Dosavadní rozšíření výrazného typu bronzové spony středolaténské konstrukce se zdobeným štítkovým lučíkem se omezuje pouze na středoevropský prostor s jednoznačným těžištěm výskytu v Čechách a na Moravě. Tato skutečnost opravňuje jejich J. Wernerem navržené označení jako „bójské“ spony. Spony získané z oppidálního prostředí ukazují na jejich rámcové datování do rozmezí stupňů LT C2-D1. and The existing distribution of a distinct type of bronze fibula of the Middle La Tène construction with a decorated plate bow is restricted to Central Europe, with a pronounced concentration of finds in Bohemia and Moravia. This fact justifies their designation as “Boiian” fibulae, as proposed by J. Werner. The fibulae acquired from oppida indicate a general dating in the phases LT C2-D1.
V roce 2013 uplynulo 170 let od přijetí tzv. „systému tří period“ (doba kamenná, bronzová a železná) v české archeologii. V jeho praktickém použití patří priorita Dánu Ch. J. Thomsenovi (publikováno 1836) před soudobými německými badateli (Lisch, Danneil), pro německojazyčnou sféru (včetně české) měl zásadní význam překlad Thomsenova textu do němčiny (1837). V Čechách jej poprvé jednoznačně aplikoval J. V. Hellich, první kustos archeologie v Národním muzeu v Praze, v rukopise rukověti české archeologie z roku 1843 – tedy souběžně s jeho přijetím ve většině evropských zemí jižně od Dánska. Silný odpor proti „skandinavismu“ v německé archeologii 2. pol. 19. stol. neměl v Čechách širší ohlas, spíše tento systém narážel na přetrvávající zaměření české vědy k etnohistorickým interpretacím; teprve na počátku 20. stol. byl zápas obou směrů vybojován ve prospěch plného uplatnění třídobé periodizace v duchu artefaktuálního pozitivismu. and The year 2013 marked the 170th anniversary of the adoption of the ‘three-age system’ (the Stone Age, Bronze Age and Iron Age) in Bohemian archaeology. The Dane Christian Jurgensen Thomsen, who published his findings in 1836, is given more credit for the practical application of the three-age system than his contemporaries, the German scholars Lisch and Danneil. The translation of Thomsen’s text into German in 1837 was of fundamental importance for the German-speaking sphere (including Czech). The three-age system was first unambiguously applied in Bohemia by J. V. Hellich, the first curator of archaeology at the National Museum in Prague, in an 1843 manual of Bohemian archaeology, i.e. simultaneously with the adoption of the system in the majority of European countries south of Denmark. The strong resistance to ‘Scandinavism’ in German archaeology in the second half of the nineteenth century was not widely shared in Bohemia. Instead, this system probably ran up against the lingering focus of Bohemian research on ethnohistorical interpretations. It wasn’t until the beginning of the twentieth century that the conflict between the two directions was settled in favour of the full application of the three-age periodisation in the spirit of artefactual positivism.
The Triangle cemetery in Prague-Střešovice was the only preserved part of the great burial site from the 9th–10th century AD; this site was partially destroyed beginning in the 18th century by the extraction of clay for the Strahov brick factory. A total of 49 graves, all dated to the 10th century, were uncovered in the preserved part of the cemetery in 2012. Children’s grave no. 16 was the richest of the children’s graves and the second richest of all graves in the cemetery. A total of 19 silver jewels were found in the grave: kaptorga – amulet container, beads, hollow spherical pendants – gombiks. A technical study was performed to describe the construction of the different types of jewels and identify the material used to manufacture them. The artefacts were examined with a stereomicroscope, subjected to X-ray radiography and observed and analysed with scanning electron microscopy coupled with energy-dispersive X-ray spectrometry (SEM/EDS). A replica provided practical information about the time of realisation of each type of jewel. Analogies from the technical and thematic points of view were further searched. The set of jewellery comes from the production of the Prague workshop which enriched the tradition of Great Moravian jewellery with new elements inspired by cultural influences from the west, east and south. and Pohřebiště Triangl bylo jedinou zachovanou částí velkého středohradištního pohřebiště ničeného od 18. století těžbou hlíny pro strahovskou cihelnu. V poloze Triangl bylo v roce 2012 prozkoumáno 49 číslovaných hrobů s výbavou datující je do 10. století. Dětský hrob 16 byl nejbohatší z dětských pohřbů a druhý nejbohatší celkově, bylo v něm nalezeno 19 kusů stříbrných šperků – kaptorga, korálky a gombíky. Technologický rozbor šperků má za cíl poznat způsob výroby jednotlivých typů a určit suroviny použité při jejich výrobě. Předměty byly zkoumány pomocí optické stereomikroskopie, rentgenografie a elektronové rastrovací mikroskopie ve spojení s energiově disperzní spektroskopií (SEM/EDS). Byly vyhledány analogie, co se týče technologie výroby i použitých výzdobných motivů. Replika poskytuje představu o čase potřebném k výrobě každého jednotlivého typu šperku. Soubor šperků pochází z produkce pražské dílny, která tradici velkomoravského šperkařství obohatila o nové prvky inspirované kulturními vlivy ze západu, východu i jihu.
This note is concerned with a fragmentary gold covered disk brooch which comes from the hill-top settlement of Rubín u Podbořan, a site with evidence of occupation from the later prehistoric to post-Roman phases. Previously published as Roman in date there are strong arguments for relating this piece to a class of early La Tène brooches or mounts normally associated with élite burials or other higher status locations. and Předmětem tohoto příspěvku je fragment pozlacené terčovité spony z výšinného sídliště Rubín u Podbořan, lokality s doklady osídlení od mladšího pravěku. Spona byla v literatuře dříve označována jako římská, nicméně existují pádné důvody ji řadit do kategorie časně laténských spon, obvykle nacházených v elitních pohřbech či jiných prestižních kontextech.
Radiocarbon dates have been obtained for two Middle Upper Palaeolithic sites in Bohemia. Two bones from Lubná I are dated to 21,8 and 21,4 ka BP. They indicate a Late Gravettian occupation, possibly related to the Willendorf–Kostienkian. Two bones from the cultural layer at Jenerálka are dated to 22,5 and 21,9 ka BP. This age is supported by the presence of Saiga tatarica. The assemblage of Jenerálka is problematic. It may represent a mixture of Late Gravettian with Aurignacian artifacts, but a Late Aurignacian is another possibility suggested by the young dates. and Článek přináší prvá radiokarbonová data z lokalit střední fáze mladšího paleolitu v Čechách. Dvě kosti z Lubné I jsou datovány do doby 21 800 a 21 400 B.P. Dosvědčují pozdně gravettské osídlení, s možným vztahem ke skupině Willendorf–Kostěnki. Dvě kosti z kulturní vrstvy v Jenerálce jsou datovány do doby 22 500 a 21 900 B.P. Správnosti takového určení nasvědčuje i přítomnost ostatků Saiga tatarica. Soubor z Jenerálky je však problematický: může se jednat o směs pozdně gravettských a aurignacienských artefaktů, vzhledem k mladšímu datování nelze vyloučit ani příslušnost k pozdnímu aurignacienu.
Kosterní materiál byl získán při záchranném archeologickém výzkumu, který proběhl v r. 2009 v Nymburce. V lokalitě bylo nalezeno celkem 10 hrobů: 8 hrobů je datováno do střední doby bronzové a 2 hroby do doby halštatské (bylanská kultura). Tento rozbor je zaměřen pouze na pohřby z kruhového objektu (obj. 240), který byl datován do střední doby bronzové. V kruhovém objektu bylo nalezeno 7 hrobů (z toho jeden dvojhrob). and Skeletal material was obtained during the rescue archaeological excavation, which took place in 2009 in Nymburk. At the site were found 10 graves: 8 graves were dated to the Middle Bronze Age and 2 to the Hallstatt period (Bylany culture). This analysis focuses only on the funerals in a circular ditch, which was dated to the Middle Bronze Age. In the circular ditch were found 7 graves.
The article discusses the methodology employed in the excavation of the outer fortified area of the Early Medieval stronghold at Budeč. This methodology made it possible to establish in the stronghold’s western part, at the “Na kašně” location (field excavation in 1981–1986 and in 1989), the stratigraphic succession of anthropogenic activities, which helped to clarify the character, interconnection and dating of development forms of the outer fortifications and settlement in the studied part of the Budeč foregrounds. and Článek seznamuje s metodikou výzkumu vnějšího opevněného areálu raně středověkého hradiště Budeč, která umožnila v jeho západní části, v poloze Na kašně (terénní výzkum v letech 1981–86, 1989) stanovit stratigrafickou posloupnost antropogenních aktivit, a vedla tak k objasnění charakteru, provázanosti a datování vývojových forem vnějšího opevnění a osídlení ve zkoumané části budečského předhradí.
Jurské rohovce z oblasti dnešního Bavorska představují nezanedbatelný fenomén, který na rozdíl od mnoha jiných proniká do kulturního prostředí pravěkých Čech ze západu. Ačkoli jsou tyto suroviny využívány v českém prostředí nepřetržitě přinejmenším od mladého paleolitu po starší eneolit, je možné pozorovat různé trendy jak v množství jejich přísunu, tak v preferenci jednotlivých variet. Předkládaná stať přináší přehled dosavadního stavu pramenné základny, a především na jejím základě formuluje své závěry. and The Jurassic cherts from the area of today’s Bavaria represent a significant phenomenon which, unlike other phenomena, penetrates the Bohemian prehistoric cultural environment from the west. Although these raw materials have been used in the territory of Bohemia continuously at least from the Upper Paleolithic period to the Early Eneolithic, it is possible to observe different trends both in terms of supply amount, and in the preference for individual varieties. The presented paper offers an overview of the current state of source materials, and also forms conclusions on this basis.
Příspěvek přináší komparaci životních osudů a osobnostního vývoje dvou archeologů německého původu, Bolko von Richthofena a Helmuta Preidela. Cílem tohoto srovnání má být zodpovězení otázky před- a poválečné kontinuity nacionálních mýtů, stereotypů a schémat v uvažování německých vědců, kteří působili v tzv. německých východních územích a kteří se po roce 1945 angažovali v tzv. vyhnaneckých organizacích. and The article presents a comparison of the fates and personality developments of two archaeologists of German origin: Bolko von Richthofen and Helmut Preidel. The aim of this comparison is to address the issues of the pre-war and post-war continuity of national myths, stereotypes and schemes in the reflections of German scientists who were active in the so-called eastern German territories and who became involved in expellee organisations after their forced resettlement in the Federal Republic of Germany.
Několikaletý výzkum v trase obchvatu Kolína odkryl řadu polykulturních lokalit, mj. objekty se společným výskytem keramiky bošácké a řivnáčské kultury. Kolínsko podle nálezového stavu patří do oikumeny posledně jmenované kultury, původ keramiky bošácké kultury je proto hledán ve východních Čechách, které tvoří západní výspu jejího rozšíření. Nález je interpretován jako doklad exogamních svazků propojujících oblasti vzdálené od sebe ca 50 km, depot atraktivně zdobených picích tvarů poukazuje i na možnou rituální či kultovní funkci spojenou s libačními či přísežnými picími rituály, případně vegetativními kulty. Analýza je založena na rozboru keramiky, součástí statě je i vyhodnocení osteologického materiálu. and The several years lasting research of the Kolín bypass uncovered a number of polycultural sites, among others also features that contained both Bošáca culture and Řivnáč culture pottery. Based on the current knowledge, the Kolín region formed part of the ecumene of the latter culture; origins of the Bošáca pottery are therefore sought in eastern Bohemia that comprised the western outpost of the Bošáca culture expansion. The find is interpreted as an evidence of exogamous relationships connecting regions approx. 50 km apart from each other; hoard of attractively decorated drinking horns in feature no. 4199 refers to a possible ritual or cult role connected with libation or sworn drinking rituals or else vegetative cults. The analysis is based on pottery, and the article includes also assessment of the osteological material.
Jedním z fenoménů spojujících po několik set let okolo roku 4000 př. Kr. široké oblasti od Atlantiku po střední Evropu jsou různé formy vícenásobně přerušovaných příkopových ohrazení. Čechy tvoří východní periferii jejich rozšíření, publikačně dosud nedostatečně uchopenou. Předmětem předloženého příspěvku je prezentace jednoho z nich, ohrazení v Trubíně, okr. Beroun. Práce přináší kromě zevrubného vyhodnocení nálezové situace a všech získaných pramenů první soubor radiouhlíkových dat, zahrnujících i příslušné analýzy z dalších českých vícenásobně přerušovaných ohrazení. V návaznosti na ně je řešena jejich chronologická pozice, kulturní příslušnost a původ fenoménu v Čechách, a v neposlední řadě postavení trubínského objektu v jejich rámci. and One of the phenomena linking the broad area from the Atlantic to central Europe for several centuries around the year 4000 BC is various forms of causewayed enclosures, which are multiply interrupted. Bohemia forms the eastern periphery of their expansion, though few works have been published on this topic to date. The subject of the submitted article is the presentation of one of these causewayed enclosures found in the town of Trubín in the Beroun district. In addition to a detailed evaluation of the find situation and all of the obtained sources, the work provides the first set of radiocarbon dates and the relevant analyses from other Bohemian causewayed enclosures. In connection with them, the article establishes their chronological position, cultural affiliation, the origin of the phenomenon in Bohemia and, last but not least, the standing of the Trubín enclosures in their framework.
Příspěvek se věnuje archeologickým situacím z časně laténského sídliště v Chržíně, které poskytují doklady výjimečných výrobních aktivit i dálkových kontaktů s jižní a severní Evropou. Poznatky z tohoto rovinného sídliště jsou sledovány v širším kontextu kulturního vývoje Evropy v 6. a 5. stol. př. Kr. Z více pozoruhodných zahloubených objektů jsou publikovány dva nejvýznamnější – zahloubená chata a dílenský objekt. Datování radiokarbonovou metodou AMS doplňuje relativní chronologii; fyzikálně chemický rozbor strusek z objektů a kapek tavenin na tyglících potvrdily práce s taveninami železa a bronzu na sídlišti; analýzy četných úlomků jantaru potvrzují transport této suroviny od Baltského moře. and The paper focuses on discoveries from the early La Tène settlement in Chržín, Kladno distr., providing documentation of rare production activities and long-distance contact with southern and northern Europe. New findings from this Central Bohemian low-land settlement are examined in the broader context of the cultural development of Europe in the 6th and 5th centuries B.C. Remarkable finds are offered by several sunken features, with only the two most significant published here – a sunken hut and a workshop feature. Relative chronology is supplemented by AMS radiocarbon dating. Physical and chemical analyses – X-ray diffraction, determination of selected trace elements (FAAS), electron microanalysis (EDX) – of slag from the features, and of drops of metal on the furnaces, have confirmed that iron and bronze were worked at the settlement; analyses of numerous amber fragments have confirmed that this raw material was transported from the Baltic sea; and information on a rondel made from a child’s skull was provided by an anthropological assessment.
Komentovaná edice latinských záznamů jednání koncilů Arcibiskupství pražského z l. 1353-1413 s německým úvodem o vzhledu jejich rukopisů i o jejich významu pro dějiny Prahy i celého Království českého., V úvodu editor seznamuje s dějinami pražského biskupství a - od r. 1344 - i arcibiskupství, podává obsah statut pražské metropolitní kapituly u sv. Víta z roku 1350 a provádí kodikolický rozbor kodexů, v nichž jsou zaznamenána jednání koncilů Arcibiskupství pražského z l. 1353-1413. Vlastní edice latinských textů koncilů je provázena německými faktografickými a historickými poznámkami., Carl Adolf Constantin von Höfler, Náboženství., Dějiny náboženství., Oborové slovníky, encyklopedie, bibliografie., Osobnosti., and Dějiny.
Stručný přehled dějin Židů v českých zemích od 10. do počátku 20. století sepsal radnický rabín Adolf Stein s úmyslem posílit židovské národní uvědomění i vztah k Čechám, které chápal jako jejich plnoprávnou vlast., dle pramenů stručně sepsal rabín Adolf Stein, and Dějiny židovského národa. Dějiny státu Izrael a jednotlivých židovských diaspor. Dějiny Palestiny.
Srovnání organizování středních a učňovských škol pro dívky v cizině a v Čechách, zvláště v Praze v přednášce proslovené na schůzi Ústředního spolku českých žen r. 1906., Dívčí školy v Praze popsány na s. 32-34., Druhy a typy škol., Předškolní výchova., Základní školní vzdělání, střední školy, odborné školy, učiliště, vysoké školy., Mimoškolní výchova., Přijímací zkoušky na školy., and Vzdělávání dospělých, andragogika.
During archaeological excavations of three La Tène features in 2001 and 2002 at the periphery of the Velké Zboží and Malé Zboží cadasters (Nymburk district), a total of 33 animal bones were obtained. Only domestic mammals were determined in the material: cattle, sheep/goat (of which only sheep is reliably documented), pig, horse and dog. A valuable find from feat. 8 (LT C2-D1) is a horn core from a domestic cattle (Bos taurus), which shows signs of pathology. The pathology comes in the form of a depression on the anterior surface, which leads to the narrowing of the horn. Such pathology is considered to be the result of long-term use of a forehead yoke. The find represents one of a few documented cases of the use of the yoke in prehistory in the territory of today’s Czech Republic. A hornless sheep is documented at another feature. and Při archeologickém výzkumu tří laténských objektů v letech 2001 a 2002 na hranici katastrů Velkého Zboží a Malého Zboží bylo získáno celkem 33 zvířecích kostí. V materiálu byly determinovány pouze domácí druhy savců: tur, ovce/koza (z nich spolehlivě doložena pouze ovce), prase, kůň a pes. Cenným nálezem z obj. 8 (LT C2-D1) je rohový výběžek tura domácího (Bos taurus), který vykazuje patologii. Patologie má charakter deprese na anteriorní ploše, což vede k zúžení rohu. Takováto patologie je pokládána za důsledek déletrvajícího používání nárožního jařma. Nález představuje jeden z mála dokumentovaných dokladů použití jařma v pravěku na území ČR. Z jiného objektu je doložena bezrohá ovce.
Na základě optického pozorování a chemických analýz lze vyčlenit samostatný typ raně středověkých korálků, pojmenovaný podle specifického materiálu G-korály. Jejich nálezy jsou charakteristické pro horizont raně středověkých pohřebišť v Čechách. V hrobovém inventáři se vyskytují spolu s olivovitými korálky, šperky podunajského typu a dále šperky velkomoravského původu či tradice. Vedle olivovitých perel je lze považovat za další indikátor výroby skleněného šperku ve středoevropském prostoru v závěru 9. až 1. pol. 10. století. Použití draselno-vápenatého skla k jejich výrobě poskytuje další doklad inovačních procesů evropského sklářství. and Using visual observations and chemical analyses, it is possible to distinguish a separate type of Early Medieval beads designated as „G-beads“ on the basis of the material from which they are made. Finds of these beads are typical for the horizon of Early Medieval burial sites in Bohemia. The inventory of grave goods includes olive-shaped beads, Danube River basin jewellery and jewellery of Great Moravian origin or tradition. Along with the olive-shaped beads, the G-beads can be regarded as another indicator of the production of glass jewels in central Europe at the end of the 9th century through the first half of the 10th century. The use of wood-ash glass in the production of the beads is further evidence of the innovative processes employed in European glassmaking.
Cílem článku je upozornit na nejistoty provázející výzkum paleolitu v Čechách, a zejména publikace z posledních let. Pro kulturní i absolutní zařazení velkých souborů předmětů, získaných výzkumy prakticky pod ornicí, scházejí nesporné morfologické, stratigrafické a jiné přírodovědné argumenty. Data vzešlá z těchto výzkumů autor porovnává s výsledky z precizně zkoumaných evropských lokalit. Současně shrnuje aktuální stav bádání o starém paleolitu v Evropě a do jeho kontextu řadí nejstarší doklady přítomnosti člověka z Čech a Moravy. and The aim of the article is to point out the uncertainty accompanying studies of the Palaeolithic period in Bohemia, particularly in recent publications. Indisputable morphological, stratigraphic and other natural science arguments are lacking for cultural and absolute classification of larger assemblages of finds obtained by terrain excavation. The author of the article compares the data resulting from these excavations with meticulously investigated European sites. At the same time, the author also summarises the current state of research into Early Palaeolithic Europe and classifies the oldest evidence of man in Bohemia and Moravia into its context.
Článek se pokouší kriticky zhodnotit tezi hledající impuls ke vzniku pozdně laténských oppid v severní Itálii, v regionu Emilia-Romagna, kde ve 4. – poč. 2. stol. př. Kr. sídlil keltský kmen Bojů. Po shrnutí dostupných pramenů, písemných i archeologických, vztahujících se k dané oblasti a období, přistupuje k jejich interpretaci z hlediska dané problematiky a ke komentování diskuse, jež k tématu probíhala v italské archeologii. Na podporu teze není shledán dostatek argumentů ani ve výpovědi písemných pramenů, ani v dostupném nálezovém fondu. and The article evaluates critically a theory searching for the impulse for the emergence of late La Tène opppida in the north Italian region of Emilia Romagna, where the Celtic tribe of Boii is reported to have dwelt in the 4th - early 2th centuries B.C. After summarising both written and archeological sources for the period and region in question, its interpretation is approached in light of this evidence and subsequently of discussions on the problem which are taking place in Italian archaeology. The theory is found to be insufficiently backed by both written sources and by archaeological evidence.
Článek zkoumá předpoklady hypotézy, podle níž několik keramických fragmentů ze středočeských oppid imituje tvary středomořské keramiky. Dosud aktuální názor na problematiku je shledán sporným z důvodu chronologických či formálních nesrovnalostí a je poukázáno na meze úvah o formální imitaci. Namísto nich je u většiny fragmentů středomořský vliv shledáván nanejvýš ve funkční inspiraci. V případě jednoho fragmentu by o imitaci bylo možno uvažovat jen v případě jeho datace do raně laténského období. and The article reconsiders the premises of a hypothesis according to which several pottery sherds found in the late La Tène oppida in central Bohemia imitate Mediterranean ceramic forms. The idea of the formal imitation of concrete vase types is questioned on the grounds of chronological and formal inconsistencies. Instead of a problematic theory of formal imitation, functional inspiration is proposed as a more appropriate mechanism to explain the reception of the Mediterranean influence. In one case, only change of the object’s chronology (to the early La Tène period) could help it maintain its status of an imitation.
Dlouhodobý průzkum severovýchodního okolí Prahy poskytl značné množství archeologických pramenů různých období, mj. památek řivnáčské kultury z konce středního eneolitu (ca 3100–2800 BC). Nejdůležitější soubor pochází z polozemnice obj. 13/76 v Praze-Dubči ze starší fáze řivnáčské kultury. Z jejího inventáře zaujme zejména hojný výskyt formálně archaické hrubotvaré industrie. Na základě distribuce a četnosti 16 evidovaných lokalit řivnáčské kultury ve sledované oblasti a jejího srovnání s jinými regiony se autoři zabývají otázkou, zda tamější výrobní aktivity nositelů této kultury byly převážně zemědělské, nebo zda mohly být v některých méně příhodných oblastech též pastevecké. and On the settlement of the Řivnáč culture on the eastern periphery of Prague. The long-term research in the north-eastern area of Prague have yielded a substantial amount of archaeological evidence from various periods, including relics of the Řivnáč culture from the end of the Middle Eneolithic (ca 3100–2800 BC). The most important assemblage stems from feat. (pit-house) No. 13/76 in Prague-Dubeč, dating to the earlier phase of the Řivnáč culture. Of particular interest in its inventory is the abundant occurrence of the formally archaic heavy-tool industry. Based on the distribution and frequency of 16 recorded localities of the Řivnáč culture in the studied area and their comparison with other regions, the authors focus on the question of whether the local manufacturing activities conducted by the bearers of this culture were primarily agricultural in nature or whether they may also have been pastoral in less suitable areas.
Mísy s perlovitě vybíjeným okrajem jsou v Čechách reprezentovány exempláři ze Slatiny a Hradenína. V kolínském muzeu je uložena ještě jedna mísa tohoto typu, pocházející údajně z Nebovid. U tohoto nálezu byla v minulosti zvažována datace do doby římské, jedná se však o exemplář italické provenience vyrobený během 2. pol. 6. až 1. pol. 5. stol. př. Kr., který se do Čech dostal jako import z oblasti Apeninského poloostrova. Jeho provenienci naznačují rovněž výsledky analýz prvkového složení materiálu, ze kterého je vyroben. Příspěvek přináší také výsledky analýzy prvkového složení materiálu mísy typu Hohmichele z Hradenína. Také v tomto případě však naznačuje prvkové složení původ mísy v oblasti Apeninského poloostrova. and Specimens of bowls with pearl-like studded rim in Bohemia include one from Slatina and another one from Hradenín. Yet another bowl of this type, supposedly from Nebovidy, is deposited in the Kolín museum. It is a specimen of Italic provenience made during the second half of the 6th to the first half of the 5th centuries BC. Results of the analyses of the elemental composition of the material used on the bowl confirm its provenience. The article quotes also the results of the analyses of the elemental composition of the material used on the Hohmichele type bowl from Hradenín. The elemental composition indicates also in this case the origin of the bowl at the Italian Peninsula.
Příspěvek přináší vyhodnocení analýzy chemického a mineralogického složení keramických vzorků nádob z Plzně-Roudné a z Chržína s malovanou výzdobou v podobě meandru, které jsou považovány za imitace řeckých předloh. Na základě srovnání se složením střepové hmoty lokální keramiky je předpokládán domácí původ u nálezu z Chržína a nálezu z Plzně-Roudné. Mikroskopické studium umožňuje u zlomku z Chržína rovněž rekonstruovat způsob provedení malby. Výsledky analýz přinášejí nové poznatky o způsobu šíření technologických a výzdobných inovací, resp. o roli dálkových kontaktních spojení mezi jihem a středem Evropy v době halštatské a časné době laténské. and On the origin of imitation of Greek pottery from Plzeň-Roudná and Chržín. The work presents an evaluation of an analysis of the chemical and mineralogical composition of pottery samples of vessels from Plzeň-Roudná and Chržín with meander-like painted decoration, considered to be an imitation of Greek models. Based on comparisons with the composition of shards from local pottery, a domestic origin is presumed for the finds from Chržín and Plzeň-Roudná. A microscopic study of a fragment from Chržín allows also a reconstruction of the painting method used. Results of analyses offer new insight into the method of distribution of technological and decorative innovation, i.e. on the role of long-distance contact routes between Southern and Central Europe during the Hallstatt and Early La Tène periods.
Studie shrnuje poznatky z revizního průzkumu zlomku kovového předmětu z akropole hradiště v Libici nad Cidlinou, interpretovaného doposud jako fragment raně středověkého zvonu. Na základě morfologického a typologického rozboru, metalografické analýzy, chemických expertíz i zhodnocení výpovědní schopnosti archeologického kontextu autoři vylučují takovou interpretaci a dokazují, že se jedná o zlomek okraje hmoždíře či jiného litinového odlitku z dob průmyslové revoluce nebo i mladší. and The study summarizes information from the review of the fragment of a metal object from the acropolis of the fortified settlement in Libice nad Cidlinou from the collections of the National Museum in Prague interpreted heretofore as a fragment of an early medieval bell. On the basis of morphological and typological analyses, metallographic examination, chemical expertise and an evaluation of the testimonial capability of the archaeological context, the authors rule out the original interpretation and demonstrate that the object is a fragment of the rim of a mortar or other cast-iron product from the period of the Industrial Revolution or even later.
Text pojednává o raně středověkých hradech v centrální části Čech, tedy na území spjatém s počátky Přemyslovců a se vznikem raného českého státu. Nejprve se zabývá datováním hradů, které je většinou odkázáno pouze na archeologické prameny, jejichž chronologie se v posledních letech poměrně výrazně upřesnila. Na základě přehledné bilance pak následuje stručný nástin vývoje hradů v průběhu 9. a 10. století. V závěru jsou poznatky konfrontovány s dosavadním pojetím tzv. přemyslovské domény. and The text addresses early medieval strongholds in the central part of Bohemia – the territory connected with the beginnings of the Přemyslid dynasty and the origin of the early Czech state. We first deal with the dating of strongholds, mostly on the basis of archaeological sources alone. The chronology of these buildings has been elaborated significantly in recent years. On the basis of a synoptic review a summary of the development of strongholds during the 9th and 10th centuries is then presented. The conclusion offers a comparison of this new information with existing concepts of the “Přemyslid domain,” which, in the author’s opinion, requires revision.
As a foot-note to the early La Tène stamped sherd from Kanín (Central Bohemia) the question as to the nature of the implement used is revisited. An analogy with the pintaderas of the Vekerzug culture raises possibility of the use of ceramic stamps rather than ones of bone or wood or metal evidence for which in neither case has to date been found. and Ještě ke zlomku kolkované keramiky z Kanína. Poznámka k laténskému kolkovanému keramickému zlomku z Kanína (okr. Nymburk) se vrací k otázce materiálu, z něhož byl příslušný kolek vyroben. Evidence analogických keramických kolků z prostředí vekerzugské kultury přikládá na váze možnosti, že i zlomek z Kanína byl zdoben keramickým nástrojem.
Publikace nálezu keramického depotu mohylové kultury střední doby bronzové v Praze 9 – Běchovicích (ca 60 nádob, z toho 49 koflíků) představuje zřejmě hmotný korelát přísežného obřadu. Autoři zároveň shrnuli informace o 9 keramických depotech té doby z Čech a také nálezy kultury mohylové z východní části území Prahy. Na základě srovnání osídlení tohoto mikroregionu s mapami nálezů střední doby bronzové, ale i jiných pravěkých období na území Prahy, uvažují o interpretačním využití výpovědi archeologických map. and The publication of a Middle Bronze Age Tumuli culture pottery deposit find in Prague 9 – Běchovice (ca. 60 vessels, including 49 cups) apparently represents the tangible evidence of a ritual oath. The authors have also collected information on nine pottery deposits from this period in Bohemia, as well as Tumuli culture finds from the eastern part of Prague. On the basis of a comparison of the settlement of this microregion with maps of finds from the Middle Bronze Age and other prehistoric periods within the territory of Prague, the authors speculate on the interpretive application of testimony from the archaeological maps.
Archeologický a stavebně historický výzkum minoritského areálu v Mostě probíhal v letech 1971–1976 v souvislosti s likvidací významného historického města. Výzkum se soustředil na poznání vývoje kostela a klausury mosteckých minoritů ve 13.–14. stol. a na objasnění pozice jejich konventu uvnitř městského organismu. Konvent stával takřka uprostřed města, k důležitým tématům proto patřilo archeologické svědectví o počáteční urbanizaci dané části městského jádra. and The Minorite Monastery in Most. An archaeological and building history study of the Minorite grounds in Most took place in 1971–1976 due to the liquidation of the notable historic town. The study focussed on learning about the development of the church and the reclusion of the Most Minorites in the 13th-14th centuries, and on unravelling the position of their convent within the town organism. The convent stood approximately in the town centre; archaeological testaments on the beginnings of urbanisation in the given town centre are therefore of utmost importance.
Článek sumarizuje výsledky více než století trvajících archeologických výzkumů na raně středověkém hradišti v Libici nad Cidlinou a v jeho aglomeraci. Přestože podíl archeologicky prozkoumaných ploch řadí Libici na přední místo mezi soudobými raně středověkými centry, nedostatečný stav zpracování vyžaduje jasně definovat východiska a hlavní badatelské cíle. Hlavní pozornost věnovali autoři topografii lokality, vymezení základních vývojových fází a jejich absolutní chronologii a charakteristice jednotlivých etap archeologického výzkumu. and This article summarises the results of over a century of archaeological investigations at the Early Medieval castle at Libice nad Cidlinou and its agglomeration. Although the size of the archaeologically assessed area ranks Libice as one of the foremost early medieval centres, the insufficient state of processing calls for a clearly defined focus and, more particularly, research aims. Here the authors have concentrated on the topography of the site, the delimitation of the major developmental phases and their absolute chronology, and the characteristics of the various phases of archaeological investigation.
V jádru města Trutnova byla odkryta terénní deprese nejasného původu, jejíž výplň poskytla materiál pro archeobotanický rozbor. Nejstarší vrstvy zásypu, datované do doby kolem přelomu 13. a 14. stol., odpovídají době změny vlastníka i statutu města, a patrně i změn urbanistických. Archeobotanické analýzy jednotlivých zásypových vrstev dovolují sledovat vývoj synantropní vegetace v okolí zkoumané polohy a změny v hospodaření s přírodními zdroji v exponované poloze podhůří Krkonoš v rozmezí 14. až 16. století. Nálezy naklíčených obilek ječmene dokládají kontinuální výrobu piva nejpozději od přelomu 14. a 15. stol. v místě, kde písemné prameny ze 16. stol. dokládají městský pivovar. and The fill of a terrain depression of unknown origin discovered in the centre of Trutnov provided material for archaeobotanical analysis. The oldest layers of the fill, dated to the turn of the 14th century, correspond to the period of change in the town’s owner and charter, and evidently to urbanistic changes as well. Archaeobotonical analyses of the individual fill layers make it possible to track the development of synanthropic vegetation in the area around the studied site and changes in the utilization of natural resources in the foothills of the Krkonoše Mts. between the 14th and 16th centuries. A find of germinated grains of barley is evidence of the continual production of beer at least from the end of the 14th century at a site where written sources from the 16th century document the town brewery.
The Neolithic quarrying complex discovered in 2002 in the Jistebsko cadastre (in the Jizera Mountains) is one of the oldest and largest relicts of its type in the Czech Republic. The raw material scatter indicates that the extraction and processing of the raw materials for polished stone tools, probably for distribution across contemporary Central Europe, began in the earliest phase of the Neolithic (the Linear Pottery culture – 5400 BC, Turnov-Maškovy zahrady: Šída forthcoming a) and probably continued through to the end of the early phase of the Stroke-Ornamented Ware culture (4500 BC). The completely preserved complex, covering 21.2 ha, is the only such monument known to have been preserved, and its significance extends well beyond the borders of the Czech Republic. The first radiocarbon dates for the site were obtained last year. The first, sampled from the surface layers, dates to the 16th century AD and shows that the whole area was deforested. The second date, from charcoal lying at the bottom of an extraction pit, falls somewhere in the period 5150–4920 BC, i.e. during the transition from the Linear Pottery to Stroke-Ornamented Ware cultures. and Neolitický těžební areál objevený v roce 2002 na katastru obce Jistebsko (Jizerské hory) patří mezi největší a nejstarší památky svého druhu v České republice. Těžba a zpracování suroviny, která sloužila k výrobě kamenných broušených nástrojů a zásobovala pravděpodobně tehdejší střední Evropu, zde podle zjištění rozptylu suroviny probíhala od nejstarší fáze neolitu (kultura s keramikou lineární – 5400 BC, Turnov – Maškovy zahrady: Šída v tisku a) pravděpodobně až do konce starší fáze kultury s vypíchanou keramikou (4500 BC). Zcela intaktně zachovalý areál o ploše 21,2 ha představuje jedinečně zachovalou památku svého druhu, jejíž význam výrazně překračuje hranice České republiky. V uplynulém roce byly získány první radiokarbonová data pro lokalitu. První, pocházející ze vzorku z povrchových vrstev, náleží 16. století a dokumentuje výrazné odlesnění celého prostoru. Druhé datum, pocházející z uhlíku ležícího na dně těžební jámy, spadá do období 5150 až 4920 BC, tedy na rozhraní kultur s lineární a vypíchanou keramikou.
Studie se pokouší rekapitulovat základní vývojové tendence a charakterizovat současný stav archeologického výzkumu v oblasti středověké těžby a zpracování rud v Čechách. Snaží se upozornit na některé problémy a nedostatky provázející tuto specializovanou oblast bádání jak ve sféře sběru a analýzy dat, tak na úrovni teorie a interpretace. Česká středověká archeologie by měla systematickým propracováváním analytických a interpretačních možností svých pramenů zvýraznit svůj podíl na řešení technologických, ekonomicko–sociálních, sídelních, kulturních a ekologických otázek spojených se středověkou exploatací surovin. and This study attempts to recapitulate the basic developments in, and describe the present state of, archaeological research in the areas of medieval ore extraction and processing in Bohemia. It aims to draw attention to the major problems and issues linked to this specialised research area, both in terms of the collection and analysis of data and at the level of theory and interpretation. Czech archaeology should systematically develop the opportunities for analysis and interpretation provided by its sources to emphasize their contribution to the resolution of the technological, socio–economic, settlement, cultural and environmental questions associated with the medieval exploitation of raw materials.
Článek předkládá aktuální pohled na problematiku neolitické těžební lokality Bílý kámen u Sázavy (okr. Benešov). Své výsledky opírá jak o analýzu dostupných starších nálezů, tak o poznatky získané novým archeologickým výzkumem. Zjištění ukazují, že tradovanou představu o jedné z nejvýznamnějších památek po pravěké těžební činnosti nesilicitových hornin ve střední Evropě bude nutné podstatně revidovat. Již konstatování, že se nejedná o hlavní zdroj suroviny mramorových náramků kultury s vypíchanou keramikou (5100/5000–4500/4400 cal BC) otevírá nový prostor ve zdánlivě dávno vyřešené diskusi. Zároveň získaná radiokarbonová data obohacují naše poznání o aktivity probíhající na Bílém kameni v pozdním středověku a raném novověku. and The article presents a current view of the issue of the Neolithic mining site of Bílý kámen near Sázava (Czech Republic, Benešov district). The results are based both on an analysis of earlier finds and on the finds from a new archaeological excavation. The findings show that the traditional idea of one of the most important monuments of prehistoric mining activities of non-silicate rock in Central Europe will need to be substantially revised. The fact that it is not the main source of the raw material of marble bracelets during the period of the Stroked Pottery culture (5100/5000–4500/4400 cal BC) opens new space in a seemingly long-resolved discussion. Radiocarbon data enrich our knowledge of the activities taking place at Bílý kámen in the Late Middle Ages and Early Modern period.
Článek je příspěvkem k problematice typologie českých vrcholně středověkých hradů. Před třiceti lety byla vytvořena typologie královských hradů 13. století v Čechách, založená především na archeologických výzkumech v lovecké oblasti českých panovníků. Hrady byly rozděleny do tří skupin: hrady přechodného typu, hrady s obvodovou zástavbou a francouzské kastely (např. Durdík 2002b). Nálezové situace archeologických výzkumů však nebyly dodnes zveřejněny. Po polemice s oprávněností typologického vymezení francouzského kastelu (Razím 2002; 2005) hodnotí nyní autor ze stejného hlediska tzv. hrad přechodného typu, který údajně stojí na rozhraní mezi raně středověkými opevněními a vrcholně středověkými hrady. Rozbor všech dostupných informací vede k závěru, že hrad přechodného typu nebyl definován oprávněně. Navíc i přístup k pramenům a jejich hodnocení, které byly východiskem definice, vykazují zásadní věcné nedostatky. and On castles of the “transitional” type. This article is a contribution in the area of the typology of Bohemian High Medieval castles. The typology of 13th century royal castles in Bohemia was established thirty years ago, on the basis above all of archaeological excavations in the hunting grounds of the Czech kings. Castles were divided into three groups: castles of the transitional type, castles with perimeter buildings and French castels (e.g. Durdík 2002b). The finds situations of these excavations remain to this day unpublished, however. After critiques of the justification for the typological definition of the French castel (Razím 2002; 2005), the author now turns to an evaluation, from the same point of view, of castles of the transitional type, which supposedly stand at the line of division between Early Medieval fortifications and High Medieval castles. Analysis of all of the available information, however, leads to the conclusion that castles of the transitional type have not been justifiably defined. Moreover, even the approaches taken hitherto to the source material, and the evaluation of the latter – which formed the departure point for the definition – exhibit fundamental material shortcomings.
Článek předkládá nástin dějin bádání o oppidech a urbanizačních procesech v době laténské ve střední Evropě. Autor poukazuje na skutečnost, že interpretace oppid jakožto měst vznikla již na počátku 20. stol., kdy kromě několika málo oppid nebyla jiná laténská sídliště vůbec známa. Dnes tato interpretace neodpovídá stavu poznání laténské sídlištní struktury. Významnou roli v urbanizačním procesu zaujímají nedávno objevená neopevněná výrobní a distribuční centra a centra typu Němčice-Roseldorf, v nichž lze spatřovat počátky urbanizace střední Evropy v době laténské. Oppidům je naproti tomu přisouzena především obranná a prestižní úloha. and The article offers an outline of the history of research into oppida and urbanisation processes of the La Tène period in Central Europe. The author addresses the fact that the interpretation of oppida as towns came about at the beginning of the 20th century when, besides a few oppida, no other La Tène settlements were known at all. Today this interpretation does not correspond with what we know regarding the La Tène settlement structure. Recently discovered unfortified production and distribution centres and centres of Němčice-Roseldorf type play a significant role in the urbanisation process, in which we are able to see the beginnings of urbanisation of Central Europe during the La Tène period. As opposed to these, the oppida are attributed tasks primarily of a defensive and prestigious nature.
Tématem práce je osídlení okresu Rakovník v době kultury s vypíchanou a stručně i kultury s keramikou lineární. V regionu, který je nejvýše položenou neolitickou sídelní oblastí v Čechách, nebyl dosud žádný větší výzkum zaměřený na toto období proveden, hlavní zásluhu na poznání zdejšího pravěku mají místní sběratelé. Neolitické lokality (celkem 31, z toho 23 s LnK a 26 s VK) se shlukují do pěti mikroregionů. Mikroregion 1 patří do povodí Ohře; z této strany dochází k neolitizaci celé kotliny. Mikroregiony 2–4 tvoří jádro osídlení. Mikroregion 5, ležící v povodí Loděnice, se nalézá již za hranicemi vlastní kotliny; osídlen byl s jistým zpožděním, a to od východu. Mikroregion 2 vykazuje silné styky s oblastí těžby pruhovaného deskového silexu v Dolním Bavorsku, a je proto pravděpodobné, že se zdejší osady na importu a distribuci této suroviny podílely zvýšeným způsobem. Vlastní kotlina byla kontinuálně osídlena od nejstaršího stupně LnK až do mladší fázeVK (IVb). and Settlement of the Rakovník district during the time of the Stroked Pottery culture. The subject of this paper is the settlement of the Rakovník district during the time of the Stroked Pottery culture and briefly the Linear Pottery culture as well. To date, no larger excavations focused on this period have been performed in the region – the highest Neolithic settlement region in Bohemia. The main credit for our knowledge of local prehistory goes to local collectors. Neolithic sites (31 in all, of which 23 are linear pottery and 26 with stroked pottery) are clustered into five microregions. Microregion 1 is in the Ohře watershed; from here neolithisation spread to the entire basin. Microregions 2–4 form the core settlement. Microregion 5, which lies in the Loděnice watershed, is located on the borders of the basin; it was settled later, from the east. Microregion 2 shows strong contacts with flint mining regions in lower Bavaria. It is thus likely that the local settlements to a large extent participated in the import and distribution of this raw material. The basin itself was continuously settled from the early linear pottery to the late stroked pottery period (IVb).
Článek na základě hodnocení eponymní lokality v Podmoklech v severních Čechách ukazuje, že pohled na tuto lokalitu i na celou tzv. podmokelskou skupinu byl v průběhu vývoje bádání významně deformován dvěma skutečnostmi. Především byly na podmokelském pohřebišti, stejně jako na dalších pohřebištích této skupiny, vytrženy z kontextu ostatních období hroby a nálezy z mladší doby železné. Druhým nepříznivým faktorem pak byla orientace bádání na řešení etnických otázek. Autor dospívá k názoru, že skupina představuje nedílnou součást plynulého vývoje osídlení v labské průrvě. Revize definic podmokelské skupiny ukázala, že pro jeji definování zbývá dnes jediný artefakt – tzv. podmokelská jehlice. Autor se proto domnívá, že vyčlenění skupiny představuje již překonaný koncept archeologie minulého století. and On the basis of an evaluation of the eponymous site of Podmokly in North Bohemia, the article shows that the perception of the site and of the entire so-called Podmokly group was significantly influenced by two facts in the course of the development of research. First and foremost, the graves and finds from the Late Iron Age at the Podmokly cemetery and other sites were interpreted out of context. The other unfavourable factor was the focus of research on solving questions of ethnicity. The author comes to the conclusion that the group represents an inseparable part of continuous settlement in the Elbe ravine. A review of the definitions of the Podmokly group revealed that only a single artefact remains today for definition purposes – the so-called Podmokly pin. The author therefore believes that the differentiation of this group represents an outdated concept from twentieth-century archaeology.
Příspěvek přináší vyhodnocení objevu kruhového pohřebního areálu ze střední doby bronzové odkrytého při záchranném výzkumu v r. 2008 u Nymburka. Jedná se o první případ registrovaný na území Čech, kdy byly pohřby umístěny přímo do kruhového žlabu, nikoliv do centrální hrobové komory v ploše vymezené tímto žlabem. Příspěvek se rovněž zaměřuje na problematiku interpretace objektů tvořených kruhovými žlaby, které jsou většinou rekonstruovány jako mohyly. Přestože některé z těchto kruhových struktur mohou být relikty původních mohyl vymezených žlaby či palisádami, některé konstrukční prvky a další indicie naznačují, že v řadě případů se nejspíše jednalo o kruhové pohřební areály, jejichž vnitřní plocha nebyla pokryta souvislým mohylovým násypem. and The paper presents an evaluation of the round burial area from the Middle Bronze Age discovered in 2008 during a rescue archaeological excavation in Nymburk in central Bohemia. The unique quality of the burial area lies in the fact that it is the first registered case in Bohemia in which burials are deposited directly in a round ditch, not in the central burial chamber in the space demarcated by this ditch. The paper likewise addresses the interpretation of features created by round ditches that are usually reconstructed as barrows. Although some of these round structures could be remnants of original barrows demarcated by ditches or palisades, certain construction elements and other evidence suggests that many of them could in fact have been round burial areas on flat ground whose internal space was not covered by a continual mound.
Přehled státních i církevních sociálních zařízení pro sirotky a pro nemanželské děti na území dnešní České republiky na počátku 20. století., Kniha se zabývá řešením otázky nalezenců a sirotků v celé rakouské monachrchii a království Českém obzvláště, především financováním nelezinců. Popisuje úsilí o budování těchto institucí v Praze v 14.-18. stol. (s. 1-7) a fungování pražského Zemského nalezince (čp. 455/II Ke Karlovu 2; s. 9-18)., Pražské zdravotnictví., Veřejné zdravotnictví a lékařství v Praze., and Pražské nemocnice.
V oblasti Českého ráje nebyly dlouhou dobu pozdně paleolitické a mezolitické nálezy známé. Největší situace a kolekce přitom byly zkoumány již před druhou světovou válkou, dlouho však zůstávaly nerozpoznány. Teprve důkladná revize nálezového fondu v posledních několika letech umožnila rozšířit počet lokalit na dnešních 19. Vedle revizí jsme přistoupili i k novým revizním výzkumům. Z Českého ráje pochází i jeden z mála uměleckých předmětů mezolitu v ČR. Zajímavým fenoménem je využívání metabazitů typu Pojizeří, ze kterých byly již v mezolitu připravovány sekery. Znalost této suroviny v mezolitu a její extrémně rychlé a široké rozšíření ukazují na kulturní kontakty mezi mezolitickou populací a prvními zemědělci. and For a long time, Late Palaeolithic and Mesolithic finds were not known in the region of the Bohemian Paradise (Český ráj). The largest sites and collections had already been explored prior to the Second World War, but these long remained unrecognised. It was not until a thorough review of finds in recent years that we have been able to expand the number of localities to today’s 19. In addition, we have also proceeded with new excavations. The Bohemian Paradise has even yielded one of the few works of art of the Mesolithic found in the Czech Republic. An interesting phenomenon is the use of Jizera-type metabasites, which served for making axes as early as the Mesolithic. Familiarity with this raw material in the Mesolithic and its extremely quick and extensive dispersion indicate the existence of cultural contacts between the Mesolithic population and the first agriculturalists.
Několikaletý výzkum v pískovně ve Vlíněvsi (okr. Mělník) zachytil značné množství pramenů různých pravěkých období, mezi nimi i řivnáčské kultury ze středního eneolitu (ca 3000 BC). Na základě jejich publikace, včetně analýz rostlinných makrozbytků, osteologické a antrakologické, jsou řešeny zejména otázky spojené s proměnlivostí archeologizace sídelních forem rovinných sídlišť řivnáčské kultury. Zvýšená pozornost je věnována výpovědi vyplývající z prostorové korelace zahloubených objektů dané kultury s obdobně datovanými intruzemi z mladších situací, pro jejíž studium naleziště poskytuje mimořádně příznivé podmínky. and The contribution to the spatial structure of the residential area at the end of the Middle Eneolithic period. Řivnáč settlement in the Vlíněves, Central Bohemia. Several years of excavations in the Vlíněves sand quarry (district Mělník) produced an evidence of abundant finds of various prehistoric periods including the Řivnáč culture of the Middle Eneolithic period (circa 3000 BC). The questions of variability in archaeologisation of Řivnáč culture opened landscape settlement forms are analysed based on published analyses of artefacts, plant remains, archaeozoological and anthracological finds. Special attention is paid to the spatial correlation of Řivnáč culture sunken features with the contemporary artefacts intruded into the features of later prehistoric periods. The site offers exceptionally suitable conditions for such study.
Studie představuje příspěvek k poznání procesu výroby cínového bronzu v době bronzové na základě výpovědi kovových slitků. Jedná se o doklady metalurgické aktivity jak ve formě materiálových polotovarů/ingotů, tak odpadu vznikajícím při výrobní činnosti. Kovové slitky se vyskytují po většinu doby bronzové v různých kontextech. Mají rozmanitou povahu, funkci a původ. Kromě materiálových analýz nebyla dosud slitkům původem z Čech věnována komplexní systematická pozornost, a to zejména z hlediska jejich podrobné deskripce a z ní vyplývajících dat k posouzení druhu produktů. Výzkum se zaměřil na studium formálních vlastností slitků, kategorií hutnických a slévačských produktů v rámci operačního řetězce metalurgie bronzu a vzorců organizačního a technologického zacházení v rámci různého prostoru a času. Využity a komparovány byly jak klasické archeologické metody dokumentace, tak přírodovědné analytické metody. and The study contributes to knowledge of the Bronze Age tin bronze production process based on the testimony of metal raw materials. This concerns evidence of metallurgical activities both in the form of semi-finished products/ingots and waste generated during production activities. Metal raw materials of a diverse nature, function and provenance occur in various contexts throughout most of the Bronze Age. Besides material analyses, metal raw materials originating in Bohemia have not yet received comprehensive systematic attention, especially in terms of their detailed description and the resulting data to assess types of products. The research focused on a study of the formal properties of metal raw materials, categories of smelting and casting products within the operational chain of bronze metallurgy and patterns of organisational and technological treatment in various space and time contexts. Both classical archaeological methods of documentation and scientific analytical methods were used and compared.
Nově identifikovaná kategorie středověkých artefaktů z českých archeologických fondů představuje jeden z atributů zacházení s drahými kovy. Šest dosud evidovaných předmětů datovatelných do raného středověku pochází z různých kontextů sociálních (hrad, sídelní aglomerace, ves) i archeologických (hrob, sídlištní objekt, hradiště). Autoři zdůrazňují nezbytnost potvrzení přítomnosti stop zkoušeného kovu chemickými mikroanalýzami, a to nejen pro interpretaci artefaktu, ale i pro poznání prostředí, které manipulovalo s drahými kovy i s podvrhy, a v neposlední řadě pro upřesnění názorů na dovednosti středověkých metalurgů. and A newly identified category of medieval artefacts from Czech archaeological inventories represents one indicator of the manner in which precious metals were handled: six objects date from various social (castle, settlement agglomeration, village) and archaeological (grave, settlement feature, hillfort) early medieval contexts. The authors emphasize the necessity of confirming the presence of traces from the tested metal by chemical microanalysis, not only for interpreting the artefacts themselves, but also for understanding the environment in which both precious and spurious metals were handled.
Práce přináší výsledky první geochemické analýzy provedené na pravěkých obsidiánových artefaktech z území Čech. Ke studiu bylo vybráno jedenáct vzorků s důvěryhodným datačním kontextem. Převážnou většinu analyzovaných vzorků je možné zařadit do období neolitu. Artefakty byly analyzovány dvěma nedestruktivními geochemickými metodami: hodnoty koncentrací zjištěné metodou pXRF byly kalibrovány pomocí výsledků LA-ICP-MS. Na základě výsledků je možné devět vzorků přiřadit s největší pravděpodobností slovenskému zdroji, surovina dvou vzorků pochází pravděpodobně z maďarských zdrojů. and The paper presents the results of the first geochemical analysis conducted on prehistoric obsidian artefacts from Bohemia. Eleven samples from reliably dated contexts were chosen for the study. The vast majority of the analysed samples can be classified into the Neolithic period. The artefacts were analysed using two non-destructive geochemical methods: concentration values determined by portable X-ray fluorescence spectroscopy (pXRF) were calibrated using the results of laser ablation inductively coupled mass spectrometry (LA-ICP-MS). Based on the results, the origin of nine samples can, with the greatest degree of probability, be traced to Slovakia, the other two to Hungary.
Příspěvek je bilancí dosavadních poznatků k vývoji a funkcím budečského hradiště, které je jednou z nejrozsáhlejších a archeologicky nejprozkoumanějších raně středověkých opevněných lokalit v Čechách. Do okruhu vybraných otázek náleží: vývoj a charakter osídlení a opevnění, organizace plochy hradiště, charakter sídlištní zástavby, pohřbívání, sakrální stavby, doklady přítomnosti elity, doklady řemesel a obchodu, přírodní prostředí, charakter osídlení v okolí a zázemí hradiště. and The Early Medieval Budeč – the source material and a summary of knowledge (On the problem of central place function). This contribution is a balanced assessment of knowledge to date regarding the development and function of the hillfort at Budeč, one of the largest and archaeologically best investigated early medieval fortified sites in Bohemia. Among the questions raised are those of the development and character of settlement and fortification, the organisation of areas within the hillfort, the character of the settlement structures, burial, sacred structures, the presence of an elite, evidence for crafts and trade, the natural environment, the character of settlement around and in the hinterland of the hillfort.
Na svahu Pákovy hory (k. ú. Lhota u Medvědic) v Českém středohoří bylo nalezeno prolamované bronzové nákončí pochvy meče, které lze podle přesné paralely z Kelheimu datovat do 11. a/nebo na počátek 12. století. Další fragment pochází z Roudnice, okr. Hradec Králové, a s trochu odlišným prolamovaným dekorem i ze Ždánic na Moravě. Nové nálezy patrně importovaného nákončí pochvy meče rozšiřují dosud známou škálu těchto artefaktů z českého území. and An openwork bronze scabbard chape was found on the slopes of Pákova Hill in the Central Bohemian Uplands (cadastral territory of Lhota u Medvědic); based on exact parallels from Kelheim, it can be dated to the 11th century and/or beginning of the 12th century. Another fragment was found in Roudnice in the district of Hradec Králové, and another in Ždánice na Moravě, which featured slightly different openwork decoration. The new finds of apparently imported scabbard chapes increase the hitherto known scale of these artefacts in Bohemia.
V nálezovém souboru z tvrze Semonice u Jaroměře byl identifikován pár železných nákončí tkalcovské rozpínky, dosud považovaných za atypické šipky. Nález, datovaný průvodním materiálem do počátku 14. stol., je nejstarším hmotným dokladem horizontálního tkalcovského stavu a s ním spojené technologie tkaní na území ČR. Příspěvek jej uvádí do kontextu archeologických (zejména švýcarských) a dalších pramenů, otevírá otázku textilní produkce v hospodářství feudálních sídel, pokouší se o rekapitulaci zpráv o výzkumu z r. 1896, interpretaci tehdy odkryté situace a datování evropsky významného nálezového celku. and A pair of iron loom temple ends, previously considered as atypical arrows, was identified in the collection of finds from the Semonice fortified manor near Jaroměř (Eastern Bohemia). The find, dated by means of accompanying material to the beginning of the 14th century, is the oldest evidence of a horizontal loom and the related weaving technology within the territory of the Czech Lands. The paper puts the find in the context of archaeological (especially Swiss) and other sources, opens the question of textile production in the economy of feudal estates and attempts to review a research report from 1896 offering an interpretation of the context uncovered at the time and a dating of a find assemblage with European significance.
Počáteční stadium eneolitu patří na území Čech k obdobím nálezově silně podreprezentovaným. Stále tedy má význam pracovat i s nedostatečně dokumentovanými materiály – což je případ nálezového souboru z Hřebče, lokality z jihozáp. výspy středočeské sídelní ekumeny. Soubor, získaný patrně z větší jámy hliníku, je pozoruhodný nejen z hlediska kvality a četnosti, ale i chronologickým rozsahem, zahrnujícím období od pozdně lengyelského horizontu po počátek baalberského stupně kultury nálevkovitých pohárů, resp. závěrečný stupeň michelsberské kultury (ca 4400/4300 – 3900/3800 BC cal.). Jde zjevně o další příklad dlouhodobě zanášených objektů, příp. terénních muld. and The initial stage of the Eneolithic period is a period much under-represented on Bohemian territory. It therefore makes sense to continue working even with insufficiently documented materials – which is the case with the find assembly from Hřebeč (distr. Kladno), a site on the south-western edge of the Central Bohemian settlement ecumene. The assembly, collected apparently from a larger clay-pit, is noteworthy not only in terms of quality and number, but also in terms of chronological scope, covering the period from the Bohemian Late Lengyel to the Late Michelsberg/Early Funnel Beaker culture (ca. 4400/4300 – 3900/3800 BC cal.). This is evidently an example of long-term siltation of features, or low ground terrain, as shown in similar situations from Bohemia and Moravia.