Příspěvek přináší informace o nově objeveném mladohradištním pohřebišti z prostoru mezi Břeclaví a Lanžhotem. Dva z celkem 11 odkrytých kostrových hrobů obsahovaly mince z 11. století. Jedná se o první mladohradištní pohřebiště v prostoru levobřežní terasy Dyje mezi Břeclaví a Lanžhotem. and The article presents information on the newly discovered Late Hillfort cemetery between Břeclav and Lanžhot. Two of the eleven inhumation graves excavated at the site contained coins from the eleventh century. The site is the first Late Hillfort cemetery found on the left bank terrace of the Dyje between Břeclav and Lanžhot.
Nové výzkumy a revize starších nálezů umožnily identifikovat bohaté pohřebiště únětické kultury starší doby bronzové v Klecanech (střední Čechy). Jeden z nově prozkoumaných hrobů obsahoval čepel dýky a sekeru se lžícovitým ostřím. Povrch sekery nese stopy používání, což vylučuje její výhradní roli symbolického artefaktu. V korozních vrstvách na povrchu se dochovaly zbytky textilií. Z kostry pochází 14C datum 3478 ± 31 BP (2σ 1888–1736 a 1712–1695 BC). and The Únětice culture cemetery in Klecany, Central Bohemia. New research and a re-analysis of older finds enabled a rich cemetery of the Únětice culture (Early Bronze Age) in Klecany (distr. Prague-East) to be identified. One of the newly examined graves contained a dagger blade and an axe with spoon-shaped blade. The axe surface bears use wear traces, which rules out its exclusive role as a symbolic artefact. Textile remains were preserved in the corroded surface layers. A 14C date of 3478 ± 31 BP (2σ 1888–1736 and 1712–1695 BC) was obtained from the skeleton.
Cílem příspěvku je referovat o výsledcích záchranného výzkumu v trase silničního obchvatu Kolína v letech 2008–2009. V předstihu bylo prozkoumáno několik desítek sídlišť a pohřebišť z pravěku a raného středověku, která dokládají téměř kontinuální využívání zdejší krajiny. Nejvýraznějším výsledkem je zachycení čtyř neolitických rondelů. Zpracování si vyžádá dlouhá léta, již nyní ale lze konstatovat, že v některých obdobích, zejména v neolitu a eneolitu a v době železné, plnilo dotyčné území centrální funkci se stabilním využíváním některých poloh. and The aim of the work is to report on the results of rescue excavations that took place along Kolín’s by-pass road between 2008 and 2009. Several dozens of prehistoric and early medieval settlements and burial sites were examined in advance; these demonstrate evidence of the almost continuous utilisation of this landscape. The most striking result is the capturing of four Neolithic rondels. The processing work will require many years, but already now it can be said that in some periods, particularly the Neolithic and Eneolithic and in the Iron Age, the said territory played a central role with the steady utilisation of some locations.
Úvodem autor shrnuje současné vědomosti o časovém a prostorovém rozšíření ozdob zhotovených ze schránek mořských mlžů druhu Spondylus gaedoropus L. Dále informuje o spondylových špercích nalezených v hrobech neolitického lidu s lineární keramikou fáze Ib až IIa podle třídění R. Tichého (1962a) a Z. Čižmáře (1998) v tratích „Široká u lesa“ (celkem 96 hrobů) a „Za dvorem“ (dosud celkem 8 hrobů) v lokalitě Vedrovice, okr. Znojmo. Z obou nekropolí pochází celkem 194 kusů spondylových ozdob, 585 kusů ozdob mramorových, 7 kusů ozdob kostěných, 301 provrtaných ulit břichonožců druhu Lithoglyphus naticoides (C. Pfeifer) a 4 jelení špičáky – „grandle“. Vyskytly se následující typy spondylových ozdob: „medailony“, náramky, závěsky: obloukovité, příp. lunicovité, terčovité, čtyřúhelníkovité, trojúhelníkovité, prosté tyčinkovité či „kapkovité“, ploché oválné a v podobě „L“ a korálky: drobné kotoučovité, dvojkonické či „soudkovité“ a nejčastěji válečkovité různých velikostí; korálky se najdou seskupené do celých náhrdelníků, příp. čelenek, nebo i jednotlivě. Spondylové ozdoby byly zpravidla součástí prestižní posmrtné výbavy mužských pohřbů. and In the introduction, the author presents the current state of knowledge concerning the chronological and geographic distribution (figure 1) of decorative objects made from the shells of the marine bivalve Spondylus gaedoropus L. (Willms 1985; Todorova 2000; Kalicz – Szénászky 2001). The author then provides information on jewelry made from Spondylus shells found in Neolithic graves dating to Linear Pottery culture phases Ib and early IIa, based on classifications by R. Tichý (1962a) and Z. Čižmář (1998), from the sites of „Široká u lesa“ (a total of 96 graves) and „Za dvorem“ (a total of 8 graves thus far), near the village of Vedrovice in the Znojmo District (southern Moravia, Czech Republic) (Figure 3). Materials recovered from these two cemeteries include a total of 194 items of Spondylus jewelry, 585 pieces of decorated marble, 7 pieces of decorated bone, 301 drilled shells of the freshwater snail Lithoglyphus naticoides (C. Pfeiffer) and 4 red deer canine teeth (table 1). The following types of Spondylus jewelry were found (figure 2): „medallions“ (2: 16, 17), bracelets (2: 18), pendants: arched or lunate (2: 10, 13, 15), target–like (2: 6), quadrangular (2: 7), triangular (2: 8, 9), simple and rod–shaped (2: 12) or „drop–shaped“ (2: 14), flat and oval (2: 5) and L–shaped (2: 11), and beads: small, disc–shaped (2: 1, 2), biconic or „barrel–shaped“ (2: 3) and, most commonly, variously sized cylinders (2: 4, 19). Beads were found grouped together into entire necklaces or headbands as well as individually. Spondylus jewelry was normally included in the funerary goods accompanying prestigious male burials.
Příspěvek se zabývá komplexní analýzou souboru štípané industrie z několikaletého záchranného výzkumu v poloze Podolí – Příčný, pocházejícího z hrobů i sídlištních objektů. Zahrnuje dosud nejpočetnější kolekci štípané industrie z funerálního kontextu únětické kultury na Moravě s detailní terénní dokumentací. Významné jsou vzhledem k poloze pohřebiště v blízkosti surovinového zdroje informace o používané surovině, a dále zmapování výskytu technologických a morfologických jevů, které známe ze štípané industrie ze soudobých sídlišť. Nezanedbatelnou roli v analýze štípané industrie z funerálního kontextu hraje i funkční a traseologická analýza provázaná s výsledky analýzy antropologického materiálu. Výsledky naznačují genderové rozdíly v používání kamenné štípané industrie resp. jejího ukládání do mužských a ženských hrobů. Profiluje se zde také relativně úzká část populace únětické kultury s intenzivnějším vztahem k tradici kamenné industrie a jejím potencionálně symbolickým morfotypům. and The article is dedicated to complex analysis of chipped stone industry assemblage collected during several years of rescue excavation in site Podolí – Příčný near Brno both from settlement features and graves. Podolí – Příčný assemblage represents until now the most voluminous collection of chipped stone industry of Únětice culture in Moravia from funeral context, and with detailed field documentation. Regarding the location of site close to raw material outcrop the information of used raw material, typological and technological characteristics mapping, and its comparison with other contemporary collections is important. Functional and use-wear analysis are interconnected with anthropological analysis data. Our results indicate possible gender and age differences in chipped stone industry using or depositing in graves. Some relatively small proportion of Únětice culture population with deeper relation to chipped stone industry tradition and its potentially symbolic morphotypes seems to appear.
Práce se snaží přispět k odstranění diskrepance mezi datováním mužských a ženských hrobů na velkomoravských pohřebištích, její příčinou je mj. pozdní datování veligradského šperku. Zabývá se několika stratigraficky nízko uloženými hroby ze Starého Města Na valách, které obsahují vyspělý veligradský šperk. Některé jeho typy vykazují podobnost se šperkem známým z pozdně avarského prostředí, což ukazuje, že veligradský šperk existoval již od počátku velkomoravského období a zřejmě ještě dříve. Vedle Starého Města lze i na některých venkovských pohřebištích (Dolní Věstonice, Prušánky) vyčlenit skupinu ozdob, které tvoří náplň tzv. předköttlašského horizontu, známého z pohřebišť typu Sopronkőhida-Pitten-Pottenbrunn a datovatelného do 4. čtvrtiny 8. století. Sledováním výskytu ozdob typických pro tento horizont lze na raně středověkých pohřebištích na Moravě a jihozápadním Slovensku vyčlenit ženské hroby, které byly uloženy v průběhu staršího velkomoravského období. and On the female jewellery of the Early Great Moravian period. This article aims to contribute to removing the discrepancy between the dating of male and female graves from Great Moravian cemeteries, amongst the causes of which is the late dating of the Veligrad jewellery set. It considers several, stratigraphically low-lying graves from Staré Město – Na valách that contain mature Veligrad jewellery; several of the types display similarities to jewellery known from the Late Avar milieu, which indicates that Veligrad jewellery existed at the beginning of the Great Moravian period and apparently even earlier. It is not only to Staré Město but also to several rural cemeteries (Dolní Věstonice, Prušánky) that the group of decorations comprising the fill of the “pre-Köttlach“ horizon, known from cemeteries of the Sopronkőhida-Pitten-Pottenbrunn type and dated to the last quarter of the 8th century, can be assigned. By following the appearance of decorations typical of this horizon it is possible for Early Medieval cemeteries in Moravia and South- West Slovakia to distinguish female burials interred during the Early Great Moravian period.