Die kürzlich wiedergefundenen Teile der Ausstattung des ältesten bekannten späthallstattzeitlichen Hügelgrabs mit einem zweirädrigen Wagen in Kladruby bei Rokycany waren nach der ersten Veröffentlichung durch J. L. Píč im Jahr 1907 verschollen. Die Ergebnisse der neu durchgeführten Konservierung ermöglichen es, auch bei dieser Komponente im Raum Westböhmens ähnliche technische, soziale und ökonomische Bedingungen für die Formierung der Latènezivilisation zu erweisen, wie sie bisher nur in Westeuropa vorausgesetzt worden sind. and The recent identification of the most important parts of the late Hallstatt wagon grave from Kladruby near Rokycany in the archaeological collection of National Museum, lost in following years after its discovery in 1907 and known still partly by data from the original documentation by J. L. Píč, and the data obtained by new conservation of all items allow to illustrate also in this type of components the analogous technical, social and economical conditions for the formation of the La Tène civilisation in Western Bohemia, like these which are traditionally supposed only in Western Europe.
K málo prozkoumaným výrobním odvětvím v protohistorii Moravy patří činnosti spojené s hutněním železa. V Olomouci-Neředíně bylo spolu s časně laténskou keramikou nalezeno více než 80 kg strusek, úlomky rud a velké množství tepelně postižené hlíny. Ani v jednom případě se ale nepodařilo spojit jejich výskyt s výrobním zařízením. Hutněna byla především ruda typu Lahn-Dill, která musela být transportována ze vzdálenosti 20–25 km. Radiokarbonová data ze zuhelnatělého dřeva pocházejícího ze strusek odkazují do počátku doby halštatské, lze však předpokládat, že výroba probíhala v pozdní době halštatské či spíše v časné době laténské a v radiokarbonových datech se odrazil „old-wood effect“. Vzhledem k rozsáhlému odlesňování krajiny v okolí Olomouce v mladším pravěku je zvažováno zásobování produkčního místa dřevěným uhlím z širšího okruhu 15–20 km. Nálezy strusek z Olomouce-Neředína představují nejstarší doložené stopy hutnění na Moravě. and Among the little-investigated specialised production in Moravian Iron Age are activities related to iron metallurgy. Together with La Tène pottery, more than 80 kg of slag, fragments of ore and a large amount of heat-affected clay was found at Olomouc-Neředín, however, it was not possible to link their occurrence with production installations. Lahn-Dill-type ore was mainly processed, which had to be transported from a distance of 20–25 km. Radiocarbon dating of carbonised wood that came from slag points to the beginning of the Hallstatt period; it can however be assumed that production took place in the Late Hallstatt period or, rather, Early La Tène, and that the ‘old-wood’effect was reflected in the radiocarbon dating. Due to extensive deforestation of the landscape around Olomouc in later prehistoric times, the function of a supply area for wood coal from the vicinity of 15–20 km is under consideration. Finds of slag from Olomouc-Neředín are the earliest documented traces of bloomery smelting in Moravia.
The article presents the results of a laboratory analysis of the glass of a leech-shaped fibula bow discovered in a Hallstatt C grave in Gorszewice, Greater Poland. The fibula comes from Italy and is dated sometime to the end of the 8th or the 7th century BC. Both of the inner sides with a yellowish colour and the external side that appeared dark blue, nearly black, were examined. Like low magnesium and medium potassium glass of glassy faience present in the Hallstatt C period, the glass of the Gorszewice fibula bow is characterized by medium contents of K2O, high Al2O3 and Fe2O3, and a relatively high level of B2O3, TiO2 and BaO. The inner and outer glass of the Gorszewice fibula bow have an identical, or nearly the same chemical composition. Higher levels of several oxides occurred in the dark glass, indicating that they must have been introduced with the colourant. The yellowish glass was not coloured intentionally; its colour is the result of the presence of iron compounds in the sand. and Článek představuje výsledky analýzy skleněného návleku lučíku spony, objeveného v hrobě datovaném do období Ha C v Gorszewicích, Velkopolsko. Spona pochází z Itálie zřejmě na sklonku 8. nebo v 7. století BC. Zkoumány byla jak vnitřní vrstva nažloutlé barvy, tak povrchová vrstva, na pohled tmavě modrá až černá. Stejně jako LMMK sklo skelné fajánse, běžné v období Ha C, i sklo návleku lučíku spony z Gorszewic charakterizuje střední koncentrace K2O, vysoká koncentrace Al2O3 a Fe2O3, a poměrně vysoká úroveň B2O3, TiO2 a BaO. Vnitřní i vnější skelná vrstva návleku lučíku spony z Gorszewic mají téměř stejné chemické složení. Vyšší koncentrace některých oxidů se projevují v tmavším skle, což je způsobeno příměsí barvících složek. Nažloutlé sklo nebylo obarveno záměrně: jeho barva je způsobena přítomností sloučenin železa v písku.
Příspěvek se zabývá dílčími problémy halštatského hradiště v Minicích u Kralup nad Vltavou, které bylo zkoumáno v letech 1970–1989. Soustředí se zejména na archeologické situace či nálezy, které mají nadregionální význam. Přináší nové pohledy na rekonstrukci a původ kamenných staveb na akropoli a prezentuje další neobvyklé nálezy a situace související s architekturou hradiště. Soustředí se rovněž na významné nálezy movité hmotné kultury, dokládající interregionální dálkové kontakty s oblastí Karpatské kotliny či západního Středomoří, a informuje o lokální produkci zejména keramiky či kostěné industrie. Pozornost je rovněž věnována funkci hradiště z hlediska regionální sídelní sítě a jeho roli jako jednoho z tzv. centrálních míst-regionálních mocenských center and The article addresses specific issues surrounding the Hallstatt period hillfort in Minice near Kralupy nad Vltavou, which was investigated in 1970–1989. Special attention is paid to the archaeological situation and finds, which are of supra-regional importance. The work offers new views of the reconstruction and origin of stone structures at the acropolis and presents additional unusual finds and situations related to the hillfort’s architecture. It also focuses on finds of material culture, documenting interregional long-distance contacts with the Carpathian Basin and the western Mediterranean, as well as on local production, especially pottery and bone industry. Attention is likewise paid to the function of the hillfort from the perspective of the regional settlement network and its role as one of the regional centres of power.
Rozšíření dvoukomorových vertikálních pecí je v zaalpském prostoru spojováno především s hrnčířskou výrobou v době laténské. Názory na funkci ojedinělých objektů tohoto typu z předchozích období ovšem nejsou zcela jednotné. Vedle hrnčířství jsou spojovány především s tepelným zpracováním potravin. K řešení otázky jejich využití byla nepočetná kolekce uvedených pyrotechnologických zařízení z úseku Ha C – LT A zkoumána z hlediska jejich formálních a metrických charakteristik a ve vybraných případech byly teplotní podmínky jejich provozu studovány s využitím rentgenové difrakční práškové analýzy. Možnosti užití zařízení k výpalu keramiky byly testovány také experimentálně. Na základě výsledků lze konstatovat, že se povětšinou jednalo o zařízení odlišné konstrukce, než byly hrnčířské pece z doby laténské. Jejich parametry problematizují myšlenku využití k výpalu keramiky, což v některých případech potvrzují také výsledky přírodovědných analýz i experimentu. and The spread of two-chambered vertical kilns in the transalpine area is connected primarily with pottery production in the La Tène period. However, opinions on the function of the unique features of this type from earlier periods are not entirely uniform. Besides pottery, the devices are linked especially to the thermal processing of food. In order to resolve the question of their use, a small collection of the aforementioned pyrotechnological devices from the Ha C – LT A period was investigated from the perspective of its formal and metrical characteristics, and in selected cases the thermal conditions of their production and operation were studied using X-ray powder diffraction analysis. The possibilities of using the devices to fire pottery were also tested experimentally. On the basis of the obtained results, it can be stated that they were mostly devices of a construction that differed from La Tène pottery kilns. Their parameters alone make their use in the firing of pottery questionable, which in several cases was also confirmed by the results of natural science analyses and experiments.
Mísy s perlovitě vybíjeným okrajem jsou v Čechách reprezentovány exempláři ze Slatiny a Hradenína. V kolínském muzeu je uložena ještě jedna mísa tohoto typu, pocházející údajně z Nebovid. U tohoto nálezu byla v minulosti zvažována datace do doby římské, jedná se však o exemplář italické provenience vyrobený během 2. pol. 6. až 1. pol. 5. stol. př. Kr., který se do Čech dostal jako import z oblasti Apeninského poloostrova. Jeho provenienci naznačují rovněž výsledky analýz prvkového složení materiálu, ze kterého je vyroben. Příspěvek přináší také výsledky analýzy prvkového složení materiálu mísy typu Hohmichele z Hradenína. Také v tomto případě však naznačuje prvkové složení původ mísy v oblasti Apeninského poloostrova. and Specimens of bowls with pearl-like studded rim in Bohemia include one from Slatina and another one from Hradenín. Yet another bowl of this type, supposedly from Nebovidy, is deposited in the Kolín museum. It is a specimen of Italic provenience made during the second half of the 6th to the first half of the 5th centuries BC. Results of the analyses of the elemental composition of the material used on the bowl confirm its provenience. The article quotes also the results of the analyses of the elemental composition of the material used on the Hohmichele type bowl from Hradenín. The elemental composition indicates also in this case the origin of the bowl at the Italian Peninsula.
Pohřební obyčeje doby železné procházely postupnými proměnami, které někdy prozrazují významné zvraty odehrávající se v tehdejší společensko-duchovní sféře. Ve vývoji pohřebního ritu doby železné lze pozorovat jak společné rysy, tak i rozdíly mezi západem a východem Evropy. Pozornost je zaměřena zvláště na rozdíly mezi západní a východní částí střední Evropy, které od stupně LT C2 nápadně vystupují do popředí a zřejmě souvisí s radikální změnou náboženských představ ve východní části střední Evropy. Interdisciplinární výzkum narušené knížecí mohyly z pozdní doby halštatské v Rovné u Strakonic přinesl nové informace, které do jisté míry přispívají k objasnění zmíněné problematiky. and Burial customs underwent gradual changes during the Iron Age, sometimes revealing significant upheavals occurring in the socio-spiritual sphere of the time. Both commonalities and differences between Western and Eastern Europe can be observed in the development of Iron Age burial practices. Particular attention is paid to the differences between the western and eastern parts of Central Europe, which come to the forefront in LT C2 and are probably related to the radical change in religious ideas in the eastern part of Central Europe. Interdisciplinary investigation of the disturbed princely barrow from the Late Hallstatt period in Rovná near Strakonice (South Bohemia) produced new information that has helped clarify the studied topic.
Tématem článku jsou železné sekery s raménky nalezené v letech 2016–2017 na katastrech obcí Drmaly a Vysoká Pec (okr. Chomutov, severozápadní Čechy). Metalograficky bylo prokázáno, že jde o kvalitně zpracované sečné zbraně/nástroje s místně kalenými ocelovými břity; u jednoho z nich byla doložena unikátní vložka z arzénového železa. Sekery s raménky převážně datované do rozpětí stupňů Ha C2–D12 se na českém území nacházejí v menší míře v depotech, na pohřebištích, sídlištích a hradištích doby halštatské. Jejich největší skupinu tvoří solitérní, tzv. ojedinělé nálezy intencionálně deponované mimo soudobé areály běžných lidských aktivit a situované převážně ve vysokohorském lesním terénu, někdy v blízkosti vodních zdrojů, komunikací či hradišť. Vazba monodepositů a depotů na markantní přírodně formovaná místa (hory, skály, jeskyně, prameniště ad.) může představovat archeologický projev rituálního chování obyvatel doby halštatské v sakrální krajině. and The subject of the article is iron trunnion axes found in the years 2016–2017 in the cadastral territory of the villages of Drmaly and Vysoká Pec (Chomutov district, northwest Bohemia). It was metallographically proven that the artefacts are finely crafted cutting weapons/tools with differentially quenchhardened steel cutting edges. A unique inlay from arsenic iron was documented on one of the axes. Trunnion axes mostly dated to Ha C2–D12 are found in Bohemia to a lesser extent in Hallstatt period hoards, cemeteries, settlements and hillforts. Their largest group is composed of solitary finds intentionally deposited outside of contemporary areas of regular human activities and situated primarily in forested mountain terrain, sometimes in the vicinity of water sources, routes or hillforts. The connection between deposits and striking natural locations (mountains, cliffs, caves, river sources, etc.) could represent an archaeological manifestation of the ritual behaviour of Hallstatt period man in the sacred landscape.