Search

Start Over Rights http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ Type article Harvested from CDK

2. " Bójské" spony v Čechách a na Moravě

Creator:
Čižmář, Miloš and Meduna, Jiří
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
doba laténská, Čechy, Morava, spony, La Tène period, Moravia, Bohemia, and fibulae
Language:
Czech
Description:
Dosavadní rozšíření výrazného typu bronzové spony středolaténské konstrukce se zdobeným štítkovým lučíkem se omezuje pouze na středoevropský prostor s jednoznačným těžištěm výskytu v Čechách a na Moravě. Tato skutečnost opravňuje jejich J. Wernerem navržené označení jako „bójské“ spony. Spony získané z oppidálního prostředí ukazují na jejich rámcové datování do rozmezí stupňů LT C2-D1. and The existing distribution of a distinct type of bronze fibula of the Middle La Tène construction with a decorated plate bow is restricted to Central Europe, with a pronounced concentration of finds in Bohemia and Moravia. This fact justifies their designation as “Boiian” fibulae, as proposed by J. Werner. The fibulae acquired from oppida indicate a general dating in the phases LT C2-D1.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

3. " Co jest úkolem našeho národa?" v době post-nacionální

Creator:
Šíp, Radim
Type:
article, model:article, and TEXT
Language:
Czech
Description:
This discussion piece relates to Erazim Kohák’s book Domov a dálava (Hearth and Horizon), a book that has opened up an interesting and fruitful perspective for consideration of the question: What does it mean today to be a Czech? Inspired by Kohák’s emphasis on the attempt of the foremost Czech intellectuals to model their ideals of Czech culture in the context of the wider development of Europe as a whole, the author asks why Europe was the source of the nationalistic way of thinking and he considers how this thinking was the result of certain (unfortunate) conditions and decisions, and how the overcoming of this thinking is what may (paradoxically it would seem) be the new task of the Czech nation.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

8. „ Mesa“ Úhošť v mladším úseku doby bronzové jako nestandardní lokalita, nebo příklad standardních analýz?

Creator:
Waldhauser, Jiří
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
severozápadní Čechy, tabulová hora, doba bronzová, hradiště, dějinný antecendent, northwest Bohemia, mesa, Bronze Age, hillfort, and historical antecedent
Language:
Czech
Description:
Autor reaguje na publikaci archeologického výzkumu na tabulové hoře Úhošť z pera Zdeňka Smrže. Diskusí procházejí přírodní parametry, otázka opevnění a umělého pahorku. Příspěvek zařazuje Úhošť do kontextu dalších tabulových hor ve střední Evropě, které vydaly doklady svého využití od doby bronzové do středověku. and The author responds to the publication of an archaeological excavation conducted at the Úhošť mesa by Zdeněk Smrž. The article addresses the site’s natural parameters, the issue of fortifications and the man-made hilltop, and also places Úhošť in the context of other mesas in Central Europe that have produced evidence of their use from the Bronze Age to the Middle Ages.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

10. " Stará myšlenka". Ke 170. výročí třídobé periodizace v české archeologii

Creator:
Sklenář, Karel
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
dějiny archeologie, Čechy, systém tří period, Josef Vojtěch Hellich, Jan Erazim Vocel, history of archaeology, Bohemia, and three-age system
Language:
Czech
Description:
V roce 2013 uplynulo 170 let od přijetí tzv. „systému tří period“ (doba kamenná, bronzová a železná) v české archeologii. V jeho praktickém použití patří priorita Dánu Ch. J. Thomsenovi (publikováno 1836) před soudobými německými badateli (Lisch, Danneil), pro německojazyčnou sféru (včetně české) měl zásadní význam překlad Thomsenova textu do němčiny (1837). V Čechách jej poprvé jednoznačně aplikoval J. V. Hellich, první kustos archeologie v Národním muzeu v Praze, v rukopise rukověti české archeologie z roku 1843 – tedy souběžně s jeho přijetím ve většině evropských zemí jižně od Dánska. Silný odpor proti „skandinavismu“ v německé archeologii 2. pol. 19. stol. neměl v Čechách širší ohlas, spíše tento systém narážel na přetrvávající zaměření české vědy k etnohistorickým interpretacím; teprve na počátku 20. stol. byl zápas obou směrů vybojován ve prospěch plného uplatnění třídobé periodizace v duchu artefaktuálního pozitivismu. and The year 2013 marked the 170th anniversary of the adoption of the ‘three-age system’ (the Stone Age, Bronze Age and Iron Age) in Bohemian archaeology. The Dane Christian Jurgensen Thomsen, who published his findings in 1836, is given more credit for the practical application of the three-age system than his contemporaries, the German scholars Lisch and Danneil. The translation of Thomsen’s text into German in 1837 was of fundamental importance for the German-speaking sphere (including Czech). The three-age system was first unambiguously applied in Bohemia by J. V. Hellich, the first curator of archaeology at the National Museum in Prague, in an 1843 manual of Bohemian archaeology, i.e. simultaneously with the adoption of the system in the majority of European countries south of Denmark. The strong resistance to ‘Scandinavism’ in German archaeology in the second half of the nineteenth century was not widely shared in Bohemia. Instead, this system probably ran up against the lingering focus of Bohemian research on ethnohistorical interpretations. It wasn’t until the beginning of the twentieth century that the conflict between the two directions was settled in favour of the full application of the three-age periodisation in the spirit of artefactual positivism.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

12. " Un-led" or "un-authorized" operation?: discerning among the un security council's mandated operations

Creator:
Šmuclerová, Martina
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
coercion, consent, delegation of power, enforcement, hierarchy of norms, international law, international organization, international peace, international security, intervention, mandate, military operation, peacekeeping, sanction, Security Council, United Nations, and use of force
Language:
English
Description:
The revival of the UN Security Council’s regulatory powers after the end of the Cold War as well as new challenges to international peace and security have led to the development and diversification of UN operational tools. In the absence of United Nations’ own material capacities to undertake necessary military action, due to the non-conclusion of agreements provided for in Article 43 of the UN Charter by which UN Member States would commit to provide the necessary force and other assistance to the Security Council upon its call, the latter developed other means. Today, there co-exist two mandated operations by the Security Council vested with the power to use force, each however within a different scope, limits and objective: UN-led “Blue Helmets” and UN-authorized military operations. This functional rapprochement causes nevertheless a great confusion, both in practice and recently in the judicial sphere. Hence, the clarification of the legal regime of each is essential. While the UN-led Blue Helmets vested with the limited power to use force represent the new generation of peacekeeping operations, the UN-authorized operations constitute a decentralized execution of the Council’s enforcement measure. In the latter case the Security Council turns to UN Member States or regional organizations and delegates them its exclusive power to use force under Article 42 of the UN Charter to execute it under set conditions. The limitation of the use of force by the UN-led operation to the strict defence of its civilian mandate does not exempt it from the regime of coercion established under Chapter VII of the UN Charter either. This raises a question of the legal status of this UN-led operation and whether possibly such tool approaches the original concept of UN enforcement forces laid down in Article 43. Analysis of the converging and diverging elements of both operations shows the complexity of this operational domain, the clarification of which is proposed in this article via a legal perspective.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

13. " Velkomoravský stát" – kontroverze středoevropské medievistiky

Creator:
Macháček, Jiří
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
Velká Morava, archeologie, raně středověká státnost, raný stát, náčelnictví, Great Moravia, archaeology, early medieval statehood, early state, and chiefdom
Language:
Czech
Description:
Velká Morava patří ke kontroverzním tématům středoevropské medievistiky. Nejedná se totiž o běžný předmět akademického výzkumu, ale o fenomén, který je trvale přítomen v novodobém politickém diskurzu střední Evropy. Myšlenka, že Velká Morava byla nejstarším státem (státním útvarem) středoevropských Slovanů, na který přímo navazovala státnost českých Přemyslovců, polských Piastovců a uherských Arpádovců, tak zůstává ve středoevropském regionu stále živá. Slabina dosavadních přístupů spočívá v tom, že stát byl chápán jako axiom, o jehož existenci se nepochybuje. Současný proud bádání přistupuje k velkomoravské státnosti mnohem kritičtěji. Obrací se, stejně jako moderní evropská medievistika, k etnologii či sociální a kulturní antropologii, v níž hledá opory pro svoje interpretační modely i nové pojmosloví. and Great Moravia is a controversial theme within Central European Medieval studies. Rather than being a standard subject of academic research it is a phenomenon that has been a constant in Central European modern political discourse. The idea that Great Moravia was the earliest state of Central European Slavs, which was a direct predecessor of the statehood of the Czech Přemyslids, the Polish Piasts and the Hungarian Arpáds family, remains very much alive in the Central European region. The weak point of the earlier approaches consists in the fact that the state was taken to be an axiom, the existence of which was not questioned. The contemporary line of research examines Great Moravian statehood from a more critical point of view. Just as with modern European medieval studies it turns to ethnology as well as social and cultural anthropology, where it hopes to find support for its interpretational models and new terminology.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

15. " Životní cyklus" mlecích nástrojů mladoneolitického sídelního areálu s rondelem ve Vchynicích, okr. Litoměřice

Creator:
Řídký, Jaroslav, Půlpán, Marek, Šreinová, Blanka, Šrein, Vladimír, Drnovský, Václav, and Květina, Petr
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
mladý neolit, kultura s vypíchanou keramikou, subsistenční aktivity, kamenné nástroje, dvoudílné ruční mlýnky, chaîne opératoire, rondel, Late Neolithic, Stroke Pottery culture, subsistence activities, stone tools, and grinding stones
Language:
Czech
Description:
Práce se zabývá mlecími nástroji z období kultury s vypíchanou keramikou (STK; 5100/5000 – 4500/4400 cal.BC). Vedle ujednocení české terminologie vztahující se k pravěkým mlecím zařízením a kromě morfometrické či surovinové analýzy nálezového souboru, bylo záměrem této práce studium postupu při výrobě mlýnků z křemenného porfyru (paleoryolitu) a interpretace jejich „životního cyklu“ (chaîne opératoire; operational sequence). Zdroje nejdůležitější suroviny na výrobu mlýnků se nacházejí ve vzdálenosti do 5 km od lokality. Dalším cílem práce bylo interpretovat roli sídelního areálu s rondelem na základě komplexního studia ručních kamenných mlýnků a v konfrontaci s dřívějšími analýzami jiných typů nálezů. Vzhledem k přítomnosti rondelu, zdrojů surovin a strategické komunikační poloze sídelního areálu je možné uvažovat o jeho centrální funkci pro širší okolí. and The paper deals with grinding tools from the Stroke Pottery culture period (STK; 5100/5000 – 4500/4400 cal. BC). Apart from unification of the Czech terminology relating to prehistoric grinding tools and apart from the morphometric or raw material analyses of the find assemblage, this work aims to study the production procedure of millstones from quartz porphyry (palaeorhyolite) and the interpretation of their “life cycle” (chaîne opératoire; operational sequence). The outcrop of the most important raw material for the production of millstones is situated within 5 km far from the site. Another aim of this work was to interpret the possible role of the settlement area with a rondel (circular enclosure, Kreisgrabenanlage) based on a complex study of hand millstones in the light of earlier analyses of other types of finds. With regard to the presence of the rondel, raw material sources and strategic communications location of the settlement area, it is possible to consider its central function within the wider surroundings.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

18. "Alternativní“ biologický materiál pro rutinní analýzu nukleových kyselin – validace preanalytické fáze vyšetření DNA

Creator:
Beránek, Martin, Hegerová, Jaroslava, and Drastíková, Monika
Format:
braille, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
biologický materiál - odběr a zpracování--metody--využití, DNA--analýza--izolace a purifikace, techniky amplifikace nukleových kyselin--metody--přístrojové vybavení, chemická frakcionace--metody, spektrofotometrie--metody--využití, elektroforéza v agarovém gelu--metody--využití, lidé, financování organizované, and extrakce
Language:
Czech and English
Description:
Cíl studie: Výsledek každé analýzy DNA je do značné míry závislý na typu biologického materiálu použitého pro extrakci nukleových kyselin. Cílem naší studie je porovnat vlastnosti DNA extraktů získaných dvěma různými izolačními postupy z buněk bukální sliznice, močového sedimentu, nehtů, vlasových kořínků a periferních krevních buněk. Materiál a metody: Biologické vzorky byly získány od 24 dobrovolníků s mediánem věku 31 let (25–54 let). Izolace DNA byla provedena fenol-chloroformovou extrakcí a pomocí separačních mikrokolonek (Qiagen). Eluční objem byl v obou případech 50 μl. Extrakty byly charakterizovány spektrofotometricky, fluorimetricky, elektroforeticky a z hlediska účinnosti následné PCR amplifikace. Výsledky: Nejvyšší koncentrace DNA obsahovaly extrakty z buněk periferní krve a bukální sliznice; nejnižší koncentrace DNA byly izolovány z vlasových kořínků. Všechny typy extraktů měly uspokojivou čistotu (mediány v rozmezí 1,7–1,9). Podíl nefragmentované DNA ve vzorcích získaných mikrokolonkovou metodou byl téměř dvojnásobný v porovnání s fenolovou extrakcí. Procentuální zastoupení nefragmentovaných molekul klesal podle biologického zdroje v následující řadě: krev (73,3 %) > bukální sliznice (63,5 %) > močový sediment (31,3 %) > nehty (25,3 %) > vlasy (20,4 %). Amplifikační účinnost u extraktů z periferní krve, bukálního stěru a močového sedimentu byla vyšší než u extraktů z nehtů a vlasů. Závěr: Všechny analyzované extrakty pocházející z krevních buněk, bukální sliznice, močového sedimentu, nehtů a vlasů poskytly dostatek DNA molekul k provedení molekulárně biologických vyšetření. Nejvhodnějšími materiály byly krevní buňky a buňky bukální sliznice. Z nich připravené extrakty měly nejvyšší koncentraci a čistotu DNA bez ohledu na použitou izolační metodu, nejnižší podíl degradované DNA a nejvyšší účinnost amplifikace krátkých i dlouhých amplikonů., Objective: Results of DNA testing depend in many cases on the type of biological material used for extraction of nucleic acids. The aim of the study is to compare properties of DNA extracts prepared using two different isolation procedures from buccal cells, urine sediment, nails, hair roots, and peripheral blood cells. Material and Methods: Biological material was collected from 24 volunteers at median age of 31 years (range 25–54 years). Phenol–chloroform extraction and spin microcolumn extraction method (Qiagen) were used for DNA isolation. In both the procedures, the elution volume was 50 μl. The extracts were characterized optically (UV spectrophotometric and fluorimetric analyses), electrophoretically, and by PCR amplification efficiency. Results: The highest DNA concentrations were found in extracts from peripheral blood and buccal cells; the lowest DNA concentrations were in hair extracts. All types of the extracts had acceptable purity (medians 1.7–1.9). The content of nonfragmented DNA molecules in the microcolumns extracts was almost twofold higher in comparison to the phenol ones. The percentages of non-fragmented DNA decreased as follows: blood (73.3 %) > buccal cells (63.5 %) > urine sediment (31.3 %) > nails (25.3 %) > hair roots (20.4 %). The amplification efficiency in the peripheral blood, buccal swab, and urine extracts was significantly higher than in the nail and hair extracts. Conclusion: All analyzed DNA extracts received from blood, buccal cells, urine sediment, nails, and hair roots provided a sufficient number of integral DNA molecules for following DNA testing. The best quality of DNA was found in extracts from blood and buccal cells (high concentrations and purity, low degree of fragmentation, and high efficiency of amplification for either short or long PCR amplicons)., Beránek M., Hegerová J., Drastíková M., and Literatura 25
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

19. „Antiamerikanismus“ z Ameriky

Creator:
Hála, Vlastimil
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Známý kritik politiky Spojených států, lingvista a filozof Noam Chomsky v této publikaci rozvíjí své již dříve vyslovované teze a argumenty. Recenzent považuje jeho snahu zastávat se politicky marginalizovaných subjektů za sympatickou a leckteré postřehy za výstižné, vyčítá mu však jednostranné protiamerické zaujetí a zjednodušování problémů. V českém prostředí, kde jsou média naladěna naopak zřetelně proamericky, nicméně pokládá tuto knihu za užitečnou. and In the volume under review, the Czech translation of Hegemony or Survival: America’s Quest for Global Dominance (2003), Noam Chomsky, the well-known critic of US policy, a linguist, and philosopher, develops his earlier ideas and arguments. The reviewer considers Chomsky’s attempt to stand up for the politically marginalized to be an engaging one, and sees some of his observations as apposite. Nevertheless, the reviewer reproaches Chomsky for his one-sided anti-Americanism and oversimplification of the problems. All in all, however, the reviewer considers the work useful for Czechs, whose news media are clearly pro-American.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

21. „Boves" jako součást donace staroboleslavské kapituly

Creator:
Mlíkovský, Jiří
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
The Donation of Stará Boleslav chapter includes statement on duties of several Moravian, i.e. geographically distant subjects, which had to pay to the chapter ‘marchae’ and ‘boves’. The Latin word ‘boves’ (sg. ‘bos’) has been traditionally translated as ‘cattle’. However, this interpretation is not consistent with archeozoological data. It is argued, that ‘bos’was a literal translation of Czech word ‘skot’, which meant both (domestic) cattle and a kind of currency in the Middle Ages. Moravian subjects thus probably paid to the Stará Boleslav chapter taxes in money, not in cattle.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/

22. „Česká otázka” ve světle stalinismu

Creator:
Šámal, Petr
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Studie je věnována Kosíkovu výkladu české radikální demokracie, jak jej podal na přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století. Autor předkládá tezi, podle níž byla jedním z cílů Kosíkových textů o tomto politickém hnutí konceptualizace levicového radikalismu. Úvodní část statě rekapituluje a hodnotí historiografické práce mapující vztah umění a politiky, respektive kulturní politiku v období takzvaného stalinismu (knihy Alexeje Kusáka a Jiřího Knapíka), a předkládá základní charakteristiku levicového radikalismu, chápaného jako životní postoj charakteristický pro relativně krátké období počátků totalitního režimu. V oblasti umění se tento utopický, normativně uzavřený koncept projevoval extrémně instrumentálním přístupem k uměleckému dílu, jehož primárním smyslem měla být spoluúčast na budování „nového“ světa. Karel Kosík je ve studii chápán jako čelný představitel generace mladých komunistů, jenž měl zásadní podíl na založení nového filozofického diskurzu a který formuloval nové výkladové paradigma dějin českého politického a filozofického myšlení 19. století. Druhá část studie shrnuje důvody, proč lze Kosíkovým textům o radikální demokracii přikládat v rámci soudobého diskurzu specifické postavení. Hlavním argumentem je skutečnost, že vedle názorů Zdeňka Nejedlého představovaly Kosíkovy texty (vyznačující se v některých případech výraznou ideologičností a spojováním odborného stylu s prvky politické žurnalistiky) nejvýraznější dobovou tematizaci „české otázky“. Kosíkův výklad radikální demokracie je představen v komparaci se staršími marxistickými výklady dějin 19. století (Jana Švermy, Záviše Kalandry, Václava Čejchana). V závěru textu je naznačen Kosíkův konstrukt „pokrokové“ linie českých dějin, který byl založen na představě „revolučnosti“, a jeho pojetí „české otázky“. and The article is concerned with the interpretation of Czech radical democracy as postulated by the Marxist philosopher Karel Kosík (1926–2003) in the late 1940s and early 1950s. It argues that one of the aims of Kosík’s writing about this political movement was to conceptualize leftwing radicalism. It begins with a recapitulation and assessment of historiographical work charting out the relationship between art and politics, particularly policy on culture and the arts in the period of Stalinism (referring to works by Alexej Kusák and Jiří Knapík), and presents the basic feature of leftwing radicalism, which is understood as an attitude characteristic of the relatively short period from the beginning of the totalitarian régime. In the sphere of art this utopian, normatively closed concept was manifested by an extremely utilitarian approach to a work of art, whose primary purpose was meant to be participation in building a “new” world. In this article Kosík is seen as a leading member of the generation of young Communists who had a substantial share in establishing a new philosophical discourse and formulated new criteria for interpreting the history of nineteenth-century Czech political and philosophical thought. The second part of the article summarizes the reasons Kosík’s writings about radical democracy should be given a special status in today’s discourse. The main argument is the fact that, apart from the opinions of Zdeněk Nejedlý, Kosík’s writings (marked in some cases by a strikingly ideological character and the mixing of academic style with elements of political journalism) presented the most sharply defined discussion of the “Czech Question” at the time. Kosík’s interpretation of radical democracy is presented in comparison with earlier Marxist interpretations of the history of the nineteenth century (by Jan Šverma, Záviš Kalandra, and Václav Čejchan). In the conclusion of the article Kosík’s construct is called the “progressive” line of Czech history, which was based on the idea of “revolutionary spirit” (revolučnost) and his understanding of the “Czech Question.”
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

24. "DNA barcoding" is of limited value for identifying adelgids (Hemiptera: Adelgidae) but supports traditional morphological taxonomy

Creator:
Žurovcová, Martina, Havelka, Jan, Starý, Petr, Věchtová, Pavlína, Chundelová, Daniela, Jarošová , Andrea, and Kučerová, Lucie
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
Adelgidae, aphids, species identification, systematics, and DNA barcoding
Language:
English
Description:
The sequence diversity in the mitochondrial cytochrome-c oxidase I (COI) gene was evaluated as a tool for resolving differences among species of European adelgids collected from several localities across the Czech Republic. Members of 7 genera and 16 species were examined, and as outgroups, two species of Phylloxeridae were used. Sequence divergences within species were on average less than 0.15%, whereas divergences between species ranged from 0.0 to 4.12% for congeneric and to 13.24% for intergeneric comparisons. It is concluded that DNA barcoding of Adelgidae is a powerful tool for identifying genera, but at the species level it works only in those cases where there are no species complexes. Nevertheless, it can be used as a complement to traditional, morphological taxonomy.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

25. "Elephant trunk" and endovascular stentgrafting--a hybrid approach to the treatment of extensive thoracic aortic aneurysm

Creator:
Holubec, Tomáš, Raupach, Jan, Dominik, Jan, and Vojáček, Jan
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, kazuistiky, časopisecké články, práce podpořená grantem, and TEXT
Subject:
dospělí, aneurysma hrudní aorty--komplikace--diagnóza--chirurgie, cévy - implantace protéz--metody, endovaskulární výkony--metody, lidé, mužské pohlaví, and stenty
Language:
English
Description:
A hybrid approach to elephant trunk technique for treatment of thoracic aortic aneurysms combines a conventional surgical and endovascular therapy. Compared to surgery alone, there is a presumption that mortality and morbidity is reduced. We present a case report of a 42-year-old man with a giant aneurysm of the entire thoracic aorta, significant aortic and tricuspid regurgitation and ventricular septum defect. The patient underwent multiple consecutive operations and interventions having, among others, finally replaced the entire thoracic aorta with the use of the hybrid elephant trunk technique. and T. Holubec, J. Raupach, J. Dominik, J. Vojácek
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

26. „Esse apparens” a jeho role v Auriolově výkladu smyslového vnímání

Creator:
Lukáš Lička
Format:
print
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Filozofie, Aureoli, Petrus, asi 1280-asi 1322, teologie a filozofie, smyslové vnímání, smyslové klamy, theology and philosophy, senses and sensation, sensory illusion, "esse apparens", intentional being, perceptual realism, argument from illusion, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
The main aim of this paper is to propose an adequate interpretation of the concept esse apparens (apparent being) which was used by Franciscan philosopher and theologian Peter Auriol (c. 1280-1322), especially focusing on his account of sensory perception. Drawing on an analysis of the relevant passages of the commentary on the Sentences by Auriol, first, I introduce his famous account of sensory illusions, and then his own claims about the nature of esse appparens (Auriol refuses to treat it either as a separate entity serving as a mediator of perception, or as only an extrinsic denomination of the perceived object). In the next part, I reject the interpretation which identifies esse apparens with mental representation. In my opinion, it is more appropriate to place this concept into the context of scholastic doctrine of objectiver or intentional being (popularized mainly by Duns Scotus and his disciples). At the end of the paper, I return to Auriol's account of illusions and show that it is compatible with esse apparens being understood as mode of being., Lukáš Lička., and Obsahuje poznámky a bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

28. „Inverzní“ syndrom Fostera-Kennedyho u nitrolebního meningeomu: kazuistika

Creator:
Dúbravská, Zlatica, Řehák, Svatopluk, Korda, Vladimír, Langrová, Hana, Studnička, Jan, Řehák, Jiří, and Malec, Rudolf
Type:
model:article, article, Text, kazuistiky, and TEXT
Subject:
nádory mozku--diagnóza, meningeom, magnetická rezonanční tomografie--metody, příznaky a symptomy, atrofie optického nervu, diferenciální diagnóza, and lidé
Language:
Czech and English
Description:
Autoři prezentují případ vzácného ?inverzního? syndromu Fostera-Kennedyho, který byl zpočátku zdrojem diagnostických rozpaků. Na základě klinických příznaků a výsledků grafických vyšetření autoři diskutují původ klinických projevů, jehož příčinou byl nitrolební meningeom. Pokud se nepodaří uspokojivě vysvětlit klinické příznaky ? centrální skotom s atrofií papily nebo druhostranné městnání na očním pozadí očním původem, je třeba včas indikovat grafická vyšetření mozku a vyloučit intrakraniální tumor., Zlatica Dúbravská, S. Řehák, V. Korda, H. Langrová, J. Studnička, J. Řehák, R. Malec, and Lit.: 10
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

29. "Ipsum Est Omnia in Omnibus": Matěj of Janov and the redemption of corporeal man according to Regulae veteris et novi testamenti V:8

Creator:
Kullerud, Ole Fredrik
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Filozofie, Matěj z Janova, asi 1355-1393, teologové, filozofie, vykoupení, theologians, philosophy, redemption, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Ole Fredrik Kullerud. and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

30. „Jak se to tedy mělo dělat jinak?”

Creator:
Křen, Jan and Seifter, Pavel
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Oba historici, tentokrát jako pamětníci, si kladou otázku, které se dotkl Petr Pithart ve své memoárové knize Devětaosmdesátý (Praha, Academia 2009): co se dalo udělat, aby se na konci roku 1989 v Československu zabránilo svévolnému ničení a rozkrádání materiálů Státní bezpečnosti a jiných archivních dokumentů? Zpochybňují přitom Pithartovo konstatování, že tento stav byl důsledkem daných společenských poměrů a že nebylo možné jej zásadně ovlivnit. Řešení podle jejich přesvědčení nabízela Historická komise Občanského fóra, jejímiž členy sami byli a jejíž koncepční návrhy na zabezpečení a uchování archivních dokumentů i další aktivity z prosince 1989 a ledna 1990 připomínají. Zamýšlejí se také nad tím, proč tyto návrhy nebyly v Koordinačním centru Občanského fóra vyslyšeny., In this contribution, the authors, both historians, but this time as eye-witnesses, ask the question that Petr Pithart touched upon in his memoirs, Devětaosmdesátý (Eighty-nine; 2009): What could have been done to prevent the widespread destruction and theft of secret-police files and other archive records in Czechoslovakia in late 1989? The authors cast doubt on Pithart’s claim that this state of affairs was a result of the situation in society and that it was impossible to influence it in any fundamental way. The solution, the authors believe, was offered by the Historical Commission of the Civic Forum, of which they were members, whose draft proposals for the security and preservation of archive records, as well as other work from December 1989 and January 1990, they discuss here. They also discuss why these proposals were not given a fair hearing in the Coordinating Centre of the Civic Forum., and Diskuse
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

31. „Je třeba vyrovnat se s řáděním pravicových živlů"

Creator:
Vondrová, Jitka
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
V této edici Jitka Vondrová předkládá dosud neznámý elaborát historika Václava Krále nazvaný „Informace o stavu československé historiografie“, který byl předán 21. srpna 1969 – tedy v den prvního výročí invaze armád Varšavské smlouvy do Československa – na sovětském velvyslanectví v Praze a určen v prvé řadě do rukou tajemníka pro ideologii Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Pjotra I. Děmičeva. Editorka dokument objevila v materiálech oddělení propagandy ÚV KSSS v Ruském státním archivu pro nejnovější dějiny (Rossijskij gosudarstvennyj archiv novejšej istorii) v Moskvě. Obsahem dokumentu je hodnocení poměrů ve zdejší historiografii nejnovější doby z krajně dogmatických pozic. Pisatel „odhaluje“ mocnou nátlakovou skupinu, respektive „teroristický gang“ mezi historiky, která se s pomocí „reakčních živlů“ v ústředních orgánech KSČ (tedy reformních komunistů) pokouší ovládnout mocenské pozice v historiografii a zvrátit výklad československých dějin ve 20. století od pojetí marxistického k buržoaznímu ve smyslu masarykovské ideologie. Za vůdce této skupiny označuje Milana Hübla a Jana Křena, mezi další její protagonisty řadí například Viléma Prečana, Milana Otáhala, Karla Bartoška nebo Václava Kurala. Identifikuje také centra „kontrarevoluce v historiografii“, zejména Ústav dějin KSČ, Vysokou školu politickou ÚV KSČ, oddělení nejnovějších dějin v Historickém ústavu ČSAV a Českou historickou společnost. Závěrem uvádí konkrétní návrhy na reorganizaci jednotlivých historických institucí a doporučuje propustit a zcela vykázat z odborné sféry přibližně sto čtyřicet historiků. V obsáhlém úvodním komentáři editorka zasazuje dokument do kontextu politických aktivit radikálně levicového křídla v Komunistické straně Československa po srpnu 1968 a také do souvislostí tehdejšího vývoje československé historiografie a kariéry autora dokumentu. Václav Král (1926–1983) byl marxistický historik skálopevně dogmatického myšlení a zabýval se nejnovějšími československými dějinami, zejména obdobím zániku první republiky a německé okupace. Svou kariéru započal v padesátých letech, v roce 1962 se stal ředitelem Československo-sovětského institutu. Během šedesátých let se však ideologická schémata, jimiž nahlížel na dějiny, stávala předmětem kritiky a Král se odborně ocital v izolaci od hlavního proudu československého dějepisectví, jehož protagonisté usilovali o restituci historiografie jako kritické vědy a její osvobození od přímé závislosti na politice. Jeho šance znovu přišla po vpádu intervenčních vojsk, kdy se intenzivně zapojil do činnosti krajní levice, v komunistické straně. Ta sloužila jako přímá páka sovětského vlivu, předkládala radikální požadavky na odsouzení „pražského jara“ jako kontrarevoluce a odvolání všech jeho stoupenců a tlačila i nového generálního tajemníka ÚV KSČ k zaujímání stále konformnějších prosovětských stanovisek. Václav Král si přitom ve svém elaborátu vyřizoval i osobní účty s historiky, kteří ho kritizovali. Brzy poté sám nemilosrdně realizoval politiku čistek v praxi v Československo-sovětském institutu a v Historickém ústavu. V čase „normalizace“ pak svou pozici historického prominenta dále upevnil, když se stal předsedou vědeckého kolegia ČSAV, vedoucím katedry historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a byl jmenován profesorem., In this edition, Jitka Vondrová presents a hitherto unknown report by the historian Václav Král (1926–1983). Entitled “Informace o stavu československé historiografie” (Information on the State of Czechoslovak Historiography), the report was presented at the Soviet Embassy, Prague, on 21 August 1969 (on the first anniversary of the Soviet-led Warsaw Pact intervention in Czechoslovakia), and was intended primarily for Piotr N. Demichev, Secretary for Ideology at the Central Committee of the Communist Party of the Soviet Union (CPSU). Vondrová discovered the document amongst material of the Propaganda Department of the CPSU in the Russian State Archive of Contemporary History, Moscow. The document is an assessment of the state of Czechoslovak contemporary history from extremely dogmatic positions. Král “exposes” a powerful interest group, which he portrays as a “terrorist gang,” amongst the historians. With the help of “reactionary elements” in the central organs of the Czechoslovak Communist Party (that is, the reform Communists) the group was trying to gain the upper hand in historiography and return the interpretation of Czechoslovak history in the twentieth century from the Marxist conception to the bourgeois in the sense of Masarykian ideology. He calls Milan Hübl (1927–1989) and Jan Křen (b. 1930) the leaders of the group, which included Vilém Prečan (b. 1933), Milan Otáhal (b. 1928), Karel Bartošek (1930–2004), and Václav Kural (b. 1928). He also identifies the centre of “counter-revolution in historiography,” particularly the Institute of History of the Communist Party of Czechoslovakia, the Party University, the Department of Contemporary History in the Institute of History at the Czechoslovak Academy of Sciences, and the Czech Historical Society. He concludes with some concrete proposals for the reorganization of the individual institutions of historical research, and recommends dismissing about 140 historians and banning them from the field altogether. In a comprehensive introduction, the editor puts this document into the context of the political activities of the radically left wing of the Czechoslovak Communist Party after the Soviet-led occupation in late August 1968 and also into the context of contemporaneous developments in Czechoslovak historiography and the career of the author of the document. Král was a dogmatic Marxist historian of contemporary Czechoslovak history, particularly of the end of the First Republic and the German occupation. His career began in the 1950s, and in 1962 he became head of the Czechoslovak-Soviet Institute., In the 1960s, however, the ideological models he employed in historiography came under criticism, and Král found himself isolated from the mainstream of Czechoslovak historiography as the leading historians endeavoured to have historiography restored as a critical discipline free from direct dependence on politics. Král was given another chance after the Soviet-led military intervention, when he became seriously involved in the extreme left wing of the Communist Party. A direct instrument of Soviet influence, this wing of the CPCz put forward radical demands for the condemnation of the “Prague Spring” as a counter-revolution and for the dismissal of all those who supported it. It also put pressure on the new general secretary of the Central Committee of the CPCz to take up increasingly conformist, pro-Soviet positions. In his report, Král is also settling personal accounts with historians who criticized him. Soon after writing it, he himself mercilessly carried out the policy of purges in the Czechoslovak-Soviet Institute and the Historical Institute. In the period of “Normalization” he then shored up his own position as a prominent historian when he became Chairman of the Academic Board of the Czechoslovak Academy and Head of the Department of History at the Faculty of Arts, Charles University, Prague, and was also given a professorship., and Dokumenty
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

32. „Jsou to berani, ale můžeme je využít”

Creator:
Matějka, Ondřej
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
In this article the author examines the coexistence of the Evangelical Church of Czech Brethren and the Communist regime in the fi rst several years after the Communist takeover, 1948–56. The first part of his analysis, inspired by French and German research on the social history of power by Sandrine Kott and Thomas Lindenberger, outlines the points of contact as well as ideological and political affinities between Protestants and Communists before the February 1948 takeover. These were particularly clear in the Protestant weekly Kostnické jiskry (Sparksfrom Constance) after the Second World War. Owing to this rapprochement andalso to their refl exes developed for survival in the unfavourable circumstances the Protestant minority adapted with relative success to conditions in the Communist dictatorship. To consolidate themselves, they skilfully used instruments offered by the regime, such as “voluntary” work groups (brigády), while the regime relied on Protestants (particularly ministers) in some of its important political strategies such as collectivization and elections. The author pays particular attention to the theologian and philosopher Josef Lukl Hromádka (1889–1969), who was, in his day, a central figure amongst Czechoslovak Protestants. His “instrumentalization” also operated in two directions: in the West, as a representative of Christian peace activities, he helped to create the illusion of religious freedom in Communist Czechoslovakia, but he also served Protestants as a “shield” and mediator enabling them to establish and maintain contacts with Western theologians. In the article the author also seeks to demonstrate that assiduous analysis of archive records of State, Party, and Church provenance reveals the inner contradictions in the Communist apparat regarding relations with the churches and its own powers as well as links of alliance amongst some of its organs and the churches.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

34. „Liver first approach“ u synchronních metastáz kolorektálního karcinomu: Předběžné výsledky nerandomizované studie

Creator:
Pudil, Jiří, Batko, Stanislav, Menclová, Kateřina, Blaha, Milan, and Ryska, Miroslav
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT
Subject:
nádory jater--chirurgie--sekundární, kolorektální nádory--komplikace, metastázy nádorů--terapie, výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče), chemoterapie adjuvantní, statistika jako téma, dospělí, staří, ženské pohlaví, lidé, mužské pohlaví, and lidé středního věku
Language:
Czech and English
Description:
Úvod: U 60 % nemocných s kolorektálním karcinomem jsou diagnostikovány jaterní metastázy (JMKRK), ať už v době stanovení diagnózy, nebo v průběhu léčby. Chirurgická léčba je jedinou potenciálně kurabilní metodou s pětiletým přežíváním dosahujícím cca 50 %. Jaterní resekci však podstoupí méně než 20 % pacientů s JMKRK. Společnou snahou onkologů a chirurgů je navýšit počet resekovaných pacientů. Jedním z postupů, jak navýšit resekabilitu JMKRK, je „liver first approach“ (LFA). Autoři prezentují vlastní předběžné výsledky této metody. Metody: Do multicentrického grantu IGA MZ NT 13660 – Hodnocení kvality multimodální péče u nemocných s jaterními metastázami kolorektálního karcinomu – bylo od září 2012 do ledna 2015 zařazeno v ÚVN 102 pacientů. LFA jsme použili u 12 pacientů (12 %). Po příznivé léčebné odpovědi neoadjuvantní systémové léčby jsme pacienty indikovali k resekci jater. U 11 pacientů se jednalo o mnohočetné (>4 meta) bilobární postižení. V jednom případě se jednalo o objemnou solitární metastázu pravého jaterního laloku. Primární tumor byl u 9 nemocných v rektu, u 3 v oblasti rektosigmatu, 3 pacienti měli derivační kolostomii, ostatní byli bez poruchy pasáže. Výsledky: U 11 pacientů jsme provedli R0 resekci jaterních metastáz, 3x jsme indikovali dvoufázovou hepatektomii s portální embolizací (PVE), 1x jsme pro progresi po PVE ustoupili od 2. fáze). Velkou resekci jsme provedli 7x, neanatomickou resekci včetně RFA 11x (6x v kombinaci s velkou resekcí). Perioperační mortalita byla nulová, morbidita 33 % (Dindo-Clavien >2). 10 pacientů absolvovalo adjuvantní chemoterapii, 7 z nich včetně radioterapie malé pánve pro lokálně pokročilý tumor rekta. U 7 pacientů (58 %) jsme doplnili resekci primárního tumoru. V současné době zemřeli na progresi onemocnění 2 pacienti (17 %), progresi onemocnění jsme zaznamenali u 6 pacientů (50 %). Závěr: LFA považujeme za vhodný především u pacientů s generalizovaným tumorem rekta, kdy lze po resekci jater adjuvantní systémovou léčbu kombinovat s radioterapií malé pánve. Otázkou zůstává načasování operace primárního tumoru, kdy je nutné vyloučit recidivu jaterních metastáz, která se objevuje u více než 50 % pacientů. Profit LFA musí být prokázán randomizovanými studiemi., Introduction: Liver metastases are diagnosed in 60% of patients with colorectal cancer, both at the time of diagnosis or later in the course of their management. Surgical treatment is the sole potentially curable method with 5–year overall survival of approximately 50%. However, only less than 20% of patients underwent liver resection. A joint effort of medical oncologists and surgeons is to increase the numbers of resected patients. The “liver first approach” (LFA) is one of approaches aimed at increasing resecability. The authors present their preliminary results using this method. Methods: 102 patients were included in the multicentre study supported by the grant IGA NT 13660 − Evaluation of quality of multimodal treatment for patients with colorectal cancer liver metastases – conducted at the Central Military Hospital between September 2012 and January 2015. We used LFA in 12 patients (12%). Patients were indicated for liver resection based on good response to neoadjuvant systemic therapy. Multiple bilobar liver involvement (>4 metastases) was present in 11 cases and one large solitary metastasis in the right liver lobe in one case. The primary tumor was located in the rectum in 9 patients, in the rectosigmoid in 3 patients; 3 patients had a colostomy. Others showed no signs of bowel obstruction. Results: We have performed R0 resections in 11 cases, and two-stage hepatectomy with portal vein embolisation was indicated 3 times (in one case we did not finish the second stage due to quick progression after PVE). We performed major resections 7 times, along with sever extraanatomic resections, incl. 11 RFA (6 times in combination with major resections). Perioperative mortality was 0%, morbidity 33% (Dindo-Clavien >2). Ten patients underwent adjuvant chemotherapy, in 7 cases including radiotherapy of the small pelvis due to a local advanced primary tumor. Resection of the primary tumor was done in 7 patients (58%). Two patients died recently because of disease progression (17%); progression was observed in 6 patients (50%). Conclusion: We deem the LFA suitable especially for patients with metastatic rectal tumors where adjuvant systemic therapy can be combined with radiotherapy. The timing of the resection of the primary tumor still remains a question: it is necessary to rule out potential recurrence of liver metastases, which affected more than 50% of the patients. The benefit of LFA must be confimed by randomised studies., and J. Pudil, S. Batko, K. Menclová, M. Bláha, M. Ryska
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

38. „Na člověka najíždíme další čtvrtletí ”

Creator:
Franc, Martin and Knapík, Jiří
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Autoři zkoumají proměny v pojímání, organizování, trávení a formách volného času v době od nastolení monopolní vlády komunistického strany do druhé poloviny padesátých let, kdy se tato sféra začala výrazněji měnit pod vlivem konzumních trendů. Své téma pojednávají v souvislosti s vládnoucí ideologií i se změnami hospodářské, sociální a kulturní politiky. Reflektují genderové rozdíly, kontrasty mezi městem a venkovem, specifika určitých sociálních skupin a zvláštní pozornost věnují volnému času mládeže a dětí. Komunistický převrat v únoru 1948 přitom nechápou jako nějaký zásadní předěl ve sféře volného času, ale předvádějí kontinuity i rozdíly mezi obdobím limitované demokracie v letech 1945 až 1948 a roky následujícími, v některých případech pak poukazují i na shodné rysy v přístupu státu k volnočasovým aktivitám v době protektorátní a poúnorové (odmítání jazzové hudby, „brakové“ kultury a vůbec vlivů západního životního stylu). Autoři konstatují, že se komunistický režim snažil intenzivně zasahovat do volby trávení volného času a modelovat tak nový typ člověka v nových společenských podmínkách. Zejména na konci čtyřicátých a začátku padesátých let se přitom oficiálně natolik zdůrazňoval význam budovatelské práce, že volný čas byl vnímán s jistým despektem jako „nutné zlo“, jež slouží výhradně k načerpání fyzických a duševních sil pro další zvyšování pracovního výkonu. Za stejným účelem a také s ohledem na koncepci demokratizace kultury byly preferovány aktivní a kulturní způsoby trávení volného času, jako bylo politické a odborné sebevzdělávání nebo osvojování (selektovaných) kulturních hodnot. V souladu s podřízením individua celospolečenským zájmům dostaly jednoznačnou přednost kolektivní formy odpočinku a organizovaného využívání volného času (závodní rekreace, masové návštěvy uměleckých představení, muzeí a galerií, později pionýrské tábory), zatímco tradiční spolková činnost a privátní trávení volného času byly chápány jako „buržoazní přežitek“. S podezřením či přímo represí se setkávaly nekonformní způsoby trávení volného času části mládeže, následováníhodným vzorem byla naopak účast na „stavbách mládeže“, pracovních brigádách a školeních. Těmto přístupům odpovídaly i nové jednotné organizační struktury, jež nahrazovaly dřívější spolky a zajišťovaly žádoucí volnočasovou náplň (Revoluční odborové hnutí, Československý svaz mládeže, Svaz pro spolupráci s armádou a podobně). Oficiální místa se snažila podchytit také značně rozvinutou a diferencovanou zájmovou činnost, jako byla amatérská umělecká činnost, provozování společenských her nebo, sběratelství, jejímuž organizování sloužila specifická zařízení (závodní kluby ROH, kulturní domy, osvětové besedy). Podporovány byly všeobecně dostupné formy takových činností, jako šachy nebo filumenie (sbírání nálepek z krabiček od zápalek), marginalizovány záliby finančně náročné či spjaté se soukromým ziskem, jako filatelie či numismatika. Mírný ústup od ideologizovaného pojetí volného času přišel s takzvaným novým kurzem v roce 1953, výraznější změny nastaly ve druhé polovině padesátých let, kdy autoři v souvislosti se zkracováním pracovní doby, zvyšováním životní úrovně a pronikáním konzumních trendů hovoří o programovém rozšiřování volného času a jeho postupné individualizaci., The authors consider the changes in the conception, organization, ways of spending, and forms of leisure in the Bohemian Lands from the establishment of the Communist monopoly on power in early 1948 to the second half of the 1950s. (After this point leisure began here began strikingly to change under the influence of consumerist trends.) They consider the topic in the context of the dominant ideology and changes in economic, social, and arts policies. The authors take into account gender differences, contrasts between town and country, and special features of social groups. They pay particular attention to leisure amongst young people and children. The authors do not, however, see the Communist takeover of February 1948 as a watershed in the sphere of leisure. Instead, they demonstrate both the continuity and differences between the period of limited democracy, from May 1945 to February 1948, and the years that followed. In some cases, they highlight features that were identical in Nazi German and Communist approaches to leisure activities (the rejection of jazz, ‘trash’ (brak) in the arts, and Western influences in general). The authors discuss how the Communist régime intervened intensively in the way people chose to spend their free time, in its endeavour to shape a new type of man and woman in the new social conditions. At the same time, particularly in the late 1940s and early 1950s, the State so emphasized the importance of the work of building socialism, that leisure was seen as a ‘necessary evil’, since it used up valuable physical and mental energy that would have been better spent on increasing productivity. For the same aims, but also with regard to the idea of somewhat democratizing the arts, the regime gave preference to activities such as political and vocational self-education as well as the study of selected arts and cultural values. In keeping with the subordination of the individual to the interests of society, collective forms of recreation and the leisure (holidays spent with groups of co-workers, mass group visits to plays, films, concerts, museums, galleries, and, later, Pioneer camps) were given priority. Traditional club activity and individual leisure were seen as ‘bourgeois survivals’. Some young people’s non-conformist leisure activities met with suspicion from the authorities or with outright repression. Amongst the models of leisure that the régime held worthy of emulation were the Socialist youth building enterprises (stavby mládeže), ‘volunteer’ work, and additional instruction or training. The new organizations, such as, and the Revolutionary Trade-union Movement (Revoluční odborové hnutí – ROH), the Czechoslovak Youth Organization (Československý svaz mládeže – ČSM), and the Association for Work with the Army (Svaz pro spolupráci s armádou – Svazarm), which took the place of the earlier clubs and associations, comported with the new ideology and provided the required forms of leisure. The authorities endeavoured also to support considerably developed and differentiated hobbies, such as making art, playing board games, and collecting. Special facilities were established to run these activities, including the enterprise-based clubs of the ROH, arts centres (kulturní domy), and popular-education organizations (osvětové besedy). Forms of universally accessible activity, like chess and phillumeny (collecting matchbox labels), were supported, whereas as financially more demanding hobbies or those linked to private gain, such as philately or numismatics, were marginalized. A slight retreat from the ideologized conception of leisure came with the so-called ‘new course’ of 1953. But more striking changes were made in the second half of the 1950s. These years, which saw shorter working weeks, a higher standard of living than before, and the emergence of consumerist trends, are described by the authors as a period of the planned expansion of leisure and its gradual individualization.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

39. „Nechceme svaz mládeže, když má rudé otěže!”

Creator:
Šlouf, Jakub
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Studie pojednává na třech úrovních (celostátní, regionální a jedné školní třídy) o tom, jak politické spory v poválečném Československu pronikaly do života studentů středních škol. Podle autora podstatná část veřejně aktivních středoškoláků odmítala být v letech 1946–1948 součástí jednotného Svazu české mládeže, úzce spolupracujícího s Komunistickou stranou Československa, a usilovala o vytvoření samostatného Svazu středoškolského studentstva. Přes zřetelnou podporu ze strany Československé strany národněsocialistické a Československé strany lidové byly však pokusy o legalizaci nového svazu středoškoláků až do února 1948 neúspěšné. V západočeském regionu byly navíc emancipační projevy středoškolských organizací posilovány převládajícími sympatiemi studentů k západní kultuře a široce rozšířenou úctou k americké armádě, která zdejší území osvobodila na konci druhé světové války. V Plzni proto vznikla již na přelomu let 1945 a 1946 nezávislá Krajská středoškolská rada, která posléze začala vydávat vlastní prozápadně orientovaný časopis Studentský hlasatel, distribuovaný i do dalších regionů. Po únoru 1948 plzeňští středoškoláci vyvolali několik protestních demonstrací a inklinovali k zakládání „odbojových“ organizací přímo na školách. Na příkladu jedné „ilegální“ skupiny vytvořené na obchodní akademii v Plzni studie konkrétně ukazuje, jakým způsobem se někdejší příznivci Svazu české mládeže přetvářeli v nástroje poúnorové „očisty“ škol a dřívější odpůrci svazu naopak v protagonisty studentských „odbojových“ organizací i jaká naivita, dilemata a rizika provázely občas toto tříbení. and At three levels (state-wide, regional, and the class of one school) this article examines how political disputes in post-Second World War Czechoslovakia entered the lives of secondary-school students. According to the author, a substantial number of publicly active secondary-school students in 1946–48 refused to be part of the united Czech Youth Organization (Svaz české mládeže), which worked closely with the Czechoslovak Communist Party (CPCz), and sought instead to establish a separate Organization of Secondary-school Students (Svaz středoškolského studentstva). Despite clear support from the Czechoslovak National Social Party and the Czechoslovak Populist Party, the attempts to legalize the new association of secondary-school students before the Communist takeover in late February 1948 were unsuccessful. In the region of west Bohemia, moreover, the attempts at emancipation of secondary-school organizations were intensified by students’ sympathies for west European and American culture and by their widespread respect for the US Army, which had liberated west Bohemia towards the end of the Second World War. In Pilsen therefore an independent Regional Secondary-school Council (Krajská středoškolská rada) had emerged already in late 1945 and early 1946. It eventually began to publish its own pro-Western periodical, Studentský hlasatel (The Students’ Herald), which was distributed to other regions as well. After the Communist takeover, Pilsen secondary-school students clamoured for several protest demonstrations and tended to favour the establishment of ‘resistance’ organizations right at their schools. Using the example of one ‘underground’ group formed at a Pilsen business academy, the article demonstrates the way in which erstwhile adherents of the Czech Youth Organization became an instrument for the post-takeover ‘purges’ of schools, and shows how former opponents of the organization, by contrast, became joined student ‘resistance’ organizations and also how naivety, dilemmas, and risks sometimes accompanied this crystallization.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

40. „Nechte maličkých přijíti ke mně...”

Creator:
Olšáková, Doubravka
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Podle recenzentky kniha přináší spoustu poznatků o organizování pomoci uprchlíkům před nacismem v předválečném Československu, přibližuje fungování a atmosféru uprchlických táborů a působivě seznamuje s řadou konkrétních lidských osudů. Chybí jí však snaha o celistvou interpretaci, zevšeobecňující závěry a také komparativní záběr. Významně narušuje mýtus první republiky jako bezpečného přístavu pro uprchlíky, přitom však nekompromisní kritikou státních restrickí bezděčně vytváří opačný mýtus, který by byl nepochybně relativizován srovnáním s poměry v dalších evropských zemích ve třicátých letech. and This work, according to the reviewer, provides a great deal of information about the organizing of aid to refugees of Nazism in pre-war Czechoslovakia. It also describes the operation and atmosphere of the refugee camps and movingly acquaints the reader with a number of actual life stories. It fails, however, to provide a unified interpretation, general conclusions, or a comparative picture. Importantly, it debunks the myth that the First Republic of Czechoslovakia was a haven for refugees. With its uncompromising criticism of the restrictions implemented by the Czechoslovak state, however, the work unconsciously creates a contrary myth, and would undoubtedly have been more balanced had it also attempted to compare Czechoslovak policy with that in other European countries in the 1930s.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

41. "Nevyložený sen je jako zapečetěný dopis": Obsahuje Babylónský talmud rabínský snář?

Creator:
Sládek, Pavel
Type:
article, model:article, and TEXT
Language:
Czech
Description:
Besides many dispersed fragments related to theory of sleep, dreams and their interpretation, Babylonian Talmud contains a long passage dealing with those issues, which includes also several series of dream-interpretations. The passage is often referred to as „Rabbinic dream-book” in specialized scholarly literature. The present article analyses contain and compositional patterns of the text and indicates the presence of mutually exclusive theories of dreams and their interpretation, as well as typically Talmudic methods of organization such as association and agglutination. Since the final composition does not communicate any uniform statement, we claim it incorrect to call the text „Rabbinic dream-book” and suggest it is not more than a mere agglutination of pre-existing textual fragments.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

42. "Nežádoucí příhody" při poskytování zdravotní péče

Creator:
Vondráček, Lubomír and Kolouch, Petr
Format:
15, braille, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
poskytování zdravotní péče--etika--normy--zákonodárství a právo, řízení kvality, chybná zdravotní péče--klasifikace--škodlivé účinky, and lidé
Language:
Czech
Description:
Lubomír Vondráček, Petr Kolouch
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

43. „Nikdy jsme se nenadáli, jak rychle mizí naše archivy v Moskvě..."

Creator:
Olšáková, Doubravka
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Kniha francouzské autorky pojednává o osudech francouzských archivů, které nejprve za druhé světové války zabavily a do různých míst ve střední Evropě evakuovaly německé úřady, posléze je převzaly a do své země odvezly úřady sovětské, přičemž mnohé tyto dokumenty dosud zůstávají v Rusku. Autorka zdánlivě nezáživné téma podává jako strhující příběh, zasazuje je do historického rámce využívání archivů jako válečné trofeje a vnáší do aktuálních diskusí o historické paměti nový důležitý rozměr. and This volume, by a French historian, considers the fate of the French archives that were first confiscated during the Second World War and carted off to various places in central Europe by the German authorities, before eventually being taken by the Soviet authorities and brought to the USSR. Many of the records have remained in Russia to this day. The author presents this potentially lacklustre subject as an exciting story. She puts it into the historical framework of archives as war booty, and adds a new, important dimension to current debates about historical memory.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

44. „No Action”

Creator:
Bischof, Günter
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Článek je zkrácenou verzí studie, kterou autor publikoval pod názvem „‘No Action’: Die USA und die Invasion in die Tschechoslowakei“ ve sborníku: Karner, Stefan – Tomilina, Natalja – Tschubarjan, Alexander – Bischof, Günter – Iščenko, Viktor – Prozumenščikov, Michail – Ruggenthaler, Peter – Tůma, Oldřich – Wilke, Manfred (ed.): Prager Frühling: Das internationale Krisenjahr 1968, sv. 1: Beiträge. Köln/R. – Weimar – Wien, Böhlau 2008, s. 319-354. Autor rekonstruuje postoj americké vlády k intervenci vojsk Vašavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Připomíná, že v květnu toho roku náměstek ministra zahraničí Eugene W. Rostow – s odvoláním na průběh a vyústění komunistického převratu v Československu a sovětské intervence v Maďarsku na podzim 1956 – doporučoval svému ministrovi Deanu Ruskovi Moskvu jasně jasně varovat Moskvu před násilným zásahem. Rusk doporučení odmítl dvěma slovy: „No Action.“ Tento lakonický komentář podle autora vystihuje celou americkou reakci na československou krizi. Administrativa prezidenta Lyndona B. Johnsona invazi nepředpokládala a byla jí překvapena. Jednoznačně se shodla na tom, že Spojené státy nemohou do situace vojensky zasáhnout, a soustředila se na odvrácení Sovětů od případného rozšíření intervence na Rumunsko, Jugoslávii a snad i Rakousko, které však bylo spíše psychologickou než reálnou hrozbou. Kromě toho musel Bílý dům čelit podezření, vyjadřovanému značnou částí západního tisku, ale třeba i francouzskými oficiálními kruhy, že dal předem Kremlu volnou ruku k vojenské akci. Prioritním cílem americké politiky bylo tehdy pokračování v procesu uvolňování mezinárodního napětí, což se promítlo do jejich nekonfrontačního postoje vůči Sovětům. Ovšem neočekávanými důsledky intervence bylo podle autora posílení soudržnosti Severoatlantické aliance a přehodnocení plánů na stažení amerických vojsk z Evropy. and This article is an abridged version, in Czech translation, of the article ‘“No Action”: Die USA und die Invasion in die Tschechoslowakei’, from the volume of essays by Stefan Karner, Natalja Tomilina, Alexander Tschubarjan, Günter Bischof, Viktor Iščenko, Michail Prozumenščikov, Peter Ruggenthaler, Oldřich Tůma, and Manfred Wilke, Prager Frühling: Das internationale Krisenjahr 1968, vol. 1, Cologne, Weimar, and Vienna: Böhlau, 2008, pp. 319–54. In the article the author reconstructs the US Administration’s response to the Warsaw Pact military intervention in Czechoslovakia in August 1968. He points out that in May of that year Deputy Secretary of State Eugene V. Rostow, referring to the Communist takeover in Czechoslovakia and the Soviet intervention in Hungary in 1956, recommended to his superior, Secretary of State Dean Rusk, to give Moscow a clear warning against intervening by force. Rusk rejected the recommendation with two words: ‘No action’. This laconic statement, according to the author, embodies the whole US reaction to the Czechoslovak crisis. The military intervention none the less took the Johnson Administration by surprise. The Administration unanimously agreed that the United States could not get involved in the crisis militarily, and concentrated instead on deterring the Soviets from further possible interventions in Romania, Yugoslavia, and perhaps even Austria, a threat that was, however, probably more psychological than real. Apart from that, the White House had to face the suspicion, expressed by a considerable part of the Western communications media and also, for example, by French official circles, that it had given the Kremlin the green light for the military operation. The primary aim of US policy here was to continue the process of international détente. This was projected into their non-confrontational approach towards the Soviets. Two unexpected consequences of the intervention, argues the author, were increased unity in the North-Atlantic Alliance and a reconsideration of plans to withdraw US troops from Europe.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

45. „Novecento” namísto „storia contemporanea”?

Creator:
Klinkhammer, Lutz
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Lutz Klinkhammer Tato stať, kterou v časopise Soudobé dějiny pokračuje seriál o vývoji a dnešním stavu disciplíny soudobých dějin ve vybraných evropských zemích, původně vyšla pod názvem „Novecento statt Storia contemporanea: Überlegungen zur italienischen Zeitgeschichte“ a je převzata ze sborníku editorů Alexandra Nützenadela a Wolfganga Schiedera Zeitgeschichte als Problem: Nationale Traditionen und Perspektiven der Forschung in Europa (Göttingen, Vandenhoeck & Ruprecht 2004, s. 107–127). Autor uvádí, že pojem „soudobé dějiny“ pro označení vyhraněné disciplíny historického bádání, jako je tomu v Německu nebo ve Francii, nemá v Itálii zřetelnou obdobu. Termín storia contemporanea zde měl po roce 1945 trojí význam. Jednak se užíval jako pojmenování dějinného úseku zhruba posledních dvou století, dále pro časově kratší období „krátkého 20. století“ (novecento) a konečně sloužil k charakteristice jakékoli historické události v jejím „soudobém“ rozměru, tedy její instrumentalizace podle aktuálních (politických či jiných) potřeb. Tyto významy autor ilustruje jednak na příkladech přehledů a učebnic italských dějin, jednak na aktuálních sporech o historické činy papežů a katolické církve, o světla a stíny italského národního sjednocení v šedesátých letech 19. století a údajnou levicovou ideologizaci poválečného italského dějepisectví. V něm se zrodil „mýtus rezistence“ proti německé okupaci z let 1943 až 1945, jehož rubem byla marginalizace, či dokonce tabuizace italského fašismu, a který odpovídal zájmům širokospektrální protifašistické koalice politických sil v Itálii. S hlubším výzkumem italského fašismu se začalo až v šedesátých letech. Od devadesátých let pak podle autora trvají ostré spory o hodnocení odboje (včetně komunistických zločinů) a fašistické republiky ze Salò, v nichž je patrná snaha o „plíživou rehabilitaci“ fašistické minulosti a které by svědčily pro tezi, že italské soudobé dějiny ve vlastním smyslu začínají rokem 1943. and This article, which is one of a series in Soudobé dějiny on the development of the discipline of contemporary history and its current state in selected countries of Europe, was originally published as “Novecento statt Storia contemporanea? Überlegungen zur italienischen Zeitgeschichte” in Alexander Nützenadel and Wolfgang Schieder (eds), Zeitgeschichte als Problem: Nationale Traditionen und Perspektiven der Forschung in Europa (Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 2004, pp. 107–27). The author argues that in Italy, unlike Germany or France, there is no distinct term for “contemporary history” to denote this clearly defined discipline of historical research. The term storia contemporanea had three meanings since 1945. First, it was used to denote an historical period of roughly the last two centuries. Second, it meant only the “short” twentieth century (il novecento). Last, the term served to denote any historical event in its “contemporary” dimension, that is to say, its instrumentalization according to current needs, political or otherwise. The author illustrates these meanings by providing examples from surveys and textbooks of Italian history and from current debates on the historical actions of the popes and the Roman Catholic Church, the bright and dark sides of Italian unifi cation in the 1860s, and the alleged left-wing ideologization of post-war Italian historiography. In this historiography was born the “myth of resistance” to the German occupation of 1943–45, the other side of which was the marginalization of Italian Fascism or even its being made taboo. This corresponded to the interests of the broad anti-Fascist political coalition in Italy. More penetrating research into Italian Fascism did not begin to appear till the 1960s. Since the 1990s, according to the author, there have been fierce disagreements in assessments of the resistance (including Communist crimes) and the Nazi-puppet state known as the Salò Republic, in which there has been an evident endeavour to achieve the “creeping rehabilitation” of the Fascist past, which would speak in support of the argument that Italian contemporary history really begins in 1943.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

46. "Nymphes plissées" structure of the cuticle of juveniles of some oribatid mites (Acari: Oribatida)

Creator:
Smrž, Jaroslav
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
Oribatida, cuticular layers, cerotegument, staining, light microscopy, and TEM
Language:
English
Description:
The cuticular structure of juveniles of several oribatids of different families with wrinkled cuticles were compared: Hermannia gibba, Tectocepheus velatus, Scutovertex minutus, Achipteria coleoptrata and Eupelops occultus. Both the surface and internal structures of the "plissée" were studied. Light microscopy revealed several patterns in mites studied with Masson's triple stain and these results were supported by TEM. Although the "plissée" looks similar at the body surface, the structure and ultrastructure differ among groups. Some types of wrinkling is supported by small muscles, probably for changing body shape. Differences in the structure of the cuticle of the prosoma and opisthosoma were observed. The differences in the wrinkling in the cuticle in diferent lines is associated with change in the body shape in response to different moisture conditions.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

47. "Pojďme žít zdravě" a "Týden zdravé výživy" v Liberci

Creator:
Ptáčková, Blanka and Riegerová, Alena
Format:
braille, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, zprávy, and TEXT
Subject:
lidé, podpora zdraví, podpora zdraví - programy, and zdravé chování
Language:
Czech and English
Description:
Sdělení je stručnou informací o akcích na podporu zdraví, které se konaly v říjnu 2013 v Liberci pod záštitou programu Zdravý Liberecký kraj, z iniciativy pracovní skupiny pro realizaci Programu dlouhodobého zlepšování zdravotního stavu obyvatel Libereckého kraje. Program týdne podpory zdraví se věnoval správné péči o chrup, škodlivosti kouření a jeho odvykání, pohybových aktivit a jejich individuální indikaci pro konkrétní zájemce, konzultaci otázek týkajících se zdravého životního stylu. Vše bylo doplněno informacemi o zdravém stravování a orientačním vyšetřením fyzické kondice nebo získáním zdravotně výchovných materiálů. Snahou pořadatelů bylo občanům připomenout význam a možnosti opomíjené prevence a zdůraznit zodpovědnost každého jednotlivce za své zdraví., The article is a short information on health promotion campaigns held in October 2013 in the regional city Liberec (Czech Republic) under the auspices of Healthy Region Liberec. The campaigns were initiated by the working group for realization of the "Programme of long-term improving of health of people in the Liberec region". The "Week of health promotion" brought to light proper dental care, knowledge on tobacco hazards and quitting the habit, advised of individual physical activity, offered consultations on healthy lifestyle and proposals of healthy eating and a short examination of physical fitness. Visitors received some health education materials. The organizers' endeavor was to bring to mind to the public the importance of disease prevention and to underline the responsibility of everyone for one's own health., Blanka Ptáčková, Alena Riegerová, and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

48. „Poslední husita” odchází

Creator:
Křesťan, Jiří
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Autor načrtává fragment z politické biografie předního komunistického intelektuála a politika Zdeňka Nejedlého (1878–1962), v němž usiluje vystihnout jeho roli v kulturní politice Československa po roce 1945, zvláště po roce 1948, a propojit ji s pohledem na osobní stránky jeho života. Úvodem ho představuje jako respektovaného historika a hudebního vědce, účastníka uměnovědných i politických polemik, který se v meziválečném období stále silněji sbližoval s radikální levicí a získal si značnou autoritu svou účastí v boji proti fašismu, především jako člen exilového vedení KSČ v Moskvě (vstoupil do ní zde v roce 1939). Tomu odpovídala jeho pozice v poválečném Československu, kde vystřídal funkce ministra školství, ministra práce a sociálních věcí, prvního předsedy Československé akademie věd atd. Nejedlý po roce 1945 vystupoval nejednou jako přední tvůrce koncepce kulturní politiky Komunistické strany Československa a její úspěšný propagátor, nebyl však tak silným mocenským hráčem jako ministr informací Václav Kopecký (do roku 1952) a jeho hlavní konkurent na tomto poli, vedoucí kulturního a propagačního oddělení Ústředního výboru KSČ Gustav Bareš, v jejichž rukou spočívaly hlavní kompetence a mechanismy řízení kulturní politiky. Představy Zdeňka Nejedlého o kultuře byly poměrně prosté – měla být lidová, aktuální, realistická, programová a měla se opírat o národní tradice, které ovšem interpretoval selektivně (s důrazem na husitství a národní obrození) a politicky účelově (v duchu ideologické indoktrinace společnosti. Právě díky úsilí o zachování zřetelnější kontinuity „budovatelské“ kultury s minulostí, jejímž zdrojem měly být „pokrokové“ osobnosti a dílo Bedřicha Smetany, Aloise Jiráska a dalších obrozenců, se přiklání autor k těm interpretům (Alexej Kusák), kteří zařazují Nejedlého spíše mezi umírněné politiky komunistické strany, představující po únoru 1948 určitou alternativu těm proudům, které hlásaly radikální „očistu“ kulturního dědictví. Vzhledem ke svému slabšímu postavení v mocenské hierarchii a také kvůli silné loajalitě vůči platnému stranickému kurzu se však k veřejnému střetu s radikály v komunistické straně odhodlal jen výjimečně (například když se vzpíral mechanickému přenášení „sovětských zkušeností“ do československého školství). Autor se v této souvislosti dotýká Nejedlého vztahů s některými umělci a politiky (zejména Václavem Kopeckým) a přináší svědectví o projevech devótnosti vůči jeho osobě, přijímaných zřejmě s požitkem. Zaobírá se také jeho vážnými zdravotními problémy v padesátých letech, které limitovaly Nejedlého vliv na, kulturní politiku, a psychickým stavem, poznamenaným depresemi a úzkostí z případného vlastního zatčení. V závěrečné části se autor zamýšlí nad tím, proč se dílo Zdeňka Nejedlého v šedesátých letech minulého století nestalo inspirací pro snahy o reformu socialismu v duchu národně specifického vývoje, jež vyvrcholily hnutím „pražského jara“ v roce 1968. Kromě toho, že Nejedlého pozdně obrozenecký hodnotový a estetický svět v té době již beznadějně zastaral, působila patrně především skutečnost, že Zdeněk Nejedlý počátkem padesátých let pomáhal zdůvodnit politické procesy a byl tudíž vnímám jako jeden ze symbolů nejhorších projevů stalinského režimu. Nikdy rovněž nevytvořil alternativní koncepci, která by se v podstatných rysech vymykala oficiální stalinské doktríně kultury a kulturní politiky., The article is an outline of a fragment of the political biography of the leading Communist intellectual and politician Zdeněk Nejedlý (1878–1962), in which the author tries to depict Nejedlý’s role in making Czechoslovak policy on the arts and culture after the Liberation in May 1945 and, particularly, after the Communist takeover of February 1948. He then seeks to link this role with the personal side of Nejedlý’s life. He presents Nejedlý as a respected historian and musicologist and as a participant in debates on politics and the arts, who in the interwar period had increasingly inclined towards the radical leftwing and gained considerable authority owing to his participation in the struggle against Nazi Germany, particularly as a member of the Communist leadership-in-exile in Moscow (having joined the Party in 1939). A consequence of this was his position in post-war Czechoslovakia, where he held a number of posts, including Minister of Education, Minister of Labour and Social Affairs, and the first Chairman of the Czechoslovak Academy of Sciences. After the Liberation Nejedlý was often a leading maker of Communist policy on the arts and culture in Czechoslovakia and its successful propagandist. Nevertheless, he was not as strong a player as Václav Kopecký, Minister of Information, who stayed in power till 1952, or Gustav Bareš, Head of the Cultural and Propaganda Department of the Central Committee of the CPCz, Kopecký’s main competitor in the field, both of whom had the main jurisdiction and controlled the mechanisms for determining cultural policy. Nejedlý’s ideas about culture and the arts were relatively simple – it should be “of the people” (lidová), relevant to the times, realistic, part of a programme, and based on national tradition, which, however, he interpreted selectively (with an emphasis on Hussitism and the National Revival) and with a political purpose (in the spirit of the ideological indoctrination of society). Owing to Nejedlý’s efforts to maintain a clearer continuity between the culture of the “builders of Socialism” (budovatelská kultura) and the past, the source of which was supposed to be “progressive” figures and the works of the composer Bedřich Smetana, the novelist Alois Jirásek, and other Revivalists, the author of the present article shares much with interpretation of scholars like Alexej Kusák, ranking Nejedlý among the moderate politicians of the CPCz, who after the February 1948 takeover represented a certain alternative to those pushing for a radical “purge” of Czech cultural heritage. In view of his weak position, and in the power hierarchy and, on the other hand, his strong loyalty to the Party line, Nejedlý only rarely clashed with Party radicals publicly (for example, when he opposed the automatic transfer of “Soviet experience” to the Czechoslovak school system). The author, in this connection, touches upon Nejedlý’s relationships with some artists and politicians, particularly Kopecký, and provides evidence of displays of devotion towards Nejedlý, which he seems to have welcomed. The author also discusses Nejedlý’s serious health problems in the 1950s, which limited his influence on making policy in culture and the arts, and his psychological state, which was marked by depressions and anxiety about his possible arrest. In the last part of the article the author reflects on why Nejedlý’s work in the 1960s had not inspired the attempts at the reform of socialism in a specifically Czech form, which resulted in the “Prague Spring” of 1968. Apart from the fact that Nejedlý’s late Revivalist values and aesthetics in this period had become hopelessly outdated, this was so, he argues, probably because Nejedlý had helped to justify the show trials in the early 1950s and was therefore perceived as a symbol of the worst excesses of the Stalinist régime. Nor did he ever come up with an alternative concept that would have essentially diverted from official, Stalinist doctrine on the arts and culture.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

49. „Přistání u pustých břehů českých“: Náboženský obraz českých zemí pohledem anglických cestovatelů 17. století

Creator:
Ferencová, Hana
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
Travellers, 17th century, England, religion, lands of the Bohemian Crown, cestovatelé, cestopisy, 17. století, Anglie, země Koruny české, náboženství, konfese, katolictví, and protestanství
Language:
Czech
Description:
The article shows the Bohemian lands in the 17th century as mediated by travelogues of English provenance, in particular travel diaries written both for personal use only and to be later published. Attention is mainly focused on the religious situation in Bohemia and Moravia and its transformation in the studied period in the context of the denomination of the English visitors. The paper further briefly describes individual travellers from England, who would come to the European continent for various reasons and would also visit the Kingdom of Bohemia as part of this trip.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

50. „Publica“ ad populum romanum respicit (jak římští právníci chápali slovo „veřejný“)

Creator:
Skřejpek, Michal
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
Roman law, Digest, public, private, Roman legal science, římské právo, Digesta, veřejný, soukromý, and římská právní věda
Language:
Czech
Description:
Slova „veřejný“ a „soukromý“ se v římském právu objevují v různých souvislostech. Poslední dva tituly Digest obsahují definice a právní pravidla obecného významu.Na základě rozboru fragmentů sedmi římských klasických právníků, v jejichž textech jsou v uvedených titulech použity zkoumané termíny, je ukázáno, jak byly chápány v období největšího rozkvětu římského práva.„Soukromý“ (privatum/privatus) má ve zkoumaných textech v zásadě jednotný význam. Termín „veřejný“ (publicum/publicus) pak nabízí celou řadu různých variant.Někdy se jedná o veřejné právo, ale také o právo trestní, nebo je to něco, co souvisí se státem (příslušející státu, státní úřad, státní zájem, daně, břemeno ukládané ve prospěch státu, jednat jménem státu). Kromě toho se jedná také o různé druhy věcí – státní, jejichž vlastníkem je stát; obecní, které patří městu; ty, které mohou užívat úplně všichni. Slovo „veřejné“ pak také znamená, že něco bylo učiněno podle pravidel, tedy v souladu s právem (např. vyhlášení války), nebo je označením pro městskou radu i lidové shromáždění.Vždy tedy záleží na kontextu, v jakém je tento termín použit. and The words “public” and “private”, appear in Roman law in different contexts. The last two titles of Digest contain definitions and rules of law in general.Based on the analysis of fragments from the works of seven Roman classical jurists, where these surveyed terms are used, it is shown how they were understood during the heyday of Roman law. The word “private” (privatum/privatus) has in the analyzed texts essentially the same meaning. The term “public” (publicum/publicus) then offers a variety of different options. Sometimes it is public law, but also criminal law, or it is state-related (belonging to the state, state authority, state interest, taxes, a charge in favour of the state, to act on behalf of the state). In addition, it also has different meanings – the things owned by the state; things owned by the community; things which belong to the city; things that everyone can enjoy. The word “public” then also means that something has been done according to the rules, therefore, in accordance with the law (e.g. a declaration of war) or bears the name of the City Council and People’s Assembly. Thus it always depends on the context in which the term is used.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

View distribution

Current results range from 1997 to 2016

View larger »