Search

Start Over Creator Stránská, Petra

2. Lidská oběť z pozdní doby halštatské v jižních Čechách?: K interpretaci nálezů pod výšinnou lokalitou starší doby železné na Vraném vrchu u Spolí, okr. Český Krumlov

Creator:
Chytráček, Miloslav, Chvojka, Ondřej, John, Jan, Michálek, Jan, Stránská, Petra, and Šálková, Tereza
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
pozdní doba halštatská, depot, rituál, lidská oběť, situlové umění, šperk, antropologická analýza, makrozbytková analýza, dálkové komunikace, Final Hallstatt period, hoard, ritual, human sacrifice, situla art, jewel, anthropological analysis, plant macro-remains analysis, and long-distance routes
Language:
Czech
Description:
Příspěvek se věnuje nálezům odkrytým na Vraném vrchu u Spolí, okr. Český Krumlov. V nadmořské výšce 635 m u paty skalního výběžku na svahu spadajícím příkře k Vltavě byla v hl. 20 cm nalezena skupina šesti bronzových náramků z pozdní doby halštatské. Při následném sondážním výzkumu ověřujícím místo nálezu se ve stejné hloubce našlo deset zlomků dislokovaných lidských kostí z dospělého jedince, v těsné blízkosti náramků ležel skleněný kroužek hnědožluté barvy o průměru 34 mm. Celková situace svědčí pravděpodobně o „obětním“ charakteru lokality. Určení rostlinných makrozbytků umožnilo částečně rekonstruovat přírodní prostředí zkoumaného místa. Analýza artefaktů i celé nálezové situace, evidence dalších nálezů v širším okolí depotu náramků, svědectví výjevů na soudobém situlovém umění i paralely z prostoru střední a jižní Evropy umožňují položit si řadu otázek o podobách různých náboženských rituálů starší doby železné. Výjimečný skleněný artefakt ze Spolí prozrazuje nadregionální kontakty, práce se v širších souvislostech zabývá též problematikou rekonstrukce dálkových koridorů. and The article addresses finds uncovered on the hill known as Vraný vrch near Spolí in the Český Krumlov district. A group of six bronze bracelets from the Final Hallstatt period were found at an elevation of 635 m a.s.l. and 20 cm below the ground at the base of a rocky promontory on a hillside dropping steeply to the Vltava River. During the subsequent trench excavation to verify the location of the find, ten fragments of dislocated human bones from an adult individual were found at the same depth, and a brown-yellow glass ring with a diameter of 34 mm was also lying nearby. The finds are probably evidence of the ‘sacrificial’character of the site. The identification of plant macro-remains allowed a partial reconstruction of the natural environment of the studied location. An analysis of the artefacts and the entire find situation, evidence of additional finds in the broader area of the bracelet hoard, the testimony of images on contemporary situla art and parallels from Central and Southern Europe raise numerous questions on the form of various religious rituals of the Early Iron Age. The remarkable glass artefact from Spolí indicates superregional contacts, and the paper in broader contexts also deals with the issue of reconstructing long-distance corridors.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5. Mohyla únětické kultury z Brandýsa nad Labem jako doklad ojedinělých pohřebních praktik starší doby bronzové

Creator:
Danielisová, Alžběta, Langová, Michaela, Kočár, Petr, Kyselý, René, Stránská, Petra, Sůvová, Zdenka, and Světlík, Ivo
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
Brandýs nad Labem, střední Čechy, starší doba bronzová, mohyla, kulturní vrstva, sídlištní jáma, Central Bohemia, Early Bronze Age, barrow, cultural layer, and settlement pit
Language:
Czech
Description:
Článek představuje výsledky komplexního výzkumu ojedinělé nálezové situace z prostředí únětické kultury ve středních Čechách – pohřební mohyly v areálu současného sídliště. V Brandýse nad Labem – Vrábí byl v kulturní vrstvě odkryt téměř neporušený kamenný věnec a do podloží zahloubená hrobová jáma vytvořená ze sekundárně upraveného sídlištního objektu. Hrob obsahoval dva kostrové pohřby nad sebou, uložené zřejmě s určitým časovým odstupem. Úprava obou hrobů, jejich výbava (včetně botanických a zoologických nálezů) a následné manipulace s ostatky ukazují na specifické praktiky pohřebního ritu starší doby bronzové. Chronologické zařazení celku, podpořené radiokarbonovými daty, odpovídá podobným nálezům např. v Německu nebo Polsku, nicméně je v rozporu s konvenčním datováním keramiky únětické kultury v Čechách. Na závěr je diskutovaná otázka pohřebních mohyl starší doby bronzové v severní polovině Čech. and The article presents the results of the comprehensive research of a remarkable Únětice culture find situation in central Bohemia – a barrow burial. An almost undisturbed stone ring and a burial pit from former settlement feature were found in a cultural layer in Brandýs nad Labem – Vrábí. The grave contained two inhumation burials one above the other and buried probably separately in time. The character of graves, their inventories (including botanical and zoological finds) and the later treatment of the human remains show the specific practices of the Early Bronze Age burial rite. Supported by radiocarbon dating, the chronological identification of the unit corresponds to similar finds in Germany and Poland, however, it is in contradiction to the conventional dating of pottery in Bohemia. The final part of the article discusses the issue of burial barrows in the Early Bronze Age in the northern half of Bohemia.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

6. Mutilace zubů ve starší době bronzové?

Creator:
Stránská, Petra and Řídký, Jaroslav
Type:
article and TEXT
Subject:
zásobní objekt, sídlištní pohřby, starší doba bronzová, mutilace zubů, etnografické analogie, storage pit feature, settlement burials, Early Bronze Age, tooth mutilation, and ethnographic analogies
Language:
Czech
Description:
Práce se zabývá nálezem skeletu s atypickým obroušením zubů. Skelet byl společně s dalšími čtyřmi jedinci uložen v zásobním objektu ze starší doby bronzové. Při interpretaci antropologických zjištění byly využity etnografické a etnohistorické analogie. Doklad mutilace zubů je výjimečný i v evropském měřítku a podle názoru autorů by se mohlo jednat o příklad tzv. léčitelsko-ochranitelských praktik. and The work addresses the find of a skeleton with atypically tooth wear. The skeleton and four additional individuals were buried in an Early Bronze Age storage pit feature. Ethnographic and ethnohistorical analogies were used in the interpretation of the anthropological discoveries. The evidence of the tooth mutilation is exceptional even on an European scale and, in the opinion of the authors, could represent an example of „healing-protection“ practices.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/

7. Nové poznatky o ostatcích z hrobů K1 a K2 z rotundy sv. Víta na Pražském hradě

Creator:
Bravermanová, Milena, Dobisíková, Miluše, Frolík, Jan, Kaupová, Sylva, Stránská, Petra, Světlík, Ivo, Vaněk, Daniel, Velemínský, Petr, and Votrubová, Jitka
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Pražský hrad, Přemyslovci, antropologie, DNA, archeologie, analýza izotopů uhlíku a dusíku, radiouhlíkové datování, Prague Castle, Přemyslids, anthropology, archaeology, analysis carbon and nitrogen isotopes, and radiocarbon dating
Language:
Czech
Description:
Tématem příspěvku je nová analýza dostupných poznatků o hrobech K1 a K2 v lodi předrománské rotundy sv. Víta, které byly objeveny již v roce 1911 a připisovány několika přemyslovským knížatům. Provedena byla zejména revize antropologických poznatků, analýzy stabilních izotopů uhlíku (δ13C) a dusíku (δ15N), analýza DNA a radiouhlíkové datování. Získaná data nedávají dohromady konzistentní obraz. Archeologie vylučuje připsání ostatků knížeti Bořivoji I. († asi 888/889), antropologie pak knížeti Boleslavu I. († 972). Oba obory by dovolovaly připsat s určitou pravděpodobností kosterní ostatky knížeti Boleslavu II. († 999), tomu ale neodpovídá radiokarbonové datování. Navržena je možnost připsat ostatky písemně doloženému jménem neznámému synovi knížete Boleslava I., který zemřel před rokem 972. Analýza DNA z K2 připsala ostatky ženě, pravděpodobně tedy manželce osoby K1. and The subject of the article is a new analysis of available information on graves K1 and K2 in the nave of the pre-Romanesque St. Vitus Rotunda; discovered in 1911, the graves have been attributed to various Přemyslid princes. The main work involved a review of anthropological findings, analyses of stable carbon (δ13C) and nitrogen (δ15N) isotopes, a DNA analysis and radiocarbon dating. Taken together, obtained data do not provide a consistent image. Archaeology rules out the attribution of the remains to Prince Bořivoji I († c. 888/889), while anthropology eliminates the possibility of the burial of Boleslav I († 972). With a high degree of probability, both of these scientific disciplines would permit the identification of the individual as Prince Boleslav II († 999), but this possibility is then eliminated by radiocarbon dating. The author suggests the possibility of attributing the remains to a son of Prince Boleslav I, an individual whose name is not documented in written sources and who died before 972. A DNA analysis revealed that the remains in grave K2 belonged to a woman, i.e. probably the wife of the individual buried in grave K1.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

8. Pohřebiště únětické kultury v Klecanech, okr. Praha-východ

Creator:
Ernée, Michal, Profantová, Naďa, Březinová, Helena, Frána, Jaroslav, Majer, Antonín, and Stránská, Petra
Type:
article and TEXT
Subject:
starší doba bronzová, únětická kultura, pohřebiště, 14C, antropologie, analýzy kovů, Early Bronze Age, Únětice culture, cemetery, anthropology, metal analyses, and corrosion layers
Language:
Czech
Description:
Nové výzkumy a revize starších nálezů umožnily identifikovat bohaté pohřebiště únětické kultury starší doby bronzové v Klecanech (střední Čechy). Jeden z nově prozkoumaných hrobů obsahoval čepel dýky a sekeru se lžícovitým ostřím. Povrch sekery nese stopy používání, což vylučuje její výhradní roli symbolického artefaktu. V korozních vrstvách na povrchu se dochovaly zbytky textilií. Z kostry pochází 14C datum 3478 ± 31 BP (2σ 1888–1736 a 1712–1695 BC). and The Únětice culture cemetery in Klecany, Central Bohemia. New research and a re-analysis of older finds enabled a rich cemetery of the Únětice culture (Early Bronze Age) in Klecany (distr. Prague-East) to be identified. One of the newly examined graves contained a dagger blade and an axe with spoon-shaped blade. The axe surface bears use wear traces, which rules out its exclusive role as a symbolic artefact. Textile remains were preserved in the corroded surface layers. A 14C date of 3478 ± 31 BP (2σ 1888–1736 and 1712–1695 BC) was obtained from the skeleton.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/

9. Populační specifika pohlavního dimorfismu antropometrických znaků a určení pohlaví u koster z kláštera minoritů v Mostě

Creator:
Černý, Viktor and Stránská, Petra
Type:
article and TEXT
Subject:
minorité, pozdní středověk, fyzická antropologie, určení pohlaví, iterativní postup, Minorites, Late Middle Age, physical anthropology, sex determination, and iterative approach
Language:
Czech and English
Description:
Iterativní postup určení pohlaví koster byl aplikován na souboru koster z minoritského kláštera v Mostě z pozdního středověku. Sestává z primárního určení pohlaví podle pánve a sekundární diagnózy extrapelvických znaků s výpočtem pravděpodobností, s jakými je kostra přiřaditelná k primárně určené (referenční) skupině mužů či naopak žen. Pomocí této metody jsme řešili otázku, zda byly v prostorách kláštera v Mostě pohřbeny i ženy. V souboru jsme detekovali podobné zastoupení koster obou pohlaví. and An iterative approach in sex determination was applied on the collection of human remains from the Late Medieval Most Minorite monastery. It consists of a primary diagnosis based on pelvic-bone and a secondary diagnosis based on extra-pelvic measurements with a calculation of posterior probabilities with which each skeleton is attributed to the reference (primary diagnosed) sample. By means of this strategy we have solved the question whether also females were buried in the Minorite monastery. We are able to unanimously state that the collection of human bones contains a similar proportion of male and female remains.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/

10. Proměny pohřebních zvyklostí starší a mladší doby železné ve střední Evropě

Creator:
Chytráček, Miloslav, Chvojka, Ondřej, Egg, Markus, John, Jan, Michálek, Jan, Kyselý, René, Stránská, Petra, and Gaul, David J.
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
doba halštatská, doba laténská, pohřební ritus, mohyla, hrob, pohřební milodary, Hallstatt period, La Tène period, burial rite, barrow, grave, and grave goods
Language:
Czech
Description:
Pohřební obyčeje doby železné procházely postupnými proměnami, které někdy prozrazují významné zvraty odehrávající se v tehdejší společensko-duchovní sféře. Ve vývoji pohřebního ritu doby železné lze pozorovat jak společné rysy, tak i rozdíly mezi západem a východem Evropy. Pozornost je zaměřena zvláště na rozdíly mezi západní a východní částí střední Evropy, které od stupně LT C2 nápadně vystupují do popředí a zřejmě souvisí s radikální změnou náboženských představ ve východní části střední Evropy. Interdisciplinární výzkum narušené knížecí mohyly z pozdní doby halštatské v Rovné u Strakonic přinesl nové informace, které do jisté míry přispívají k objasnění zmíněné problematiky. and Burial customs underwent gradual changes during the Iron Age, sometimes revealing significant upheavals occurring in the socio-spiritual sphere of the time. Both commonalities and differences between Western and Eastern Europe can be observed in the development of Iron Age burial practices. Particular attention is paid to the differences between the western and eastern parts of Central Europe, which come to the forefront in LT C2 and are probably related to the radical change in religious ideas in the eastern part of Central Europe. Interdisciplinary investigation of the disturbed princely barrow from the Late Hallstatt period in Rovná near Strakonice (South Bohemia) produced new information that has helped clarify the studied topic.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public