Třípodlažní budovu Obchodní akademie ("Gazdasági Főiskola-Kereskedelmi", původně "Budapesti Kereskedelmi Akadémia") navrhl Győző Czigler. Před hlavním vchodem stojí po obou stranách průčelí sloup završený alegorickou postavou od Antala Szécsi. Po pravé straně vchodu na sloupu s volutovou hlavicí mladík, na nohou okřídlené střevíce, na hlavě okřídlená čapka, stojí na globu, drží v levé ruce měšec a v pravé kaduceus (alegorie obchodu v podobě Merkura); po levé straně druhý sloup, na jeho vrcholu stojí na globu dívka v antické drapérii, drží ve zdvižené pravé ruce vavřínovou větévku a v levici flétnu (Viktorie)., Déry 1991, s. 137, and Merkur a Viktorie vyjadřují víru v rozvoj maďarského obchodu, který umožní budoucí absolventi obchodní akademie, před jejichž školní budovou jsou plastiky umístěny.
Mědiryt (24, 7 x 26 cm): Juno (diadem, žezlo, páv) sedí na oblaku, pod oblakem hlava foukajícího Zefyra. Merkur (okřídlená čapka a boty, caduceus) odlétá pryč s rukou zdviženou., Strech 1998#., and Kompozice je variace na Sprangerovu nástěnnou malbu Merkur a Athéna na Pražském hradě (okolo 1585). Součást série antických božstev podle Sprangera (další je Minerva od Panderena a Venuše od Pietera de Jode I), kterou vydal Clemens De Jonghe (1624-1679).
Tepané stříbro (průměr 20, 3 cm): nalevo nahý Merkur (křídlená čapka a boty) předává jablko nahé Venuši, za níž jsou sedící Nymfy, oblečená dívka zvědavě přihlíží. Amor sedí na zemi zády k Venuši. Napravo nahá Juno diskutuje s nahým Paridem s pasteveckou holí v ruce. Juno korunují za ní stojící ženy, vedle Juno je páv, před Paridem leží na zemi pes. Vpravo nahoře nahá Minerva, obrácená zády k Venuši, její společnice jí nasazují přilbu. Vyjev je zasazen na palouk se stromy vlevo, v pozadí je záalpské město s vysokými doškovými střechami (Praha)., Prag um 1600#, II, č. 530 s. 61-62., and Přípravná kresba z doby před rokem 1607 je v Paříži (École des Beaux-Arts inv. n. M 705).
Reliéf (13, 2 x 15, 6 cm): nahý Argus v podobě mladíka spí pod stromem, vedle něj pes a pastýřská hůl. Napravo se blíží Merkur (okřídlená čapka) s rukou na rukojeti meče. and Prag um 1600#, II, č. 532 s. 62-63.
Neorenesanční pětipodlažní budova postavená původně jako pojišťovna (Fonciere biztosító; Fonciere-palota) s plastickou figurální výzdobou nároží. Budovu navrhl Adolf Feszty (1879), plastickou výzdobu zajistila firma Cava Romana (mramor) a Steinbach M. A. (barevný mramor). Rizalit nároží, ve čtvrtém a pátém podlaží portikus. Ve čtvrtém podlaží okno s edikulou, nad kladím štítový nástavec se dvěmi ležícími figurami. Zleva postava nahého vousatého muže, na hlavě má věnec, v pravé ruce drží trojzubec (Neptun). Zprava nahá ženská postava, na čele má půlměsíc, v levé ruce původně držela luk, dnes je již zachován pouze ve fragmentu (Diana). Na obou nárožích štítu portika motiv grifa (Merhenke Vilmos), na vrcholu štítu postava Merkura - mladík nohama spočívající na globu, na hlavě okřídlený klobouk, na nohou okřídlené střevíce, v levé ruce drží caduceus, v pozdvižené pravici má měšec, přes levé rameno plášť (Szász Gyula, 1882)., Déry 1991, s.37, 131; Gábor 2002, s. 11., and Plastika na vrcholu štítu představuje alegorii obchodu zosobněnou bohem Merkurem, což koresponduje s účelovou náplní budovy - "Fonciere palota" (pojišťovna). V 19. století patří k nejčastěji interpretovaným antickým božstvům, třeba jen hlava s okřídleným kloboukem, zejména v souvislosti s prudkým rozvojem obchodu a průmyslu. Plastika nahé ženy spočívající nad štítovým nástavcem je v maďarské literatuře považována za Venuši, ale vzhledem k atributům (na čele půlměsíc, luk) se patrně jedná o Dianu, bohyni lovu. Postava však také může být interpretována jako alegorie Noci. Budova je jednou z prvních staveb honosné třídy (původní název Sugár út - Radiální třída), která byla budována od 70tých let 19. století, k formálnímu slavnostnímu otevření došlo roku 1885. Na její stavbě se podílelo francouzsko-německo-maďarské konsorcium - Společnost pro stavbu Sugárút. Návrhy budov hodnotila soutěžní komise, která dohlížela na kvalitu návrhů, které měly odpovídat celkové koncepci urbanistického řešení lokality. Třída se měla blížit stylu pařížského bulváru Champs-Élysées a Ring Strasse ve Vídni. Původním cílem byl jednotný neorenesanční ráz budov elegantní promenády se stromořadím a soukromými obytnými domy, střídavě s veřejnými budovami (opera). Architektonické plány budov i dekorativních prvků byly vesměs dílem místních významných autorů a významu lokality proto v řadě případů odpovídala i pozornost věnovaná figurální výzdobě fasády, takže lze konstatovat, že pokud se na ní objevují reminiscence na antickou kulturu, bylo to zcela v souladu s tehdejší obecně uznávanou kulturní orientací uherské společnosti. Později, po krachu Společnosti, byl jednotný ráz budov opuštěn, některé z původních architektonicky zajímavých staveb byly nahrazeny moderní zástavbou (například č. 122, vila navržená Emilem Ungerem roku 1872, zbořená 1908, nebo č. 132, vila barona Lipót Edelsheim-Gzulay navržená Adolfem Gnautem, se sochařskou a sgrafitovou výzdobou, zbořená 1942).
Neorenesanční pětipodlažní budova postavená původně jako pojišťovna (Fonciere biztosító; Fonciere-palota) s plastickou figurální výzdobou nároží. Budovu navrhl Adolf Feszty (1879), plastickou výzdobu zajistila firma Cava Romana (mramor) a Steinbach M. A. (barevný mramor). Rizalit nároží, ve čtvrtém a pátém podlaží portikus. Ve čtvrtém podlaží okno s edikulou, nad kladím štítový nástavec se dvěmi ležícími figurami. Zleva postava nahého vousatého muže, na hlavě má věnec, v pravé ruce drží trojzubec (Neptun). Zprava nahá ženská postava, na čele má půlměsíc, v levé ruce původně držela luk, dnes je již zachován pouze ve fragmentu (Diana). Na obou nárožích štítu portika motiv grifa (Merhenke Vilmos), na vrcholu štítu postava Merkura - mladík nohama spočívající na globu, na hlavě okřídlený klobouk, na nohou okřídlené střevíce, v levé ruce drží caduceus, v pozdvižené pravici má měšec, přes levé rameno plášť (Szász Gyula, 1882)., Déry 1991, s.37, 131; Gábor 2002, s. 11., and Plastika na vrcholu štítu představuje alegorii obchodu zosobněnou bohem Merkurem, což koresponduje s účelovou náplní budovy - "Fonciere palota" (pojišťovna). V 19. století patří k nejčastěji interpretovaným antickým božstvům, třeba jen hlava s okřídleným kloboukem, zejména v souvislosti s prudkým rozvojem obchodu a průmyslu. Plastika nahé ženy spočívající nad štítovým nástavcem je v maďarské literatuře považována za Venuši, ale vzhledem k atributům (na čele půlměsíc, luk) se patrně jedná o Dianu, bohyni lovu. Postava však také může být interpretována jako alegorie Noci. Budova je jednou z prvních staveb honosné třídy (původní název Sugár út - Radiální třída), která byla budována od 70tých let 19. století, k formálnímu slavnostnímu otevření došlo roku 1885. Na její stavbě se podílelo francouzsko-německo-maďarské konsorcium - Společnost pro stavbu Sugárút. Návrhy budov hodnotila soutěžní komise, která dohlížela na kvalitu návrhů, které měly odpovídat celkové koncepci urbanistického řešení lokality. Třída se měla blížit stylu pařížského bulváru Champs-Élysées a Ring Strasse ve Vídni. Původním cílem byl jednotný neorenesanční ráz budov elegantní promenády se stromořadím a soukromými obytnými domy, střídavě s veřejnými budovami (opera). Architektonické plány budov i dekorativních prvků byly vesměs dílem místních významných autorů a významu lokality proto v řadě případů odpovídala i pozornost věnovaná figurální výzdobě fasády, takže lze konstatovat, že pokud se na ní objevují reminiscence na antickou kulturu, bylo to zcela v souladu s tehdejší obecně uznávanou kulturní orientací uherské společnosti. Později, po krachu Společnosti, byl jednotný ráz budov opuštěn, některé z původních architektonicky zajímavých staveb byly nahrazeny moderní zástavbou (například č. 122, vila navržená Emilem Ungerem roku 1872, zbořená 1908, nebo č. 132, vila barona Lipót Edelsheim-Gzulay navržená Adolfem Gnautem, se sochařskou a sgrafitovou výzdobou, zbořená 1942).
Celý vnitřní prostor vstupu a schodiště domu je vyzdoben mozaikovou podlahou, nástěnnými malbami, štuky a bronzovými plastikami. Nástropní malby jsou také v interiéru bytu majitele - v ložnici a malém obývacím pokoji i v zrcadlovém sále (Lotz Károly). Ve vstupní hale jsou malby zobrazující pití minerální vody, koupání v léčivých pramenec a alegorie zázračných účinků vody; další je trojice postav - uprostřed sedí mladík s okřídlenou čapkou, kaduceus v ruce (Merkur), po jeho pravici a levici mladíci držící láhve s léčivou vodou, jeden na okřídleném kole, druhý nastupuje do lodi (alegorie Obchodu Průmyslu a Dopravy). Na schodišti jsou další alegorické postavy. Na kupoli čtveřice žen, jedna drží palmovou ratolest a římskou olejovou lampičku (vítězství rozumu); druhá žena drží roh hojnosti (blahobyt); třetí věnec a žezlo (moudrá vláda); čtvrtá pohár a hrozen vína (odpočinek) alegorie ve významu Oslava osvíceného státu. Další malby zobrazují mladíka a ženu s lyrou (Apollón a múza), dívky s tamburínou a dvojitou flétnou, trojici dívek sedích na thyrsu (bakchantky). Dále je zobrazen okřídlený mladík s dívkou (Amor a Psyché?), alegorie ročních dob a živlů. V interiéru apartmá jsou na stropě zobrazeni putti, mladík na slunečním voze (Apollón-Helios), dívka rozhazující květy (Flora) a skupina alegorických postav s různými atributy - žena držící pochodeň, na čele má srpek měsíce, žena s hvězdou na čele, pláštěm zahaluje postavy dvou mladíků s křídly (jeden je má na zádech, druhý na temeni hlavy). Alegorie temna (Noc se svými syny Spánkem a Smrtí) jako protějšku k osvícení (měsíc, pochodeň)., Déry 1991, s. 43; Török 1997, s. 127; Gábor 2002, s. 11-14; Dent 2002, s. 126., and Malby prozrazují antickou inspiraci v alegoriích i samotných postavách (např. Asklepios, Merkur, Apollón, múza, bakchantky, Helios). Vousatý muž s holí ovinutou hadem - Asklepios, dotvzuje účinky léčivé minerální vody "János Hunyadi", kterou prodává majitel domu. Celá vnitřní výzdoba akcentuje podnikatelské úspěchy objednavatele, čtveřice žen na stropě schodiště jsou alegorií Oslavy dobré vlády osvíceného státu, což je práve předpokladem pro podnikatelskou prosperitu. Ostatní zobrazené postavy potvrzují majitele jako znalce a obdivovatele umění (Apollón a múza).
Nárožní, původně klasicistní dům byl postaven pro obchodníka S. Wurma (návrh Pollack Mihály; dokončen 1827, později několikrát přestavován). Na antice průčelí do Apáczai Csere János utca sochařská dekorace, kterou vytvořil v roce 1824 József Huber z Bratislavy. Model sousoší je dnes ve sbírkách Kiscelli Múzeum. Dvě ležící figury: žena s úlem a vřetenem nebo klubkem vlny (alegorie Průmyslu) a nahý mladík s pláštěm přehozeným na levém rameni, v levé ruce drží kaduceus, v pravé svitek s písmeny S. W, na nohou okřídlené střevíce, na hlavě okřídlený klobouk (Merkur, alegorie Obchodu)., Demsky 1999, s. 254; Zádor 1985, č. 35-36; Zádor 1993, s. 44., and Spojení Merkura a ženy s atributy píle a domácí práce (úl, klubko nebo přeslice) je typické pro alegorická zobrazení 19. století, kde symbolizují Obchod a Průmysl.
Bronzová socha: Merkur (ořídlená čapka, boty, caduceus, nahý) ukazuje levou rukou vzhůru, u jeho nohou klečí Amor (křídla, luk). and Sousoší odkazuje na Apuleiova Zlatého osla, kde se píše o tom, jak Venuše vyslala Merkura, aby nechal hledat Psýché, která se před ním skrývala. Současně se jedná o alegorii spirituality nadřazené tělesným rozkoším. Vries se k tématu vrátil v letech 1624-1626 (Chlumec nad Cidlinou, Vries, Amor se snaží zadržet Merkura).
Čtyřpodlažní nájemní dům, na fasádě přízemí v klenácích klenebních oblouků oken terrakotové reliéfy hlav s různými atributy: vousatý muž, pod hlavou oheň v tiglíku a vavřínové větévky (Jupiter ?), žena s holubicí (Pax nebo Ctnost ?), mladý muž s kovadlinou a plameny (Vulkán), hlava mladého muže s okřídlenou čapkou na hlavě, pod ní lodní kýl (Merkur), dívka s vavřínovým věnce na hlavě, na krku náhrdelník z mušle a perel, pod ní mořské vlny (Venuše). and Déry 1991, obr. 84-86.
Čtyřpodlažní nájemní dům, na fasádě přízemí v klenácích klenebních oblouků oken terrakotové reliéfy hlav s různými atributy: vousatý muž, pod hlavou oheň v tiglíku a vavřínové větévky (Jupiter ?), žena s holubicí (Pax nebo Ctnost ?), mladý muž s kovadlinou a plameny (Vulkán), hlava mladého muže s okřídlenou čapkou na hlavě, pod ní lodní kýl (Merkur), dívka s vavřínovým věnce na hlavě, na krku náhrdelník z mušle a perel, pod ní mořské vlny (Venuše). and Déry 1991, obr. 84-86.
Kresba perem (193 x 322 cm). Figurální scéna ve stupňovité aréně soustředěná kolem podstavce, na němž stojí žena s žezlem (Filosofie). Vlevo Merkur, drží caduceus (výmluvnost a prozíravost) a Minerva, na hlavě přilba, v ruce šít a kopí (umění a moudrost) drží drapérii. Kolem podstavce uprostřed krouží putti a postavy - vůz se Ctnostmi (Víra, Naděje - putto jí podává korunu, Láska) za vozem běží Čest (Honor s vavřínovým věncem na hlavě) a Neřesti (Nevěra, Nemírnost, Lakomství), v hledišti přihlíží sedmero Svobodných umění (Geometrie). Některé postavy identifikovány nápisy (PHILOSOPHIA, SEPTEM ARTES, VIRTUTES, VITIA, DEDICATIO)., Neumann 1974#, 232-233, č. k. 176, obr. 204., Stolárová, Vlnas 2010#, IX.4 A, and Sedm Svobodných umění přihlíží závodu Ctností a Neřestí v aréně Filosofie - návrh pro universitní thesi Jana Karla Maggauera z Greiffenau (vyšla 1647, Göttweig, Stift Göttweig, Graphisches Kabinett inv. č. Md024, Stolárová, Vlnas 2010#, IX.4 B)
Karneol oválného tvaru s řezbou - stojící nahý mladík, v pravici drží kaduceus, v levici klasy obilí, na hlavě má okřídlený klobouk., Frel 1966#, 263n., Chadraba 1984#, sv. I/1, 42., and Archeologický nález z Mikulčic (Hodonín), hrob č. 490. Doklad importu antických gem na území Velké Moravy. Antickými gemami se zdobily velkomoravská nákončí a závěsky. Umělecká hodnota však byla patrně ceněna méně než hodnota karneolu, někdy byly nalezeny gemy osazené hladkou stranou na líc, takže obrazy bohů byly pozorovateli zakryty. Badatelé se domnívají, že důvodem mohla být víra, že síla obrazu na talismanu bude silnější - bude-li o něm vědět pouze majitel; nebo v tomto případě měl být spíše skryt církevnímu dohledu, protože Merkur je pohanský bůh.
Kašna se sousoším: na soklu postava říčního boha (nádoba na vodu) a žena s rohem hojnosti, drží drapérii (oblak?), na ní orel, nad muší stojí Merkur (okřídlená čapka), v levé ruce kaduceus., Samek 1994,, and Sousoší z původní kašny Čtyř živlů (dvě mužské figury, žena s rohem hojnosti a Merkur) stálo na náměstí Svobody, kašna zrušena v 19. století a torzo sousoší přeneseno do Biskupského dvora. Figury byly patrně alegorickým vyjádřením živlů - Země, Voda, Vzduch, Oheň.
Na nádvoří budovy gymnázia památník v podobě antického chrámu s postavami dvou karyatid. Nad kladím hlava Merkura. and Encyklopedie historie města Brna (http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=seznam_objektu&from=540&qt=&qc= (27. 1. 2013)).
Enkaustika na plátně, na zadní straně opatřeno štítkem: Sbírky Mojmíra Helceleta čís.9394. Figurální scéna v krajině. Zleva sedící postava mladíka (Paris), za ním stojí Merkur. Paris podává jablko Venuši, u jejích nohou stojí malý Amor. V pravé části obrazové plochy další dvě bohyně (Minerva, Juno) se svými atributy., Aukční dům Zezula, aukce č. 24., and Hlavním zdrojem poučení o Paridově soudu bylo shrnutí příběhu v Bájích (Fabulae) připisovaných neprávem Hyginovi (fab. 92) a podrobné Ovidiovo vylíčení Paridova setkáni s bohyněmi v Ovidiových Listech milostných (her. 6, 53-88). Téma je zpracováno podle tradičního ikonografického schematu.
Kresba perem a štětcem (23, 9 x 16, 8 cm): Merkur (caduceus, okřídlená čapka a boty) se snáší na zem, kde sedí Aglaura (?) a objímá spící Hersé (?), aby k ní Merkur nemohl. Nalevo dvojice kráčejích dívek, první z nich je snad Hersé. Výjev je zasazen do krajiny, v pozadí město (Athény ?)., Fučíková 1997#, I/182, and Výjev není možné jednoznačně vyložit, jediná jednoznačně identifikovaná postava je Merkur. Kresba patrně evokuje historii Hersé z Ovidiových Proměn (Ov. met. 02, 708-832). Dvě dívky nalevo mohou připomínat průvod athénských dívek, který se právě vracel z Akropole v čele s Hersé, když Merkur letěl nad Athénami a do dívky se zamiloval (708-726). Napravo jsou dvě ženy (Prag um 1600, I, s. 346: mladík a žena), patrně Hersé objímající spící sestru, čímž mohlo být vyjádřeno, že Merkurovi zabránila, aby vstoupil do její ložnice (737-759).
Nástropní freska ve štukovém rámu (silně poškozená). Figurální scéna v oblacích, ústřední postavou je Psyché s Amorem, kteří jsou přijímáni na Olympu před shromážděnými Olympany., Bělohlávek 1985#, 51-52., Vlček 2001#, 202., Ryšavý 2005#., and Některé z postav i kompozici malíř téměř doslovně převzal (např. Psyché s Amorem, Juno) z nástropní malby Raffaela v Loggii Psyché ve vile Farnesina v Římě.
Figurální scéna v krajině. Střed kompozice tvoří postavy Venuše s Amorem a Paris se zlatým jablkem v pravé ruce, za Paridem Merkur. V popředí zleva za závěsem bohyně Eris, v ruce drží srdce, dále postavy bohyně Juno a Minerva, sedí zády k divákovi, u jejích nohou štít s tváří Medúzy, v ruce kopí. Vpravo ležící socha - postava vodního božstva se džbánem, z něhož vytéká voda, patrně personifikace Cebrena., Radostová, 2017, I/1, s. 243-246., and Obraz byl dříve pokládán za kopii z 18. století podle Bartholomea Sprangera.
Olej na plátně (118 x 160 cm). Scéna v krajině, v popředí vpravo ležící socha říčního boha, vlevo štít s hlavou Medúzy. Vpravo nad sochou Paris, Venuše a Merkur, vlevo Minerva a Juno, za ní Eris s jablkem., Vacková 1989, 176-177, 213., and Obraz byl dříve pokládán za kopii z 18. století podle Bartholomea Sprangera.
Tapiserie (304 x 206 cm)., Blažková 1969#, 8-11., and Jeden kus z cyklu tapiserií na námět historie Aenea a Dido, podle Vergiliovy Aeneis. Cyklus (původně 20 tapiserií) je doložen v inventáři hraběte Adama Schwarzenberka na jeho panství v Jižních Čechách. Patrně jej osobně objednal v Holandsku. V inventáři jeho majetku byl veden od roku 1630. Dnes je zachováno celkem 9 tapiserií a jeden fragment (1 kus na zámku Hluboká, 8 kusů ve sbírkách zámku Český Krumlov).
Tapiserie (304 x 312 cm)., Blažková 1969#, 8-11., and Jeden kus z cyklu tapiserií na námět historie Aenea a Dido, podle Vergiliovy Aeneis. Cyklus (původně 20 tapiserií) je doložen v inventáři hraběte Adama Schwarzenberka na jeho panství v Jižních Čechách. Patrně jej osobně objednal v Holandsku. V inventáři jeho majetku byl veden od roku 1630. Dnes je zachováno celkem 9 tapiserií a jeden fragment (1 kus na zámku Hluboká, 8 kusů ve sbírkách zámku Český Krumlov).
Freska v oválném rámu, umístěném po straně výjevu s Hostinou antických bohů. Postava muže, na hlavě má okřídlenou čapku, křídla na střevících, v levici drží zlaté jablko, v pravé ruce kaduceus. and Poche 1977#, s. 318-319.
Ve čtvrté místnosti vlevo od vchodu nástropní freska, v obdélném štukovém rámu figurální scéna v krajině. Vlevo oblaka s několika figurami, uprostřed v krajině sedící mladík v klobouku, se psem, Paris, za ním stojí Merkur (kaduceus, čapka). Paris podává jablko Venuši, která před ním stojí s Amorem a Minervou, nad nimi se vznáší putto, který Venuši věnčí. Vpravo sedí Juno. and Poche 1977#, s. 318-319.
Čtyřpodlažní nárožní budova, v přízemí na fasádě kolem celé budovy deset alegorických soch stojících na soklech. Dívka s balíčkem ovázaným stuhou (alegorie poštovnictví jako Psyché ?); nahý mladík s okřídlenou čapkou a střevíci drží v ruce kaduceus (alegorie obchodu jako Merkur); dívka se džbánem (Danaida ?); chlapec s husou (?); dívka se dvěma ozdobnými pásy; nahá dívka zakrývající si rukama klín (alegorie Krásy jako Venuše); římský voják s putnou vody (sv. Florián), dívka s klubkem nití nebo vlny (alegorie textilního průmyslu jako Arachné ?); mladý boxer ovinující si ruku koženými řemínky (alegorie sportu jako řecký boxer); mladík v uniformě držící na rukách lokomotivu (alegorie železnice nebo dopravy)., Dent 2002, s.95., and Budova byla projektovaná původně jako pojišťovna s luxusními byty ve vyšších podlažích ("Adria Biztositó Társulat Székháza"). Po II. Sv. válce sídlo městské policie, dnes Le Meridien Hotel. Na fasádě jsou sochy, z nichž některé souvisejí s původním účelem stavby (pojišťovna). Jsou tu některé neantické náměty (například sv. Florián patron hasičů), doplněné typickými alegoriemi naznačujícími souvislost s pojišťovnictvím, průmyslem a dopravou, ale i personifikace jednoznačně vycházející z antické inspirace Adria Palota (Palace), was built for the Italian Adria Insurance Company (Riunione Adriatica di Sicurta). Building with its classical features was decorated with ten allegoric figures representing symbols of insurance. The first set of 10 statues symbolizing the different branches of insurance, were created by Miklós Ligeti and Ede Telcs from Kosice marble. The Palace was badly damaged during World War II and sculptural decoration disappeared. Now modern reconstructions of sculptures made from 1949-1950 are placed on the walls. From left to right on the main façade of the building first stands a man with a goose representing burglary and theft insurance. Alongside him is a woman holding valuable jewels, previously sculpted by Miklós Ligeti. She represents the now antiquated branch of dowry insurance. The third figure on the front of the hotel is a nude woman, looking bashful and as if she feels the cold. Originally created by Telcs, this statue denotes insurance for damage caused by ice and hail. At the right corner of Le Meridien is a military-looking figure with a bucket. This is Saint Florián, patron saint of firemen and, naturally, he stands for fire insurance. Just behind him, around the corner on Miatyánk utca, stands one of the three mythological Fates cutting a thread (the allotted life span) to represent life insurance, and next to her a man bandaging his wounded arm symbolizes accident insurance. On the pedestrian street of Deák Ferenc utca behind the hotel stands a man holding in his arms a locomotive engine. This represents warranties. A woman holding a gift box in wrapping paper symbolizes the access or achievement branch of insurance. On the back corner of the hotel building, facing the metro station stands Mercury in a winged helmet, holding a snake which winds itself around a sword. He indicates delivery insurance. Finally a woman with a jug (glass insurance) originally by Telcs, stands just behind the man with the goose.
Čtyřpodlažní nárožní budova, v přízemí na fasádě kolem celé budovy deset alegorických soch stojících na soklech. Dívka s balíčkem ovázaným stuhou (alegorie poštovnictví jako Psyché ?); nahý mladík s okřídlenou čapkou a střevíci drží v ruce kaduceus (alegorie obchodu jako Merkur); dívka se džbánem (Danaida ?); chlapec s husou (?); dívka se dvěma ozdobnými pásy; nahá dívka zakrývající si rukama klín (alegorie Krásy jako Venuše); římský voják s putnou vody (sv. Florián), dívka s klubkem nití nebo vlny (alegorie textilního průmyslu jako Arachné ?); mladý boxer ovinující si ruku koženými řemínky (alegorie sportu jako řecký boxer); mladík v uniformě držící na rukách lokomotivu (alegorie železnice nebo dopravy)., Dent 2002, s.95., and Budova byla projektovaná původně jako pojišťovna s luxusními byty ve vyšších podlažích ("Adria Biztositó Társulat Székháza"). Po II. Sv. válce sídlo městské policie, dnes Le Meridien Hotel. Na fasádě jsou sochy, z nichž některé souvisejí s původním účelem stavby (pojišťovna). Jsou tu některé neantické náměty (například sv. Florián patron hasičů), doplněné typickými alegoriemi naznačujícími souvislost s pojišťovnictvím, průmyslem a dopravou, ale i personifikace jednoznačně vycházející z antické inspirace (Venuše, řecký boxer jako alegorie sportu, Merkur jako alegorie obchodu, Arachné ?). Formálně je antikou jednoznačně inspirována plastika nahé dívky - Venuše, která navazuje na typ antické plastiky Venuše vystupující z lázně.
Římská kopie řecké sochy vytvořené v Římě v 1. století. podle originálu z dílny Praxitelovy, 4. stol. př. Kr. Socha zobrazovala odpočívajícího Herma charakterizovaného atributy (caduceus v levé ruce, okřídlené boty) a pláštěm přehozeným nedbale přes rameno, čímž bylo naznačeno, že má velice naspěch. Tento typ nahého mladíka se skloněnou hlavou stojícího u kmene stromu, pravou ruku založenou v bok, drapérii přehozenou na levém rameni, se opakoval v nepatrných obměnách vícekrát, obdobně je zachycen například Hermés ve sbírkách Mnichovské Glyptotéky, nebo ve Vatikánských sbírkách (tzv. Hermes del Belvedere). Plastika tohoto typu známá jako Hermes Farnese (dnes ve sbírkách Britského muzea v Londýně inv. London BM 1219) stála v 16. století u vchodu do Palazzo Farnese v Římě a byla od té doby obecně známá a velmi obdivovaná, což znamená i často kopírovaná., Haskell, Penny 1981#, č. 7., and Spinola 1996#, str. 86.
"Hermathena" byla v 16. století zobrazována jako dvojice nebo spojení Merkura a Athény., Kaufmann 1982#., McGrath 1987#., Krems 2002#., and Marcus Tullius Cicero v dopisech odesílaných do Athén Titu Pomponiu Attikovi píše od roku 68 př. Kr. o sochách, které mu měl Attikus poslat, aby s nimi mohl vyzdobit "Gymnasium" svojí nejmilejší vily u Tuscula (srov. Constans 1931). V dopise ze začátku roku 66 př. Kr. (Cic. Att. 1, 5, 3) píše nadšeně o zprávě o hermovce (sloupu s hlavou boha, nejčastěji Herma), která zobrazuje Athénu (Hermathena). V 16. století byla pasáž čtena v tom smyslu, že v antice existovaly sochy zobrazující současně Minervu a Merkura. Achille Boschi si proto vybral Hermathenu jako znak pro akademii, kterou založil v Bologni a nazval ji "Accademia Hermatena" (Bocchi 1555, 18 a 210). Cartari se obšírně věnuje údajnému antickému ideovému poselství této sochy (Cartari 1571, 356). Lomazzo ve svém "Traktátu o umění" z roku 1585 v kapitole "Jaké obrazy se hodí do škol a gymnázií" doporučuje vedle filosofů právě "Hermatenu", objímající se Minervu a Merkura. V monumentálním umění se Hermathena, jakožto spojení Minervy a Merkura v jednu bytost, objevuje v na fresce Federica Zuccari (program: Annibale Caro) v Palazzo Farnese v Caprarole (1566-1569), na níž má Hermathena od pasu nahoru dvě těla, ale pouze dvě nohy (srov. Parlato 2000). Hermathena byla velmi oblíbeným námětem rudolfinského umění, najdeme ji v tvorbě Hanse von Aachena (Paris, BN, Hermathena, c. 1590), Bartholomea Sprangera (Praha, Hrad, Merkur a Minerva, c. 1585) a Aegidia Sadelera (Praha, NG, Triumf moudrosti). Již v 16. století ale antikváři toto čtení Cicerona odmítli, zcela správně argumentovali, že "Hermathena" je hermovka Minervy, tedy sloup s hlavou Athény (Orsini 1570, 85), tento výklad se objevuje ve vydání Cartariho z roku 1615, které redigoval Pignoria (Cartari 1615, 318-320). V 17. století tento názor převládl. .
Nárožní čtyřpodlažní budova, postavená v neorenesančním historizujícím stylu, původně budova hlavní celnice (Fövámház), dnes Vysoká škola ekonomická (Budapest University of Economic / Budapesti Corvinus Egyetem). Bohatá sochařská výzdoba (22 soch, reliéfy). Na fasádě průčelí směřujícím k řece: deset stojících mužských a ženských postav v antické drapérii s různými atributy. První zleva žena v drapérii s pokrytou hlavou, v pravé ruce drží fasces, levá přidržuje závoj (alegorie Athén); stojící vousatý muž s kyjem a lví kůží přetaženou přes hlavu (Herkules); žena v drapérii, na hlavě čelenka se slunečním terčem (?); žena, u pravé nohy lokomotiva (Železniční doprava); vousatý nahý muž s kormidlem a lanem (Lodní doprava); vousatý muž v drapérii, stojí vedle kovadliny, v pravé ruce drží kladivo (Vulkán/Kovářství); žena v drapérii, v pravé ruce drží ozubené kolo (Průmysl); žena v drapérii drží štůček látky (Průmysl textilní); mladík v chlamydě, na hlavě okřídlený klobouk, v levici měšec (Merkur/Obchod); žena v drapérii s pokrytou hlavou drží v rukách roh hojnosti (Hojnost). V průčelí do náměstí šest volně stojících ženských postav v drapérii: žena se sovou u nohou (Věda); žena s tabulkou (Historie); žena s vavřínovým věncem a knihou, kterou věnčí (Vzdělání); žena s neidentifikovatelným předmětem (?); žena s ovázanýma očima a mečem (Spravedlnost); žena bez atributů (Ctnost). V průčelí do Csarnok tér šest postav: žena s lyrou (Hudba); žena bez atributů; tři ženy s veslem (alegorie řek patrně Dráva, Száva, Tisza?); žena v uherském kroji. V přízemí na průčelí do Vámház tér reliéfy: vousatý muž a dva putti se sobem (Asie), žena s lukem a dvěma putti (Amerika), žena s vějířem, dvěma putti a velbloudem (Afrika), žena se dvěma putti (Evropa)., Medvey 1939, s. 81; Török 1997, s. 112., and Původní účel budovy, hlavní celnice, se odrazil v alegorické sochařské výzdobě, která zahrnuje důležité zdroje prosperity a obecného blaha.
Bohatě zdobená barokní štuková fasáda. Kartuš se dvěmi postranními volutami, pod nimi proti sobě sedí putti, na volutách sedící postavy: Merkur a Fortuna s vlajícími vlasy a lodní plachtou.
Merkur běžící směrem doprava (okřídlený klobouk a boty, caduceus), vpravo u jeho nohou kohout., Fučíková 1997#, II/77., and Plakety sloužily jako aplikace na nábytku, patrně vznikly během Abondiova pražského pobytu. Merkur náleží k sérii bohů planet (dochován též Mars a Venuše).
Nástropní malba. Ve štukovém rámu figurální scéna v krajině, uprostřed sedící Merkur (okřídlená čapka), po jeho pravici sedí vousatý muž, u jeho pravé nohy leží kráva. and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Pískovcová socha nahého Merkura (okřídlená přilba okřídlené boty), okolo boku má omotanou draperii. Bůh je zobrazen v běhu, levou ruku má zdviženou před sebe., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Merkur tvoří dvojici s Hersé, která je na bráně umístěna na protějším sloupku (Hořovice, zámek, brána, Hersé).
Klenutý sál se zbytky nástěnných maleb. V čele sálu, na severní straně, je zobrazeno zasedání zemského soudu, jehož členové jsou zastoupeni erby v iluzivně namalovaných nikách, uprostřed sedí na trůně Ferdinand I. a pod ním je portrét předsedy soudu, Jana z Lobkovic. Po straně trůnu jsou vždy dvě niky s antickými sochami zobrazujícími patrně božstva, v první nice je Minerva se štítem, ve čtvrté nice Merkur s okřídlenou přilbou. Na západní stěne je iluzivní malba písařské tribuny s písaři a portrétem nejvyššího písaře, Wolfa z Vřesoviště. Na východní stěně je zobrazen Poslední soud. and Výzdoba hlavního sálu oslavuje stavebníka tím, že jej zobrazuje, jak předsedá zemskému soudu království českého. Význam tohoto politického výjevu je podtržen konfrontací se zobrazením Posledního soudu. Výjev je významný také tím, jakým způsobem zobrazuje zemský soud. Vedle skutečných portrétů hlavních aktérů, císaře, předsedy soudu a hlavního písaře jsou zobrazeni erby ostatních členů soudu. Ke zvýšení prestiže této instituce je použito motivu nik s antickými sochami, které charakterizují císaře. Tento motiv je symbolický, na Pražském hradě pokud víme žádný sál s antickými sochami neexistoval.
Reliéf se šesti mužskými a ženskými figurami, s různými atributy vztahujícími se k tkalcovství, je završen hlavou Merkura v okřídlené čapce a tkalcovskými atributy v rukách (člunek a špulka nití)., Martina Vítková, Seriál o sochách: Banku hlídá bůh obchodu Merkur (Hradecký Deník.Cz, 3.4.2012)., and Palác byl vybudován pro textilního magnáta Rudolfa Steinského-Sehnoutku, reliéf s motivem Merkura a reminiscencemi na textilní průmysl je alegorickým vyjádřením podnikatelské činnosti stavebníka, historii tkalcoven a přádelen Jana Sehnoutky.
Náhrobní reliéf - polo ležící okřídlená ženská postava s pokrytou hlavou, opírá se o knihy, v pravé ruce drží vavřínovou větvičku, v levé věnec. Před ní na soklu hlava Merkura., http://www.bparchiv.hu/magyar/kiadvany/bpn/25/adat081.html (14.06.2006), and Dános Árpád (1882-1933) byl spisovatel a universitní profesor, což vyjadřuje výzdoba náhrobku.
Nástropní výzdoba nad schodištěm do patra zámku. Na zemi skupina gigantů, házejí kameny proti bohům. Z oblak se snáší Jupiter na orlu, v pravé ruce drží blesky, nad ním na oblaku Venuše s malým Amorem, který střílí z luku, před ním Merkur, na vrcholu mraků Júno s pávem., Samek, 1999#, s. 25-27., and Zbranková 2006#, 22-32.
Původní mobiliář nedochován, Merkur asi z majetku NG, nebo majetku Kinských z jiné lokality, údajně je zde též Herkules přenášející jablka Hesperidek od A.de Vries. Původně zámek ve správě NPÚ Pardubice. and Hrady, zámky, tvrze, VI, 1989, s. 152
Bronzová socha: Merkur (ořídlená čapka, boty, caduceus, nahý) ukazuje levou rukou vzhůru, kam se chystá vzlétnout, u jeho nohnohy stojí Amor a stahuje ho dolů za caduceus. and Sousoší odkazuje na Apuleiova Zlatého osla, kde se píše o tom, jak Venuše vyslala Merkura, aby nechal hledat Psýché, která se před ním skrývala. Současně se jedná o alegorii spirituality nadřazené tělesným rozkoším. Obdobné téma Vris pojednal už kolem roku 1596 (Augsburg, Vries, Amor se snaží zadržet Merkura).
Náhrobní reliéf - polo ležící okřídlená ženská postava s pokrytou hlavou, opírá se o knihy, v pravé ruce drží vavřínovou větvičku, v levé věnec. Před ní na soklu hlava Merkura., http://www.bparchiv.hu/magyar/kiadvany/bpn/25/adat081.html (14.06.2006), and Dános Árpád (1882-1933) byl spisovatel a universitní profesor, což vyjadřuje výzdoba náhrobku.
Dům "Gömöry-ház" byl postaven pro lékárníka Gömöry podle projektu Mihály Pollacka v roce 1812. Reliéf z průčelí je dnes ve sbírkách Semmelweis Múzeum v Budapešti. Figurální reliéf je horizontálně rozdělen do dvou pásů nad sebou. V horním pásu pololežící muž, v pravé ruce drží hůl, kolem ní je obtočený had (Asklépios), po jeho pravici klečí žena u nádoby s ohněm, vlévá do něho tekutinu v pravé ruce drží džbánek (patrně Kirké), zleva k muži přibíhá putto s ratolestí. V dolním pásu uprostřed putto u oltáře s nádobami, vedle oltáře včelí úl, z prvé strany k oltáři přibíhá mladý muž v okřídlené čapce a střevících (Merkur), po levé straně pololežící mladík s jinochem, který ho utěšuje, vedle něho kohout a kotva (Naděje). Ilustrace viz: http://www.hung-art.hu/magyar/d/dunaisz1/muvek/., Zádor 1993,s. 52-53; http://www.hung-art.hu/tours/19_c_1.html (18. 1. 2006)., and Reliéf připomíná obchodní činnost majitele domu, zobrazené spojení Merkura a atributů naděje (kotva, kohout) může být příslibem nákupu účinných léčebných prostředků.
Dům "Gömöry-ház" byl postaven pro lékárníka Gömöry podle projektu Mihály Pollacka v roce 1812. Reliéf z průčelí je dnes ve sbírkách Semmelweis Múzeum v Budapešti. Figurální reliéf je horizontálně rozdělen do dvou pásů nad sebou. V horním pásu pololežící muž, v pravé ruce drží hůl, kolem ní je obtočený had (Asklépios), po jeho pravici klečí žena u nádoby s ohněm, vlévá do něho tekutinu v pravé ruce drží džbánek (patrně Kirké), zleva k muži přibíhá putto s ratolestí. V dolním pásu uprostřed putto u oltáře s nádobami, vedle oltáře včelí úl, z prvé strany k oltáři přibíhá mladý muž v okřídlené čapce a střevících (Merkur), po levé straně pololežící mladík s jinochem, který ho utěšuje, vedle něho kohout a kotva (Naděje). Ilustrace viz: http://www.hung-art.hu/magyar/d/dunaisz1/muvek/., Zádor 1993,s. 52-53; http://www.hung-art.hu/tours/19_c_1.html (18. 1. 2006)., and Reliéf připomíná obchodní činnost majitele domu, zobrazené spojení Merkura a atributů naděje (kotva, kohout) může být příslibem nákupu účinných léčebných prostředků.
Pískovcové sousoší: nahý Merkur (okřídlená čapka a boty) hraje na flétnu, klečící Hersé mu objímá nohy., Poche 1965#, 116-119., Kořán 1999#, 116-122., and Žena byla označována jako Andronika (Vítěz nad muži), jež do českého dějepisu umění vstoupila jako Merkurova družka (důvody nejsou známé). Z antického Řecka a Říma žádnou Androniku neznáme, později proslula pouze věštkyně z Ariostova eposu Orlando Furioso, která však s Merkurem nikde nevystupuje. V 16.-18. století byl Merkur zamilovaný do Hersé častým námětem výtvarného umění, nejčastěji byl zobrazován okamžik, kdy letící Merkur spatřil pod sebou Hersé s květinami v obětním průvodu na počest Minervy. Ohledně původního umístění srov. Valeč, soubor soch v zámecké zahradě.
Pískovcová socha: nahá mužská postava v záklonu, jedna noha dozadu pokrčená, na hlavě okřídlený klobouk, okřídlené střevíce na nohách, v ruce, ulomená, patrně držel kaduceus. and Sochy původně na náměstí, na kašně, na zámek přemístěny v roce 1963.
Pískovcová socha na soklu. Merkur stojí na levé noze, pravá uvolněná v kontrapostu, na levém předloktí má přehozený plášť. V levé ruce zmuchlaný dopis, pravou ruku mu zdviženou a pokrčenou. Na hlavě okřídlený klobouk., Daniel, Perůtka, Togner 2009 #, 131-132., and Socha je součást galerie 44 kopií antických soch z římských sbírek a reprodukuje typ, který se dochoval v celé řadě antických římských kopií. Mandík kroměřížského Merkura vytvořil podle exempláře, který znal z Perrierovy rytiny (Perrier 1638, 43, zrcadlově převráceno), z indexu Perrierova alba opsal také její název. Tato antická socha byla přinejmenším od roku 1631 ve vile Ludovisi v Římě, kolem roku 1901 přešla do majetku italského státu a je dnes vystavena v římském Palazzo Altemps. Antická socha je vykládána jako řečnící Merkur (Hermés loghios), patron výmluvnosti, ale zamyšlený výraz tváře a skloněná hlava spíše ukazují na jiný typ, Merkura průvodce mrtvých do podsvětní říše (Hermés psychopompos). Perrier Merkurovi Ludovisi doplnil do levé ruky zmuchlaný dopis a do pravé caduceus. Zjevně sochu neviděl a znal ji jenom z kreseb, o čemž svědčí zvláštní tvar bohovy čapky. Antická socha měla na hlavě petasos, širák s nízkým dnem, připevňoval se šňůrkou pod bradou, kterou má Merkur přehozenou dozadu. Okraj klobouku je však na soše ze sbírky Ludovisi v přední části ulomený a Perrier pochopil zbytky okraje jako křídla, tento nezvyklý tvar okřídlené čapky přiléhající těsně k hlavě z Perrierovy kresby převzal Mandík, který rovněž převzal zmuchlaný dopis v Merkurově svěšené ruce.
Olej na plátně (8 x 11,5 m.): Nalevo Paridův soud, Merkur (okřídlená čapka), sedící Paris s jablkem a Juno, nahá Venuše a Minerva ve zbroji s kopím a štítem. Napravo svatební tabule Pelea a Thetis s Neptunem (trojzubec) a Jupiterem (koruna, orel) před palácem, seshora slétá Eris (had). Vpravo dole vůz Juno s pávem., Togner 1999#, č. 10., and První ze tří monumentálních nástropních obrazů pro sněmovní sál kroměřížské rezidence, alegorie na téma motta biskupa Maxmiliána "sola nobilitat virtus/ jenom ctnost dělá vznešeného muže".
Olej na plátně (182 x 232 cm): Merkur a Jupiter v lidské podobě sedí u stolu, Jupiter s pohárem v ruce. Nalevo je Baukis a Filémón s džbánem vína v ruce, před nimi jejich husa, která se zdviženými křídli spěchá k bohům. Výjev se odehrává v chatrči., Togner 1999#, s. 208, č. 166., and Obraz je kopií podle originálu z doby před rokem 1659, jenž je dnes ve vídeňském Kunsthistorisches Museum inv. no. 109.
Olej na plátně (102 x 125 cm): nahý Merkur sedí, za zády drží meč a hraje na flétnu, čímž uspal nahého Arga sedícího vedle něj s hlavou položenou na paži a zavřenýma očima. Za Argem Jupiterova milenka Íó proměněná v krávu, kterou měl na rozkaz Junony hlídat. Skupina je umístěna do krajiny pod strom., Togner 1999#, s. 107, č. 75, and Argus je variace na zobrazení Junonina strážce na Rubensových obrazech v Madridu a v Drážďanech.
Olej na plátně (95 x 75 cm): Polonahý Paris (píšťala v ruce) dává zlaté jablko polonahé Venuši, která se k němu tiskne. Okolo Parida Amorci, za ním s pastýřskou holí, dva Amorové napravo připravují k jízdě Venušin vůz (zapřahají do něj holubice?). K Venuši a Paridovi slétá Merkur (okřídlená čapka a (caduceus). Zeshora výjev pozoruje z mraku nahá Juno (koruna) a Minerva (přilba a kopí). and Togner 1999#, s. 261, č. 258.
Olej na plátně (86 x 258 cm): nalevo svatební tabule (číše a plné talíře), uprostřed sedí bohyně Thetis se smrtelníkem Peleem, nad nimi Apollón, který diriguje Múzy na opačné straně (v levém horním rohu) s hudebními nástroji. Nalevo stojí Bachus, napravo nahý Merkur (okřídlená čapka) jako číšníci. NAlevo od Bacha Marsyas (syrinx). Napravo pokračování příběhu, Paridův soud nalevo Minerva (zbroj), vedle nahá Juno a Venuše (s Amorem), které dává jablko sedící Paris, za ním Merkur. Výjev je zasazen do přírodního rámce., Togner 1999#, s. 357, č. 352., and Obraz je v kroměřížské sbírce doložen od roku 1904. Kompozice obrazu se vzdáleně podobá Wtewaelově Svatbě Pélea a Thetidy (1602, Braunscheig), kde je scéna s Paridovým soudem nalevo nahoře. Hlavním zdrojem poučení o svatbě Pélea a Thetis a Paridově soudu bylo shrnutí v Bájích (Fabulae) připisovaných neprávem Hyginovi (fab. 92), které obraz ilustruje.
Nástropní freska ve štukovém rámu., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 53-61., and Oslava obou biskupů, stavebníka zámku a objednavatele fresky, ale též Věd a Umění pod záštitou Světla a obou biskupů. alegorické postavy -Spravedlnost Hojnost- a konkrétní historie. Personifikace Hojnosti a Času.
Pískovcová plastika, mladík s okřídlenými střevíci na nohou, na hlavě okřídlená čapka s kohoutem, v pravé ruce lovecký roh, v levé caduceus, u boku zavěšena nádoba na vodu., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 82-83., and Realizace kresebného návrhu A. M. Lublinského.
Nástropní malba ve štukovém rámu. V oblacích se vznášejí postavy - Jupiter s blesky, Merkur, Minerva se zbrojí, Juno a Vulkán. and Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 91-92.
Bronz (45, 5 cm bez soklu): nahý Merkur (okřídlená čapka a boty, caduceus) běží., Fučíková 1997#, 49, I/131, and Inspirací byla soška Giambolognova Merkura z roku 1587 ( Wien, KM, Letící Merkur), jejíž exemplář byl součástí císařských sbírek v Praze. Vries Giambolognovu koncepci Vries pozměnil tím, že Merkura zobrazil v běhu.
Olej na desce (122, 5 x 66, 5 cm): nahý Faëthón se řítí z nebes k zemi se slunečním vozem, nad ním Jupiter na orlu metající blesky, okolo na oblacích přihlížejí božstva, napravo Merkur (caduceus). Dole ve skalnaté krajině Nymfy, nalevo jedna s křídly, napravo dvě zoufale gestikulují. Na zemi sedí nazí muži s nádobami s vytékající vodou, personifikace řek ohrožených Faëthontovou jízdou se slunečním vozem., Kaufmann 1988#, 7.10, and Vedle této verze existuje ještě další, jež byla prodána v Londýně v roce 1981.
1720-1733 M. Kaňka, klasicistní úpravy 1783, 1811, Sochy v parku, Medúza, Perseus (1725, M.B.Braunm, kopie), Herkules 1725 M.B.Braun. Klasicistní sochy Flora, Pomona (V. Levý), vodní božstva, Merkur- od Františka Xavera Josefa Lina. Fresky Jos. Navrátil. Údajně další sochařská výzdoba V. Levý. Salla terrena nástěnné malby J. Navrátil -Vlasta.
Pískovcová socha na podstavci: postava nahého mladíka, kolem těla drapérie, na hlavě okřídlená čapka, na nohou okřídlené střevíce, hraje na flétnu., Černá 1964#., and Fišer, M. , František Xaver Linn, Centrum pro dějiny sochařství (http://socharstvi.info/realizace/svaty-vaclav-2/ (9. 3. 2013)).
Mědiryt (28, 3 x 17, 6 cm): Minerva (přilba, antikizujícíí brnění, dlouhá tunika) sedí na trůně, v pravici palmový list, levicí pokládá vavřínový věnec na hlavu mladíka klečícího před ní. Je to mladý umělec, je nahý přes ramena má přehozenou volskou kůži, symbol tvrdé práce, v ruce pero, mezi ním a Minervou je kniha, vedle leží kalamář a pouzdro na malířské náčiní. Mladíka k Minervě uvádí nahý Merkur (okřídlená čapka, plášť), caduceus v levici. Na zadní straně trůnu je připevněn Minervin štít, k němuž jsou připoutané personifikace neřestí, Hloupost s oslíma ušima, spící Lenost a Závist hlodající srdce. Neřesti jsou navíc uvězněny pod Minerviným kopím, které na nich spočívá. Nad trůnem s Minervou letí Fáma se dvěma pozouny u úst. Trůn stojí pod baldachýnem před budovou, vlevo je v průhledu vidět vrch Múz, na nějž vystupuje skupina umělců. Vede je Sochařství s malou soškou, které se objímá s Malířstvím s paletou a malířskou hůlkou. Za nimi kráčí Architektura s úhelníkem a kružítkem a Blahobyt s rohem hojnosti., Vignau-Wilberg 1997#, 179., and Smysl alegorie vysvětluje dole připojený latinský text: Impigro Iuveni specioso pelle bovina Condecorat caput et lauro Palmaque Minerva, Mercurio ductore, opibus ditantur abunde Quem labor et studium ingenuas conducit ad artes, Famaque eum super Aetherea et Mortalia tollit! Invidie, segnis, Iners froenabare habenis. A(ugerius) Clutius/ Minerva zdobí snaživému jinochovi, krásnému ve volské kůži, hlavu vavřínovým věncem a palmovou ratolestí. Bohatě zahrnován poklady je pod Merkurovým dohleden veden tvrdou prací a cvikem, který odpovídá jeho nadání, k umění a sláva jej vyzdvihuje nad nebesa a zemi. Závistivče, lenochu, hlupáku, budete zkroceni pevnými okovy (obsah těchto veršů shrnuje holandské dvouverší nad výjevem).
Olejomalba na kovu (36 x 46, 5 cm): na oblaku sedí Jupiter (orel) a Minerva (přilba, kopí, štít) v důvěrném hovoru. Dole v krajině božstva: nalevo sedící Diana (srpek, toulec, luk), naproti ní sedící Apollón (lyra). Nad Apollónem nahá Venuše, kterou přikrývá Amor a vzhlíží přitom vzhůru k Jupiterovi. Vedle Venuše Neptun (trojzubec), na protější straně Merkur (křídlená čapka, caduceus) a ženské božstvo. Uprostřed v pozadí nalevo Herkules (kyj, lví kůže) a na zemi sedící Pluto (dvojzubec), vedle něj Kerberos. Nalevo v horním rohu ruina antické stavby s ženkou sochou v nice., Kaufmann 1988#, I.11., and K obrazu existuje kresba (Wien, Albertina inv. n. 3315). Výjev je interpretován jako zrození Minervy, ale ve Stuttgartu (Stuttgart, Shromáždění bohů 1) je obdobná kresba od stejného autora s nápisem: "Diese Figur wie Jupiter die Veniren veralsst und Minervam liebet mit verwunderung aller anderen heydnischen Götter is mir von Johan von Ach Kay. Mahler zu ehren gamacht worde." Z nápisu jednoznačně vyplývá, že se jedná o alegorické zobrazení v němž jde o konflikt mezi Venuší a Minervou (Prag um 1600, I, s. 329).
Pískovcová socha, stojící figura nahého mladíka, na hlavě okřídlená čapka, kolem těla drapérie, na nohou okřídlené střevíce. V pravé ruce drží kaduceus. and Socha na autobusovém nádraží, byla původně součástí figurální výzdoby pražské Kajetánky. Městu Nová Paka, rodnému městu sochaře, byla plastika věnována v roce 1997.
Fasáda průčelí, dnes obnovené výzdobné schéma výzdoby vstupního křídla s hlavní bránou podle návrhu Dušana Jurkoviče z roku 1910. Sgrafitová a chiaroscurová výzdoba fasády silně poškozená, původně antická božstva v nikách. V přízemí: stojící žena, v 1. patře zprava Apollón (Helios), Venuše s Amorem, Merkur, Jupiter. Na sloupech před hlavním vxhodem sochy - vlevo Neptun, vpravo Amfitrité. and Vlček 2001#, 82.
Olejomalba na alabastru (14, 4 x 10, 3 cm): císař Augustus (vavřínový věnec, antická zbroj, žezlo v levici) sedí na trůnu, vedle něho orel., před ním turecký turban Císař ukazuje dopředu na skupinu zajatců, z ním vztyčená kopí císařské armády. Za Augustem stojí personifikace Říma (přilba, plášť, kopí), za ní prapor a standrata s orlem. Z nebe přilétá k císaři Merkur (okřídlená čapka a boty, caduceus) s olivovou ratolestí a palmovým listem v pravici. Vpravo nahoře znamení Kozoroha., Kaufmann 1988#, I/44., Jacoby 2000#, č. 58 str. 178-180., and Na druhé straně alabastrové desky je portrét císaře Rudolfa II., který je tak definován jako druhý císař Augustus. Augustus je identifikován znamením Kozoroha, hlavním pramenem tu byly Suetoniovy "Životopisy dvanácti císařů" a zobrazení na mincích. Augustus znamení Kozoroha propagandisticky využíval pro jeho spojení se zimním slunovratem, jako symbol počátku nové éry (srov. Barton 1995). To byl také důvod, proč Rudolf II. Kozoroha přijal za svůj emblém, ačkoli se pod tímto znamením nenarodil. Podobně jako na Sadelerově rytině podle ztraceného Aachenova obrazu z roku 1603 byla i symbolika tohohoto Rudolfova portrétu ovlivněna slavnou antickou kamejí, kterou se Rudolfovi podařilo získat někdy v letech 1591-1612. "Gemma Augustea" byla známou památkou v majetku francouzkého krále, která však byla za náboženských bouří v roce 1591 ukradena a okolo roku 1600 se objevila v Benátkách, kde ji Rudolf II. koupil (srov. Zwierlien Diehl 2007, 432nn). Z kameje Aachen převzal postavu císaře sedícího na trůně, vedle něhož je orel, personifikaci Říma, zajatce a znamení Kozoroha na nebi, ale zobrazení bylo aktualizováno a zajatci byli na Aachenově malbě charakterizováni jako Turci.
Olej na plátně (89, 1 x 91, 1 cm): Venuše (odhalená ňadra) se chystá zavázat oči Amorovi, který se brání. Amora přidržuje Merkurs (okřídlená přilba, caduceus). and Kaufmann 1988#, 20.63.
Kresba: Merkur přivádí býka; býk unáší Európu; Európé s Jupiterem na nebesích., Fučíková 1997#, II/281., and Kresba patrně nebyla přípravnou kresbou pro Lenckerovu mísu z doby okolo roku 1600, která se nacházela v kunstkomoře císaře Rudolfa II. (Wien, Lencker, mísa s historií Evropy). Patrně se jedná o studii pro nějakou jinou mísu, která se však nedochovala..
Kašna se sochou v bazénu kašny, uprostřed se skaliskem a dvěma delfíny, na skalisku stojí Merkur, okřídlená čapka a střevíce, které mu zavazuje putto, v pravé ruce drží caduceus. and Postava posla bohů s hlavou tváří obrácenou vzhůru je částečně inspirována typem letícího Merkura, který vytvořil Giovanni da Bologna.
Sochařská výzdoba průčelí, tři alegorické postavy Malířství, Sochařství a Architektury, byla dílem vídeňského sochaře Karla Schwerzeka. Šest keramických plastik, na atice budovy od neznámého autora: Merkur (okřídlená čapka, střevíce, kaduceus) jako alegorie obchodu, vědy a umění,
Malovaný talíř (průměr 29,5 cm). Ve skalnatém terénu trojice stojících nahých žen (Juno, Venuše, Minerva) s malým Amorem (luk, toulec). Na zemi vedle Minervy položená zbroj. Vlevo před skálou sedí Paris (pastýřská hůl), podává Venuši jablko, za ním sedí pes a v pozadí před skálou stojí Merkur (okřídlená čapka, caduceus)., Přibyl 2006#, 90, č. 27., and Talíř muzeu daroval kníže Jan z Lichtensteinu roku 1910. Autor doslova převzal kompozici podle rytiny Marcantonia Raimondiho (podle Raffaela), podle níž vznikl talíř z Fitzwilliam Museum, Cambridge C.59-1927 (Durantino ?, 1545-1550). O tématu srov. Exemplum: Paridův soud.
Budova bývalé Živnostenské banky, antikizující portiko se štítem a sochařskou výzdobou. Za štítem římsa, u sloupků, které ji podpírají dvojice alegorických figur - Píle a Zemědělství, Strojírenství a Stavitelství. Na římse ležící figury: Merkur jako alegorie obchodu a Cérés jako alegorie Hojnosti. and Šťastná 2009#, 39-40.
Rytina: Merkur (čapka s křídly, caduceus, krátká tunika, plášť) objímá pravou rukou vedle stojící Minervu (přilba, štít, kopí, dlouhé šaty, plášť). Oba stojí na podstavci, na Minervině straně je zobrazena sova s knihou, na Merkurově kohout hracími kostkami, jejichž význam vysvětluje nápis na podstavci (Tu modo progredere). V pozadí vlevo Perseus s uťatou hlavou Medúsy, její tělo leží u jeho nohou, nahoře letí vzhůru Pegas. Na protější straně v pozadí Pegas ne Helikónu právě kopytem otevřel pramen Hippúkréné. Na úpatí Helikónu sedí múzy a hrají na hudební nástroje. Nahoře vlevo sedí putto a píše vavřínovou ratolestí do knihy, napravo putto s caduceem poměřuje kružítkem globus., Fučíková 1997#, I/341, Fusenig 2010#, č. 53 s. 178-179., and Hermathéna, harmonické spojení Merkura/Herma a Minervy/Athény, bylo chápáno jako humanistický ideál, spojení Moudrosti a Výmluvnosti. Tento výklad podpořil Perseus vítězící nad Medúsou i nápis CURSUS, který lze vykládat jako cursus honorum (hodnostní postup) nebo spíše cursus studiorum (intelektuální vývoj), jehož symbolem byla Hermathena. Rytina mohla být inspirována knihou emblémů Achilla Bocchiho (Bocchi 1555). Na straně 18 věnované vytrvalosti je ústřední postavou Minerva, dole je Herkules a Aeneas, v pozadí vlevo, tedy stejně jako na rytině, je Perseus s hlavou Medúsy. Na straně 227 je zobrazena Hermathena, dvojice Minervy a Merkura. O Hermatheně srov. Exemplum: Hermathena.
Bronzová socha: nahý Merkur (okřídlená čapka a boty) drží v náručí nahou Psyché, která drží v pravé vztyčené ruce flakón (pyxis Proserpinae), pro který ji poslala do podsvětí Venuše. and Sousoší odkazuje na Apuleiova Zlatého osla, v němž Jupiter přikázal Merkurovi, aby unesl Psýché na nebesa (Apul. met. 6, 23: ilico per Mercurium arripi Psychen et in caelum perduci iubet). Současně je sousoší alegorií cesty k nesmrtelnosti. Obdobné téma Vries pojednal již v roce 1590-1592 (Drottningholm, Vries, Apotheosa Psyche).
Kresba štetcem (35, 4 x 47, 6 cm): tři nahé Nymfy se koupu v potoce, dvě odpočívají na břehu, v pozadí je skupina Merkura a dvou Faunů, kteří Nymfy z úkrytu pozorují. Výjev je zasazen do lesa bohatého na zvěř. and Fučíková 1997#, I/236
Kresba (průměr 16, 2 cm): nalevo nahý Merkur (křídlená čapka a boty) předává jablko nahé Venuši, za níž jsou sedící Nymfy, oblečená dívka zvědavě přihlíží. Amor sedí na zemi zády k Venuši. Napravo nahá Juno diskutuje s nahým Paridem s pasteveckou holí v ruce. Juno korunují za ní stojící ženy, vedle Juno je páv, před Paridem leží na zemi pes. Vpravo nahoře nahá Minerva, obrácená zády k Venuši, její společnice jí nasazují přilbu. Vyjev je zasazen na palouk se stromy vlevo, v pozadí je záalpské město s vysokými doškovými střechami (Praha)., Prag um 1600#, č. 291 s. 409., and Předloha pro výzdobu dna číše (Rijksmuseum, Amstredam) z roku 1607. Ironický odstup od mytologického námětu se projevuje žánrovými detaily a soudobým městem v pozadí.
Budova Obchodní školy, pod korunní římsou na průčelí vpravo reliéf: uprostřed stojí Merkur (okřídlená čapka a střevíce, kaduceus), vedle něho stojí putto s hroznem vína a postavy dvou žen, z každé strany, drží feston z vavřínových listů. and M. Fišer: http://www.socharstvi.info/realizace/sest-alegorickych-soch-na-budove-banky-v-plzni/ (Centrum pro dějiny sochařství)
Mědirytina (332 x 480 mm). Hostina bohů na svatbě Pelea a Thetis hosté sedí u dlouhého stolu v oblacích. Jsou tu Jupiter (orel u nohou) a Juno (v doprovodu svého páva), Venuše a Amor, Bakchus, Merkur (vpravo), Hercules (vlevo), Minerva a další. Vpravo se z oblaku snáší bohyně Eris s jablkem v ruce., Slavíček 1993#, 298., and Podle předlohy Crispina van der Broeck.
Nástropní freska ve štukovém rámu, figurální scéna v krajině. V popředí vpravo klečí Paris, podává Venuši jablko, před Venuší stojí Amor s lukem. Za Paridem Merkur (okřídlená čapka, kacudeus), za Venuší Juno s pávem, po pravici Venuše nahá Minerva (štít s hlavou Medúzy, kopí, helma). Nad Venuší se vznáší putto s věncem., Hosák, Zemek 1981#, 195., and Autor maleb není uveden, uváděn je pouze B. Fontana, který prováděl štukovou výzdobu stropů v několika místnostech na zámku.
Postava sedícího Merkura, na hlavě okřídlená čapka, vedle něho caduceus., http://www.brunnenturmfigur.de/index.php?cat=Figur%20und%20Relief&page=Potsdam, and Merkur (Hermes)Original von Jean Baptiste Pigalle (1748), Kopie von Wolfgang Wille (2010) Die Skulpturen gehören zu den herausragenden bildhauerischen Werken ihrer Zeit. Die Originale befinden sich im Bodemuseum in Berlin. Hermes ist der Gott der Hirten, der Reisenden, der Kaufleute aber auch der Diebe. Er überbringt Botschaften und Nachrichten und ist mit Flügelhut und -schuhen natürlich besonders schnell. Das Kerykeion, ein von zwei Schlangen umwundener geflügelter Stab, wird zum Symbol der Herolde, des Handels, der Wirtschaft und wird bis heute von staatlichen Einrichtungen verwendet.Doch Hermes ist nicht nur der ideenreiche, listige und verschlagene Götterbote und Nachrichtenübermittler sondern gilt auch als Überbringer der Träume und begleitet die Seelen der Verstorbenen auf ihrem Weg in die Unterwelt.Vor dem Aufstieg zum Schloss, an dessen Front sich die Worte "Sans Souci - Ohne Sorgen" befinden, mahnen also Venus und Merkur an Liebe und Tod ...Einen anderen Blickwinkel erhält man beim Durchschreiten des Figurenrondells auf der "Achse der Macht" von Ost nach West. Hier begegnet man zuerst dem Geschwisterpaar Apoll und Diana.
Nárožní nájemní dům. Nad portálem vchodu figurální reliéf: uprostřed hlava mladíka s paprsčitě vlajícími vlasy (Sol (?)), po obou stranách fantastická zvířata. V 1. patře mezi okny figurální sochařská výzdoba: zleva stojící mladík s oštěpem, uprostřed dvojice - nahá dívka s rohem hojnosti (Fortuna), za ní stojí mladý muž, opírá se o kaduceus na dlouhé tyči (Merkur), po pravé straně dívka (s přeslicí (?).
Nárožní nájemní dům. Nad portálem vchodu figurální reliéf: uprostřed hlava mladíka s paprsčitě vlajícími vlasy (Sol (?)), po obou stranách fantastická zvířata. V 1. patře mezi okny figurální sochařská výzdoba: zleva stojící mladík s oštěpem, uprostřed dvojice - nahá dívka s rohem hojnosti (Fortuna), za ní stojí mladý muž, opírá se o kaduceus na dlouhé tyči (Merkur), po pravé straně dívka (s přeslicí (?).
Aeneas (vousy, košile, tříčtvrteční kalhoty) má pravou ruku položenou na pahýl stromu, levici s nataženým ukazováčkem má nataženou před sebe. Proti němu stojí Merkur (okřídlená čapka, okřídlené boty, krátký plášť přes levé rameno), v levé ruce drží kaduceus, pravou ruku s nataženým ukazováčkem má nataženou před sebe. Stromy a palmy na obou stranách., Bažant 2006#., and Na základě Iarbova udání Jupiter ihned poslal Merkura k Aeneovi, aby mu připomněl, že musí neprodleně Didoninu zem opustit. Merkur Aenea našel, jak se oblečený v místní šat věnuje budování Kartága, což je zobrazeno na vedlejším, šestém cviklu západního průčelí Belvedéru. Aeneas živě gestikuluje směrem k Merkurovi, kterého snadno poznáváme podle okřídlených bot a berly, odznaku božského posla. Kompozice má analogie v dobových italských obrazech zobrazujících stejné téma. Merkur patrně právě povolává Aenea do boje Vergiliovými slovy: "Kampak to míříš, več doufáš, že zahálíš v libyjských krajích? Jestli se nedáš nadchnout ni slávou tak velkých skutků, nechceš--li pro vlastní čest již žádné podstoupit boje, viz, jak roste ti syn - měj na mysli budoucnost svého dědice: římská říše a celá italská země určena losem mu jest" (Aeneis 4, 271--276, překlad Otmar Vaňorný).
Nahý Merkur sedí na plášti a dívá se skrz píšťalu siryngy. Stromy na obou stranách mají usekané větvě, k levému stromu je připevněna draperie., Bažant 2006#., and Syrinx na soklu třináctého sloupu východní fasády v každém případě tento výjev spojuje s reliéfem nalevo, kde je stejný nástroj zobrazen zavěšený na oltáři, z něhož bere Apollón nůž, aby stáhl Marsya z kůže. Poté, co Merkur vynalezl lyru a věnoval ji svému bratru Apollónovi, sestrojil také syringu. Tentokrát ji věnoval Athéně, ta však nástroj zahodila, protože jí znetvořil ústa. Tehdy si odhozené syringy všiml Marsyás, čímž započal příběh, který skončil na soklu dvanáctého sloupu faunovou smrtí. Časově by v tomto případě výjev na třináctém soklu předcházel ději vyprávěnému na soklu dvanáctém, což mohl být záměr. Podle výše zmíněných instrukcí, které divákovi poskytují putti zdobící balustrádové sloupky tím, kam kráčí, máme západní fasádu Belvedéru číst vždy směrem ke vchodové arkádě, což znamená, že na jižním konci musíme postupovat zprava doleva. Merkur byl v renesanci ctěn jako patron moudrosti a vědy, byl poslem předávajícím božské vědění lidem. Byl ochráncem řemeslníků, umělců, ale i matematiků, astronomů, a jako "Hermés Trismegistos" především patronem astrologů, alchymistů a tajných nauk obecně. Na takovou interpretaci ukazuje skutečnost, že reliéf s Merkurem je umístěn mezi zobrazení s Apollónem a Marsyem, jehož mystický výklad byl všeobecně rozšířen, a výjev s Herkulem a Antaiem, jímž vrcholila hrdinova cesta ke ctnosti, díky níž byl vzat na nebesa.