Vznik IMI (Innovative Medicines Initiative) je nutným a zákonitým procesem, který reaguje na potřeby a dlouhodobé výhledy vědy a výzkumu v „7. rámcovém programu EU do vědy a výzkumu na roky 2007 až 2013“. 7. RP EU je významný finanční nástroj, zaměřený na podporu vědy a výzkumu v deseti vědeckých oblastech, tzv. prioritách. První a finančně velmi významně podporovanou prioritou je priorita Zdraví, která pod obecným jednoslovným názvem zahrnuje širokou škálu vědeckovýzkumných činností. Je v ní zahrnut výzkum v oblasti biotechnologií, generických nástrojů, translačního výzkumu pro lidské zdraví, s důrazem na choroby mozku a procesy stárnutí, výzkum HIV, malárie a tuberkulózy.Výzkum v prioritě Zdraví je zaměřen také na choroby významně ohrožující populaci občanů Evropy jako např. rakovina, cukrovka, obezita, kardiovaskulární choroby a podobně. Nově je v prioritě Zdraví zohledněna také péče o pacienta v oblasti zaměřené optimalizaci zdravotní péče, kde je snaha o určitou synchronizaci v rámci zdravotních systémů v Evropě. Priorita Zdraví jako nástroj podporující vybraná zdravotní a biofarmaceutická témata nemůže pokrýt tak široký záběr témat a nemůže zohledňovat potřeby biofarmaceutického průmyslu. Zároveň je IMI vhodným nástrojem jak zainteresovat jednotlivé farmaceutické firmy a soukromé investory, jak je významněji zapojit do vědy a výzkumu v prioritě Zdraví 7. RP a umožnit jim směry výzkumu významně ovlivňovat a pomáhat tvořit celkovou budoucí strategii v prioritě Zdraví., The Innovative Medicines Initiative (IMI) is a unique public-private partnership designed by the European Commission and the European Federation of Pharmaceutical Industrise and Associations (EFPIA). IMI is a pan-European collaboration that brings together large biopharmaceutical companies, small and medium-sized enterprices (SMEs), patient organisations, academia, hospitales and public authorities. The initiative aims to accelerate the discovery and development of better medicines by removing bottleneck in the drug development process. It focuses on creating better methods and tools that improve and enhance the drug development process, rather than developing specific, new medicines., Judita Kinkorová, and Lit.: 2
Molekulárně-genetickou profilací bylo v nedávné době určeno 5 podtypů karcinomu prsu (luminální A, B, basal-like, HER2-pozitivní a normal breast like). Dalším výzkumem bylo prokázáno, že estrogen receptor pozitivní (ER+) a estrogen receptor negativní (ER-) léze prsu a karcinomy mají odlišné genetické aberace. ER+-nádory jsou luminální, low-grade léze obvykle s dobrou prognózou, zatímco ER- -nádory jsou agresivní, high-grade léze s nepříznivou odezvou na léčbu a prognózou. Uvádí se, že mamografický screening snižuje riziko mortality na karcinom prsu o 30 %, avšak po přehodnocení je toto snížení odhadováno na 15 %. Mamografický screening je efektivní u pomalu rostoucích, luminálních karcinomů, avšak rychle rostoucí, high-grade nádory mohou uniknout mamografickému screeningu. Některé z těchto nádorů jsou tak agresivní, že i „včasná” detekce je pozdní a ženy umírají. Vzhledem k tomu, že od mamografického screeningu nelze očekávat další snížení mortality, je uveden přehled současných možností chemoprevence ER+ a ER- -nádory prsu. Klíčová slova: klasifikace nádorů a lézí prsu – hormonální senzitivita nádorů prsu – prevence nádorů prsu, During the last years five molecular subtypes of breast cancers have been characterized by molecular-genetic profiling (luminal A, B basal like, HER2 positive and normal breast like cancers). It has become apparent that estrogen receptor positive (ER+) and estrogen receptor negative (ER-) breast lesions and cancers are distinct disease with different genomic aberrations. ER+ cancers are luminal, low-grade lesions, usually with good prognosis, but ER- cancers are aggressive, high-grade lesions with a poor response to therapy and poor outcomes. It has been claimed that mammography screening reduces breast cancer mortality by 30%, but through systematic reviews have estimated only 15% reduction. Mammographic screening is effective in the group of slowly growing, luminal cancers; however high-grade, rapid growing cancers would escape from screening interval. Some of these cancers are so aggressive that even “early” detection is too late, woman dies despite detection by mammography. In fact, that we can´t expect next reduction of breast cancer mortality by mammographic screening, therefore our possibilities with chemoprevention of ER+ and ER+ cancer have been reviewed. Key words: classification of breast tumors and lesions – hormonal sensitivity of breast tumors – prevention of breast tumors, and doc. MUDr. Pavel Strnad, CSc.
V současné době jsou v ČR pro potřeby zdravotnictví a sociální oblasti k dispozici dva klasifikační systémy. K všeobecně známé a v praxi osvědčené Mezinárodní klasifikaci nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění desáté decenální revize (zkráceně MKN-10) přibyla od roku 2008 i Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (zkráceně MKF). Vzhledem k odlišnému účelu i použití obou klasifikací lze očekávat, že se v praxi postupně uplatní obě dvě. MKN-10 je mezinárodní standardní diagnostická klasifikace pro účely obecně epidemiologické, pro řízení zdravotnictví i pro klinickou praxi. Poskytuje srovnatelný základ pro mezinárodní srovnávání mortality a morbidity. MKF je naproti tomu klasifikace zdraví a se zdravím spjatých domén. Představuje rámec pro měření zdraví a disability jak na úrovni jedince, tak na úrovni celé populace. MKF chápe pojmy "zdraví" a "disabilita" ve zcela novém světle. "Disabilita je snížení funkčních schopností na úrovni těla, jedince nebo společnosti, která vzniká, když se občan se svým zdravotním stavem setkává s bariérami prostředí". Každý člověk může zažít újmu na zdraví, a tak pocítit určitý stupeň disability. MKF bere v úvahu i sociální důsledky disability, a je tudíž mimořádně vhodnou klasifikací zdravotního stavu starší populace., There currently exist two systems of classification for health care and social care in the Czech Republic. There is the generally known and time-tested International Classification of Diseases in its 10th version (in short ICD-10). Then there is the International Classification of Functioning, Disability and Health (in short ICF), which was added in 2008. Given the different use and purpose of each classification, we expect that both of them will gradually coexist in practice. The ICD-10 is the international standard diagnostic classification for all general epidemiological, many health management purposes and clinical use. It provides common basis for international comparisons of mortality and morbidity. The ICF is a classification of health and health-related domains. It presents a framework for measuring health and disability at both individual and population levels. ICF understands the notions of "health" and "disability" in a new light: "Disability is a functional limitation at body, individual or society level which happens when an individual with his health level meets environmental barriers". Everybody may experience decreased health and therefore feel certain level of disability. ICF takes into account also social consequences of disability and is therefore especially well suited for classifying health situation of older population., D. Bruthansová, A. Červenková, V. Jeřábková, and Lit.: 10
Úvod: Léčení výdutě aorty abdominální pomocí endovaskulární implantace stentgraftu je někdy komplikované nebo nemožné z důvodu nevhodné anatomické konfigurace výdutě a přilehlých úseků aorty. Příčinou obtíží bývá nevhodný proximální krček, průchodné větve ústící do vaku výdutě nebo výrazně vinuté přístupové pánevní tepny. Metoda endovaskulární výplně aortální výdutě je nový pracovní postup, jehož cílem je překonat některé nedostatky současných stentgraftů. Metoda: V roce 2014 jsme na Oddělení cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce zavedli 51 stentgraftů do subrenální aorty a pánevních tepen. Většinou se jednalo o bifurkační stentgrafty klasické konstrukce. U dvou nemocných jsme použili nový stentgraft Nellix, v jednom případě pro krátký subrenální krček 13 mm, ve druhém pro výrazně kónický tvar krčku. Výsledky: Pooperační průběh byl u obou pacientů bez rušivých příhod a byli propuštěni do ambulantní péče 5. pooperační den. Kontrolní CT angiografie po šesti týdnech prokázala dobré těsnění SG a polymerem kompletně vyplněný vak výdutě. Závěr: Nová metoda endovaskulární výplně výdutě aorty abdominální (endovascular aneurysm sealing – EVAS) umožní léčit pacienty, u kterých by anatomická situace vedla k technicky obtížným a finančně náročným endovaskulárním postupům. Její dlouhodobé výsledky bude možné sledovat teprve na větších souborech pacientů., Introduction: Endovascular stent graft therapy of abdominal aortic aneurysms is sometimes complicated due to unusual anatomy of the aorta and adjacent arterial regions, an irregular or short proximal neck, numerous patent branches originating from the aneurysm, or tortuous iliac arteries. Endovascular aneurysm sealing is a new method designed to overcome certain limitations of current stent grafts. Method: At the Department of Vascular Surgery of Na Homolce Hospital, we implanted 51 stent grafts in the subrenal aorta and iliac arteries. Most of them were regular bifurcated stent grafts. Two patients were treated with the new Nellix stent graft, in one case due to a short subrenal neck of only 13 mm, and due to a considerably conical neck in the second case. Results: The post-operative course was uneventful in both patients and they were discharged on the 5th postoperative day. CT angiography after six weeks proved that the stent graft had sealed well. The polymer filled the aortic lumen completely. Conclusion: This new method of endovascular aneurysm sealing (EVAS) of abdominal aortic aneurysm makes it possible to treat patients whose anatomy would normally require technically complex and more expensive endovascular methods. We aim to follow long-term results of the method in larger patient cohorts., and P. Šedivý, H. Přindišová, K. El Samman
Úvod: Semikvantitativní hodnocení akumulace 123I-MIBG u neuroblastomu umožňuje kvantifikovat odpověď na terapii a odhadnout prognózu pacienta – schopnost dosáhnout kompletní remise. V současné době jsou nejpoužívanější semikvantitativní hodnocení Curie a SIOPEN. V roce 2012 japonští autoři představili novou metodu založenou na výpočtu celkového retenčního skóre (TMRR). Tuto metodu jsme testovali na našem pracovišti. Materiál a metody: Hodnocení touto metodou jsme provedli retrospektivně u 10 našich pacientů (věk 0–7 let, 5 chlapců, 5 dívek), celkem 20 vyšetření, interval mezi opakovanými vyšetřeními 2–12 měsíců. Bylo provedeno planární snímání po 4 a 24 hodinách od aplikace, vypočítán celotělový počet impulzů z každého snímání a stanoveno celkové retenční skóre. Hodnoty jsme porovnali s metodou Curie a SIOPEN. Výsledky: U 6 pacientů z 10 jsme zaznamenali pokles TMRR v průměru o 8,11 %. U těchto pacientů byl průměrný pokles skóre u metody Curie 50,76 % a u metody SIOPEN 56,23 %. U dvou pacientů jsme zaznamenali nárůst hodnoty TMRR, tito pacienti byli s velmi malým či sporným efektem terapie, nález se prakticky nezměnil. U dalších dvou rovněž došlo ke zvýšení hodnoty TMRR, přestože hodnocení metodou Curie i SIOPEN bylo s výrazným poklesem. Závěr: Metoda výpočtu celkového retenčního skóre akumulace 123I-MIBG u neuroblastomu je pouze doplňkovou metodou, která nemůže nahradit dosavadní semikvantitativní metody., x, Igor Černý, Jiří Prášek, Helena Kašpárková, and Literatura
Plicní arteriální hypertenze je onemocnění, na jehož patofyziologii se podílí řada faktorů, především dysfunkce endotelu, vazokonstrikce, remodelace cév v plicní cirkulaci, trombóza, tvorba tzv. plexiformních lézí. Patofyziologické studie prokázaly význam mediátorů, které se na patologickém procesu v počátcích podílejí. Patří k nim prostacyklin, oxid dusnatý, endotelin 1, serotonin, cytokiny, chemokiny, a především některé mediátory z rodiny transformujícího růstového faktoru β. Práce přináší souhrn inovované klasifikace plicní hypertenze, která byla uvedena do praxe v roce 2013. Tato klasifikace zachovává 5 hlavních skupin: plicní arteriální hypertenze, plicní hypertenze u nemocí levého srdce, u onemocnění plic a při hypoxii, chronická tromboembolická plicní hypertenze a skupina s multifaktoriálním mechanizmem vzniku. Diskutovány jsou změny, které jsou v této verzi klasifikace nové., Pulmonary hypertension has multifactorial pathophysiology with endothelial dysfunction, vasoconstriction, pulmonary vessel wall remodeling and plexiform lesions contributing to increased pulmonary vascular resistance. Recent studies showed the importance of several mediators in PH pathophysiology, including prostacyclin, nitric oxide, serotonine, endothelin 1, several cytokines, chemokines, as well as members of the transforming growth factor β family (TGF-β). Current article summarizes new classification version of pulmonary hypertension, which was presented at World pulmonary hypertension symposium in 2013. This classification has five main groups with similar pathological findings, hemodynamic characteristics and similar management., and Michael Aschermann
Autor v přehledném článku uvádí podrobné informace o nové klasifikaci nádorů plic, vydané Světovou zdravotnickou organizací. V porovnání s předchozí klasifikací z roku 2004 došlo k řadě změn, které jsou podrobně rozvedeny, mimo jiné dochází k integraci molekulárně genetických vyšetření s vyšetřeními morfologickými s ohledem na zpřesnění diagnostiky při indikacích molekulárně cílené léčby. V nové klasifikaci se uvádějí i terminologické změny a aktuální kritéria pro morfologická hodnocení nálezů malých biopsií a cytologií a v resekovaných vzorcích nádorů. Nově jsou zde definována i diagnostická kritéria pro adenokarcinomy in situ a minimálně invazivní adenokarcinomy plic., The review article presents detailed information on the new classification of lung tumours issued by the World Health Organization. In comparison with the previous 2004 classification, there have been numerous changes that are dealt with in detail and that include, among other things, integration of molecular genetic testing and morphological examination with respect to a more precise diagnosis when molecular targeted therapy is indicated. The new classification also includes terminology changes as well as the current criteria for morphological evaluation of findings of small biopsy and cytology and in resected tumour samples. Also, the diagnostic criteria for adenocarcinoma in situ and minimally invasive lung adenocarcinoma have been newly defined., Miloš Pešek, and Literatura
Epidemiologické práce ukazujú zvyšujúci sa výskyt diabetickej nefropatie. Diabetici s chronickou obličkovou chorobou sú najväčšou skupinou z pacientov na liečbe nahradzujúcej renálne funkcie. Renal Pathology Society zostavila patologicko-anatomickú klasifikáciu diabetickej nefropatie. Základnými biochemickými diagnostickými parametrami sú albuminúria a odhad glomerulovej filtrácie. Pracovná skupina European Renal Best Practice vypracovala Usmernenia o manažmente diabetikov s chronickou obličkovou chorobou v štádiu 3b CKD a vyššom. Kľúčové slová: diagnostika diabetickej nefropatie – liečba chronickej obličkovej choroby u diabetikov – výskyt diabetickej nefropatie, Epidemiological studies show increasing prevalence of diabetic nephropathy. Diabetic patients with chronic kidney disease are the biggest group from among patients on renal replacement therapy. Renal Pathology Society developed pathological classification of diabetic nephropathy. The cardinal biochemical diagnostic parameters are albuminuria and estimated glomerular filtration rate. European Renal Best Practice work group developed Clinical Practice Guideline on management of patients with diabetes and chronic kidney disease stage 3b or higher. Key words: epidemiology of diabetic nephropathy – diagnostics of diabetic nephropathy – therapy of chronic kidney disease in diabetic patients, and Peter Ponťuch