylo argumentováno, ukazuje, že duševní postoje nemohou být důvody. V tomto příspěvku se zaměřuji na vývoj námitek bootstrappingu Johna Broomeho. Rozlišuji různé verze této námitky a argumentuji tím, že námitka bootstrappingu proti účtům založeným na myslích selhává ve všech jejích verzích., and Christian Piller
In this paper, I argue that activities as crossing the road, riding a bike or going through a door involve body representations with non-conceptual mental content. Firstly, I discuss some key objections to the notion of body representations for action, in order to draw out their main consequences. Then I introduce an approach to the content of body representations involved in the guidance of everyday action, which seems to satisfy crucial demands in exchange for moving away from conceptual views on mental content. I conclude by discussing a potential objection to that proposal and presenting some thoughts on the relationship between conceptual and non-conceptual content in this field.
Karl Popper lamented the prevalence of dogmatic argument in philosophy and commended the kind of critical argument that is found in the sciences. David Miller criticises the uncritical nature of so-called critical thinking because of its attachment to dogmatic arguments. I expound and clarify Popper’s distinction between critical and dogmatic arguments and the background to it. I criticise some errors in Miller’s discussion. I reaffirm the need for philosophers to eschew dogmatic arguments in favour of critical ones., Karl Popper naříkal nad převahou dogmatického argumentu ve filozofii a pochválil druh kritického argumentu, který se nachází ve vědách. David Miller kritizuje nekritickou povahu takzvaného kritického myšlení z důvodu jeho vazby na dogmatické argumenty. Vysvětluji a objasňuji Popperův rozdíl mezi kritickými a dogmatickými argumenty a pozadím. Kritizuji některé chyby v Millerově diskusi. Znovu potvrzuji, že je třeba, aby se filozofové vyhýbali dogmatickým argumentům ve prospěch kritických argumentů., and Danny Frederick
The paper focuses on the problem of identification of laws of nature and their demarcation from other kinds of regularities. The problem is approached from the viewpoint of several metaphysical, epistemological, logical and methodological criteria. Firstly, several dominant approaches to the problem are introduced. Secondly, the logical and semantic explicatory framework - Transparent Intensional Logic - is presented for the sake of clarification of logical forms of sentences that are supposed to express the laws of nature. Finally, a complementary strategy to the demarcation problem is proposed, including reconsideration of relevant metaphysical, epistemological, logical and methodological requirements and principles behind the former conceptions., Příspěvek je zaměřen na problematiku identifikace přírodních zákonů a jejich vymezení od jiných druhů zákonitostí. K problému je přistupováno z hlediska několika metafyzických, epistemologických, logických a metodologických kritérií. Nejprve je představeno několik dominantních přístupů k problému. Za druhé, logický a sémantický vysvětlující rámec - Transparent Intensional Logic - je prezentován pro objasnění logických forem vět, které mají vyjadřovat přírodní zákony. V neposlední řadě je navržena komplementární strategie k demarkačnímu problému, včetně přehodnocení relevantních metafyzických, epistemologických, logických a metodických požadavků a principů, které jsou v pozadí dřívějších koncepcí., and Lukáš Bielik
In this paper I intend to defend Broome’s cognitivist view that reduces practical normativity to theoretical normativity, but argue that this leaves unaccounted for distinctively practical norms that I seek to capture as a system of local obligations to have particular intentions. The krasia requirement dictates what obligations we have relative to the normative beliefs that we have but does not tell us what intentions it is rational to have all-things-considered., V této práci zamýšlím obhájit Broomeův kognitivistický pohled, který redukuje praktickou normativnost na teoretickou normativitu, ale argumentuje tím, že tyto listy nezohledňují výrazně praktické normy, které se snažím zachytit jako systém místních povinností, které mají konkrétní záměry. Požadavek krasia diktuje, jaké povinnosti máme ve vztahu k normativním názorům, které máme, ale neříká nám, jaké úmysly je racionální mít všechny věci., and David Botting
The changes of runoff in the middle reaches of the Yellow River basin of China have received considerable attention owing to their sharply decline during recent decades. In this paper, the impacts of rainfall characteristics and land use and cover change on water yields in the Jingle sub-basin of the middle reaches of the Yellow River basin were investigated using a combination of statistical analysis and hydrological simulations. The Levenberg Marquardt and Analysis of Variance methods were used to construct multivariate, nonlinear, model equations between runoff coefficient and rainfall intensity and vegetation coverage. The land use changes from 1971 to 2017 were ascertained using transition matrix analysis. The impact of land use on water yields was estimated using the M-EIES hydrological model. The results show that the runoff during flood season (July to September) decreased significantly after 2000, whereas slightly decreasing trend was detected for precipitation. Furthermore, there were increase in short, intense, rainfall events after 2000 and this rainfall events were more conducive to flood generation. The “Grain for Green” project was carried out in 1999, and the land use in the middle reaches of the Yellow River improved significantly, which make the vegetation coverage (Vc) of the Jingle sub-basin increased by 13%. When Vc approaches 48%, the runoff coefficient decreased to the lowest, and the vegetation conditions have the greatest effect on reducing runoff. Both land use and climate can change the water yield in the basin, but for areas where land use has significantly improved, the impact of land use change on water yield plays a dominant role. The results acquired in this study provide a useful reference for water resources planning and soil and water conservation in the erodible areas of the middle reaches of the Yellow River basin.
s reality a ''Ready-Made World'' or an entity constructed by individuals and social activity? The concept of the environment seems to be the boundary that clearly shows how we can simultaneously adhere to our apparently contradictory intuitions— that is, those about the external and autonomous features of reality independent of human intervention, and those about its undeniably constructed character. The environment, then, seems to be a concept that shows how non-epistemic and epistemic notions of reality (i.e. respectively seeing reality as independent from and dependent on us) can be understood cohesively., Je realita ,,Ready-Made World'' nebo subjekt vytvořený jednotlivci a sociální činností? Pojem životního prostředí se zdá být hranicí, která jasně ukazuje, jak můžeme současně dodržovat naše zdánlivě protichůdné intuice - to znamená ty, které se týkají vnějších a autonomních rysů reality nezávislé na lidském zásahu, a těch, které mají nesporně postavený charakter. Zdá se tedy, že životní prostředí je pojmem, který ukazuje, jak lze soudržně chápat neepistemické a epistemické představy o realitě (tj. Vidět realitu jako nezávislou na nás a závislou na nás)., and Salvatore Italia
The paper is a reflection on the role of practical wisdom in ethics. By explaining and trying to understand the essence of practical wisdom, the author has endeavoured to determine whether it can be treated as a central ethical category, and if so, then why. In these analyses, author has referred to the concept of Aristotle, universally acknowledged as the classical one. Characterizing and describing that concept, she tries to answer three questions: 1) What is practical wisdom? 2) What function does it perform in ethics? 3) What is the relationship between practical wisdom and other ethical categories? The article is divided into four parts. Each of them concerns different aspects of the analysis of practical wisdom. As a result, the author has come to several important conclusions: Practical wisdom 1) enables appropriate action, i.e. success in action; 2) refers not only to the means-to-ends relationship, but refers to the end itself; 3) is imperative, because it tells what to do; 4) referring to the unusual situation, it allows to understand that every general principle is limited; 5) it is the intellectual ability to recognize how to achieve happiness., Příspěvek je úvahou o úloze praktické moudrosti v etice. Vysvětlením a pokusem o pochopení podstaty praktické moudrosti se autor snažil určit, zda může být považován za centrální etickou kategorii, a pokud ano, pak proč. V těchto analýzách se autor zmiňuje o pojetí Aristotela, všeobecně uznávaném jako klasický. Charakterizuje a popisuje tento koncept a snaží se odpovědět na tři otázky: 1) Co je praktická moudrost? 2) Jakou funkci plní v etice? 3) Jaký je vztah mezi praktickou moudrostí a ostatními etickými kategoriemi? Článek je rozdělen do čtyř částí. Každá z nich se týká různých aspektů analýzy praktické moudrosti. V důsledku toho autor dospěl k několika důležitým závěrům: Praktická moudrost 1) umožňuje vhodné kroky, tj úspěch v akci; 2) odkazuje nejen na vztah mezi prostředky, ale odkazuje na samotný konec; 3) je nezbytné, protože říká, co má dělat; 4) s odkazem na neobvyklou situaci umožňuje pochopit, že každý obecný princip je omezen; 5) je to intelektuální schopnost rozpoznat, jak dosáhnout štěstí., and Karolina Rozmarynowska